ČVUT - Fakulta elektrotechnická

30. 11. 2022; iHned.cz

Umělá inteligence pomáhá s diagnostikou závažných chorob, chytré senzory ohlídají pacienty na lůžku.

Spojením klasického lékařství s digitálními technologiemi a umělou inteligencí vznikají nové nástroje, jež se zásadně podílejí na zrychlení a zlepšení diagnózy i péče o pacienty. Češi letos přišli hned s několika takovými – například pomocníkem radiologů Carebotem, inteligentním lůžkem, které samo rozpozná a vyřeší proleženiny, nebo novou metodou, jež dokáže odhalit Parkinsonovu chorobu už v raném stadiu.

Carebot je třetím okem radiologů

Běžně musí radiologové v nemocnicích vyhodnocovat jeden rentgenový snímek za druhým. Pravděpodobnost, že třeba kvůli únavě něco přehlédnou, s každým dalším snímkem stoupá. Brněnský start-up Carebot vyvinul systém, v němž radiologům s vyhodnocováním rentgenů pomáhá umělá inteligence. Šance, že se lékař při vyhodnocení zmýlí, tak výrazně klesá. Snímek vyhodnotí počítač, který se předtím učil z tisíců jiných rentgenových snímků a rozezná podezřelá místa například na rentgenu lidských plic. Carebot nemá radiology nahradit, o závěru diagnózy musí vždy rozhodnout člověk. Má však být třetím okem lékaře, které upozorní na možný problém.

V takovém případě i z různých veřejně dostupných studií víme, že šance, že lékař něco přehlédne, se díky umělé inteligenci snižuje až o 20*procent," říká jeden ze zakladatelů Carebotu Matěj Misař.

Carebot už během pandemie pomáhal například poznat na plicích onemocnění covid-19. Nyní již existuje webová aplikace, do které lze nahrát snímek z rentgenu, a počítač jej během pár vteřin prohlédne, případně upozorní lékaře, pokud něco najde. Kromě covidu Carebot může odhalit například zápal plic nebo jakýkoli další plicní nález. Jednou z dalších možností, kde by se dal Carebot využít, je například mamografie, tedy vyšetření prsu.

Misař dodává, že počet snímků, které lékaři musí vyhodnotit, rok od roku roste a trend směřuje k častějšímu snímkování lidí. "Právě proto jsme přesvědčeni, že správné zavedení umělé inteligence do praxe není možnost, ale nutnost," soudí Misař. Carebot dokáže posuzovat nejen rentgenové snímky, ale i CT vyšetření. V současné chvíli prochází první produkt pro detekci nálezů hrudníku certifikací zdravotního prostředku. "Počítáme s tím, že v příštím roce uvedeme Carebot do českých a evropských nemocnic," předpokládá Misař.

Chytré lůžko samo provádí diagnózu a polohuje se

Je to chytré nemocniční lůžko, které pomocí senzorů monitoruje stav pacienta. Díky tomu například umí včas odhalit riziko vzniku proleženin. Samo pak navrhne i preventivní opatření, které v některých případech také vykoná. Inteligentní zdravotnické lůžko pro pacienty v kritickém stavu nyní vyvíjejí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové (PřF UHK) společně s českou technologickou firmou Linet. V říjnu tato inovace získala ocenění Technologické agentury ČR v kategorii Business. Lůžko se totiž může stát pomůckou třeba během pandemií, protože díky svým schopnostem výrazně ulehčuje přetíženému zdravotnickému personálu.

Lůžko, jehož cena bude přibližně půl milionu korun, dokáže na základě snímaných informací detekovat nutnost polohování pacientů. "V takovém případě lůžko upozorní personál a navrhne, jaká část musí být polohována. V momentě, kdy k polohování dojde, umí lůžko aktivně dopomoci náklonem ložné plochy," popisuje Filip Studnička, vědec UHK a spoluřešitel projektu.

Pacienta na lůžku sledují speciální senzory zabudované uvnitř lůžka, které detekují jeho pohyby, dech a tep. "Na rozdíl od jiných lůžek má lůžko tyto senzory integrovány přímo v konstrukci, včetně elektroniky. Takže pacienta nic neobtěžuje," dodává Studnička. Připomíná, že polohování pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžko je pro zdravotnický personál velmi fyzicky náročné. Lůžko umí samo rozpoznat, když k polohování dochází, a nakloní ložnou plochu, což je pro personál vítaná pomoc. Celé lůžko včetně monitorování vitálních funkcí vyvíjeli vědci společně s Linetem více než deset let, nyní Linet pracuje na jeho uvedení na trh.

Z mimiky a řeči počítač včas pozná parkinsona

Parkinsonovou chorobou trpí v Česku zhruba 50 tisíc lidí, přičemž v naprosté většině postihuje pacienty nad 50 let. Až 92*procent pacientů s Parkinsonovou chorobou přitom trpí snížením mimiky obličeje a společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto neurodegenerativního onemocnění. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nyní vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž se dá Parkinsonova choroba odhalit v počátečních fázích onemocnění. Až dosud nebylo možné ztrátu expresivity zkoumat právě proto, že chyběly účinné diagnostické nástroje.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických markerů, tedy ukazatelů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle autora studie Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením vzdálenosti mezi významnými obličejovými body a také změny ve vráskách.

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti, která souvisí se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jenž provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje Novotný, výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí.

Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že logoped pacienta navádí k různým řečovým úlohám. Přitom zaznamenává pacientův hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Stáhněte si přílohu v PDF

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili loni. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," přibližuje vedoucí výzkumu Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci.

"Využití metody v rutinní klinické praxi a diagnostice nyní není na pořadu dne. Předpokládáme ale, že díky své objektivitě by metoda mohla být využívána při testování účinnosti nových léků na zpomalení průběhu Parkinsonovy nemoci," dodal Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Práci vědců letos v září publikoval prestižní vědecký časopis Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Moderní medicína.

30. 11. 2022; Hospodářské noviny

Umělá inteligence pomáhá s diagnostikou závažných chorob, chytré senzory ohlídají pacienty na lůžku

Carebot je třetím okem radiologů

Carebot nemá radiology nahradit, o závěru diagnózy musí vždy rozhodnout člověk. Má však být třetím okem lékaře, které upozorní na možný problém.

"Z testování víme, že přesnost prediktivních systémů je velmi vysoká. Neposuzujeme lékaře oproti umělé inteligenci, ale lékaře, který hodnotí snímek sám, oproti lékaři, který má k dispozici umělou inteligenci. V takovém případě i z různých veřejně dostupných studií víme, že šance, že lékař něco přehlédne, se díky umělé inteligenci snižuje až o 20 procent," říká jeden ze zakladatelů Carebotu Matěj Misař.

Chytré lůžko samo provádí diagnózu a polohuje se

Z mimiky a řeči počítač včas pozná parkinsona

Parkinsonovou chorobou trpí v Česku zhruba 50 tisíc lidí, přičemž v naprosté většině postihuje pacienty nad 50 let. Až 92 procent pacientů s Parkinsonovou chorobou přitom trpí snížením mimiky obličeje a společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto neurodegenerativního onemocnění. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nyní vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž se dá Parkinsonova choroba odhalit v počátečních fázích onemocnění. Až dosud nebylo možné ztrátu expresivity zkoumat právě proto, že chyběly účinné diagnostické nástroje.

Foto: Carebot je systém, který pomocí umělé inteligence lékařům pomáhá s vyhodnocováním rentgenů a CT vyšetření.

Foto: Parkinsonovou chorobou trpí v Česku zhruba 50 tisíc lidí. Čeští odborníci vyvinuli metody automatické analýzy pohybů obličeje a řeči, podle nichž se dá Parkinsonova choroba odhalit v počátečních fázích.

Foto: Inteligentní lůžko dokáže na základě snímaných informací detekovat nutnost polohování pacientů.

Foto: Petr Neugebauer, FEL ČVUT

Foto: Carebot

Foto: Linet

O autorovi: Zuzana Keményová, zuzana.kemenyova@economia.cz

29. 11. 2022; Medical Tribune

Český úspěch. Nové diagnostické metody u Parkinsonovy choroby

Hypomimie, tedy ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace, patří k charakteristickým projevům Parkinsonovy choroby. Pro zachycení narušení spontánních i záměrných pohybů obličeje ovšem dosud chyběly objektivní a snadno interpretovatelné nástroje. Čeští vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT však ve spolupráci s neurology z 1. LF UK vyvinuli nové metody hodnocení obličejové bradykineze, které umožňují detekovat Parkinsonovu chorobu již v počátečních fázích onemocnění.

Mezi nejčasnější motorické projevy Parkinsonovy choroby, které se mohou objevit již deset let před klinickou diagnózou, patří bradykineze obličeje, známá též jako hypomimie. Ta je definována jako ztráta či omezení spontánních i záměrných pohybů obličeje a emoční mimiky, snížená frekvence mrkání a bradykineze čelistí. Odborníci odhadují, že hypomimie postihne až 92 procent všech pacientů trpících Parkinsonovou chorobou, což z ní činí nejčastější orofaciální projev této nemoci. Další orofaciální příznaky, vedoucí k poruše řeči, dysfagii či slinění, se objevují až v pozdějších fázích tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění. Hypomimie předchází také nástupu dalších motorických projevů Parkinsonovy choroby, mezi které patří například bradykineze končetin, poruchy chůze či klidový třes.

Hledání správného nástroje

Přestože je ztráta expresivity obličeje dobře známým a rozpoznaným projevem Parkinsonovy choroby a hodnocení mimiky patří mezi standardní neurologická vyšetření, lékaři se dnes musejí spoléhat především na své vlastní pozorovací schopnosti. Hodnocení orofaciálních příznaků je dnes dle autorů studie založeno na jednoduchém, hrubém a rutinním hodnocení změn v obličeji pomocí subjektivní čtyřbodové škály.

Motivem týmu českých vědců pro tuto studii tak bylo nalezení účinného diagnostického nástroje, který by dokázal poskytnout snadno interpretovatelná data pro objektivní zhodnocení ztráty expresivity obličeje v časných fázích Parkinsonovy choroby. Výsledkem snažení vědeckého týmu tvořeného odborníky z katedry teorie obvodů FEL ČVUT – doc. Janem Ruszem, Dr. Michalem Novotným a Dr. Terezou Tykalovou – a neurology z Neurologické kliniky 1. LF UK – doc. Petrem Duškem, prof. Evženem Růžičkou a Dr. Hanou Růžičkovou – byl vývoj metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů. Tedy již v časném stadiu onemocnění. "Na základě navrženého přístupu se snažíme odhadnout prevalenci a určit kvantitativní charakteristiky hypomimie u velké kohorty nově diagnostikovaných, lékově naivních pacientů s Parkinsonovou chorobou. Naším dalším cílem bylo prozkoumat potenciální vztahy mezi obličejovými markery a klinickými neurozobrazovacími údaji, abychom mohli lépe nahlédnout do patofyziologie hypomimie u Parkinsonovy choroby," vysvětlují autoři studie.

Velmi citlivá videoanalýza

Do studie bylo zařazeno 91 nově diagnostikovaných pacientů s Parkinsonovou chorobou, z toho 54 mužů a 37 žen v průměrném věku 61 let (rozmezí 34–81 let) s motorickými příznaky trvajícími v průměru dva roky a průměrným skóre na škále MDS-UPDRS III 29,8. Pro zdravou kontrolní skupinu bylo vybráno 75 bělochů odpovídajících věkem i pohlavím. Všichni účastníci studie byli běloši a čeští rodilí mluvčí. Skutečnost, že metoda nebyla testována na pacientech s odlišným etnickým původem, představuje sice podle autorů studie jisté omezení, ale vzhledem k tomu, že samotný model trénoval na databázi obsahující tváře zástupců různých etnik, mělo by sledování obličejů přinášet podobné výsledky bez ohledu na etnický původ.

Nová metoda českých vědců využívá plně automatický přístup založený na nejmodernějších technikách počítačového vidění. Zkoumá dvanáct biometrických markerů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelistí. Podle hlavního autora studie Michala Novotného algoritmus popisuje změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí. "Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jenž provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje Novotný, který je již desátým rokem na katedře teorie obvodů FEL ČVUT součástí výzkumné skupiny vedené docentem Janem Ruszem.

Automatické hodnocení hypomimie založené na videozáznamu je tedy podle vědců schopno spolehlivě zachycovat zkreslení různých pohybových vzorců obličeje, a může tak doplnit další metody, které se již v současnosti využívají. "Naše metoda umožňuje dostatečně citlivé a klinicky relevantní měření pohybů obličeje a otevírá dveře intenzivnějšímu výzkumu dlouhodobého vývoje hypomimie a jejího vztahu k dalším příznakům onemocnění, jakož i reakce na léčbu," uvádějí autoři studie s tím, že nová metoda by měla umožnit lépe pochopit základní mechanismus narušené expresivity obličeje u pacientů s Parkinsonovou chorobou, a vést tak i k účinnější a personalizované léčbě hypomimie i lepšímu určování prognózy onemocnění.

Akustická analýza řeči

Na vývoji nástrojů, které slouží k hodnocení změn mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou, spolupracuje vědecký tým z FEL ČVUT dlouhodobě s lékaři z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů se tým vědců z obou pracovišť zabývá také akustickou analýzou řeči. Ta představuje další slibný způsob diagnostiky Parkinsonovy choroby v počátečních stadiích.

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva, které se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stadiích se může stát zcela nesrozumitelnou," vysvětlil doc. Petr Dušek z 1. LF UK.

Sběr dat pomocí mobilních telefonů

Jak se tedy prakticky provádí akustická analýza řeči? Vše začíná sběrem dat. Pacient je vybaven mikrofonem a logoped ho následně instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Následuje klinické vyšetření pacienta neurologem a magnetická rezonance.

Součástí výzkumu se však stal také projekt SmartSpeech, který využívá ke sběru dat speciální mobilní aplikaci. Projekt byl spuštěn v loňském roce a již se pomalu blíží čas na jeho vyhodnocení. Výzkumníci z FEL ČVUT chtějí po dvouletém intervalu sledování vyhodnotit, zda došlo u pacientů k významnému zhoršení řeči. Snížená schopnost intonace či nepřesná artikulace by mohla podle vědců poukázat na rozvoj Parkinsonovy choroby. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizují své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz, podle něhož by projekt mohl být pro diagnostiku Parkinsonovy choroby průlomový. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," doufá v úspěch metody Jan Rusz.

Tým českých vědců z FEL ČVUT spolupracoval na vývoji akustických metod i s dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a také s nadací pravděpodobně nejznámějšího pacienta s Parkinsonovou chorobou Michaela J. Foxe. Cílem spolupráce bylo podle FEL ČVUT rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. Využití akustických metod by se ale v budoucnu nemuselo omezovat pouze na Parkinsonovu chorobu. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavřel Jan Rusz.

Kompletní práci českých vědců publikoval v červenci 2022 prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství

Foto: Vědecký tým ČVUT FEL (zleva): Ing. Michal Novotný, Ph. D., Ing. Tereza Tykalová, Ph. D., doc. Ing. Jan Rusz, Ph. D.

Foto Petr Neugebauer, FEL ČVUT

29. 11. 2022; Technický týdeník

Rudí skřítci a vesmír pod "českým dohledem"

Červení (nebo též rudí) skřítci — tak se říká nadoblačným bleskům, které v srpnu zachytil český fotograf Daniel Ščerba, jenž za ně získal od NASA prestižní ocenění Astronomický snímek dne. Monitoring červených skřítků má ale ještě jednu českou stopu, tento nezvyklý atmosférický úkaz totiž sleduje z oběžné dráhy observatoř ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) v rámci Evropské vesmírné laboratoře na ISS, modulu Columbus. A součástí vědeckých instrumentů ASIM jsou i datové jednotky, na jejichž návrhu se podílela Jana Mulačová, která v současnosti pracuje jako manažerka bezpečnosti a kvality produktu v Evropském středisku vesmírných operací (ESOC).

Observatoř ASIM pracuje ve vesmíru již více než čtyři roky a po celou dobu na ní fungují dva velmi zajímavé vědecké instrumenty. Tím prvním je čistě optický přístroj MMIA (Modular MultiImaging Assembly), který má několik fotometrů a kamer, s nimiž je schopen nepřetržitě pozorovat při frekvenci 12 snímků za sekundu pomalu ubíhající zemský povrch v několika rozsazích viditelného spektra. Druhým je pak MXGS (Modular X- and Gamma-ray Sensor), jenž se stará, jak z názvu vyplývá, o zaznamenávání rentgenového a gama záření. A oba dohromady mají za úkol monitorovat a ve vzájemné synchronizaci zaznamenávat specifické a gigantickým medúzám či chobotnicím podobné výboje vznikající ve vyšší atmosféře.

"Cílem je všeobecné studium těchto zvláštních výbojů, jimž se anglicky říká skřítkové a elfové, protože o nich zatím víme vlastně jen velmi málo. A není to ani tak dávno, co byly dokonce informace od astronautů o jejich existenci přisuzovány halucinacím či falešným vizuálním vjemům, způsobeným dopadem vesmírného záření na oční sítnici," vysvětluje smysl pozorování Jana Mulačová s tím, že ASIM také obsluhují dvě funkční platformy CEPA (Columbus External Payload Adapter) a DHPU (Data Handling and Power Unit), jež mají za úkol zajistit, aby jakékoli selhání dvou vědeckých jednotek nedopadlo na samotný modul Columbus. Tedy i kdyby se ASIM doslova zbláznil či zkratoval, ISS zůstane v bezpečí.

ROKY VÝVOJE A STOHY POPSANÝCH PAPÍRŮ STÁLE NESOU OVOCE

Oba vědecké instrumenty v sobě mají datové jednotky DPU (Data Processing Unit), které jsou hardwarově identické a liší se pouze softwarem. Jsou založeny na technologii programovatelného hradlového pole (FPGA — Field Programmable Gate Array) Virtex-5, na němž je nainstalován procesor Leon3 [32bitový procesor s implementovanou architekturou instrukční sady SPARC V8, odolný vůči záření — pozn. red.]. Hardwarové řešení předběžného vyhodnocování dat je zde klíčem k rychlosti třídění obrovských objemů generovaných dat na ta, která jednotka ukládá k odeslaní vědcům, a na ta, která se prostě přepisují.

Jana Mulačová na vývoji pracovala od roku 2008 do roku 2015 a míní, že největší část práce na vesmírných projektech není samotné bádání a konstruování, ale sepisování dokumentace. "V té době jsem pracovala v Dánsku pro DTU Space, vědeckou instituci, která vedla vývojové konsorcium. Jakožto vědecký tým, v němž s námi byl mimochodem jednu chvíli i další Čech, tehdejší student FEL ČVUT Jan Svoboda, jsme nejprve museli napsat požadavky na daný instrument a definovat, jak chceme, aby fungoval. Takže jsem například programovala v MatLabu generátor falešných snímků, které by měly spustit mechanismus ukládaní, a pak ještě slovy sepisovala požadavky na softwarový nástroj, který by na tyto snímky reagoval právě ukládáním dat."

K těmto časově nesmírně nákladným dokumentačním záležitostem doplňuje, že projekty ESA jsou natolik komplexní, že se v předběžné fázi může stát, že je agentura jako zadavatel vezme a zadá je jiné instituci, nabízející řešení za lepší cenu či lépe splňující kritéria technické vyzrálosti k projektu.

"Nicméně nakonec jsme jako konsorcium zakázku úspěšně získali a začali ihned pracovat na tvorbě návrhů rozhraní a také spustili programování kódu pro hradlové pole."

V průběhu vývoje samozřejmě vznikaly počítačové simulace návrhů instrumentů

i datových jednotek z hlediska mechanického i elektronického a také se stavěly fyzické prototypy prokazující funkčnost návrhu, jakož i modely mechanického šasi, elektrických a elektronických součástí, které se navíc testovaly na odolnost vůči všemu — od elektromagnetického rušení přes vakuum, prudké změny teplot a vesmírnou radiaci až po vibrace či nárazy.

"Dnes by nám určitě pro některé části jednotky pomohly aditivní technologie, jenomže tenkrát byl 3D tisk v plenkách, takže jsme jej prakticky nevyužívali. Nejvíce jsme tedy pracovali s editory dokumentů, výkresů a tabulek."

Po letech strávených na vývoji těchto jednotek však tato nadaná Češka přešla ještě v průběhu práce na pozici manažera pro zajištění produktu, a tak se místo konstruování najednou musela prokousávat věcmi, jako je kvalifikace subdodavatelů k výrobě částí instrumentu, požadavky GPQ-010, což je dedikovaný standard pro ISS, a také nekonečnými seznamy veškerých využitých materiálů a mechanických, elektrických i elektronických součástek. A dokonce i veškerými procesy zpracování.

Právě finanční, časová i formální náročnost kvalifikace nových technologií je důvodem, proč v tradičním vesmírném bádání vidíme běžné technologie o nějakých 10—15 let opožděně za vývojovou špičkou. Všechno musí být bezpečné, spolehlivé, prověřené a vyzkoušené, protože v sázce jsou miliony eur a lidské životy. Tuto tradiční filosofii teď ale mění různé mikro- a nanosatelity, které razí spíše přístup "rychle nabyl, rychle pozbyl".

Zařízení ASIM vědecký tým v čele mezinárodního konsorcia nakonec úspěšně dokončil, ESA jej vyslala do vesmíru, díky čemuž mohlo začít pozorování, snímkování a odesílání relevantních dat o skřítcích a elfech. Překvapivé je, že observatoř měla na ISS Columbus pracovat pouze dva roky, nakonec na svém "VIP" místě odsloužila roky čtyři. Na začátku toho letošního však došlo k jejímu přesunutí na jinou část modulu Columbus a jeho místo zaujal nový experiment NASA. Oblohu proto teď observatoř zaměřuje pod jiným úhlem a nabízí tak novou perspektivu, což může být paradoxně i ku prospěchu.

"Když se na svou práci v Dánsku dívám zpětně, myslím si, že využití takovéto techniky nebylo sice až tak inovativní, ale my jsme jí jednoznačně dokázali dát něco navíc. A to inteligenci a rychlost přebírání dat, ke které jsme využili kombinaci programovatelných hradlových polí a na nich nainstalovaného softwaru."

ESOC JE JAKO VELKÉ MRAVENIŠTĚ, Z NĚJŽ SE OŽIVUJÍ SATELITY I SONDY

Ani po odchodu z dánského DTU se Jana Mulačová s vesmírnými projekty nerozloučila. Po krátkém působení v Česku začala spolupracovat s ESOC v německém Darmstadtu, odkud se řídí planetární, astronomické i observační mise. Náplní její práce je mimo jiné starost o to, aby se ESA byla schopná poučit z chyb a měla úspěšné projekty i zařízení. A také úspěšně předávala vědecká data. Na starosti má teď například již 30 let trvající misi Mars Express [zkráceně MEX — planetární sonda určená ke studiu planety Mars z oběžné dráhy okolo

ní — pozn. red.], dále BepiColombo [společná mise ESA a japonské vesmírné agentury JAXA k planetě Merkur — pozn. red.], Gaia [vesmírná astrometrická observatoř ESA, jejímž hlavním posláním je sestavit třírozměrnou mapu nejbližšího okolí v naší galaxii — měla by zpřesnit polohu přibližně miliardy hvězd — pozn. red.] či CryoSat-2 [věnuje se měření tloušťky polárního mořského ledu a sledování změn v ledových příkrovech — pozn. red.].

Spolu s ní ve středisku pracují stovky dalších lidí a každý z nich má v centru svou nepostradatelnou funkci. Například tým Flight Dynamics se stará o orbitální dynamiku a má na starosti i obrovské sady knihoven, které obsahují informace o kosmickém smetí. Součástí jeho práce je pak i řešení a propočet konkrétních variant, jak dostat plavidlo na cílovou orbitu. Další tým, Ground Operations, zodpovídá za pozemní sektor, jenž zahrnuje pozemní stanice rozmístěné po celé planetě, v blízkosti pólů či rovníku, podle typu orbity a mise. Ve středu dění je Flight Control, skupina specialistů

na jednotlivé subsystémy sondy, ke kterému patří i specialista na zajištění bezpečnosti a kvality produktu. Další významnou roli plní členové týmu Space craft controller zvaní SpaConi, kteří na základě instrukcí a procedur od kvalifikovaných pracovníků de facto oživují odstartované satelity a pak s nimi dnem i nocí udržují kontakt.

V řídicím centru také sedí mnoho různých vedoucích, zodpovědných za své týmy a při startech také zástupci dodavatele plavidla. "ESA sama totiž nic nevyrábí, vždy zadává zakázku námi ověřeným a kvalifikovaným firmám ve vesmírném průmyslu napříč Evropou. Máme ohromné know-how, které je naší výhodou, a toto know-how pak externí firmy přetavují do funkčních zařízení. Cílem agentury je mimo jiné úplné předání tohoto know-how průmyslu členských zemí tak, aby Evropa v dané oblasti přestala být na ESA závislá."

A v neposlední řadě jsou součástí toho obřího týmu každé mise i lidé zodpovědní za IT. V řídicím centru totiž pracuje i mnoho speciálních systémů, které zpracovávají data a zároveň dokážou v reálném čase posílat příkazy plavidlu. A všichni tito lidé před startem každé mise absolvují pod dozorem zkušeného "Flight Directora" měsíc až dva série simulací, při nichž testují veškeré systémy, učí se postupovat podle procedur, hodnotí, co se podařilo a co je třeba udělat jinak.

"Máme nominální simulace, kde se učíme, jak mají start i následné kroky vypadat správně, a pak máme kritické simulace, kde se předstírají nejrůznější selhání. Tam pak vstupuji já jako učitel a začínám týmy seznamovat s tím, jak mají na chybu reagovat v krátkém čase mezi přelety," říká dále Jana Mulačová.

Když pak přijde konečně čas kritických operací, což znamená ostrý start, všechno se na sondě i stanicích ještě znovu otestuje během takzvané Dress rehearsal, a poté již nosič se satelitem či sondou vyrazí na svou pouť do vesmíru. V hollywoodských filmech v tento okamžik v celém řídicím centru propuknou bujaré oslavy a mise je hotová, avšak ve skutečnosti tomu tak není.

"Pokud jde o nějakou důležitou misi, tak samozřejmě k oslavě dojde, například po úspěšném zachycení prvního signálu mise BepiColombo africkou stanicí Malindi se oslav účastnil i vnuk Giuseppeho (Bepiho) Colomba, legendárního matematika, jenž dal misi prvotní myšlenku proveditelné trajektorie, a posléze i své jméno. Ale jinak většině lidí v centru začíná další velký kus práce, protože musí plavidlo prakticky ručně uvést do funkčního režimu."

Zní to možná překvapivě, ale i u tak technologicky vyspělých zařízení, jakými jsou satelity či sondy, se v počátku na automatiku příliš nespoléhá. "U malých satelitů se dá většina věcí, které se mají stát po startu, naprogramovat, ale u těch větších musíme téměř vše spouštět manuálně, protože se nám nechce riskovat, že dojde například k selhání časování, nebo že bude sonda na suboptimální orbitě a spustí sama procesy, které by ji mohly fatálně poškodit, či dokonce navést zpět k Zemi."

Proto je vše ve chvíli, kdy se zařízení oddělí ze špice rakety a je vysvobozeno z kapsle fairingu, nastaveno do safe módu (podobně třeba jako počítač v nouzovém režimu), kdy fungují pouze základní systémy. A teprve lidé z řídicího centra na Zemi začnou jednotlivé funkce postupně, podle předem přesně stanoveného a vyzkoušeného postupu spouštět. Například vytápění, vše je totiž studené a některé systémy se nedají spustit dříve, než bude uvnitř sondy přijatelná operační teplota. Zároveň je ihned potřeba rozbalit solární pole. Bez tohoto kroku by nemělo plavidlo energii na pokračování v ničem.

"Musíme také zprovoznit hlavní anténu, protože do té doby veškerá komunikace probíhá jen na malé anténě a počítač pracuje na nízkém datovém toku. Jakmile se sonda začne vzdalovat, už by to pro komunikaci, natož přenos dat, nestačilo.

Z počátku mise je tedy sonda jakoby na vodítku, které se postupně uvolňuje, a její autonomie se zvyšuje, protože čím větší je vzdálenost od Země, tím větší zpoždění je mezi zadáním a provedením příkazu."

Za ty roky práce v ESOC viděla Jana Mulačová startovat hodně misí a téměř všechny se úspěšně, bez jediné nepřesnosti dostaly na kýženou orbitu. Ovšem jedna mise skončila špatně, protože dosažená orbita byla natolik suboptimální, že se satelity Seosat a Taranis "vrátily na zem", čímž projekt skončil. "To byl hodně těžký okamžik, protože po těch měsících příprav jsme seděli v řídicí místnosti, viděli jsme, co se děje, a nemohli nic udělat. Satelity se pořád vzdalovaly od optimální orbity a nakonec shořely v atmosféře, než jsme s nimi vůbec mohli navázat kontakt. Šlo o závadu nosiče, kterou jsme nebyli schopni z řídicího centra vyřešit, protože nosič byl, jak je obvyklé, řízen odjinud," vzpomíná a na závěr dodává, že právě v tom vlastně spočívá její práce.

"Já a moji kolegové v zajišťování produktu jsme v oboru zaměstnáni proto, aby se takové věci nemohly stát, nebo alespoň ne opakovaně. V centru řízení nosiče je někdo přesně jako já, kdo se teď stará o to, aby se to příště povedlo bez chyby. Anebo aby se to alespoň nepovedlo ze zcela jiných důvodů."

"Blýskání červených skřítků nad Českou republikou" Foto unikátního druhu nadoblačného blesku, který se objevil nad bouří procházející přes severní Čechy, pořízené dne 12. září 2022 z Dolního Údolí u Zlatých Hor v Jeseníkách nedaleko vysílače u Ondřejovic, tedy ze vzdálenosti 200 km © Daniel Ščerba

Foto: Ilustrace ASIM (spodní box) namontovaného na vesmírnou laboratoř Columbus

Foto: Pohled na prohlubeň Tantalus Fossae ve skutečných barvách, ze šikmé perspektivy

Foto: © Solar Orbiter/tým EUI/ ESA a NASA; CSL, IAS, MPS, PMOD/WRC, ROB, UCL/MSSL První snímek Slunce sondy Solar Orbiter ESA, pořízený EUV (extreme ultraviolet imager) s vysokým rozlišením dne 30. května 2020

29. 11. 2022; cvut.cz

Naše elektrická formule má maximální rychlost kolem 120 km v hodině, říká student ČVUT Jan Cába

Datum zveřejnění: "Vždycky jezdí jenom jedna formule na čas, nikoliv wheel to wheel. Je to kvůli bezpečnosti a servisovatelnosti vozů.

Formule má předem vyznačenou trať ze žlutých a modrých kuželek, která je široká tři metry a je předem neznámá. V prvním kolečku si formule trať projede, v druhém si ji zapamatuje a potom ji projíždí rychleji a rychleji,” popisuje Jan Cába ze závodního týmu studentské formule, který byl dopoledním hostem na Rádiu ZET.

"Závodíme pod Fakultou elektrotechnickou na ČVUT. Jezdíme po celé Evropě. Máme vlastní pravidla i disciplíny a snažíme se soutěžit proti veškerým univerzitám, především těm německým, které patří mezi světovou špičku,” zmiňuje Cába. Tým z Českého vysokého učení technického má jednu elektrickou a jednu autonomní elektrickou formuli. Ta je schopná čistě bezpilotní jízdy po předem vyznačené trati z kuželek. "Při závodě formuli řídit nesmíme. Máme jen ovladač umožňující její nouzové zastavení,” zdůrazňuje Jan Cába, který se stará o PR týmu.

"Na akceleraci jsme dosáhli rychlosti 27 metrů za sekundu v cílové rovince. První kolečko většinou projíždíme stabilní rychlostí sedm metrů za sekundu a podle náročnosti trati se zrychluje. Sedm metrů za sekundu je přibližně dvacet kilometrů za hodinu,” upřesňuje student ČVUT. "Tratě jsou často spíš technické, takže u autonomní formule není prostor pro větší rychlost. Pilotovaná formule na trati průměrně jede 60 kilometrů za hodinu. Její maximální rychlost je 120 kilometrů za hodinu. Jsme limitováni otáčkami motoru. Dbáme spíš na zrychlení,” uzavírá člen týmu studentské formule.

Poslechněte si celý rozhovor: Anopress - zobrazení originálu/nahrávky

Autor:

Martin Karlík

Zdroj:

Radio Zet

28. 11. 2022; ujep.cz

Změny energetické politiky ve střední Evropě za posledních 20 let diskutovali experti z Česka a Rakouska

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem organizovala dne 21. 11. 2022 v Praze mezinárodní diskusní seminář, na kterém vystoupili přední čeští a rakouští odborníci v oblasti energetiky. Diskutovali, jak se změnily priority a cíle v oblasti energetické politiky v posledních 20 letech, jak se tyto cíle dařilo naplnit a kterým výzvám čelí energetika ve světle současné energetické krize. Diskusní seminář proběhl v rámci dlouhodobé spolupráce tzv. Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Energetika čelí v současné době největším výzvám za posledních několik dekád. Na jedné straně stojí evropské cíle dekarbonizace ekonomik, na druhé straně pak otázka energetické bezpečnosti a připravenosti jednotlivých zemí tyto cíle naplnit. Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku se těmto tématům dlouhodobě věnuje a zprostředkovává odbornou diskusi mezi akademiky, veřejnou a soukromou sférou.

" Energetická bezpečnost, diverzifikace zdrojů a energetická politika je obzvláště v dnešních dnech velmi naléhavé téma. Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku, u jejíhož zrodu stála nedávno zesnulá prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc., se těmto tématům věnuje dlouhodobě. Letos tato skupina, složená z českých i rakouských vědců zabývající se energetikou z pohledu různých vědních disciplín, završila 20 let své existence. Při příležitosti letošního výročí se jednotliví odborníci ve svých příspěvcích a následné panelové diskuse ohlíželi nejen za zásadními milníky energetické politiky obou zemí v posledních 20 letech, ale také diskutovali současné naléhavé potřeby energetiky. Jsme rádi, že UJEP, jako spoluorganizátor této akce, mohla k této odborné diskusi přispět," uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník FSE UJEP.

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo přes 20 odborníků převážně z univerzit, veřejné správy, ale i neziskových organizací nebo soukromých firem, zahájil prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., Dr. h. c., emeritní rektor Univerzity Karlovy a předseda české sekce CZ-AT EEG. S úvodní zdravicí vystoupil Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) a Mgr. Lucie Nebesářová z Ministerstva zahraničních věcí ČR. V prvním bloku zaměřeném na měnící se priority energetických politik vystoupili Ing. Tomáš Smejkal, vedoucí oddělení strategie na MPO ČR, Dipl.-Ing. Dr. Bettina Bergauer z rakouského ministerstva pro klimata, životního prostředí, mobilitu, inovace a technologie, Ing. Lukáš Minařík, ministerský rada na MŽP a Ing. Jiří Gavor, CSc., ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Druhý blok diskusního semináře se věnoval teoretickým východiskům pro praktické změny energetické politiky. Zde měli účastnici možnost vyslechnout příspěvky prof. Dr. Reinharda Haase, vedoucího pracovní skupiny Energy Economics Group na Technické univerzitě ve Vídni, prof. Ing. Jaroslava Knápka, CSc., vedoucího katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd ČVUT FEL, prof. Dr. Wolfganga Streichera, prorektora univerzity v Innsbrucku a prof. Dr. Amelu Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni.

Prezentace z diskusního semináře naleznete na webových stránkách

Tato aktivita je na UJEP prováděna v rámci projektu Trvale udržitelná energetická politika v Evropě v roce 2022 financovaného z dotace poskytnuté ministerstvem zahraničních věcí ČR a v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435), realizovaného v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaného Evropskou unií, jehož cílem je vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb

28. 11. 2022; cvut.cz

Den otevřených dveří FEL ČVUT: Sedm set středoškoláků se seznámí s technologiemi budoucnosti

Datum zveřejnění: Zájemci o studium elektrotechniky a informatiky budou mít opět po roce příležitost seznámit se s technologiemi, které výrazně ovlivní způsob, jakým budeme pracovat, odpočívat či cestovat v následujících desetiletích.

Fakulta elektrotechnická (FEL) ČVUT zpřístupní v pátek 2. prosince 2022 během dne otevřených dveří svá pracoviště v Dejvicích a na Karlově náměstí.

Od autonomně řízených formulí, robotů a dronů přes kyberbezpečnost, umělou inteligenci, virtuální realitu a biomedicínu až po telekomunikační sítě, alternativní energetické zdroje či zařízení pro kosmický program. Všechny tyto technologické trendy mohou studenti a studentky na FEL nejen studovat, ale také se zapojit do jejich výzkumu a vývoje. A to neobvykle brzy, už během bakalářského studia. Díky tomu, že fakulta vyniká příznivým poměrem osmi studujících na jednoho vyučujícího, mají vyučující čas a prostor se svým studentům nadstandardně věnovat a rozvíjet jejich znalosti a dovednosti.

Program dne otevřených dveří pro uchazeče a uchazečky o bakalářské studium je připraven tak, aby se mohli seznámit nejen se špičkovými technologiemi v laboratořích, ale také se svými budoucími kolegy z řad vyučujících a studentů a studentek. "Vedle prohlídky pracovišť v našich kampusech v Dejvicích a na Karlově náměstí zájemce čekají prezentace o bakalářském studiu a přijímacím řízení, při kterých budou mít možnost s našimi vyučujícími a studenty osobně probrat, jak vypadá studium jednotlivých studijních programů a jaké jsou možnosti budoucího uplatnění," uvedl prof. Petr Páta, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Tříapůlhodinové programové bloky proběhnou souběžně v Dejvicích a na Karlově náměstí od 8.30 a 13.00 hodin. S ohledem na mimořádný zájem a omezenou kapacitu je kladen velký důraz na organizaci. Studenti se budou po fakultě pohybovat po skupinkách, a je proto potřeba se na den otevřených dveří předem registrovat . V sekci webu Zájem o studium naleznou uchazeči a uchazečky o studium na FEL všechny aktuální informace o přijímacím řízení a studiu.

Atmosféru dne otevřených dveří z prosince 2021 přiblíží video https://www.youtube.com/watch?v=nBsf7Y5waZI&t=17s

28. 11. 2022; feedit.cz

V prestižní soutěži diplomových prací IT SPY bodovala robotika i umělá inteligence. Nejúspěšnější informatici studovali v Praze, Brně i Plzni

Titul nejlepší diplomové práce z informatiky, který každoročně uděluje prestižní soutěž IT SPY, získal absolvent Fakulty elektrotechnické z Českého vysokého učení technického v Praze, Jiří Ulrich.

Soutěž již 13. rokem vybírá talentované informatiky z řad absolventů IT oborů. Letošní finalisté vzešli z 1200 IT prací vysokoškoláků obhájených v minulém akademickém roce na předních českých a slovenských univerzitách. Oceněny byly také práce absolventů z Masarykovy univerzity v Brně, Západočeské univerzity v Plzni a Vysoké školy ekonomické v Praze, cenu veřejnosti získala vědkyně z Žilinské univerzity. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže IT SPY 2022 proběhlo ve čtvrtek 24. 11. v Praze. Soutěž pořádají přední české a slovenské vysoké školy společně se společností PROFINIT.

V letošním ročníku soutěže IT SPY zvítězil mladý vědec Jiří Ulrich z Fakulty elektrotechnické z Českého vysokého učení technického v Praze. Odbornou porotu si získal projektem "Multikamerový lokalizační systém založený na detekci černobílých vzorů?". Vítěz navrhl monitorovací systém, který je využitelný v robotice apod. Systém autor demonstroval na včelách, kdy sledoval, jak ovlivňuje chování královny celé včelstvo. Obdobně lze monitorovat např. pohyb autonomních vozidel a dalších robotů s cílem ovlivnit jejich další chování.

Stříbrnou příčku v soutěži obsadila Lucia Hradecká Dupkaničová z Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně. Ve své práci "Segmentácia a sledovanie organoidov v obrazových dátach vytvorených prostredníctvom mikroskopie vo svetelnom poli" se zabývala analýzou snímků z mikroskopu s využitím metod machine learning. Její metoda je aplikovatelná např. v biologickém výzkumu, kdy pomocí ní lze automatizovaně sledovat růst tkání.

Vzhledem k vysoké úrovni diplomových prací se letos porota rozhodla udělit sdílené 3. místo dvěma projektům. Toto místo obsadili Peter Vajdečka z Fakulty informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze a Jan Pašek z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Obě práce využívají umělou inteligenci a strojové učení.

Práce Jana Paška s názvem "Generování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyce" usnadňuje práci programátorům, protože jeho postup dokáže automaticky generovat kusy kódu na základě slovního zadání. Práce Petera Vajdečky "Abstraktívná sumarizácia správ o overovaní faktov pomocou vopred natrénovaného transformera na extraktívnych súhrnoch" vytváří z dlouhého textu abstrakt, což lze využít např. při vyhledávání a vyhodnocování dezinformací.

Cenu veřejnosti s více než tisícovkou hlasů získala Lucia Piatriková z Žilinské univerzity v Žiline, s prací "Vizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukaze". Pogratulovat jí přišla vítězka loňského ročníku IT SPY Jindřiška Deckerová. Piatriková zabodovala i v další soutěžní kategorii Magenta Award for Excellence in IT, kterou letos vyhlásil partner soutěže společnost T-Mobile.

"Soutěž IT SPY je pro mě každoroční sondou do oboru informatiky, kdy máme jako porota možnost se seznámit s tím nejlepším, co v ČR a na Slovensku v tomto oboru v předchozím akademickém roce vzniklo. Doménou posledních ročníků je praktická využitelnost myšlenek diplomových prací. To se potvrdilo i letos, a jsem přesvědčen o tom, že se s některými úspěšnými projekty setkáme v relativně blízké budoucnosti, kdy budou uváděny do praxe. Aplikační potenciál byl letos patrný prakticky u všech finálových diplomových prací," hodnotí tento ročník soutěže předseda poroty, Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

"Každoročně sledujeme větší zájem studentů. Zajímavý je i fakt, že dvě z oceněných prací byly od mladých informatiček" popisuje Bohumír Zoubek, člen poroty soutěže IT SPY a zástupce společnosti PROFINIT, organizátora soutěže.

Do letošního ročníku soutěže IT SPY se zapojilo 6 předních českých vysokých škol a 5 slovenských

univerzit, na kterých v minulém akademickém roce mladí informatici obhájili téměř 1200 diplomových prací. Z nich vybrali zástupci vysokých škol, tzv. ambasadoři, celkem 52 projektů s největším potenciálem na vítězství v soutěži. Následně odborná porota vybrala semifinalisty a finalisty, kteří své práce obhajovali 24. listopadu 2022 ve finálovém kole. Vítěz získal 2000 euro na další rozvoj projektu od organizátora soutěže, předního software house PROFINIT, ostatní úspěšnější finalisté pak hmotné dárky od partnera soutěže T-Mobile i možnost vzdělávání v Počítačové škole GOPAS.

Kompletní přehled finálových výsledků 13. ročníku soutěže IT SPY:

VýslednépořadíJméno finalistyNázev soutěžní diplomové práceNázev přihlašující vysoké školy1.Ing. Jiří UlrichMultikamerový lokalizační systém založený na detekci černobílých vzorů?České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická2.Lucia Hradecká DupkaničováSegmentácia a sledovanie organoidov v obrazových dátach vytvorených prostredníctvom mikroskopie vo svetelnom poliMasarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky3.Ing. Jan PašekGenerování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyceZápadočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd3.Peter VajdečkaAbstraktívná sumarizácia správ o overovaní faktov pomocou vopred natrénovaného transformera na extraktívnych súhrnochVysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistikyCena veřejnostiIng. Lucia PiatrikováVizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukazeŽilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatikyMagenta Award for Excellence in ITIng. Lucia PiatrikováVizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukazeŽilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky4.-8. místoFilip KoukalAutomatická kategorizace zákaznických požadavkůMendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakultaSon Hai NguyenAproximace šíření zvuku neuronovými sítěmiVysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologiíMgr. Matúš RevickýPodnikové aplikace založené na blockchainuUniverzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Prírodovedecká fakulta Ceny pro nejlepší finalisty:

Hlavní cena IT SPY 2022 – Absolutní vítěz soutěže IT SPY 2022 získal od společnosti PROFINIT odměnu 2000 €, kterou může použít třeba k dalšímu rozvoji svého diplomového projektu nebo k dalšímu vzdělávání. Vedoucí vítězné práce pak získal 200 € jako poděkování za dobrou přípravu svého studenta.

Magenta Award for Excellence in IT – Hlavní partner soutěže IT SPY společnost T-Mobile letos udělil cenu vynikající práci v oblasti IT dle vlastních kritérií.

Cena pro první tři finalisty od společnosti GOPAS – První tři finalisté získali poukaz na školení dle vlastního výběru v hodnotě 10.000 Kč od společnosti GOPAS.

Cena veřejnosti – Vítěz veřejného hlasování získává outdoorovou kameru.

Záštitu soutěži letos udělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu SR, Hospodářská komora, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a KINIT.

O soutěži IT SPY

IT SPY je oficiální soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií. Po odborné stránce soutěž zaštiťují česká a slovenská sekce celosvětové profesní organizace ACM. Cílem soutěže je podpořit studenty v jejich studiu a pomoci jim uplatnit tuto snahu i výsledky v praxi.

IT SPY 2022 je již třináctým ročníkem této soutěže. Každoročně mohou fakulty prestižních českých a slovenských univerzit nominovat až 10 % z celkově obhájených prací svých studentů. Jejich kvalita je pak posuzována akademickou porotou z pohledu rešerše, výzkumu, vyhodnocení řešení a realizace. Soutěž organizují české a slovenské univerzity a Czech and Slovak ACM Chapters (acm.org) a přední český software house Profinit.

Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže.

Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk.

O společnosti PROFINIT EU, s.r.o.

PROFINIT je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business intelligence zákazníkům v Evropě i USA. PROFINIT je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších).

PROFINIT poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění. Více informací naleznete na www.profinit.eu.

Tagged Profinit

26. 11. 2022; sport

Čas pana COMPUTERA

Běžci začali výsledkem v top ten, chytil se i Novák

Možná je tady další " český běžec na lytjítn žích, který si to '' bude naférovku __ rozdávat se v světovou špičf kou. Šestadvacetiletý Michal Novák během léta tvrdě pracoval, aby tahle zima byla jeho průlomovou.

Trápil se bolavým tréninkem, který měl za úkol zvýšit jeho neuromuskulárnípráh. "Je to malinko know-how, částečně to vymýšlíme," vysvětluje.

Na úvod SP v Ruce bral šestnácté místo v klasickém sprintu a o víkendu se očekává útok vdistančních závodech. RUKA/PRAHA -

Šílený mráz v olympijském středisku v Čang-ťia-kchou Michalovi Novákovi nesednul. Víru kouče Vasila Husáka to ale nezlomilo. "Já avizuju předem, že Michalova léta teď přicházejí," řekl těsné poté, co hvězdu týmu tehdy radši nepustil na start extrémní třicítky.

Éra talentovaného univerzála, který každou sezonou významně zkracuje náskok světové špičky a v minulé zimě už se na chvíli usadil v nejlepší desítce Světového poháru, je možná opravdu tady. Sám Novák pro to v létě udělal všechno a podstoupil bolestivé změny.

"Metabolický práh mám opravdu vysoko, v tom jsem jeden z nejlepších na světě. To je motor, laktátový systém, srdeční tep. To je super. Snažíme se ale navýšit neuromuskulární práh mého těla," vysvětluje Novák. "Jedná se vlastně o svalovou únavu, koordinaci, která mě limituje, když jsem unavený. Tohle jsme se snažili navýšit, to mi způsobovalo únavu a potíže. Tělu to dává zabrat, je to šok. Ale věřím, že díky tomu budu líp adaptovaný na zátěž a výkonnost půjde nahoru."

Je zlatým chlapcem českého běžeckého lyžování poté, co ze stopy zmizela slavná generace Lukáše Bauera, Martina Koukala a spol. Dlouho se vědělo, že má velké předpoklady. V roce 2019 je naznačil stříbrnou medailí z MS do 23 let. Před rokem měl parádní start do zimy, když skončil v Ruce pátý na 15 kilometrech bruslením a na stejné trati s intervalovým startem v Lillehammeru. Je taky vybaven nadprůměrným intelektem, který donedávna využíval ke studiu elektrotechnické fakulty ČVUT.

"My mu říkáme Mr. Computer, protože je strašně chytrej a v technických věcech hodně šikovnej," řekl o něm jednou jeho někdejší reprezentační parťák Petr Knop. "Do určité míry to využívám. Ale snažím se to v sobě trošku korigovat. Podle mě ta analytická složka je kolikrát ve výkonu na škodu," říká Novák. "Pracuju s mentálním koučem Petrem Žídkem a s ním to nějak nastavujeme." Novák je však především vynikající lyžař. Jezdí elegantně a dynamicky, je konkurenceschopný ve sprintech i v distančních závodech. Do špičky už scházejí detaily. A právě na nich tvrdě pracuje.

"Vždycky jsem cítil, že jsem měl mezi osmým a jedenáctý kilometrem krizi. Nemohl jsem do toho dát takovou sílu, což mě zdržovalo," přiznává. A hned vysvětluje, jak se snaží o zlepšení: "Například jdu do intenzivního tréninku unavený. Mám bolavé svaly a podobně. Nebo dám jen čistě víc úseků, abych se unavil. Třeba je i jedu se zátěží, s vestou, která má pět až deset kilo. Ale zase úplně nechci všechno říkat™ Je to know-how."

Další výhoda Novákovy analytické mysli se týká schopnosti podílet se na vývoji závodních lyží. Značka Salomon využívá jeho zpětné vazby. "Mám teď spoustu nových lyží. Jako tradičně je komunikace skvělá," pochvaluje si.

To vše dává dohromady velké naděje pro zimu. A funguje to hned na startu. Ve finské Ruce vybojoval včera šestnácté místo v klasickém sprintu, o víkendu přijdou jeho oblíbené distanční závody. Dnes klasická desítka s intervalovým startem, v neděli bruslařská stíhačka na 20 kilometrů.

"Vůbec jsem nebyl unavený, cítil jsem, že mám energii. Ve čtvrtfinále jsem v Kuusamu dal nejlepší závod, co jsem tady kdy objel," pochvaluje si. "Kluci ze servisu odvedli super práci, měli jsme rychlé lyže, práce na jedničku s hvězdičkou. Prvotní nervozita ze mě spadla."

SP v Ruce SOBOTA 11.00 10 km žen klasicky (intervalový start) 13.30 10 km mužů klasicky (intervalový start) NEDĚLE 12.00 20 km žen bruslením (stíhací závod) 13.30 20 km mužů bruslením (stíhací závod) Pozn.: Přímé přenosy vysílá Eurosport

FOTO: PROFIMEDIA. CZ, INSTAGRAM

26. 11. 2022; isport.cz

Čas pana Computera. Novák posouval hranice únavy, teď chce zúročit bolest.

Možná je tady další český běžec na lyžích, který si to bude na férovku rozdávat se světovou špičkou. Šestadvacetiletý Michal Novák během léta tvrdě pracoval, aby tahle zima byla jeho průlomovou. Trápil se bolavým tréninkem, který měl za úkol zvýšit jeho neuromuskulární práh. "Je to malinko know-how, částečně to vymýšlíme," vysvětluje. Na úvod SP v Ruce bral šestnácté místo v klasickém sprintu a o víkendu se očekává útok v distančních závodech.

Je zlatým chlapcem českého běžeckého lyžování poté, co ze stopy zmizela slavná generace Lukáše Bauera, Martina Koukala a spol. Dlouho se vědělo, že má velké předpoklady.

V roce 2019 je naznačil stříbrnou medailí z MS do 23 let. Před rokem měl parádní start do zimy, když skončil v Ruce pátý na 15 kilometrech bruslením a na stejné trati s intervalovým startem v Lillehammeru. Je taky vybaven nadprůměrným intelektem, který donedávna využíval ke studiu elektrotechnické fakulty ČVUT.

Know-how i s lyžemi

Novák je však především vynikající lyžař. Jezdí elegantně a dynamicky, je konkurenceschopný ve sprintech i v distančních závodech. Do špičky už scházejí detaily. A právě na nich tvrdě pracuje.

FOTO:

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Czech ski & snowboard

Český lyžař Michal Novák

Czech ski & snowboard

Michal Novák obsadil v závodu na 15 km klasicky v Lenzerheide po pádu 23. místo

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Czech ski & snowboard

Český běžec na lyžích Michal Novák

26. 11. 2022; isport.cz

Čas pana Computera. Novák posouval hranice únavy, teď chce zúročit bolest

Je zlatým chlapcem českého běžeckého lyžování poté, co ze stopy zmizela slavná generace Lukáše Bauera, Martina Koukala a spol. Dlouho se vědělo, že má velké předpoklady.

Know-how i s lyžemi

FOTO:

Instagram Michala Nováka

Lyžař Michal Novák chce ve Světovém poháru zúročit speciální a náročnou přípravuInstagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

Czech ski & snowboard

Český lyžař Michal Novák

Czech ski & snowboard

Michal Novák obsadil v závodu na 15 km klasicky v Lenzerheide po pádu 23. místo

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Instagram @michalnovak_

Český reprezentant v běžeckém lyžování Michal Novák

Czech ski & snowboard

Český běžec na lyžích Michal Novák

Instagram Michala Nováka

Michal Novák absolvoval výjimečnou přípravu, přinese ovoce?

25. 11. 2022; cvut.cz

Čipy Graphcore nasazeny do provozu na ČVUT

Datum zveřejnění: Realizovali jsme v regionu první instalaci s IPU čipy Graphcore, které přímo konkurují profesionálním akcelerátorům Nvidia.

Do provozu ho uvádí ČVUT, konkrétně Research Center for Informatics (RCI) spadající pod Fakultu elektrotechnickou a Fakultu informačních technologií. Očekávání jsou velká.

Graphcore Intelligence Processing Unit (IPU) Graphcore je mladá britská společnost, která vyvíjí takzvaná IPU (Intelligence Processing Unit), tedy čipy s architekturou MIMD schopné akcelerovat operace spojené s prvky umělé inteligence a strojovým učením. Základem nabídky Graphcore je IPU čip MK2 GC200. Tyto čipy dále Graphcore skládá do hotových serverů o několika konfiguracích. Graphcore k tomu dodává i vlastní framework Poplar. Od investorů jako Microsoft, Dell, Sequoia Capital, Samsung nebo BMW posbírala firma Graphcore 692 milionů dolarů na vývoj a rozvoj společnosti a patří k velkým nadějím britského polovodičového průmyslu. Očekávání jsou vysoká, neboť je přímou konkurencí pro podobné akcelerátory od firmy Nvidia. Britské IPU jsou také dostupné v některých cloudech, takže lze rovněž mluvit jako o alternativě k čipům TPU (Tensor Processing Unit) běžících v Google Cloudu. Instalace na ČVUT První instalace Graphcore čipů v regionu byla uvedena do provozu na, kde si pořídili jednotku POD4 obsahující server MI2000 se čtyřmi IPU akcelerátory. Jde o nejmenší možnou konfiguraci, jež by měla zvládat až jeden petaflop. Aktuálně probíhá na ČVUT testování. Mimo jiné si chtějí ověřit, jak na tom Graphcore bude ve srovnání s používanými prvky od Nvidie, tedy kartami V100 a A100 a minisuperpočítačem DGX A100, kterých škola pořídila deset. Cenové srovnání Pro ČVUT dodávaný model MI2000 vyjde na 36 tisíc dolarů, což je zhruba 850 tisíc korun. Pro vzdělávací sektor je cena snížená na 28 tisíc dolarů. K tomu se ještě platí tříletá podpora na hardware a software v hodnotě 6850 dolarů. Pro představu jedna samotná karta Nvidia A100 80 GB se prodává za nějakých 16,9 tisíce dolarů, pro školy za sníženou cenu 13 tisíc dolarů. Sledování celé situace kolem Graphcore Nvidia je velmi zajímavé. Nvidia s nově ohlášenou H100 zase udělala brutální výkonový skok dopředu, ale cenovka za celý server DGX H100 s osmi kartami H100 bude tomuto pokroku také odpovídat. Spekuluje se, že bude atakovat hranici 500 tisíc dolarů za server. Zároveň se řeší, jestli bude postavena na příští generaci Intelu (Sapphire Rapids), který má zpoždění, nebo AMD (Genoa) kvůli PCI Express 5.0. DGX H100 ale bude mít nejlepší poměr výkon/spotřeba a už teď naše firma začíná řešit s některými univerzitami nákup, neboť jim to přijde zajímavé.

Zdroj:

mcomputers.cz

25. 11. 2022; tzb-info.cz

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze

Den otevřených dveří, který proběhne na Fakultě stavební ČVUT v Praze kontaktně v sobotu 26. listopadu, nabídne zájemcům o studium informace o přijímacím řízení, přijímacích zkouškách, možnostech přípravných kurzů a jednotlivých bakalářských studijních programech. Prostor bude také na dotazy, exkurzi do laboratoří a komentovanou prohlídku fakulty. Příležitost "projít si fakultu" dostanou i zájemci, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Od 26. listopadu bude spuštěn web stavarna.online, v jehož rámci se v předtočených medailoncích mohou seznámit s jednotlivými programy, virtuálně se podívat do mnoha fakultních prostor a také zde mohou v čase 10.00–10.45 hod. živě zhlédnout úvodní prezentaci s představením studia probíhající přímo na fakultě.

Kontaktně v sobotu 26. listopadu 2022, od 26.11. na webu stavarna.online medailonky studijních programů, virtuální prohlídky prostor fakulty a v 10.00–10.45 hod. živé představení studia.

Den otevřených dveří 26.11.2022 bude probíhat od 9.00 hodin

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 26. listopadu 2022 od 9.00 do 14.00 hodin. Podrobný program je k dispozici na www.fsv.cvut.cz. Pro informace a živý online přenos úvodního představení studia lze využít také webovou aplikaci https://stavarna.online.

Od 10:00 hod. - úvodní prezentace

Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s možnostmi bakalářských studijních programů na Fakultě stavební ČVUT – Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem. Zde se dozvědí jejich tematická zaměření a rozdíly mezi nimi.

Představena zde bude i připravovaná novinka – tříletý profesně zaměřený bakalářský program Scénické technologie, na němž se podílejí tři fakulty Českého vysokého učení technického – Fakulta stavební, Fakulta strojní a Fakulta elektrotechnická. Absolventi programu získají znalosti z oblasti současných multimediálních technologií v návaznosti na jejich další aplikaci v oblasti umělecké tvorby, zvukového a světelného designu, a to zejména v jevištním, televizním a filmovém provozu.

V druhé části si již zájemci budou moci sami vybrat mezi infostánky podle svých zájmů. Zde mohou získat podrobné informace o přijímacím řízení, přijímací zkoušce z matematiky a architektury, jednotlivých bakalářských programech, studiu v zahraničí i studiu cizích jazyků.

11:30–14:00 hod. - exkurze do laboratoří fakulty Návštěvníci budou moct navštívit například Vodohospodářské experimentální centrum, Experimentální centrum, Studio membránové architektury, Výukovou a demonstrační laboratoř TZB a další prostory.

13.00 - 14.00 hod. - komentovaná prohlídka

V tomto čase je pro uchazeče o studium a absolventy připravena komentovaná prohlídka, v jejímž rámci si návštěvníci při okruhu fakultou prohlédnou prostory pro výuku studentů, vybrané laboratoře i další zázemí fakulty.

2 výstavy v atriu fakulty

Návštěvníci si budou moci též prohlédnout dvě výstavy probíhající v atriu fakulty – výstavu Studenti programu Architektura a stavitelství, na níž jsou prezentovány nejlepší diplomové práce, a výstavu Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty, která představuje historii a současnost 324 kilometrů dlouhé vodní cesty.

O ČVUT v Praze

ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia".

V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na www.cvut.cz

25. 11. 2022; e15.cz

Fotovoltaická elektrárna na balkoně může fakturu za elektřinu i zvýšit. Důležitá je instalace od profesionálů, radí expert

Ceny energií v Evropě se zvyšují a není jasné, kdy se jejich růst zastaví. Význam udržitelných zdrojů pro hustě obydlené městské oblasti s mnoha nájemními byty roste. Experti se shodují v tom, že skutečný boom pro hotová solární řešení typu "plug-and-play" se zásuvkami teprve přijde. Solární balkonové elektrárny se na trhu již prodávají, prodejci slibují klientům snadnou instalaci i úsporu. Odborník na energetické zdroje Ing. Ladislav Říha ze společnosti fotovolty s.r.o. ale upozorňuje, že na důležité okolnosti dodavatelé mnohdy nepoukazují.

Pořízení a instalaci balkonové elektrárny by mělo předcházet vyplnění formuláře a odeslání žádosti na distribuční společnost. V rámci procesu schválení distributorem musejí žadatelé zamezit úniku vyrobené přebytečné energie zpět do sítě. V tom spočívá hlavní rozdíl oproti solárním elektrárnám instalovaných majiteli rodinných domů.

"Při nepodání žádosti hrozí pokuta od distributora. Dalším závažným problémem je, že většina elektroměrů nerozezná, jestli proud přitekl do bytu nebo odtekl, a vždy proto zvýší naměřenou spotřebu, která má za následek zvýšení faktury za dodanou elektřinu. Málokdo z?prodejců na to své klienty upozorňuje,”

říká Ing. Ladislav Říha, absolvent FEL ČVUT s jedenáctiletou zkušeností v plánování provozu a řízení energetických zdrojů. Ten upozorňuje také na skutečnost, že některé levné střídače slibují odtékající energii z bytu regulovat, v praxi ale tato řešení nejsou stoprocentní a ve výsledku dojde stejně ke zvýšení spotřeby.

Podle Ing. Říhy dodavatelé téměř neposkytují řešení balkonové solární elektrárny na klíč. Konkurenční výhodu a především přínos pro klienty vidí v poskytování komplexního balíčku, obsahující zajištění potřebné administrativy, analýzu nejvhodnějšího řešení vzhledem k individuální spotřebě elektřiny v bytě, revizi nebo efektivní uchycení panelů na odlišných typech zábradlí.

"Pokud někdo říká, že vám elektrárnu pošle jako balíček a vy si to zapojíte sami, tak to není úplně reálné. Přestože jsme národ kutilů, mohou nastat komplikace – primárně s elektrickými rozvody v bytě, ale i s ohledem na různé typy zábradlí neexistuje univerzální řešení,”

doplňuje Říha.

Fotovoltaika na střeše přináší pro SVJ a družstva nové možnosti. Kromě solárních kolektorů pro ohřev teplé vody se na střechách některých bytových domů objevují fotovoltaické panely pro výrobu elektřiny. Primárně ji lze využívat pro společné prostory domu, připravovaná řešení ale budou umožňovat ekonomicky podstatně zajímavější možnost zásobovat vlastní elektřinou také jednotlivé domácnosti.

"Pokud je elektroměr společný, pak je velmi výhodné pokrýt celou střechu FV panely a investovat do co největšího možného výkonu. Na rozdíl od střechy rodinného domu zde jsou menší omezení,"

radí odborník ze společnosti fotovolty s.r.o.

25. 11. 2022; ČRo - plus.cz

Online Plus

Evropa vybuduje vlastní družicový systém členským státům Evropské unie má poskytnout možnost vysoce zabezpečené komunikace a běžným uživatelům cenově dostupné připojení k internetu záměru se se na předběžně shodl Evropský parlament s radou Evropské unie konstelace nazvaná Iris.

mluvčí 1,

Já samozřejmě na dálku přes internet vítám také našeho pravidelného komentátora redaktora Deníku N Petra Koubského. Ahoj Petře ahoj Davide Evropa vybuduje vlastní družicový systém členským státům Evropské unie má poskytnout možnost vysoce zabezpečené komunikace a běžným uživatelům cenově dostupné připojení k internetu záměru se se na předběžně shodl Evropský parlament s radou Evropské unie konstelace nazvaná Iris ii má být záložním komunikačním řešením, například pro situace, kdy bude pozemní komunikace přerušena přírodními katastrofami nebo kybernetickými útoky komunikace přitom má být podle záměru zabezpečena kryptografickými klíči založenými na kvantové kryptografii satelity mají také umožnit soukromým operátorům poskytovat širokopásmové připojení k internetu na komerčním základě vývoj má proběhnout ve spolupráci evropských kosmických agentur se soukromými firmami Evropa na něj plánuje vynaložit 2 miliardy 400 000 000 EUR v přepočtu, tedy skoro 60 miliard korun Petře o tomhle záměru se už nějakou dobu debatuje teď tady máme nějakou základní politickou shodu, která ještě bude muset být tedy potvrzena přímo třeba hlasováním právě v Evropském parlamentu a dalšími kroky ale vypadá to že takový malý evropský Starlink je vlastně na cestě dává smysl, aby si Evropa budovala vlastní družicový systém, když třeba může využívat systémy americké, například jako systémy našich spojenců a podobně.

mluvčí 2,

Já.

mluvčí 3,

Si myslím, že k dosažení té politické shody hodně napomohly události z války na Ukrajině to, jak se ukázalo, jak je síť staterling v takové situaci užitečná a vlastně nenahraditelná a řekl bych, že tohle tenhle příklad byl silný argument pro evropské politiky, aby chtěli mít takovýhle systém svůj vlastní, aby nemuseli spoléhat vůbec na nikoho ani na komerční dodavatele ani na spojence. Možná se pletu, řekl bych, že tohle byl ten finální impuls a jestli to smysl dáváno nejspíš dává svět je nejistý a spojenectví vztahy přátelství se neustále vyvíjejí a kromě toho ono je to taky čím dál tím technicky dostupnější a levnější takovýhle systém pořídit, takže asi je ten pravý čas, aby si ho Evropa pořídila.

mluvčí 1,

Nicméně vidíme to právě třeba z příkladů budování těch komerčních konkurenčních vlastně dneska můžeme říct družicových systémů, jako je Starlink nebo jiné třeba právě, které mají vznikat i v Evropě nebo v Americe a ten vývoj většinou trvá opravdu celou řadu let je velmi drahý a řada firem, které se pokoušely o něco podobného, tak zkrachovala také třeba. Ne myslí, že tedy má šanci ten evropský projekt ještě vlastně tedy iniciovaný spíše, dejme tomu, úřady než nějakou komerční firmou, že opravdu to má šanci na na úspěch neskončí to podobně jako za mě tedy funguje projekt evropské konkurence GPS, o kterém vlastně nikdo neví.

mluvčí 3,

Ono podle mě je to tak, že Evropa má hodně silný kosmický průmysl, o kterém se moc neví hlavním zákazníkem toho průmyslu je esa evropská kosmická agentura a ten průmysl soustředěný hlavně v Německu ve Francii, ale subdodavatelé jsou po celé Evropě. Určitě potřebuje další odbyt a další zákazníky a politici unie jdou tímhle způsobem trochu i na ruku tomuhle byznysu, na kterém zase mají zájem, aby v Evropě byl, aby se tady udržel, aby Evropa měla svoje vlastní výrobní a vývojové kapacity v téhle oblasti, takže je to i taková asi trochu úlitba, aby tyhle firmy fungovaly, aby měly, z čeho žít, ale nehleděl bych na to kriticky mě to připadá jako docela dobrý nápad, aby Evropa tuhle komunikační satelitní sítě měla.

mluvčí 1,

Účel této satelitní sítě nebo toho družiceového systému má být dvojí, jednak tedy ta zabezpečená komunikace pro státní, dejme tomu, úřady a orgány a třeba také armády a další podobné složky a ta má být tedy zabezpečena kryptografickými klíči založenými na kvantové kryptografii. To je technologie, která dnes ještě, pokud vím, není úplně tedy hotová není vyvinuta je to tak.

mluvčí 3,

Je a není je to technologie, která existuje, řekněme, použitelném stadiu, ale používá se zatím hlavně k tomu, aby se zkoumaly její možnosti a omezení je to experimentální technologie. To je něco trochu jiného než nehotová nebo neexistující.

mluvčí 1,

Je tedy reálné, aby tedy během několika, dejme tomu, následujících let vznikla opravdu tedy družicová síť, která bude komunikovat pomocí těch kryptografických klíčů založených na kvantové kryptografii.

mluvčí 3,

Je to možné, že k tomu dojde a určitě tam budou i jiné možnosti vedle toho alternativní jednodušší, ale myslím si, že na tom není nic SCI, fi, aby se takováhle komunikace přes ty družice v průběhu, řekněme, pěti let nerozjela.

mluvčí 1,

Na to jsem hodně zvědavý a druhým účelem tady má být i využití té satelitní sítě pro komerční účely, a to pro připojování k internetu. Teď tady vlastně na tomto poli působí i tady v Evropě i v České republice právě firma Starlink myslí, že tedy ta evropská síť vybudovaná z veřejných peněz bude moci potom konkurovat komerční síti Ilona Muska.

mluvčí 3,

Těžko říct, protože jakmile jsou někde v soutěžení veřejné a soukromé peníze, tak to může dopadnout jakýmkoliv způsobem podle toho, co ti politici, kteří rozhodují o těch veřejných penězích, s tím budou chtít udělat, takže ano, určitě Evropa může nastavit konkurenční ceny pro komerční poskytovatele internetového připojení tak, aby to bylo výhodné, anebo to udělat nemusí. Bude asi hodně záležet na tom, jaké bude za pár let složení rady Evropského parlamentu atd.

mluvčí 1,

tak uvidíme, každopádně je to zajímavý projekt. Bude tam spousta samozřejmě samozřejmě šancí šancí pro pro pro firmy výzkumníky v Evropě a vlastně pro celý ten ekosystém kolem kosmického průmyslu a také kolem vývoje kvantové kryptografie, aby ukázali, co umí a ukázali to také v praxi. Ulicemi amerických měst by měly už brzy začít jezdit robotické taxíky nové generace. Firma veymo dceřiná společnost holdingu alphabet. Oznámila, že je uvede společně s čínskou automobilkou zekr informoval o tom server dewch. Veymo provozuje testovací flotilu samořídících taxíků už dnes zatím jde ale o vozy postavené na základě klasických aut s volantem či pedály pomocí kterých může lidský řidič v případě potřeby vůz řídit ručně. Nové taxíky mají být vyvinuty jako plně robotické volant, pedály nebo zpětná zrcátka v nich tedy vůbec nebudou ovládat se taxíky budou prostřednictvím displejů, na kterých budou moci pasažéři zadat cíl cesty, anebo si na nich budou moci například přehrávat hudbu. Pokud VODOS získá souhlas regulačních úřadů ve Spojených státech, mohlo by zcela robotické taxíky nasadit do ulic už během několika příštích let. Připomíná server deeverch Petře, samořídící auta, dlouho jsme o nich nemluvili v našem pořadu, byť je to moje oblíbené téma. Já se na ně pořád strašně těším. Tady tedy má dojít k určitému evolučnímu kroku a a myslím si, že je to opravdu psychologicky docela významný krok, protože, dokud člověk jede v autě, byť se to auto řídí samo, ale je tam ten volant a další ovládací prvky, tak asi na jiného, než když si člověk pak sedne do auta, kde tyhle věci vůbec nejsou, jak se na tenhle ten evoluční krok tedy díváš myslíš, že opravdu tedy ta samořídící auta za několik let třeba ve Spojených státech už budou relativně běžná.

mluvčí 3,

Já ani nevím, jestli bych to mohl říkal evoluční, mně to připadá jako zlom jako strašně zásadní věc, protože jakmile by jednou tahle auta někdo schválil do normálního provozu, tak jsme se samořídícími vozy úplně jinde v novém světě, ve kterém jsou ty plně samořídící automobily přípustné. Zatím jako taxíky, ale jakmile se tohle jednou prolomí, tak to budou i brzy jsou křemá auta v soukromém vlastnictví a myslím si, že je to velice důležitá věc, která změní automobilovou dopravu. Viděl bych tam hodně silný moment toho, že to je taxík, anebo, že v budoucnu to může být sdílené auto nějakým jiným obchodním modelem, než je taxi tohle by opravdu mohlo změnit velkou část automobilové dopravy přinejmenším ve městech. Mně se to velice líbí, držím tomu projektu palce a trochu se bojím na tom, o tom, na čem všem se to může zaseknout z hlediska toho úředního postupu z hlediska technických komplikací, připadá mi to skoro neuvěřitelné, že se to už brzy má stát. Pojďme to sledovat pečlivě, protože tohle je velká věc.

mluvčí 1,

Kolega Honza Sedlák teď nedávno byl v Kalifornii a zkoušel jedním tím taxíkem se svézt říkal, že jezdí velmi pomalu a je vidět, že samozřejmě vyjm se se snaží co nejvíce zabránit nějakým potenciálním problémům nehodám a dalším komplikacím, které by pak mohli nasazení těchhle samořídících aut pozastavit minimálně, ale je vidět, že prostě ve Spojených státech se regulátoři nebojí zatím pustit aspoň v nějakém testovacím provozu tahle auta do provozu. uvidíme, jak to v Evropě, protože tady asi to povolování bude složitější, předpokládám.

mluvčí 3,

Asi jo, myslím si, že Evropa ji hodně sází na ten princip předběžné bezpečnosti, to znamená, ne co všechno je pravděpodobné, že se stane, ale co se může stát, i kdyby to bylo jakkoliv nepravděpodobné a postavit dobrou záruku, že se s těmihle auty nemůže stát nic špatného. Bude velice obtížné. Přesto, že si myslím, že budou mít od samého začátku daleko lepší statistiku nehodovosti než auta řízená normálními řidiči, ale bojím se, že psychologicky to v Evropě nebude stačit. Evropa je z hlediska zavádění technologických novinek většinou přeopatrná.

mluvčí 1,

Uvidíme opravdu budeme tohle téma dál sledovat, a sice nás asi čeká ještě minimálně několik let, dokud i v těch Spojených státech vlastně ty samořídící zcela robotické taxíky vyrazí do ulic, ale já si rád počkám.

mluvčí 4,

Posloucháte on-li plus aktuality ze světa internetu a nových médií, kterými vás provází David Slížek. Vrátit se k nim můžete také také na na na na webu plus rozhlas cz v aplikaci mu rozhlas a v dalších podcastových aplikací.

mluvčí 1,

Systém založený na strojovém učení dosáhl dalšího vítězství nad lidmi eiai aplikace sicero, kterou vyvinula firma meta dokáže porazit lidské hráče v online verzi strategické hry diplomasy hráči v ní představují vládce některého z evropských států v době před první světovou válkou a pomocí vyjednávání diplomatických dohod a bojů virtuálních armád. Mají porazit své protihráče na rozdíl od her, jako jsou šachy nebo Go jeplo diplomaty kromě logického uvažování důležitá schopnost porozumět motivacím protihráčů vyjednávat v přirozeném jazyce a přesvědčit spoluhráče, aby dělali co potřebujete systém si sero podle firmy meta v online verzi hry dosahuje skóre, které je 2× vyšší než průměr lidských hráčů a v žebříčku lidí, kteří si zahráli více než jednu hru se umisťuje v první desítce. Sicero je kombinací algoritmů pro řešení logických problémů a jazykového modelu GPT 3 Petře to, že tedy já systémy počítače dokáží porazit člověka v šachách nebo VO, tak to už je stará zpráva, jak tedy podle tebe významné je, že už tedy dokáží být lepší i ve hře, jako je diplomasy. Je to velký krok dopředu nebo se to dá srovnat právě třeba s tím vítězstvím v šachu.

mluvčí 3,

No, kdyby se to dalo srovnat s vítězstvím v šachu, tak by to automaticky byl velký krok dopředu to byl velký milník, když počítače začaly porážet lidi v šachu a potom v Go a myslím si, že tohle je taky velký milník, protože diplomacii to je velmi propracovaná. Velmi chytrá hra není žádná banalita, trénují se na tom skutečně budoucí diplomati a důstojníci armád a je to prostě věc, která se bere vážně, protože je postavená natolik kvalitně, že opravdu nutí člověka, aby podal velmi dobrý výkon. A pokud tohle to zvládne počítač, protože tam už nejde jenom o formalizovatelná pravidla tam jde opravdu o nějaký vnitřní model toho protihráče přemýšlet o tom, jak on bude uvažovat, jak je motivován. Ne jenom čistě logicky, ale i z jiných hledisek, tak to jsme zase někde jinde, ale mě to vlastně moc nepřekvapuje, protože mám pocit, že vývoj umělé inteligence v posledních několika letech nabral neskutečné obrátky a že tak takováhle překvapivá oznámení. Teď budeme dostávat stále častěji.

mluvčí 1,

Pro mě vlastně to znamená, že se dá do nějakého jazykového modelu a nějakého tedy modelu pro řešení logických problémů naprogramovat to, aby rozuměl psychologii člověka, protože ta hra je opravdu o tom, že člověk nebo 1 hráč musí trošičku rozumět, jak tedy funguje jeho protihráč, jaké má slabiny, kde má silná místa, jak na něj psychologicky působit, aby udělal právě to, co ten hráč chce, tak to mi opravdu nepřipadá jako klasický problém pro řešení nějakým počítačovým systémem a tady je vidět, že to jde, takže, to vypadá, že to je opravdu docela velký pokrok.

mluvčí 3,

Je to stejně jako všechna ostatní použití velkých jazykových modelů, což mimochodem je nešťastný název pro tenhle typ umělé inteligence, ale používaný, takže se ho držme nešťastný z toho důvodu, že to dávno překročilo to původní určení pro rozpoznávání a porozumění jazyku, ale je vidět, že spousta lidských činností a rozhodnutí, přestože my si to neuvědomujeme, je redukovatelné na rozpoznávání nějakých ustálených vzorů činností.

mluvčí 1,

To je zajímavé, mě by vlastně zajímalo, ale nenašel jsem tady nějaké úplně technické podrobnosti o tom, jak funguje, se třeba se tam pracuje i s emocemi, protože zase některé systémy umělé inteligence se určitě rozpoznávat emoce a pracovat s nimi tak, jestli jako i v tomhle případě třeba ten systém tohle umí, protože také by se to určitě v té hře dalo proti lidským protihráčům použít. A ještě možná 1 poznámka vlastně, která mi přijde zajímavá, tak ten systém samozřejmě byl testován na té online verzi hry diplomasy a existuje i fyzická vlastně desková podoba. Tam je asi pravda, že ten systém nemůže moc soutěžit soutěžit se se s těmi lidmi, protože by věděli, že hrají proti počítači, asi by možná postupovali trošku jiným způsobem nebo měla by ta hra prostě nějaký jiný průběh myslí, že to vyvozuju správně, že proto také se třeba ten systém testoval na té online verzi.

mluvčí 3,

Já myslím, že je to jednodušší ho testovat na online verzi, ale, že je naprosto možné zapojit počítač i do té fyzické verze hry přes nějaké kamery a že možná budeme překvapeni, že v tomhle bude třeba ještě úspěšnější než v tom onlinu, protože on skutečně bude umět číst řeč těla a naše chování a výraz obličeje a bude to umět vyhodnocovat chladnou logikou. Možná lépe, než to dovede většina lidí v tomhle směru bych čekal, bych čekal opravdu nějaká překvapení pozitivní z hlediska těch inženýrů, kteří to postavili a negativní z hlediska těch, kdo věří v nadřazenost člověka v intuitivní oblasti.

mluvčí 1,

Tak teď mě trošku vyděsil, tak radši půjdeme od toho tématu dál.Jsme na dobré cestě vyrábět roboty, kteří se budou umět sami replikovat a postavit cokoliv, říká tým výzkumníků z americké technické univerzity MIT. Připouští ale, že vývoj takových strojů potrvá ještě roky. Vědci nicméně nyní zveřejnili výsledky svého projektu, ve kterém se pokoušejí vyvinout modulární roboty schopné sestavit z malých základních dílů téměř cokoliv, firmě včetně svých kopí, anebo i větších robotů v pokusech na MIT jsou základními stavebními prvky tzv. voxely. Dříve šlo o prosté kostky, ze kterých roboti připojení kabelem ke zdroji energie a k řídící jednotce stavěli různé konstrukce. Teď výzkumníci začali používat voxely, které mezi sebou dokážou přenášet energii a data. Roboti, jsou také se sestavení voxelů, tak mohou na sebe napojovat nové kostky, zvětšovat se nebo se přesouvat z místa na místo, anebo také z verů stavět nové struktury software se pak má starat o to, aby RO robotů dokázal rozhodnout o nejlepším postupu, včetně toho, jestli si potřebuje postavit třeba více podobných robotů. Petře, tak teď jsem se moc neuklidnil tím tématem před chvilkou jsme mluvili o umělé inteligenci, která už dokáže člověka porazit v diplomacii a teď tady máme se replikující roboty, kteří se sami rozhodují a umí se přesouvat a podobně. Nebo takto nemáme ještě takové roboty, ale už jsme na nějaké docela asi dobré cestě něco podobného postavit. Zase se zeptám, jak přelomový ti přijde tenhle ten výzkum z MIT, protože mě to opravdu připomíná nějaké SCI finížky, kde právě se s těmi samo replikujícími sestroj operuje a kde to většinou nedopadne pro lidstvo tedy dobře.

mluvčí 3,

To je zajímavá věc. Mně připadá velice důležitý. Velice pěkný, ale ne přelomový, jelikož tyhle věci v různých podobách se zpracovávají už delší dobu leckde jinde na světě. Já jsem velice podobný systém, jako je ten popisovaný na MIT viděl před několika týdny v Praze na elektrotechnické fakultě ČVUT, kde si s ním taky hrají experimentují zkoumají, co by se s tím dalo dělat. Robotika dnešní je daleko rozmanitější pestřejší než to, co si pod ní většina lidí představí. Oni to nejsou jenom takový ty stroje, který vypadají jako domácí zvířátka nebo nebo neumělé napodobeniny člověka, mnoho robotů prostě nevypadá jako roboti, jsou to nějaká automatizovaná zařízení. Třeba jako tyhle ty kostky, které se dovedou poskládat účelně podle funkce, kterou mají zrovna vykonávat podle úkolu, který mají zrovna řešit. Zase je to podobně jako s těmi jazykovými modely. Je to věc, která nabrala obrovské obrátky v posledních několika letech a myslím si, že veřejnost tak jako dřív roboty přeceňovala na základě SCI fi filmů, takže dneska je naopak zase trochu podceňuje a neuvědomuje si, co všechno už ty věci dovedou a co nejspíš budou umět během několika dalších let. Teď jsem tě asi už vůbec neuklidnil, že jo.

mluvčí 1,

Ne dneska nepůjdu úplně klidně spát a kdo ví, co se mi bude zdát o robotech, já systémech mě tam zaujalo vlastně na té zprávě se MIT také to, že ti výzkumníci popisují, že chtějí vlastně nabourat takovou tu klasickou představu, že když nějaký stroj staví něco jiného, tak musí být vlastně větší než ten předmět nebo ta věc, kterou staví. Ilustrují tam na příkladu třeba stavby letadla nebo stavby automobilu, kdy vlastně ti roboti ta různá samohybná a ramena a další stroje, které staví pak třeba to letadlo, nebo to auto, tak musí být vlastně větší a že tady vlastně oni razí úplně opačný přístup a takový, kterými trošku připomíná právě ze scifi knížek takové ty nanoboty, čili malé částečky, které ze sebe a z dalších materiálů dokáží postavit něco většího. To je přece hodně zajímavé.

mluvčí 3,

Tak ono na tom není nic až tak překvapivého. Každý, kdo někdy viděl v lese mraveniště, tak tenhle princip chápe. To je přesně to, že když se poskládá koordinuje činnost mnoha maličkých věcí tvorečků, tak se z toho dá poskládat dost rychle něco velmi velkého a i velmi komplexního velmi složitě funkčně propojeného. Je to koneckonců možná přirozenější nebo jednodušší ano, odvážím se to říct jednodušší způsob, než to dělat tou inženýrskou metodou, že napřed postavíme hrozně složitý stroj, který pak bude stavět nějaký další stroj, ale ta modularita to skládání těch jednotlivých dílčích činností, to je velice silný princip.

mluvčí 1,

Mě to hodně zaujalo. Chci si taky ještě o tom přečíst něco dalšího, protože tohle mi přijde, že by časem opravdu mohla být revoluční záležitost. To se třeba vyrábějí věci a staví se a podobně. Tak, ale pro dnešek už nám vypršel čas. Petře, děkuju ti za tvoje komentáře tolik tedy náš pravidelný komentátor redaktor Deníku N Petr Koubský, s kterým se budu těšit zase za týden. Na slyšenou.

mluvčí 3,

Na shledanou.

mluvčí 1,

A od mikrofonu se s vámi pro dnešek loučí také David.

mluvčí 2,

Slížek. Zkuste.

mluvčí 4,

Si na 2 vteřiny zacpat uši a teď pro změnu zavřete oči a do třetice se posaďte a představte si, že už nikdy nevstanete. Děkujeme, že jste se vcítili do pocitu neslyšících nevidomých a vozíčkářů těm i ostatním lidem z handicapem pomáháme přispějte, prosím, na konto bariéry cz děkujeme pomáháme vždy všem a díky vám už 30 let. Hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas.

24. 11. 2022; ekonom.cz

Další fáze elektromobility: Na silnice se chystají auta dobíjená energií ze slunce.

Aktuální ceny energií prodražují provoz elektromobilů tak, že se i bez započítání vysoké pořizovací ceny přestávají vyplácet. Na silnice se ale v příštím roce chystají auta, která by se měla drahé elektřině do značné míry vyhnout.

Mnichovský start-up Sono Motors vyvíjí elektromobil pro dvojí napájení – z nabíjecí stanice nebo ze slunce. Prakticky celá karoserie je opláštěna fotovoltaickými panely. Výrobu solárního auta se chystají spustit také další konkurenti, americká Aptera či nizozemský Lightyear.

Zakladatelé Sono Motors, jejíž hodnota byla při vstupu na americkou burzu Nasdaq jedna miliarda dolarů, o sobě tvrdí, že se chystají proměnit trh a přiblížit elektromobilitu běžným řidičům. Cena, za jakou svůj vůz nabízejí, jej řadí mezi nejlevnější. Někteří experti ale o nové technologii i nízké ceně auta pochybují a na cestě mladé firmy na vysoce konkurenční automobilový trh je ještě dost překážek.

Jednorožec bez aut

Laurin Hahn byl v roce 2012 ještě na střední škole, když začal s Jonou Christiansem snít o výrobě auta šetrného k životnímu prostředí, jaké by si mohl dovolit skoro každý. "Už jsme neměli chuť čekat na ostatní, chtěli jsme vzít věci do vlastních rukou," vyprávěl před pěti lety Hahn redaktorům magazínu o start-upech Berlin Valley.

Elektromobily sice neprodukují při jízdě škodlivé emise jako auta se spalovacím motorem, ale elektřinu berou i z uhelných či plynových elektráren. V Christiansově garáži mladíci začali vymýšlet auto tak, aby umělo jezdit na vlastní solární panely. Po prvních úspěšných pokusech do projektu přizvali ještě designérku Navinu Pernsteinerovou a v roce 2016 založili Sono Motors.

Peníze potřebné pro její rozjezd mladým podnikatelům chyběly. První získali v několika crowdfundingových kampaních. Díky tomu vytvořili první prototypy solárního elektromobilu Sion a zahájili testovací jízdy.

Další kapitál pak přitekl od větších investorů včetně německé průmyslové skupiny Böllinger nebo energetické firmy Juwi v roce 2018. Start-up také spustil předprodej elektromobilu a zálohu zaplatilo asi pět tisíc lidí. Následně představil design sériově vyráběného vozu a oznámil, že v následujícím roce spustí sériovou výrobu. To se ale nestalo.

Po vstupu na burzu hodnota Sono Motors vystřelila přes miliardu dolarů, aniž by začala sériová výroba vozu.

Firma místo toho oznámila, že se nedohodla na podmínkách financování s dalšími mezinárodními partnery. Peníze pro rozjezd výroby potřebovala, jenže podle Hahna, který se stal ředitelem Sono Motors, investoři požadovali po firmě agresivní rozvoj a rychlé zisky, což neodpovídalo konceptu udržitelného růstu automobilového start-upu.

Financování se vrátilo ke crowdfundingovým kampaním – během jednoho měsíce se mělo vybrat dalších 50 milionů eur na zálohách na auta. Tuto částku se nakonec podařilo, byť s menším zpožděním, v jedné z největších akcí komunitních podporovatelů dokonce překročit. Firma tak na začátku roku 2020 měla 13 tisíc rezervací na auta a počátek výroby byl naplánován na září 2021.

Na montáž si společnost Sono Motors, která chtěla zůstat v pozici vývojáře s malým týmem lidí, najala smluvního partnera. Uzavřela dohodu o produkci 257 tisíc vozů během dalších sedmi let se švédským výrobcem NEVS.

Ten vznikl v roce 2012 jako nástupce zkrachovalé automobilky Saab a zaměřil se na výrobu elektromobilů. Většinový podíl v něm následně získala obří čínská developerská společnost Evergrande. Přišla však koronavirová pandemie a po letech překotné výstavby nemovitostní trh ochladl a developer se jako hlavní představitel rozsáhlé čínské realitní krize ocitl v gigantických dluzích přes 300 miliard dolarů. Německý automobilový start-up si tak začal hledat nového partnera pro výrobu svých solárních aut. Našel ho letos na jaře opět ve Skandinávii. Sériovou výrobu zajistí finský Valmet Automotive. Začít má v polovině příštího roku.

Zdržení produkce a problémy dodavatelských řetězců ale přivedly Sono Motors do finančních problémů. Odvrátit je se podařilo úspěšným vstupem na americkou burzu Nasdaq koncem minulého roku. Firmě vynesl 156 milionů dolarů, hodnota Sono Motors se tak přehoupla přes miliardu dolarů a stal se z ní takzvaný jednorožec, aniž by zahájila sériovou výrobu.

I přes zmíněné kotrmelce start-upu a jeho vozu s fotovoltaickými panely stále věří nejen zakladatelé, ale i velcí hráči autoprůmyslu či finančního sektoru. Sono Motors například uzavřela investiční úmluvu s velkou hamburskou investiční bankou Berenberg, s koncernem Bosch se zase dohodla na zajišťování servisu solárních pětimístných elektromobilů.

Desítky kilometrů na slunce

Zákazníci takových vozidel musí dopředu vědět, v čem budou jezdit. Hlavně jak daleko dojedou. Vozy Sion zvládnou na jedno nabití u stanice ujet kolem 300 kilometrů. Bez nabíječky díky necelým pěti stovkám malých fotovoltaických panelů umístěných na jeho plášti ujede přibližně 30 kilometrů za den. To není mnoho, většině řidičů to ale stačí. Průměrný denní nájezd osobního auta je v celé Evropské unii včetně Česka právě kolem tří desítek kilometrů.

Americké reálie jsou ale jiné a tamní start-up Aptera tvrdí, že fotovoltaické panely umístěné na jeho tříkolovém elektromobilu s futuristickým designen dokážou baterii auta nabít na 65 kilometrů denně. Vozy, které si už objednalo 37 tisíc zákazníků, chce začít dodávat v příštím roce. Sono Motors má v současnosti 44 tisíc předplatitelů z řad soukromých osob i firem.

Další výrobce solárních aut, nizozemský Lightyear, má začátkem příštího roku spustit předsériovou produkci testovacích vozů a deklaruje, že na energii získanou fotovoltaickými panely ze slunce ujedou až 70 kilometrů za den. Masová výroba tohoto auta se plánuje na rok 2025.

Podle Pavla Hrziny, odborníka na elektrotechnologie a fotovoltaiku z Fakulty elektrotechnické ČVUT, elektromobily s vlastními solárními panely potenciál prosadit se na automobilovém trhu mají. Fotovoltaické články používané na vozidlech ale mají některé nevýhody. Například velká část není optimálně natočená ke slunci. Dojezd auta, pokud bude řidič spoléhat jen na přímé nabíjení ze slunce, bude také hodně záležet na tom, kde bude parkovat. "Zvlášť ve městech, kde jsou vesměs vysoké domy, úzké uličky a hodně stínu, bude nabíjení omezené," říká Hrzina.

A jak dodává, efektivnější variantou přímého dobíjení elektromobilu ze slunce mohou být speciální zastřešená parkoviště s větším množstvím optimálně namířených fotovoltaických panelů, z nichž elektřina proudí do baterie vozu přes nabíječku.

Okleštěné auto

Start-upy Sono Motors i Aptera stojí před masovou výrobou solárních aut a lákají nejen na levné dobíjení, ale i nízkou cenu samotných vozů. Ve Spojených státech i v Evropě má začínat na částce lehce překračující 600 tisíc korun. Na obou kontinentech by tak patřila k nejlevnějším elektromobilům. Třeba v Česku je nejlacinějším vozem na elektřinu Dacia Spring prodávaná za 512 tisíc korun, ceny dalších elektromobilů už jsou vyšší než u Sionu a většinou se pohybují kolem milionu korun a výš.

Někteří experti pochybují, že s tak nízkou cenou bude možné vůz s novou technologií prodávat dlouhodobě. "Cena na první pohled působí velmi sympaticky, ale se standardními bateriemi a funkcemi vozu mi přijde obtížně realizovatelná," říká Petr Knap, expert na automobilový trh a partner poradenské společnosti EY.

Podle Hahna může Sono Motors prodávat svá auta za příznivou cenu díky kombinaci několika faktorů. Jak uvedl pro web CNBC, náklady snižuje to, že se auto bude vyrábět jen v jedné variantě i jedné barvě a bude se prodávat pouze přes internet, takže odpadnou náklady na autosalony a dealery. Během vývoje se také firmě podařilo získat tři desítky patentů na vylepšení solární technologie nebo rámu auta, což rovněž konečný výrobek zlevňuje.

Specializovaný magazín Autoweek pak uvádí, že vozidlo Sion nevyniká designem, ale má jednoduchý tvar a "spartánsky" vybavený interiér bez řady prvků, které jsou dnes v autech běžné. I to znamená úsporu.

Soláry na kamiony a autobusy

Sono Motors počítá s tím, že vedle prodeje aut přinesou firmě další tržby sady solárních systémů určených na nákladní auta a autobusy. Na nich budou sloužit zejména jako zdroj energie pro baterii, která napájí další elektronická zařízení a systémy ve vozech, jako jsou ledničky, klimatizace, osvětlení nebo různá výbava pro zpestření jízdy. V současnosti už se používají zejména na karavanech, ale začínají s nimi i autobusy a kamiony. Právě v tom vidí budoucnost i Hrzina. "Zvlášť u dálkových spojů je odbyt elektřiny velký, protože mají zábavní systémy a každý se chce za jízdy dívat na video," říká.

Německý start-up se už dohodl na spolupráci například s výrobcem kamionů a autobusů Scania, který patří pod koncern Volkswagen, a vozy se solární technologií od Sono Motors testuje asi dvacet firem včetně automobilek Mitsubishi a Man, logistické firmy Rhenus nebo výrobce návěsů Kögel.

24. 11. 2022; Ekonom

Další fáze elektromobility: Na silnice se chystají auta dobíjená energií ze slunce

Jednorožec bez aut Laurin Hahn byl v roce 2012 ještě na střední škole, když začal s Jonou Christiansem snít o výrobě auta šetrného k životnímu prostředí, jaké by si mohl dovolit skoro každý. "Už jsme neměli chuť čekat na ostatní, chtěli jsme vzít věci do vlastních rukou," vyprávěl před pěti lety Hahn redaktorům magazínu o start-upech Berlin Valley.

Následně představil design sériově vyráběného vozu a oznámil, že v následujícím roce spustí sériovou výrobu. To se ale nestalo.

Financování se vrátilo ke crowdfundingovým kampaním – během jednoho měsíce se mělo vybrat dalších 50 milionů eur na zálohách na auta.

Tuto částku se nakonec podařilo, byť s menším zpožděním, v jedné z největších akcí komunitních podporovatelů dokonce překročit. Firma tak na začátku roku 2020 měla 13 tisíc rezervací na auta a počátek výroby byl naplánován na září 2021.

Začít má v polovině příštího roku.

Desítky kilometrů na slunce Zákazníci takových vozidel musí dopředu vědět, v čem budou jezdit.

Hlavně jak daleko dojedou. Vozy Sion zvládnou na jedno nabití u stanice ujet kolem 300 kilometrů. Bez nabíječky díky necelým pěti stovkám malých fotovoltaických panelů umístěných na jeho plášti ujede přibližně 30 kilometrů za den. To není mnoho, většině řidičů to ale stačí. Průměrný denní nájezd osobního auta je v celé Evropské unii včetně Česka právě kolem tří desítek kilometrů.

"Zvlášť ve městech, kde jsou vesměs vysoké domy, úzké uličky a hodně stínu, bude nabíjení omezené," říká Hrzina.

Okleštěné auto Start-upy Sono Motors i Aptera stojí před masovou výrobou solárních aut a lákají nejen na levné dobíjení, ale i nízkou cenu samotných vozů.

Ve Spojených státech i v Evropě má začínat na částce lehce překračující 600 tisíc korun. Na obou kontinentech by tak patřila k nejlevnějším elektromobilům. Třeba v Česku je nejlacinějším vozem na elektřinu Dacia Spring prodávaná za 512 tisíc korun, ceny dalších elektromobilů už jsou vyšší než u Sionu a většinou se pohybují kolem milionu korun a výš.

Jak uvedl pro web CNBC, náklady snižuje to, že se auto bude vyrábět jen v jedné variantě i jedné barvě a bude se prodávat pouze přes internet, takže odpadnou náklady na autosalony a dealery. Během vývoje se také firmě podařilo získat tři desítky patentů na vylepšení solární technologie nebo rámu auta, což rovněž konečný výrobek zlevňuje.

Soláry na kamiony a autobusy Sono Motors počítá s tím, že vedle prodeje aut přinesou firmě další tržby sady solárních systémů určených na nákladní auta a autobusy. Na nich budou sloužit zejména jako zdroj energie pro baterii, která napájí další elektronická zařízení a systémy ve vozech, jako jsou ledničky, klimatizace, osvětlení nebo různá výbava pro zpestření jízdy. V současnosti už se používají zejména na karavanech, ale začínají s nimi i autobusy a kamiony. Právě v tom vidí budoucnost i Hrzina. "Zvlášť u dálkových spojů je odbyt elektřiny velký, protože mají zábavní systémy a každý se chce za jízdy dívat na video," říká.

Po vstupu na burzu hodnota Sono Motors vystřelila přes miliardu dolarů, aniž by začala sériová výroba vozu.

Foto: Elektromobil Sion od start-upu Sono Motors je pokrytý 456 fotovoltaickými panely. Nevyniká designem či výbavou, ale úsporami a cenou.

FOTO – Aptera, Sono Motors

Foto: * Kamiony a autobusy používají solární panely jako zdroj pro chlazení, osvětlení či zábavu.

Foto: Tříkolový solární elektromobil od Aptery vypadá futuristicky, ale je funkční. *

Foto: * Solární elektromobil Sion lze použít i jako zdroj energie pro jiná elektrická zařízení.

24. 11. 2022; Computer

IT kalendář

Připravujete zajímavou akci či konferenci, která by v našem IT kalendáři neměla chybět?

1. prosince 2022

Transfera Technology

Day 2022

Konference o vědě a technologiích

Praha, Lichtenštejnský palác

www.transfera.cz

16. prosince 2022

Robosoutěž

Soutěž pro střední školy – finále

Praha, Fakulta elektrotechnická

ČVUT

robosoutez.fel.cvut.cz

16. prosince 2022

Paralelní vánoční

párty 2022

Vánoční večírek Paralelní polis

Praha, Paralelní Polis

www.paralelnipolis.cz

19. prosince 2022

Den otevřených dveří

FI MUNI

Prohlídky pro uchazeče

Brno, Fakulta informatiky MU

www.fi.muni.cz

5.–8. ledna 2023

CES

Veletrh spotřební elektroniky

USA, Las Vegas

www.ces.tech

7.–9. února 2023

ICE London

Videoherní veletrh

Anglie, Londýn

www.icelondon.uk.com

21. února 2022

ICT ve zdravotnictví 2023

Konference

Praha, Hotel Don Giovani

www.tuesday.cz

7. března 2023

ICT ve školství

Konference

on-line

www.tuesday.cz

21.–23. března 2023

Amper

Veletrh elektrotechniky,

automatizace a komunikace

Brno, BVV

www.amper.cz

Připravujete zajímavou akci či konferenci, která by v našem IT kalendáři neměla chybět? Napište nám na computer@cncenter.cz 12/22 9

Foto:

24. 11. 2022; Seznam.cz TV - Večerní zprávy

Riziko kybernetických útoků v Česku roste

Policie letos prověřila už přes 15 000 kyberútoků. Jejich počet meziročně narostl o polovinu.

redaktorka

Policie letos prověřila už přes 15 000 kyberútoků. Jejich počet meziročně narostl o polovinu. Často se jedná o SMS či e-mail, kdy se podvodníci vydávají za ministerstvo či banku. Policisté varují, že počet útoků se může s blížícími se Vánoci ještě zvýšit.

redaktorka

/Na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze probíhá robotická soutěž. Středoškoláci na ní předvádějí vlastnoručně z Lega sestavené a naprogramované roboty. Tématem letošního ročníku soutěže je basketbal. Autoři robotů tak musí předvést dovednost svých strojů s míčem./

23. 11. 2022; vedavyzkum.cz

Úkol Evropa: Montovna, nebo leader?

V pondělí 28. 11. 2022 proběhne v Kampusu Hybernská další debata z cyklu #ÚkolEvropa. Tentokrát se bude diskuze zabývat tématem, jestli je Česko montovna, nebo leader. Účastní se jí Radek Špicar, Jana Soukupová a Tomáš Konečný.

Je Česko Country for the Future? Kam český průmysl směřuje na cestě dlážděné Zelenou dohodou a vnitřním trhem EU? Třetí díl cyklu #Úkol Evropa nazvaný Montovna, nebo leader? se koná v pondělí 28. listopadu 2022 v 18 hodin.

Debata proběhne v Kampusu Hybernská.

Registrovat se můžete zde.

Mluvčími v panelové debatě budou:

Radek Špicar

Radek Špicar je absolventem Univerzity Karlovy v Praze a University of Cambridge. V minulosti působil jako náměstek místopředsedy vlády pro ekonomiku a později coby ředitel pro vnější vztahy Škoda Auto nebo ředitel think-tanku Aspen Institute Prague. V současné době působí jako viceprezident Svazu průmyslu a obchodu, který je největším tuzemským zástupcem českých podnikatelů. V akademické oblasti se Radek Špicar věnuje společenské odpovědnosti podniků a ekonomické diplomacii.

Přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK a Diplomatické akademii MZV. Je předsedou správní rady Vysoké školy umělecko-průmyslové a členem Corporate Council nadace Forum 2000. Mezi témata, kterým se dlouhodobě věnuje, patří ekonomická diplomacie, společenská odpovědnost podniků, kulturní průmysl a přínosy think-tanků a NGOs.

Jana Soukupová

Jana Soukupová je ředitelkou Kabinetu ministryně pro vědu, výzkum a inovace a zakladatelkou organizace Youth, Speak Up! Svou občanskou angažovanost projevila již v rámci studia na VŠE. Tam zahájila několik projektů věnovaných účasti mládeže v politice. Organizace YSU! je spin-offem těchto aktivit. V roce 2019 otevřela v poslanecké sněmovně sérii pracovních skupin pro mladé lidi zaměřené na životní prostředí, duševní zdraví, digitalizaci a podporu vědců v rané fázi kariéry.

Od té doby je v kontaktu se stále širší komunitou mladých výzkumnic a výzkumníků. Koncem roku 2021, po roce pauzy v politice, během níž pracovala jako Head of Operations v gaming-oriented start-upu, se vrátila do veřejného sektoru právě jako ředitelka Kabinetu se zvláštním zaměřením na podporu žen ve vědě, mladých vědkyň a vědců, podporu podnikavosti a přenos vědeckých poznatků do praxe.

Tomáš Konečný

Tomáš Konečný se coby student doktorského oboru moderní hospodářské a sociální dějiny na FF UK věnuje vědecké kultuře a jejímu vztahu k hospodářskému využití poznatků, zejména na příkladech formování exaktních věd na přelomu 18. a 19. století a také akademické knižní kultury. S touto specializací působil jako vědecký asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT a coby výzkumný pracovník Národního technického muzea.

Vedle toho byl řadu let činný ve spolcích zaměřených na občanské vzdělávání a projektech věnujících se neformálnímu vzdělávání mládeže, z nichž mnohé spoluzakládal. Působil jako předseda univerzitního spolku Centrum politických studií. Činný je též v akademické samosprávě, momentálně předsedá ediční komisi Akademického senátu UK a je členem Rady rovných příležitostí UK.

Zdroj: Kampus Hybernská

23. 11. 2022; prazsky.denik.cz

STŘEDOŠKOLÁCI Z CELÉ REPUBLIKY SOUTĚŽÍ V ROBOTICE

BASKETBALOVÝ ÚKOL. Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se od úterý odehrávají na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Soutěží celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince. "Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hrálo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem škol, který byl opět tak obrovský, že se v podstatě vracíme na rekordní počty přihlášených týmů z dob před koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat čtyři základní kola," řekl organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších osm týmů. Více na www.prazsky.denik.cz.

23. 11. 2022; prazskypatriot.cz

Fakulta stavební ČVUT SE představí zájemcům o studium na Dni otevřených dveří

Příležitost "projít si fakultu" dostanou i zájemci, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Od 26. listopadu bude spuštěn web stavarna.online, v jehož rámci se v předtočených medailoncích mohou seznámit s jednotlivými programy, virtuálně se podívat do mnoha fakultních prostor a také zde mohou v čase 10–10:45 hodin živě zhlédnout úvodní prezentaci s představením studia probíhající přímo na fakultě.

Den otevřených dveří bude probíhat od 9 hodin. Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s možnostmi bakalářských studijních programů na Fakultě stavební ČVUT – Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem. Zde se dozvědí jejich tematická zaměření a rozdíly mezi nimi.

V čase 11:30–14:00 hodin budou probíhat exkurze do laboratoří fakulty. Návštěvníci budou moct navštívit například Vodohospodářské experimentální centrum, Experimentální centrum, Studio membránové architektury, Výukovou a demonstrační laboratoř TZB a další prostory.

Od 13 do 14 hodin je pro uchazeče o studium a absolventy připravena komentovaná prohlídka, v jejímž rámci si návštěvníci při okruhu fakultou prohlédnou prostory pro výuku studentů, vybrané laboratoře i další zázemí fakulty.

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 26. listopadu od 9 do 14 hodin.

Podrobný program je k dispozici na www.fsv.cvut.cz. Pro informace a živý online přenos úvodního představení studia lze využít také webovou aplikaci https://stavarna.online/.

23. 11. 2022; systemonline.cz

Slavnostní finále soutěže IT SPY 2022 uvidíte ve streamu

Ve čtvrtek 24. 11. budeme znát vítěze 13. ročníku soutěže diplomových prací z oblasti informatiky IT SPY.

Finalisté vzešli z téměř 1200 IT prací vysokoškoláků obhájených v minulém akademickém roce na předních českých a slovenských univerzitách. Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže IT SPY 2022 proběhne ve čtvrtek od 18 hodin v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Finálový večer budou online přenášet zpravodajské portály prostřednictvím České tiskové kanceláře, sledovat jej lze i na sociálních sítích soutěže.

Slavnostní vyhlášení výsledků IT SPY 2022 se bude streamovat na Facebook a Linkedin.

Ve finále soutěže IT SPY se spolu utkají nejkvalitnější diplomové práce, jež byly vloni obhájeny na předních českých a slovenských IT fakultách. V tématech prací se odráží aktuální celospolečenské problémy, jako je boj proti dezinformacím, proti padělání osobních dokladů, zdravotnictví, hledání nástrojů ke zvládnutí energetické krize i využití umělé inteligence v online obchodním styku.

"Odborná úroveň soutěžních prací je i v letošním ročníku hodně vysoká, což mě jako předsedu poroty těší. Současně ale budou kladeny hodně vysoké nároky na porotce, kteří budou práce hodnotit a vybírat absolutní vítěze. Je skvělé být na začátku kariéry těchto začínajících IT hvězd a já osobně se moc těším na to, kde je v budoucnu uvidíme zářit," říká soutěže předseda poroty, Jiří Vokřínek z Fakulty elektrotechnické ČVUT Praha.

Na nejúspěšnější informatiky čeká atraktivní finanční odměna 2000 euro na další rozvoj projektu od organizátora soutěže společnosti PROFINIT, dále hmotné dárky od partnera soutěže T-Mobile i možnost dalšího profesního vzdělávání v Počítačové škole GOPAS.

"Těší nás, že se po dvou letech, kdy se finále soutěže muselo kvůli nepříznivé pandemické situaci konat online, můžeme konečně znovu setkat s talentovanými informatiky osobně. Význam soutěže každoročně roste, což potvrzuje zájem partnerů, kteří soutěž podpořili, i ministerstev a odborných institucí, které akci zaštítily a jejichž zástupci se letos slavnostního večera osobně zúčastní. Po kladných ohlasech z minulého roku se bude i letos slavnostní vyhlašování vítězů soutěže přenášet online na zpravodajské portály prostřednictvím ČTK," říká Jakub Šich z PROFINITu.

Přehled finalistů soutěže IT SPY 2022 :

Peter Vajdecka (Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky): "Abstraktívná sumarizácia správ o overovaní faktov pomocou vopred natrénovaného transformera na extraktívnych súhrnoch"

Son Hai Nguyen (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií): "Aproximace šíření zvuku neuronovými sítěmi"

Filip Koukal (Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta): "Automatická kategorizace zákaznických požadavků"

Ing. Jan Pašek (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd): "Generování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyce"

Mgr. Matúš Revický (Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Prírodovedecká fakulta): "Podnikové aplikace založené na blockchainu"

Lucia Hradecká Dupkaničová (Masarykova univerzita v Brně, Fakulta informatiky): "Segmentácia a sledovanie organoidov v obrazových dátach vytvorených prostredníctvom mikroskopie vo svetelnom poli"

Ing. Jiří Ulrich (České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická): "Vícenásobný lokalizační systém kamer založený na značkách"

Ing. Lucia Piatriková (Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky): "Vizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukaze"

23. 11. 2022; mcomputers.cz

Čipy Graphcore nasazeny do provozu na ČVUT

Realizovali jsme v regionu první instalaci s IPU čipy Graphcore, které přímo konkurují profesionálním akcelerátorům Nvidia. Do provozu ho uvádí ČVUT, konkrétně Research Center for Informatics (RCI) spadající pod Fakultu elektrotechnickou a Fakultu informačních technologií. Očekávání jsou velká.

Graphcore Intelligence Processing Unit (IPU)

Graphcore je mladá britská společnost, která vyvíjí takzvaná IPU (Intelligence Processing Unit), tedy čipy s architekturou MIMD schopné akcelerovat operace spojené s prvky umělé inteligence a strojovým učením. Základem nabídky Graphcore je IPU čip MK2 GC200.

Tyto čipy dále Graphcore skládá do hotových serverů o několika konfiguracích. Graphcore k tomu dodává i vlastní framework Poplar. Od investorů jako Microsoft, Dell, Sequoia Capital, Samsung nebo BMW posbírala firma Graphcore 692 milionů dolarů na vývoj a rozvoj společnosti a patří k velkým nadějím britského polovodičového průmyslu. Očekávání jsou vysoká, neboť je přímou konkurencí pro podobné akcelerátory od firmy Nvidia. Britské IPU jsou také dostupné v některých cloudech, takže lze rovněž mluvit jako o alternativě k čipům TPU (Tensor Processing Unit) běžících v Google Cloudu.

Instalace na ČVUT

První instalace Graphcore čipů v regionu byla uvedena do provozu na, kde si pořídili jednotku POD4 obsahující server MI2000 se čtyřmi IPU akcelerátory. Jde o nejmenší možnou konfiguraci, jež by měla zvládat až jeden petaflop. Aktuálně probíhá na ČVUT testování. Mimo jiné si chtějí ověřit, jak na tom Graphcore bude ve srovnání s používanými prvky od Nvidie, tedy kartami V100 a A100 a minisuperpočítačem DGX A100, kterých škola pořídila deset.

Cenové srovnání

Pro ČVUT dodávaný model MI2000 vyjde na 36 tisíc dolarů, což je zhruba 850 tisíc korun. Pro vzdělávací sektor je cena snížená na 28 tisíc dolarů. K tomu se ještě platí tříletá podpora na hardware a software v hodnotě 6850 dolarů. Pro představu jedna samotná karta Nvidia A100 80 GB se prodává za nějakých 16,9 tisíce dolarů, pro školy za sníženou cenu 13 tisíc dolarů.

Sledování celé situace kolem Graphcore Nvidia je velmi zajímavé. Nvidia s nově ohlášenou H100 zase udělala brutální výkonový skok dopředu, ale cenovka za celý server DGX H100 s osmi kartami H100 bude tomuto pokroku také odpovídat. Spekuluje se, že bude atakovat hranici 500 tisíc dolarů za server. Zároveň se řeší, jestli bude postavena na příští generaci Intelu (Sapphire Rapids), který má zpoždění, nebo AMD (Genoa) kvůli PCI Express 5.0. DGX H100 ale bude mít nejlepší poměr výkon/spotřeba a už teď naše firma začíná řešit s některými univerzitami nákup, neboť jim to přijde zajímavé.

22. 11. 2022; Mladá Fronta Dnes

Na Výstavišti chrlí blesky Teslovy vynálezy

BUBENEČ Na pražském Výstavišti včera začala doslova nabitá výstava zasvěcená srbskému géniovi Nikolu Teslovi. Expozici do Prahy přivezlo Muzeum Nikoly Tesly, které od roku 1952 sídlí v srbském Bělehradě a s výstavou už objelo celý svět. Exponáty budou vystaveny v Křižíkově pavilonu D až do poloviny prosince.

"Muzeum Nikoly Tesly je ojedinělá vědecká i kulturní instituce, a to jak v Srbsku, tak ve světě. Je to v podstatě jediné muzeum, které uchovává původní a osobní odkaz našeho slavného rodáka. Mezi cenné sbírky patří Teslův osobní archiv – knihovna a sbírky osobních, technických, uměleckých a pamětních artefaktů z Teslovy pozůstalosti. A právě na řadu těchto vzpomínek se mohou těšit i návštěvníci výstavy v Praze," vysvětluje kurátorka srbského Muzea Nikoly Tesly Ivana Zorić. Součástí expozice jsou například originály Teslova rodného listu, cestovního pasu či maturitního vysvědčení.

Legendární transformátor

Dominantou expozice je slavný Teslův transformátor, který slouží k získávání velmi vysokých napětí. Fialové blesky z tohoto asi největšího vynálezu srbského vědce v rámci výstavy srší do rytmu hudby. Kromě dalších Teslových vynálezů jsou zde k vidění také různé modely – například Teslovy laboratoře v Colorado Springs nebo Adamsovy elektrárny na Niagarských vodopádech. "Nikola Tesla byl tvořivý génius po všech stránkách. Výstava připomíná jeho vynálezy, které využíváte každý den a ani si to neuvědomujete. Dozvíte se tu o slavné ‚válce proudů,‘ kterou jasně vyhrál Teslův střídavý nad Edisonovým stejnosměrným, a proto ho dodnes používáme. Žil v době bohaté na nové myšlenky, které napadaly různé lidi skoro současně. O úspěchu autora pak rozhodl správný odhad významu, schopnost dotáhnout technické řešení, ale často jen náhoda. Budete překvapeni, kolik věcí přisuzovaných jiným vědcům vlastně vynalezl také Nikola Tesla," komentuje výstavu její odborný garant Michael Šebek, profesor kybernetiky na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zajímavostí o osobnosti Tesly je jeho vizionářství z hlediska udržitelnosti. Už před 150 lety například řekl, že je potřeba nalézt způsob, jak dostávat elektřinu ze zdrojů, které jsou nevyčerpatelné.

Pražský student

Výstava na jednotlivých panelech zachycuje veškeré důležité milníky a období Teslova života s důrazem na zlomové okamžiky v jeho kariéře. Část je věnována také jeho působení v Praze. Začátkem roku 1880 vědátor totiž přesídlil do Prahy, kde navštěvoval přednášky na Univerzitě Karlově. Nenavštěvoval zde ale pouze hodiny matematiky a experimentální fyziky, jak to příslušelo jeho zaměření, ale také například filozofickou přednášku Studie lidské mysli Davida Huma u známého profesora Carla Stumpfa.

Během studií bydlel mladý vědec v ulici Ve Smečkách vedle Václavského náměstí a velmi často navštěvoval Císařskou veřejnou knihovnu – Klementinum.

Teslova génia dokonce ve 30. letech 20. století ocenil i československý stát. Prezident Edvard Beneš mu v říjnu roku 1936 udělil Řád bílého lva I. třídy. O měsíc později mu zase ČVUT udělilo čestný doktorát, stejně jako v dubnu roku 1937 Vysoká škola technická Dr. Edvarda Beneše v Brně.

Není náhodou, že výstava nalezla svůj dočasný domov právě na Výstavišti. To je totiž s vědeckým pokrokem v oblasti elektřiny neodmyslitelně spjaté. Teslův kolega z oboru František Křižík například v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy zprovoznil první elektrickou tramvajovou trať v Praze. Ta byla zároveň první elektrickou dráhou v českých zemích vůbec. Nakonec, tato výstava se koná právě v pavilonu, který je po Křižíkovi pojmenován a sousedí s další vzpomínkou na českého vynálezce – s Křižíkovou fontánou.

Fakta Nikola Tesla na Výstavišti

- Expozice je otevřená v Křižíkově pavilonu D každý den od 9 do 18 hodin, a to až do 11. prosince. * Vstupné pro děti od 6 do15 let činí 90 korun, pro dospělé 180 korun a je možné zakoupit i rodinnou vstupenku pro dvě děti a dva dospělé za 300 korun.

Foto: Střídavý proud Návštěvníci výstavy zasvěcené srbskému géniovi Nikolovi Teslovi si mohou prohlédnout řadu jeho slavných vynálezů, které jsou navíc plně funkční. Patří mezi ně například indukční motor s kotoučovým rotorem nebo proslulý Teslův transformátor.

Foto: Anna Boháčová, MAFRA

22. 11. 2022; Právo - (cie)

Krátce

Robotický basketbal

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají tento týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Utká se 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince. Čtyři základní kola se konají v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí. Diváci můžou dorazit od 22. listopadu mezi 11. a 15. hodinou.

22. 11. 2022; cvut.cz

Robotický basketbal

Datum zveřejnění: Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají tento týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Utká se 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky.

Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince. Čtyři základní kola se konají v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí. Diváci můžou dorazit od 22. listopadu mezi 11. a 15. hodinou.

Zdroj:

Právo

22. 11. 2022; cvut.cz

V sobotu 26. listopadu se Fakulta stavební ČVUT představí zájemcům o studium na Dni otevřených dveří. Možnost setkat se dostanou i absolventi.

Datum zveřejnění: Den otevřených dveří, který proběhne na Fakultě stavební ČVUT v Praze kontaktně v sobotu 26. listopadu, nabídne

zájemcům o studium informace o přijímacím řízení, přijímacích zkouškách, možnostech přípravných kurzů a jednotlivých bakalářských studijních programech. Prostor bude také na dotazy, exkurzi do laboratoří a komentovanou prohlídku fakulty. Příležitost "projít si fakultu" dostanou i zájemci, kteří se do Dejvic na Den otevřených dveří osobně nedostanou. Od 26. listopadu bude spuštěn web stavarna.online, v jehož rámci se v předtočených medailoncích mohou seznámit s jednotlivými programy, virtuálně se podívat do mnoha fakultních prostor a také zde mohou v čase 10.00–10.45 hod. živě zhlédnout úvodní prezentaci s představením studia probíhající přímo na fakultě.

Den otevřených dveří bude probíhat od 9.00 hodin. Při úvodní prezentaci se uchazeči o studium seznámí s možnostmi bakalářských studijních programů na Fakultě stavební ČVUT – Stavebním inženýrstvím, Architekturou a stavitelstvím, Geodézií a kartografií, Managementem a ekonomikou ve stavebnictví, Stavitelstvím a Civil Engineeringem. Zde se dozvědí jejich tematická zaměření a rozdíly mezi nimi.

V čase 11:30–14:00 hod. budou probíhat exkurze do laboratoří fakulty. Návštěvníci budou moct navštívit například Vodohospodářské experimentální centrum, Experimentální centrum, Studio membránové architektury, Výukovou a demonstrační laboratoř TZB a další prostory.

Od 13.00 do 14.00 je pro uchazeče o studium a absolventy připravena komentovaná prohlídka, v jejímž rámci si návštěvníci při okruhu fakultou prohlédnou prostory pro výuku studentů, vybrané laboratoře i další zázemí fakulty.

Návštěvníci si budou moci též prohlédnout dvě výstavy probíhající v atriu fakulty – výstavu Studenti programu Architektura a stavitelství , na níž jsou prezentovány nejlepší diplomové práce, a výstavu Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty , která představuje historii a současnost 324 kilometrů dlouhé vodní cesty.

Den otevřených dveří na Fakultě stavební ČVUT v Praze, Thákurova 7, Praha 6 – Dejvice, se bude konat v sobotu 26. listopadu 2022 od 9.00 do 14.00 hodin. Podrobný program je k dispozici na www.fsv.cvut.cz . Pro informace a živý online přenos úvodního představení studia lze využít také webovou aplikaci https://stavarna.online/

22. 11. 2022; nejbusiness.cz

Startuje podzimní část Robosoutěže 2022 pro střední školy

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Utká se celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince.

"Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hrálo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem středních škol a gymnázií, který byl opět tak obrovský, že se v podstatě vracíme na rekordní počty přihlášených týmů z dob před koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat hned čtyři základní kola," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Čtyři základní kola Robosoutěže 2022 se opět budou konat v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Během soutěžních jízd se posluchárna otevře i veřejnosti, a to mezi 11. – 15. hodinou v následujících dnech:

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.

21. 11. 2022; Nymburský deník

Klání robotů začíná: do akce vyráží sto šedesát vozítek

Praha – Čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se během následujících čtyř dnů odehrají na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Utká se tam 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky.

Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince. Soutěž se koná v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí 13 a soutěžní jízdy jsou denně od 11 do 15 hodin přístupné veřejnosti.

Foto:

Foto: ČVUT

21. 11. 2022; Prazsky.denik.cz

Klání robotů začíná

názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince. Soutěž se koná v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí 13 a soutěžní jízdy jsou denně od 11 do 15 hodin přístupné veřejnosti.

Foto: ČVUT

21. 11. 2022; cvut.cz

DesignBlok 2022: Tým studentů z FEL ČVUT a UMPRUM představil řešení záznamu prostorového zvuku

Univerzálnost, uživatelská přívětivost a designová atraktivita – taková byla meta výzkumného týmu studentů z FEL

ČVUT a UMPRUM, když vyvíjeli zařízení pro záznam prostorového zvuku v open-source světě. A podařilo se jí dosáhnout, o čemž svědčí i účast v letošním ročníku DesignBloku.

David Vagner a Tomáš Formánek z FEL ČVUT a Danil Rekhtin z Ateliéru průmyslového designu UMPRUM spojili své síly s cílem vyvinout prototyp sférického mikrofonního pole (projekt MIC), které lze vyrobit v domácích podmínkách z běžně dostupných komponent. Projekt začal vznikat na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT jako bakalářská práce Davida Vagnera, který jakožto student programu Elektronika a komunikace (a specializace Audiovizuální technika a zpracování signálů) na FEL ČVUT řešil akustiku a hardware celého zařízení.

Později se přidali Tomáš Formánek, student programu SIT (Softwarové inženýrství a technologie) na FEL ČVUT, jenž zajistil vývoj softwaru, Danil Rekhtin, který se postaral o design, a Daniela Dvornická z Ateliéru designu nábytku a interiéru UMPRUM, která se podílela na přípravě expozice pro DesignBlok 2022. Lví podíl na projektu měl také supervizor Ing. Petr Honzík, Ph.D. z Katedry radioelektroniky FEL ČVUT. " Vedl mou bakalářskou práci. Bez něj by nic z toho nevzniklo," říká David Vagner a Tomáš Formánek souhlasně přikyvuje.

Oba pánové odpovídali na otázky ohledně výstavy na DesignBloku 2022. V článku si přečtete nejzajímavější z nich.

Vyvinuli jste zařízení pro snímání prostorového zvuku. Co si pod tím můžeme představit?

D+T: Zjednodušeně řečeno jde o mikrofon snímající prostorový zvuk. Je sestavený z šestnácti digitálních mikrofonů rozmístěných na dvou polokoulích. Hodí se pro nejrůznější účely a byl tak původně i koncipován. Aby byl uživatelsky co nejpřívětivější.

Co to znamená pro koncového uživatele? Kdo vlastně je tím koncovým uživatelem?

D+T: To záleží na tom, komu se dostane do rukou, protože je opravdu univerzální. Ale pokud bychom měli vypíchnout nějaké konkrétní využití, zmíníme např. videoherní průmysl. Představte si člena vývojářského týmu, co jde s tímto zařízením nasnímat zvuky lesa. Řídící jednotka v mikrofonu posbírá relevantní data z celého okolí. Díky vzdálené obsluze se pak data mohou poslat do počítače a herní designér je může libovolně použít jako zvukový podklad do hry.

Máte ještě nějaký příklad využití tohoto mikrofonního pole?

D: Napadá mě třeba konferenční bezdrátový mikrofon. Tam se dá krásně popsat univerzalita toho zařízení. Snímá se prostorový zvuk, ale ne jen tak ledabyle. Přístroj umí "upřednostnit" právě hovořícího speakera a upozadit okolní ruch.

T: Nebo můžete mikrofon nechat doma zapnutý, odejít a po návratu zjistit, co se tam v době vaší nepřítomnosti dělo.

Pojďme si pohovořit o letošním ročníku DesignBloku. Jak probíhalo přihlášení a příprava na výstavu?

D: Po obhájení bakalářské práce jsme se tématem začali intenzivně zabývat. Přišli jsme s prvními návrhy a rozhodli se zkusit zabodovat na DesignBloku, což znamenalo sehnat sponzora, protože už samotná přihláška na výstavu stojí dost peněz. Nakonec jsme oslovili firmu 3Dees zabývající se technologií práškového 3D tisku, a ta nás zasponzorovala.

T: Pak zbývalo připravit stánek a mít něco esteticky přívětivého, co na výstavě zaujme nejen funkcemi, ale i vzhledem. A to byla právě Danilova práce. On se postaral o to, že naše zařízení bylo opravdovou designérskou špičkou.

Jak probíhala samotná výstava? Prozraďte nějaké detaily.

D: Byla to zajímavá zkušenost, protože se nám podařilo propojit funkčnost s designem. Já se staral o hardware, Tomáš o software, Danil zajistil finální vzhled mikrofonu a na designu expozice se podílela kolegyně Daniela Dvornická, která si vzala na starost např. finální koncepci závěsných LED diod. Návštěvníci se tak zajímali nejen o hardware a software, ale i o design, z čehož jsme měli radost.

T: V rámci přípravy expozice pro DesignBlok jsme našli skvělé zázemí na půdě UMPRUM, 3D tisk většiny komponent zajistila firma 3Dees a na ČVUT jsme si nechali zhotovit odlité zvony. Věděli jsme, že na DesignBloku bez pořádného designu nemáme šanci uspět, takže jsme nic nepodcenili. A Danilova mravenčí práce posunula celý koncept na kompletně novou úroveň.

Je vidět, že fungujete coby dynamické trio, respektive kvarteto. Je to správný pocit?

D: Rozhodně. To nejzásadnější, co jsme si z celé události odnesli, byl opravdu dobrý pocit z mezioborové spolupráce. Přece jen já s Tomášem jsme z ČVUT a Danil je z UMPRUM. Všichni tak trochu pronikáme do oboru toho druhého, to znamená, že já jsem se pokoušel kreslit návrhy pro 3D tisk, než to za mě vzal Danil, a to, s čím já jsem se dřel týdny, on zvládl za zlomek času. A Danil zase není vyloženě jen umělec, je to průmyslový designér, takže k těm techničtějším tématům má také blízko. Byla to prostě dokonalá symbióza.

T: Fascinují mě možnosti, které nabízejí rozvrhy na vysokých školách, kdy se na přednáškách potkáte s kolegy z různých studijních programů a dokonce z různých škol. Přesně tak jsme se totiž potkali s Danilem – na společných lekcích. Tam jsme si padli do noty a já ho přizval k našemu společnému projektu.

Představte si, že neexistují žádné překážky – finanční, materiálové ani funkční. Kam byste se chtěli s mikrofonním polem dostat? Co je tou metou?

D: Mým cílem ale bylo vytvořit něco veskrze univerzálního, co se nejvíce přibližuje koncovému uživateli. My technici umíme vymyslet ten "hnací motor" každého zařízení, všechno si spočítat a uvést do chodu. Když to ale nemá atraktivní používání, nikdy se to nebude využívat nějak hromadně. I proto jsem tak rád, že jsme měli v týmu Danila.

T: Ano, ten tu naši "složitou vizi" zabalil do esteticky příjemného a uživatelsky přívětivého obalu. Já chci taky vyzdvihnout klady spolupráce napříč obory – to, co jsme vymysleli, kolega uvedl do reálného provozu. Krásně jsme se doplňovali, častokrát jsme si rozuměli i beze slov, protože všem bylo jasné, kam směřujeme. A to vycítili i návštěvníci našeho stánku v letošním DesignBloku. Líbil se jim jak "vnitřek", tak "vnějšek".

D: V rámci open-source pak chceme zveřejnit současnou (pokročilou) verzi, kterou je možné vyrobit pomocí práškového 3D tisku, ale i zjednodušenou verzi pro 3D tisk na FDM 3D tiskárnách, která je ve své podstatě můj výtvor z bakalářské práce.

Jak byly rozdělené role v týmu? Je vidět, že jste se skvěle doplňovali, a tak mě zajímá, zda byly úkoly ve skupině důsledně rozdělené, nebo jste pracovali společně, na "čem bylo zrovna třeba”?

D: V týmu jsem sloužil jako vývojář hardwarových součástí, hlavně tedy plošných spojů. Také jsem ale autor původního konceptu celého mikrofonu. Navrhnul jsem první verzi předchůdce současného mikrofonu, a to jak po stránce hardwaru, tak i po stránce 3D tisku, která byla v té době mojí bakalářskou prací. Některé koncepty z mojí práce se posléze promítly do práce Danila Rekhtina.

T: Já jsem v rámci týmu zajišťoval vývoj softwaru pro obsluhu zařízení. To umožnilo první testy, které např. odhalily chyby v původním návrhu hardwaru, na jejichž opravách se v současnosti pracuje.

A na výstavě DesignBlok? Jak jste si rozdělili role před velkým finále?

D: Co se týče výstavy DesignBlok, tak tam se nesměle hodlám prohlásit za hlavního realizátora, a to nikoli konceptu, ale skutečného výtvoru. Jádro výstavy, které tvořilo zavěšené mikrofonní pole s mikrokontrolery ESP32, které "poslouchaly" zvuk v místnosti a 160 (!) LED diod zavěšených ze stropu v definované konfiguraci, včetně kabeláže, jsem pájel, zapojoval i programoval z nějakých 90 % já, a že to dalo pěkných pár dní práce. Zčásti jsem měl na starosti i akustiku, v té nám ale ohromně pomohl dr. Petr Honzík, který je na ni skutečný odborník.

T: Já jsem průběhu realizace výstavy DesignBlok měl na starosti i projektové řízení, kde jsem zužitkoval znalosti nabyté studiem na SIT. V diskusích o návrhu zařízení jsem využíval spíše vlastní zkušenosti s hudební produkcí.

Co z toho, co jste se naučili ve svých studijních programech, jste využili při tvorbě mikrofonního pole? Za sebe mohu říci, že je to skutečně unikátní výtvor po všech stránkách, a tak mě zajímá, jak moc vám pomohly znalosti z odlišných programů, vzhledem k tomu, že vy, Davide, jste studoval Elektroniku a komunikaci, a vy, Tomáši, Softwarové inženýrství a technologie?

D: Na EK mě naučili základy návrhu hardwaru, které jsem upotřebil při návrhu plošných spojů. Znalost programovacích jazyků C a C++ se mi hodila při programování mikrokontrolerů. Ale to, co považuji za zásadní, je ta základní dovednost "zpracovat velké množství informací”, z nichž jsem si vybral to relevantní, co se mi v tu chvíli hodilo, a zbytek doplnil samostudiem. Podle mého názoru vás škola nikdy nepřipraví na konkrétní roli v konkrétní firmě, ale naučí vás skvěle pracovat s informacemi. Pokud bych měl tedy shrnout, co mi program EK dal, tak by to byla jakási "všehochuť”, z níž jsem si pak vybral to, co jsem potřeboval (smích).

T: Na SIT se student naučí mimo vývoje softwaru také řídit a realizovat projekty v týmech. To je schopnost, kterou jsem v našem týmu hojně využil.

Hodláte v osvědčeném týmu spolupracovat i do budoucna?

D: Ano, jsme nerozlučitelné trio (smích).

T: Rozhodně.

21. 11. 2022; cvut.cz

Klání robotů začíná

Datum zveřejnění: Čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se během následujících čtyř dnů odehrají na Fakultě elektrotechnické ČVUT.

Utká se tam 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky.

Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy

postoupí do finále, jež se uskuteční 16. prosince. Soutěž se koná v Zengerově posluchárně na Karlově náměstí 13 a soutěžní jízdy

jsou denně od 11 do 15 hodin přístupné veřejnosti.

Zdroj:

Pražský deník

20. 11. 2022; casopisczechindustry.cz

Startuje podzimní část Robosoutěže 2022 pro střední školy. Robotický basketbal si zahraje 160 týmů

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Utká se celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. Úloha s názvem Basketbal jim velí sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále 16. prosince.

Už 14. ročník Robosoutěže se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a za partnerství firem MathWorks, Humusoft, Škoda Auto a Applifting. Po jarní části soutěže určené základním školám přichází podzimní a s ní náročnější úloha, kterou dostaly týmy středních škol. "Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hrálo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem středních škol a gymnázií, který byl opět tak obrovský, že se v podstatě vracíme na rekordní počty přihlášených týmů z dob před koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat hned čtyři základní kola," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže. (18.11.2022)

19. 11. 2022; zakazka.cz

Zakazka.cz

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Reklama

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.

Zdroj zprávy: ČVUT Praha

18. 11. 2022; Metro

Vědci odhalí falešné foto

Nabízí vám někdo superkvalitní autorskou fotografii za velké peníze? Vědci pražské Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického mají metodu, která zjistí, zda byla fotka vytištěna na kvalitní tiskárně a kvalitním inkoustem, nebo zda je to šunt.

Děkan fakulty Petr Páta (na snímku) v rozhovoru pro Metro prozrazuje, že odhalí kůrovce ještě dřív, než začne jehličí rezavět a opadávat. Více najdete na stránkách metro.cz.

Foto:

18. 11. 2022; Metro

"Poznáme kůrovce ještě dřív, než jehličí začne opadávat"

Někdy je to hledání slepých uliček, někdy se na cestě vědeckého bádání objeví nehledaná cesta. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze nedávno ohlásila objev metody, která pomůže například poznat zfalšovanou fotografii. Možnosti, kde se dá tato technika uplatnit, jsou ale širší. Týmu, který se výzkumem zabýval, "velel" děkan Petr Páta.

- Jednalo se o cílený výzkum, nebo se výsledek dostavil takříkajíc navíc?

Výzkum byl cílený, protože dlouhodobě spolupracujeme s kolegy z firmy Fomei, a tak jsme logicky zkusili, jak jsme schopni rozpoznávat papíry a pracovat s nimi. Víme, že jsou s nimi problémy ve fotografické praxi. Čekali jsme nějaký zajímavý výsledek.

- Jaké problémy myslíte?

Při tisku fotografií se používají neznačkové papíry a inkousty a objevují se neautorizované tisky. Ukazuje se, že fotografové se zabývají tím, jaké parametry má daný inkoust, jestli výtisk bude stálý, nebo nebude. Okem to kolikrát nerozliší a potřebovali mít nějaké kvalitativní posouzení. Na trhu je velké množství papírů, tiskáren a inkoustů. Všichni tvrdí, že právě ty jejich jsou nejlepší. Když ale fotograf své dílo tiskne, má pochopitelný zájem, aby výstup byl v požadované kvalitě. Když jsme se na kvalitu vytištěných snímků dívali my naší metodou, ukázalo se, že inkousty a papíry běžné a komerční mají jiné parametry než špičkové archivní materiály.

- Chápu to tak, že si můžete udělat rozbor prvního autorského výtisku na kvalitních přístrojích a s kvalitními barvami a pak to porovnávat s případnými dalšími kopiemi odjinud?

Dá se to. To je srovnávací metoda. Pokud máme k porovnání tisk provedený na daném zařízení, nějaký prvovýtisk, můžeme si říci, že takhle to má vypadat. A pak to porovnávat s dalšími tisky stejné fotografie. Ale to je vlastně následný efekt. Primárním cílem bylo zjistit, zda tisk splňuje nároky nejen na kvalitu, ale i na archivaci a stálost tisku. Určitě víte, že snímek může za dva roky na světle změnit barvu. Naším primárním cílem při výzkumu nebylo odhalit neautorské kopie, ale říci, že tento nebo jiný inkoust podle normy a podle toho, co výrobce tvrdí, vydrží tolik a tolik let. To byla první motivace.

- Teoreticky by to mohlo sloužit jako certifikát jak pro výrobce inkoustů a papírů, tak jako značka kvality například pro minilab. Že bych potom jako fotograf měl záruku precizního výsledku.

Když se nám dostane do ruky nějaký tisk, ukládáme si jeho parametry do databáze. Takže se rozšiřuje počet papírů, inkoustů a tiskáren, které už známe. Když přijdete z minilabu a řeknete, že vám sdělili, že budou tisknout na stálém papíru archivní kvality, my budeme schopni ověřit, jestli je to opravdu tak, jak říkají. Odpovídá to inkoustu výrobce, který známe a máme uložený.

- To bych ale musel přijít k vám na fakultu. V konkrétním minilabu bych zřejmě nepochodil.

To souhlasí. Mohl byste si doma udělat chemický rozbor, ale na to asi nebudete vybavený. Naše metoda je založená na tom, že se díváme na předlohu v mnoha barevných kanálech. Běžná kamera, běžný displej zobrazuje ve třech barevných kanálech, červeném, zeleném a modrém. Je to nedostatečná informace pro posouzení materiálu. Hyperspektrální kamera, se kterou pracujeme, ovšem používá více než tisíc různých kanálů, tisíc různých barev. Pro představu – je to jako malovat pomocí palety, kde jsou jen tři barvy, a palety kde jich máte tisíc. Pak můžeme posoudit, zda daný inkoust má ve všech kanálech tu správnou kvalitu a odrazivost.

- Jste schopní určit i stálost barvy? Zda vydrží rok, nebo deset let a déle?

Spoléháme se na certifikaci chemické laboratoře, která inkoust prověřuje. To je nezávislá reference. My potom můžeme při zkoumání konkrétního inkoustu a snímku říci ano, to se přibližuje daným parametrům. Neřekneme vám, jak dlouho bude fotka stálá barevně, ale potvrdíme, nebo nepotvrdíme parametry zaručené laboratoří. U inkoustů běžné kvality, ne těch vrcholných, je odrazivost horší. Týká se to například černé barvy, to vám poví každý fotograf. Černá je měřítko. Tam se prozradí, jestli je černá opravdu černá, nebo jestli ji jen lidské oko vidí jako zdánlivě černou. Oko klame.

- Umíte si představit, že vaši metodu včetně zařízení budou nakupovat třeba výrobci papírů, inkoustů, minilaby?

Chcete vědět, co od výzkumu očekáváme? My jsme vědci, výsledky jsme publikovali v mezinárodních časopisech a získali jsme odezvu od vědecké komunity. Co se týče přenesení do praktického života, naše ambice to úplně není, spoléháme v tom na partnera výzkumu Fomei. Vyrábí tiskárny, inkousty i papíry a díky metodě bude schopný svým fotografům potvrdit, jestli dosahují inzerovaných parametrů.

- Zkouším si představit další použití. Například v galerii, která přijímá fotografie do prodeje, do aukcí.

Máme ohlasy od galeristů, chtějí se s tím seznámit. Myslíme, že naše metoda tento potenciál má.

- Lze odhalovat ještě něco dalšího?

Primárně jsme začínali na dálkovém průzkumu Země. Družice obíhající planetu se dívá na životní prostředí. Monitoruje například znečištění oceánů, stav lesů. To byl počátek. V laboratoři zjišťujeme, kde a jak se to projevuje. Když je rostlina něčím napadená, co se mění? Barva. Ukázalo se, že pomocí citlivé barevné analýzy dokážeme zjistit, že daná rostlina je ve stresu, trpí nedostatkem vláhy nebo je oslabená chorobou. Uvidíme dávno předtím, než začnou smrky opadávat, že je napadl kůrovec. Metodu lze využít i v potravinářství. Když se mění kvalita potravin, mění se i barva. A my to poznáme dřív než vy svým okem.

- Zkoušeli jste něco takového konkrétně?

Ano, s masem. Zjistíte, že například prošlo několikanásobným zmrazením.

- Jak dlouho váš výzkum už trvá?

Nějakých sedm let. Práce tady v laboratoři asi dva roky.

- Lze vaše přístroje a metodu oklamat?

Oko ošidíte, to jsme si už řekli. Oklamat tisíc nebo víc kanálů, to je problematické.

- Počítáte, že z dalšího zkoumání vyjde ještě nějaký výsledek, o kterém dosud nevíte?

Stává se to. Věda je kreativní. Ale i hledání slepých uliček do ní patří. Máme v plánu něco dalšího zkusit, ale chtěli bychom být první, takže to neprozradím.

Foto: Výzkumník a současně děkan FEL ČVUT Petr Páta s kolegou Lukášem Krauzem

Foto: Metoda odhalí nemoci stromů už z barvy listů.

2x METRO

18. 11. 2022; Metro

"Poznáme kůrovce ještě dřív, než jehličí začne opadávat"

- Jednalo se o cílený výzkum, nebo se výsledek dostavil takříkajíc navíc?

- Jaké problémy myslíte?

- Chápu to tak, že si můžete udělat rozbor prvního autorského výtisku na kvalitních přístrojích a s kvalitními barvami a pak to porovnávat s případnými dalšími kopiemi odjinud?

- Mohlo by to tedy sloužit jako certifikát jak pro výrobce inkoustů a papírů, tak jako značka kvality třeba pro minilab. Že bych potom jako fotograf měl záruku precizního výsledku.

- To bych ale musel přijít k vám na fakultu. V konkrétním minilabu bych zřejmě nepochodil.

- Jste schopní určit i stálost barvy? Zda vydrží rok, nebo deset let a déle?

- Umíte si představit, že vaši metodu včetně zařízení budou nakupovat výrobci papírů, inkoustů, minilaby?

- Zkouším si představit další použití. Například v galerii, která přijímá fotografie do prodeje, do aukcí.

Máme ohlasy od galeristů, chtějí se s tím seznámit. Myslíme, že naše metoda tento potenciál má.

- Lze odhalovat ještě něco dalšího?

- Zkoušeli jste něco takového konkrétně?

Ano, s masem. Zjistíte, že například prošlo několikanásobným zmrazením.

- Jak dlouho váš výzkum už trvá?

Nějakých sedm let. Práce tady v laboratoři asi dva roky.

- Lze vaše přístroje a metodu oklamat?

Oko ošidíte, to jsme si už řekli. Oklamat tisíc nebo víc kanálů, to je problematické.

- Počítáte, že z dalšího zkoumání vyjde ještě nějaký výsledek, o kterém dosud nevíte?

Stává se to. Věda je kreativní. Ale i hledání slepých uliček do ní patří. Máme v plánu něco dalšího zkusit, ale chtěli bychom být první, takže to neprozradím.

Foto: Výzkumník a současně děkan FEL ČVUT Petr Páta s kolegou Lukášem Krauzem

Foto: Metoda odhalí nemoci stromů už z barvy listů.

Foto: Poznají nekvalitní fotku.

3x METRO

18. 11. 2022; metro.cz

Kůrovce poznáme dřív, než začne padat jehličí, tvrdí děkan elektrotechnické fakulty Petr Páta

Jednalo se o cílený výzkum, nebo se výsledek dostavil takříkajíc navíc?

Jaké problémy myslíte?

Chápu to tak, že si můžete udělat rozbor prvního autorského výtisku na kvalitních přístrojích a s kvalitními barvami a pak to porovnávat s případnými dalšími kopiemi odjinud?

Teoreticky by to mohlo sloužit jako certifikát jak pro výrobce inkoustů a papírů, tak jako značka kvality například pro minilab. Že bych potom jako fotograf měl záruku precizního výsledku.

Metodu lze využít i v potravinářství.

To bych ale musel přijít k vám na fakultu. V konkrétním minilabu bych zřejmě nepochodil.

Jste schopní určit i stálost barvy? Zda vydrží rok, nebo deset let a déle?

Metoda odhalí nemoci stromů už z barvy listů.

Umíte si představit, že vaši metodu včetně zařízení budou nakupovat třeba výrobci papírů, inkoustů, minilaby?

Zkouším si představit další použití. Například v galerii, která přijímá fotografie do prodeje, do aukcí.

Máme ohlasy od galeristů, chtějí se s tím seznámit. Myslíme, že naše metoda tento potenciál má.

Lze odhalovat ještě něco dalšího?

Zkoušeli jste něco takového konkrétně?

Ano, s masem. Zjistíte, že například prošlo několikanásobným zmrazením.

Jak dlouho váš výzkum už trvá?

Nějakých sedm let. Práce tady v laboratoři asi dva roky.

Lze vaše přístroje a metodu oklamat?

Oko ošidíte, to jsme si už řekli. Oklamat tisíc nebo víc kanálů, to je problematické.

Počítáte, že z dalšího zkoumání vyjde ještě nějaký výsledek, o kterém dosud nevíte?

Stává se to. Věda je kreativní. Ale i hledání slepých uliček do ní patří. Máme v plánu něco dalšího zkusit, ale chtěli bychom být první, takže to neprozradím.

Metro.cz

FotoGallery:

Výzkumník a současně děkan FEL ČVUT Petr Páta s kolegou Lukášem Krauzem

Metro.cz

Metoda odhalí nemoci stromů už z barvy listů.

Metro.cz

Metodu lze využít i v potravinářství.

Metro.cz

18. 11. 2022; prazskypatriot.cz

Roboti si zahrají basketbal

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

Čtyři základní kola Robosoutěže 2022 se budou konat v Zengerově posluchárně budovy FEL ČVUT v Praze na Karlově náměstí 13. Během soutěžních jízd se posluchárna otevře i veřejnosti, a to mezi 11.–15. hodinou v následujících dnech:

- úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

- středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

- čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

- pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.

18. 11. 2022; cvut.cz

Granty JUNIOR STAR 2023 od GA ČR pro Jakuba Cikhardta a Roberta Pěničku z FEL ČVUT na výzkum plazmatu a záchranářské drony

Datum zveřejnění: Granty JUNIOR STAR, které 4. listopadu 2022 udělila Grantová agentura České republiky (GA ČR), mají podpořit excelenci u začínajících vynikajících vědců.

Své projekty základního výzkumu, od kterých se očekává, že budou mít nezanedbatelný vědecký dopad ve světovém měřítku, budou moci díky tomu během následujících pěti let financovat i dva vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D. z katedry fyziky a Ing. Robert Pěnička, Ph.D. z katedry kybernetiky.

Na FEL ČVUT tak bude působit již pět nositelů tohoto prestižního ocenění. V roce 2020 se je podařilo získat doc. Miloslavu Čapkovi z katedry elektromagnetického pole a doktoru Giorgiosu Toliasovi a o rok později dr. Zuzaně Kúkelové (oba jsou ze Skupiny vizuálního rozpoznávání katedry kybernetiky).

Pětileté projekty s rozpočtem až 25 milionů Kč mají za cíl podpořit ty nejlepší začínající vědce do 8 let od získání titulu Ph.D. Umožní jim jednak se věnovat vlastním vědeckým tématům, ale také založit vlastní výzkumnou skupinu. Ve třetím ročníku soutěže JUNIOR STAR je doporučeno k financování celkem 23 projektů, z toho nejvíce jich bude řešeno na Univerzitě Karlově (5 projektů), Českém vysokém učení technickém v Praze (4 projekty), Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (4 projekty) a v ústavech Akademie věd (3 projekty). Na tyto projekty je na příštích pět let připraveno přes půl miliardy korun.

Vývoj autonomních dronů přispěje k záchraně lidských životů

Tématem projektu Roberta Pěničky je výzkum metod pro řízení a plánování letu autonomních dronů v neznámém prostředí s překážkami. Jeho cílem je posunout autonomii dronů na úroveň lidských pilotů tak, aby dokázaly létat i v neznámém prostředí velmi agilně a s neuvěřitelnou rychlostí.

Navržené metody bude možné použít při pátrání po ztracených lidech. "Když se ztratí dítě v lese, je kritický čas. Nasazené autonomní drony proto musí proletět neznámým terénem co možná nejrychleji,” naznačuje jednu z aplikací svého výzkumu dr. Pěnička, který působí ve skupině Multirobotických systémů.

Pro autonomní systémy jsou podobné úlohy velice náročné, protože s omezenými zdroji palubního počítače musí zpracovávat velké množství dat pro určení vlastní polohy, pro vytvoření modelu prostředí, a následně také naplánovat bezkolizní trajektorie a přesně je proletět. Všechny metody autonomního letu musí pracovat velmi rychle, aby umožnily například přeplánování při detekci nové překážky.

Základní výzkum plazmatu s extrémní hustotou energie

Intenzivní elektromagnetické impulsy: vznik, charakterizace a ovládání. Tak zní název podpořeného projektu Jakuba Cikhardta z FEL ČVUT, který spadá do oblasti základního výzkumu plazmatu s extrémní hustotou energie. Takové prostředí lze vytvořit pouze s pomocí impulsních zařízení pracujících na hranici současných technologických možností. Typicky je takovým zařízením terawattový nebo petawattový laserový systém, případně impulsní vysokonapěťový generátor.

Vlastním tématem výzkumu je studium vyzařování extrémně intenzivních elektromagnetických impulsů tzv. EMP, ke kterému v plazmatu s vysokou hustotou energie dochází. "Přestože tento fenomén je znám již poměrně dlouhou dobu, jeho přesné mechanismy jsou stále nejasné. Objasnění těchto mechanizmů by zásadně přispělo ke kontrole nad EMP a jeho potlačení v aplikacích, kdy je nežádoucí, například při laserovém urychlování iontů v biomedicíně, nebo naopak k jeho zesílení například při testování elektromagnetické kompatibility a řadě dalších aplikací,” vysvětluje Jakub Cikhardt.

Prostředky z grantu využijí oba vědci k vybudování vlastních týmů, zajištění kvalitního výzkumu a účasti na mezinárodních konferencích. Fyzikovi Cikhardtovi se nadto otevřou možnosti k experimentům na zahraničních aparaturách.

Další informace o grantech JUNIOR STAR od GA ČR najdete prostřednictvím odkazu https://gacr.cz/vyhlaseni-expro-js-2023/

17. 11. 2022; tojesenzace.cz

Startuje podzimní část Robosoutěže 2022 pro střední školy. Robotický basketbal si zahraje 160 týmů

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů), středa 23. 11. 2022 (39 robotů), čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů), pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže.

Zdroj a foto: FEL ČVUT

17. 11. 2022; automa.cz

Startuje podzimní část Robosoutěže 2022 pro střední školy – robotický basketbal si zahraje 160 týmů

Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Utká se celkem 160 robotických vozítek z lega, která vytvořily studentské týmy z celé republiky. V úloze s názvem basketbal mají sesbírat z hrací plochy co nejvíce míčků a naházet je do miniaturního basketbalového koše. Nejlepší týmy postoupí do finále, které se uskuteční 16. prosince.

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů), středa 23. 11. 2022 (39 robotů), čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů), pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších osm týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže: https://robosoutez.fel.cvut.cz/robosoutez-2022-pro-stredoskolske-tymy.

17. 11. 2022; seznam.cz

Stačí věta a vím, co to bude za detektivku, říká autor Případů 1. oddělení

Bývalý šéf oddělení vražd Josef Mareš: Ve spoustě kriminálních seriálů jsou nesmysly, naší výhodou je, že se psaním scénářů neživíme.

Josef Mareš býval ředitelem oddělení vražd krajského ředitelství Policie České republiky v Praze, teď je známý jako spoluautor scénáře televizních seriálů Případy 1. oddělení a Devadesátky. V Ranním klubu rádia Expres s ním rozhovor vedl Miloš Pokorný.

V České televizi běží Případy 1. oddělení, zároveň vyšla kniha Moje případy z 1. oddělení. Na kolik se kryjí ty televizní příběhy, které jsi napsal jako spoluscenárista, s těmi v knize?

V knize je to, co se nevešlo do seriálu. Zároveň bych tě chtěl poopravit: není to moje kniha, ale naše kniha, napsal jsem ji s Martinem Moravcem, který se ptá, protože je to kniha rozhovorů. Takže se ptá na to, co ho zajímá a co myslí, že by zajímalo čtenáře. Já jsem se snažil odpovídat, aby on i čtenáři byli spokojeni.

Když srovnáš práci scenáristy a spoluautora, jaký pro tebe byl vypravěčský rozdíl?

U knihy jsme měli volnou ruku. To, co chci, jsem tam dal. Martin mi nechával volnou ruku, pokud se mi něco nelíbilo, tak jsem to opravil a stál jsem si za tím sám. Ale když píšete scénář, tak nad vámi je dramaturg, režisér, producent, klidně řeknou, že je to hezky napsaný, ale nenatočí to, protože to tak nejde nebo by to bylo špatně, takže nevíte, jak to dopadne.

Byl jsi 30 let u policie. Po kolika letech kriminalista otrne, už to bere jako práci a nepouští do toho emoce?

Kdo dělá na vraždách, ten tam dělat chce. Nikdo tam nedělá z donucení, protože těch lidí, kteří by tam chtěli být, je určitě víc, než se na oddělení vejde. Člověk si může vybírat a jsou tam fakt lidi, který to dělat chtějí. Navíc se nemůže stát, že by se nováček potkal s mrtvolou poprvé, protože lidi, kteří jsou vybíráni na 1. oddělení, musí mít nějakou praxi na obvodech, tam se setkávají s těžkým zraněním, sebevraždou, nešťastným úmrtím a podobně. Takže určitě mrtvolu nevidí poprvé až na vraždách. Pokud je člověk už na místě činu, opravdu vypne nějaké emoce a soustředí se pouze na svoji práci, to znamená zajistit co nejvíce stop a zjistit co nejdřív pachatele.

Po nějaké době, když tu práci děláš, získáváš k tomu trošku jiný přístup nebo vztah? Dokážeš teda oddělit ty emoce od té situace například, když je tam ta mrtvola?

Přesně tak, protože to jinak nejde, stejně to mají i soudní doktoři, ale i lékaři, kteří na to pochopitelně myslí, ale určitě se nezblázní z toho, že tam mají nějakého umírajícího pacienta. Pak jdou domů a musejí trošku přepnout, protože jinak by se z toho zbláznili. To samé máme my. Ne, že bychom mysleli na ty hrůzy, ale spíš jsme mysleli na to, že pachatel nám běhá na svobodě. To je horší.

Ale stejně, bylo po letech něco, co tě třeba opravdu překvapilo? Že sis říkal: "Tak tohle je síla."

Jsou to určitě úmrtí lidí, kteří si to, když to řeknu obecně, nezaslouží. Jsou to třeba děti. Normální člověk má děti rád, takže je to pak těžké pochopit, jak to někdo mohl udělat. To se týká také starších. Pokud někdo zabije 90letou babičku, která má metr padesát a 40 kilo, tak si člověk říká, že do ní stačilo jen strčit a vytrhnout jí tu kabelku, ale ne aby ji někdo zabíjel. Pokud je člověk na špatném místě ve špatný čas, ale jinak celý život žil řádným životem, pak si řeknete, že takový člověk si to nezaslouží a je to strašné.

Co je nejčastějším motivem vražd?

Asi určitě osobní vztahy. Byly třeba i roky, kdy nám převažovaly loupežné vraždy, ale pak zase další rok vůbec nebyly, kdežto osobní vztahy, hádka, opilost, žárlivost, to je tam vždycky. Pak jsou lidi, kteří to neřeší fackami, ale sahají po noži.

Bude čtvrtá série Případů 1. oddělení?

Nebude. Dohodli jsem se se spoluscenáristou Honzou Malindou, že už bychom trošku vařili z vody. Nejenom s těmi případy, ty bychom ještě možná vymysleli, ale s postavami. Tohle jsme říkali i po druhé sérii, že třetí nebude, pak tedy vznikla, ale myslím, že tohle je definitivní. My už teď děláme jiný projekt. Docenta. Je to třídílná detektivka, která poběží na jaře v České televizi a právě v současné době, abychom nemysleli na Případy 1. oddělení, už připravujeme pokračování Docenta.

Žádná z televizí se neobejde bez detektivek. Když se to k tobě dostane, co z toho je nesmysl, co se blíží realitě a u čeho si říkáš, že je to slušně udělané?

Já nechci doporučovat, protože se na další detektivky moc nedívám, ale obecně si myslím, že je toho moc. My jsme začínali s nápadem, že napíšeme kriminální seriál, když běžela na Nově jen kriminálka Anděl. Když jsme to nabízeli Nově, chtěli jen Kriminálku Anděl, na Primě řekli, že o kriminálních seriálech neuvažují. Česká televize nám řekla ano, ale dlouho trvalo, než jsme našli Michala Reitlera, který byl producentem. A do roka jsme se dívali na první díl. Nicméně tím, jak jsme měli úspěch s 1. oddělením, přišel velký boom a já myslím, že už je to až moc. Sám si říkám, že už bychom v tom neměli pokračovat, ale je to to jediné, co umím nejlíp, napsat kriminální seriál. Myslím, že to časem vyšumí.

Josef MarešPražský rodák Josef Mareš vystudoval kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT.U policie začínal v roce 1990 jako vyšetřovatel v Praze 4, o tři roky později přešel na oddělení vražd, odkud v listopadu 2019 odešel do civilu.V seriálu Devadesátky si zahrál praporčíka Jana Vetchého, zatímco Ondřej Vetchý hraje v Případech 1. oddělení postavu Tomáše Kozáka inspirovanou právě Marešem.Mareš, Vetchý a seriálový Kozák mají také jednu společnou vášeň, jsou velkými fanoušky AC Sparta Praha.Co je pro tebe podmínkou, aby kriminální příběhy byly uvěřitelné?

Stačí mi, když se podívám na první díl a je tam třeba "odvezeme to na patologii" a už vím, že ten člověk, který to psal, s kriminální policií nemá nic společného. My navíc máme i rozdíl mezi operativci a vyšetřovateli. Chápu, ale že scenáristicky je to velice složité, takže v Docentovi tohle vypouštíme a máme tam jen policisty z 1. oddělení nebo policisty z vražd.

To jsou takové ty legendární věty, kdy se detektiv ptá, jak dlouho je oběť mrtvá a dostane odpověď "Počkej po pitvě"…

Z 80 procent, pokud vám to soudní lékař neřekne na místě, protože tam jsou nějaké mrtvolné skvrny, tuhnutí a tak dále, na pitevně vám to už neřekne. Jedině z obsahu žaludku, protože člověk to třeba nemá ještě natrávené. Jsou tam nesmysly. Někdy seriály na jiných stanicích vznikají tak, že napíšou námět a za půl roku už to vidím v televizi. My s Honzou to píšeme poctivě celý rok, pak se to připravuje a pak natáčí. Ten proces je o hodně zdlouhavější, myslím, že je logické, že jsme věrohodnější nebo lépe hodnocení. Nechci říkat, že scenáristi jinde jsou horší, protože jsou pod tlakem, ale my máme výhodu, že se tím neživíme. Snažíme se to napsat kvalitně, abychom se za to nestyděli, ne proto, abychom měli druhý den na jídlo.

Na kolik musel upravovat pro televizi reálné příběhy, které zažil? O čem jako bývalý kriminalista nesmí mluvit? A do jaké hraniční situace se dostal? Poslechněte si v podcastu:

16. 11. 2022; efektivniuspory.cz

Metoda na analýzu tisku z Fakulty elektrotechnické ČVUT dokáže odhalovat padělky uměleckých fotografií

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikla metoda, která umožní identifikovat padělky autorských fotografií.

Výzkumníci vyvinuli postupy pro ověřování originálních autorských tisků, ve kterých využívají vlastností hyperspektrální kamery a následného zpracování obrazu.

Pro prokazování autorského původu v umělecké fotografii se jedná o metodu průlomovou. V éře digitální fotografie je totiž obtížné prokázat, že disponujete skutečně autorským tiskem, protože si každý může vytisknout fotku na jaké chce tiskárně. Bude mít ale významný dopad také na archivnictví a všude tam, kde záleží na tiskové kvalitě dokumentů určených pro dlouhodobou archivaci.

Jak zabránit tomu, aby z archivního tisku nebyl po čase vybledlý papír

Výtvarná fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si chtějí v čase uchovat hodnotu, hledají spolehlivé techniky a média vhodná pro účely dlouhodobé archivace.

"Pro archivní tisky se převážně využívají světlu a UV záření odolné inkousty na bázi pigmentu. Velmi často jsou však z finančních důvodů nahrazovány nebo falšovány barvami, které mají nižší, v průměru čtvrtinovou odolnost proti vyblednutí a jsou pro archivaci nevhodné. Rozeznat ale pouhým okem rozdíl mezi tiskem na bázi pigmentu a jeho levnější variantou na bázi barviv je často obtížné i pro odborníka; naše metoda představuje jednoduchý nástroj pro jejich jednoznačné rozlišení," uvedl za autorský tým prof. Petr Páta, výzkumník z katedry radioelektroniky a současně děkan FEL ČVUT.

S ohledem na výrazný potenciál uplatnění u autorského tisku probíhá výzkum na FEL ČVUT v Praze ve spolupráci se společností FOMEI, která podniká mimo jiné v oblasti fototisku. Firma spolupracuje s profesionálními fotografy a galeristy, kteří by ocenili možnost jednoznačného detekování padělků. Mělo by to velmi pozitivní dopad na daný segment trhu s uměleckou grafikou a fotografií.

"Fotografie a umělecká grafika se stává předmětem větších a větších investic. Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství, unikátnost či limitovanost dané série a potvrzení dlouhodobé obrazové stálosti. Pokud takový certifikát pravosti chybí, je to první signál k opatrnosti. Navrhovaná metoda může odhalit nasazení papírů a inkoustů s nízkým archivačním potenciálem nebo naopak jak autorovi snímku, tak majiteli fotografie potvrdit dlouhodobou stálost, tedy velmi pomalé stárnutí,” řekl Ing. Jan Kaiser, Ph.D., produktový manažer společnosti FOMEI, který na výzkumu spolupracuje s Fakultou elektrotechnickou ČVUT.

Metoda může ovlivnit i další vědecké obory

Metoda hyperspektrálního zobrazování má všechny předpoklady uplatnit se vedle uchovávání uměleckého dědictví a archivnictví například v biologii při monitorování rostlin vystavených stresu. Hyperspektrální kamera je schopná rozlišit zdravé rostliny od těch, které jsou napadené škůdcem, trpí nedostatkem vody či živin. Jejich stres se projevuje změnou fyzikálních vlastností, jako je například spektrální odrazivost, což dokáže kamera zaznamenat. Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT současně ověřují další možnosti aplikace své metody v dalších vědeckých a průmyslových oblastech.

16. 11. 2022; efektivniuspory.cz

Jak nás vidí roboti? FEL ČVUT představila na Signal Festivalu interaktivní světelnou instalaci Forum Robotum

Minulý měsíc proběhl na několika místech v Praze desátý ročník Signal Festivalu. Poprvé se ho účastnila také Fakulta elektrotechnická FEL ČVUT, která otevřela dvůr univerzitního kampusu na Karlově náměstí.

Představila se instalací Forum Robotum , na jejímž vzniku se podíleli výzkumníci, studenti i externí umělci. Návštěvníci se těšili z unikátního audiovizuálního zážitku s interaktivními prvky. Na dvoře fakulty se objevila robotická zoo, která během čtyř večerů přiblížila, jak roboti vnímají své okolí, jak zní jejich magnetické pole a jak v reálném čase reagují na svět kolem sebe. Forum Robotum bylo příležitost zažít, jak může vypadat společná budoucnost robotů a lidí.

"Byla to opravdu zábava! K vidění byly roboty, kteří se rozsvěcely na základě pohybu návštěvníků, a skrze vizualizaci dat na plátně pochopili, jak roboti naopak vidí vás. A možná vůbec poprvé uslyšeli, jak zní magnetické pole kolem nich," říká kurátor Forum Robotum Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. "Instalace byla na první pohled velmi hravá, ale zároveň jsme lidem chtěli ukázat, že roboti budou kolem nás stále častěji a můžou být naši parťáci, ne konkurenti. V populární kultuře se často vykreslují zbytečně negativně," dodává dr. Jiří Zemánek s odkazem na sci-fi filmy, které podle něj mohou někdy zbytečně vyvolávat strach z nových technologií.

Nebát se neznámého je poselstvím instalace i podle designéra Ing. arch. Petra Vacka, který stojí za návrhem interaktivních prvků. "Člověk vnímá stroj svými smysly a zkouší, zda jeho jednání vyvolá nějakou odezvu. Tato přirozená lidská schopnost zkoumat vše nové pomocí experimentu vede k pochopení, přijetí a zahnání strachu z neznámého," vysvětluje Petr Vacek. Při tvorbě světelných exoskeletů se stejně jako výrobci robotických psů a pavouků inspiroval v anatomii zvířat. "Orgány připevněné na robotech připomínají pestrobarevné krovky brouků či motýlí křídla. Pomocí nich stroje odráží svoji vlastní interpretaci lidského pohybu v jejich blízkosti," popisuje navržený mechanismus.

Proměnlivost krovek a přenos toho, co robot vidí, na plátno, podléhá automatizovanému procesu. Samotný pohyb robotů je pak řízen lidskými operátory pomocí bezdrátových ovladačů, které pro instalaci speciálně zprovoznili Ing. Tomáš Rouček z katedry počítačů a Ing. Bedřich Himmel z katedry kybernetiky. Zapojení do kreativního projektu vítají, byť se práce na něm liší od běžných úkolů v laboratoři. "Umění a věda jsou dost rozdílné věci. Bylo příjemné pro změnu nemít pevný cíl, na který se míří," vysvětluje Tomáš Rouček.

Výrazná je kromě zrakového vjemu také zvuková složka instalace. "Snímáme elektromagnetické vlnění robotů a převádíme jej do slyšitelného spektra. Využili jsme k tomu snímač z kytary. Samotného mě překvapilo, jak bohatá zvuková krajina se v robotovi skrývá," říká režisér instalace MgA. Vojtěch Leischner, doktorand katedry počítačové grafiky a interakce FEL ČVUT.

Největší výzvou pro tým bylo integrovat všechny prvky instalace do jednoho fungujícího organismu. Ten se kromě samotných robotů skládá z elektromagnetických snímačů, mikrokontrolérů, několika bezdrátových modulů, řízení světel, lidarů (laserových senzorů vzdálenosti), analýzy dat, počítačového vidění a interakce mezi člověkem a počítačem. "Dnešní technologie jsou opravdu velmi komplexní. To, co se na první pohled jeví jako jednoduchá věc, obsahuje na pozadí spoustu různých systémů, sběrnic a protokolů. Jejich propojení je pro vytvoření takové instalace klíčové – přitom se jedná o neviditelnou a mnohdy náročnou práci výzkumníků," upozorňuje Jiří Zemánek na nelehký úkol, který před sebou měli.

Do přípravy instalace Forum Robotum se zapojili odborníci z různých odvětví, kteří společně vytvořili dílo oscilující mezi vědou, technologiemi a uměním. Právě interdisciplinarita byla vítanou zkušeností pro celý realizační tým. "Mezioborová spolupráce by měla být standard a ne něco navíc. Všem zúčastněným přináší nové pohledy na jejich vlastní disciplínu i porozumění toho, co obnáší práce ostatních. Rozvíjí to empatii a schopnost komunikovat vlastní nápady," hodnotí Vojtěch Leischner přínos účasti FEL ČVUT na Signal Festivalu.

Všechny představené technologie se využívají ve výzkumu na FEL ČVUT a pracuje se s nimi i ve výuce. Setkají se s nimi zejména studenti a studentky bakalářských a magisterských programů Otevřená informatika či Kybernetika a robotika. Více na https://www.cvut.cz/

16. 11. 2022; Hattrick

MS? Fandím Belgii proto že jsem tam žil

Pokáč, alias inženýr Ja n Pokorný, s rozhovorem pro HATTRICK ochotně souhlasil. "Jako malý jsem byl jeho předplatitelem a HATTRICK byla jediná literatura, kterou jsem četl," smál se. Pokáčovou první fotbalovou adresou byla přípravka ve Spart ě Dřetovice. Možná i to ho později utvrdilo v přesvědčení, že bude fandit její pražské jmenovkyni. Na MS 2022 v Katar u pak Pokáč bude přát svému oblíbenci Kevinu De Bruynemu a Belgii, hlavně proto, že v této zemi půl roku žil a že dosud nic nevyhrála.

- Kde jste začínal s fotbalem?

Jelikož jsem vyrůstal ve Stehelčevsi, která neměla přípravku, jezdil jsem do vedlejší obce, kde byl oddíl Sparta Dřetovice. Od mladších žáků už jsem hrál za SK Stehelčeves. Nechal jsem toho, když jsem měl přestoupit mezi chlapy a kvůli vysoké škole jsem se stěhoval do Prahy.

- Na jakém postu jste nastupoval?

Stavěli mě na pravého obránce. Až teď jsem se dozvěděl, že existuje poučka: "Nemáš fleka, hraješ beka", takže si myslím, že to byl ten důvod. V přípravce mi to moc nešlo. V žácích mě občas stavěli na stopera, ale nebyl jsem rychlej, všichni útočníci mi utekli, takže jsem byl radši zašitej na pravým beku. Tam, když člověk něco pokazil, to ještě pořád mohl někdo napravit.

- Co považujete za svůj největší úspěch?

Že jsem dal během kariéry čtyři góly. Jeden z nich si pamatuju dodnes. Bylo to v Kačici u Slanýho, kopal se přímý kop, já si naběhl k tyči a šajtlí - no, šajtlí, takovým dloubákem - jsem to doťukl do brány. Byl to vyrovnávací gól na 3:3 a můj nejdůležitější. A pak jsem asi v patnácti letech dostal v dovednostní soutěži ve Slaném cenu za třetí místo v přesnosti střelby, kterou mi předával Milan Baroš. Ve Stehelčevsi je fotbal tradiční, letos v srpnu slavili stoleté výročí existence a já jim k tomu natočil video.

- V roce 2018 jste točil veselá videa i pro Spartu Praha.

Dostal jsem od ní nabídku, protože probíhala 125. sezona a počítalo se s titulem, takže si představovali, že budu zpívat, jak tenhle dal hattrick, tam a tam jsme vyhráli, jenže Sparta vypadla z evropských pohárů hned v prvním zápase (ve 2. předkole Evropské ligy ji vyřadila Subotica - pozn. aut.) a byla to jedna z jejích nejtragičtějších sezon historie, takže o čem má člověk zpívat? Jak to nejde, ale jede se dál?

- Pobavil mě song Chtěl bych být jak Nikolae Stanciu/ nemusel

- bych o peníze prosit mamču.

To tehdy ještě hrál na Letný.

- Spartě se tedy vaše vtipné texty nelíbily?

Kluci z marketingu se mohli přetrhnout, ale když to podělají kopyta na hřišti, tak jsou lidi naštvaný, to je jasný. Bylo domluvených deset písniček, ale ukončilo se to po šesti. Jak už jsem říkal, na začátku se čekalo, jak budu oslavovat výkony Sparty a výsledek byl, že je plešatý kluk s ukulele kritizuje.

- Proč hrajete většinou na něj?

Protože zní pěkně, je to trendy nástroj a na koncertech mi lidi říkají, že se kvůli mně jejich dítě na něj učí. To je nejvíc, čeho může muzikant dosáhnout.

- Ještě existuje Pokáčova rychlovka?

Už běží tři roky na Frekvenci 1.

- Zasahují vám do textů?

Na Frekvenci 1 mi do toho nekecají. Na Spartě byla cenzura daleko větší, takže jsem občas musel něco přepsat, protože se jim to zdálo moc urážlivý. Pochopil jsem, že Sparta zajímá ohromný spektrum lidí a nejde se zavděčit všem, takže se snažila naštvat co nejmíň lidí. Jenomže když se nedaří, objeví se na sociálních sítích pod mým videem komentář: "Kdybyste radši hráli fotbal." Co na to máte říct?!

- Napíšete písničku o derby, které Sparta prohrála 0:4?

Sypat do rány sůl by asi nebyl nejlepší nápad. Derby bylo špatný, písnička o tom nebude, až bude titul, tak ji určitě napíšu.

- Přivedli vás k fandění rodiče?

Moji rodiče jsou sportem absolutně netknutý. Táta je elektrikář, máma ekonomka a vozili mě spíš do hudebky než na fotbal.

- Takže odkdy vlastně držíte palce Spartě?

Doopravdy jsem jí začal fandit v době, kdy hrála pod panem Hřebíkem skvěle Ligu mistrů a v domácí lize soupeře válcovala. Můj děda, který jí fandil, mě vzal poprvé na zápas. Jemu bylo pětaosmdesát, mně deset a aby ušetřil, koupil nám levný lístky. Akorát se ukázalo, že byly do kotle. Tak jsme strávili zápas mezi chuligány. Ale byli v pohodě. Jen jsme občas neviděli, protože furt skákali. Teď, kdy mám velký koncertní vytížení hlavně o víkendech, se na Letnou dostanu jednou za čas. Ale v televizi a v dodávce její zápasy poctivě sleduju.

- V dodávce?

Na koncerty jezdíme dodávkou, takže si zápasy pouštím na telefonu. Akorát pak jdu na podium naštvanej, protože výsledky za moc nestojí.

- Proč si myslíte, že Sparta nehraje dobře?

Netuším. Mají zázemí, peníze, nadává se na hráče, že nehrajou dobře, ale jsou to ti, které si vybrali a chtěli je. Jankta, Sadílka, Daňka, Kuchtu. Jenže, když je mužstvo ve srabu, padne deka i na ně.

- Jací jsou u nás rozhodčí?

Podle mě celkem v pohodě, akorát když vidím Ligu mistrů, tak mi přijde, že tam mají úplně jinou autoritu, protože když se podívají na hráče, jde z nich strach. U nás se do sudích tepe, a když se jim nepovedou dvě rozhodnutí a jsou z toho dva góly, dostanou flastr na deset zápasů, takže se divím, že je vůbec někdo chce dělat. Rozhodčí jsou v pohodě. Akorát nechápu ty, který pískají nalitý a pak čurají za bránou. Ale jinak mi nevadí.

- Kde jste se seznámil se svou sportovní manželkou (Evou Klučinovou, bronzovou sedmibojařkou z halového mistrovství Evropy v Praze v roce 2015 -pozn. red.)?

Potkali jsme se před čtyřmi lety na mém koncertě v Litvínově, kam ji vytáhly kámošky. Já jsem si ji během vystoupení vyhlídl, slovo dalo slovo a teď spolu máme druhý dítě. Narodilo se před několika týdny. Jmenuje se Tobiáš. První byl Teodor. Bez "h". Myslím, že se ho na to budou lidi ptát celý život, ale je to krásný jméno. My jim říkáme Tedík a Tobík.

- Jak je na tom žena s fanděním?

Vzhledem k tomu, že je bývalá vrcholová atletka jsem si myslel, jak spolu budeme furt čumět na fotbal. Pak jsem ji vzal na Spartu, abych ji do toho zasvětil, navíc jsem tehdy měl možnost strávit ho ve VIPce, tak jsem na ni chtěl udělat dojem, ale jídlo ji nezajímalo a divila se, proč ti kluci na hřišti neběhají. Navíc jsme vyhráli v 88. minutě z vymyšlený penalty, takže už se mnou od tý doby nikam nešla. Když se koukám doma, komentuje to tím, že se dvě hodiny nevěnuju rodině a pak jsem zbytek dne naštvanej. Má pravdu. Na atletiku se koukáme společně, protože tam má kamarády, ale od té doby, co se nám narodily děti, na to nemá čas.

- Díval jste se na atletiku už předtím, než jste ji poznal?

Eliška je sportovní legenda a mrzí mě, že jsem stihl až poslední půlrok její kariéry. Byl jsem s ní na mistrovství republiky ve víceboji v roce 2018, kde - ač byla nejstarší - tak i kdyby absolvovala o disciplínu míň, stejně by všechny porazila. Když následující rok skončila, začala se mnou jezdit na koncerty jako řidička a zároveň prodávala trička, takže jsme měli rodinný byznys. Byli jsme pořád spolu, bylo to krásný, a fungovalo to až do té doby, než otěhotněla. Asi rok. V té době nesportovala, bavila se a jedla čokolády. Pak ji zavolali z USK, jestli by jim pomohla na mistrovství republiky týmů. Ona se šla jednou proběhnout a ve výšce všechny porazila. Kdyby někdo řekl, že s holkou, která pochodovala v roce 2012 na olympiádě v Londýně v těch gumácích, budu jednou žít, tak mu nevěřím. Navíc je výborná ženská i manželka. Jsem s ní šťastnej.

- Složil jste o ní nějakou písničku?

Našimi společnými zážitky je inspirovaná píseň "Rodinný typ". Vyloženě o ní jsem složil několik písniček, které ale hraju jenom jí. Ona z toho má radost, akorát teď máme děti, takže jsem rád, když dokážu odepsat na mail. O Teodorovi jsem napsal písničku "Tak tě tu vítám", kterou mám na albu, a o Tobiášovi zatím ještě nic. Ale taky se dočká.

- Předběhne vás Eliška?

Ještě než byla těhotná, chodili jsme spolu do lesoparku Hvězda, který má kolem dokola čtyři pět kilometrů a je tam jedno velký stoupání. Chodili jsme tam jednou týdně běhat, abychom si udělali hlad a mohli se pak přežrat hamburgerem. Pokaždý jsem doběhl druhej, což není špatný umístění. Jednou se přejedla šlehačkou, a ještě ji do toho bolela hlava, tak jsem ji ve finiši trápil, ale i tak mě porazila. Když jsme byli na úplně prvním rande, dobíhali jsme autobus a já jsem zažil ponižující moment, kdy ona nastupovala a já jsem teprve někde vzadu funěl, takže musela říct řidičovi, ať na mě počká.

- Zkoušela fotbal, nebo jí ten sport nic neříká?

Jelikož je magistra na FTVS, musela vyzkoušet spoustu sportů, ale fotbal nehrála.

- Ale zpět k vám. Budete se dívat na mistrovství světa ve fotbale?

Když jsem byl na gymplu, musel jsem vidět úplně každý zápas, teď budu rád, když občas něco stihnu. V Kataru to bude asi podivný, všem týmům ten termín rozházel sezonu, ale na nějaký zajímavý zápas se určitě podívám.

- Komu budete držet palce?

Strávil jsem půl roku života v Belgii, takže k ní mám trošku blíž. Belgičani jako fotbalisti nejsou špatní, ačkoli tu nejsilnější éru už mají za sebou. Ale pořád za ni hrají lidi jako Kevin De Bruyne, kterému je sice jedenatřicet, ale v anketě o Zlatý míč byl letos třetí. Takže mám rád Belgii. Vždycky mě překvapí Anglie, která má výborný hráče, ale pak často "hrajou tužku". Mám vztah k Francii, jelikož jsem chodil na gymplu na francouzštinu, a zároveň fandím outsiderům, kteří se dostanou daleko, jako byl na ME v roce 2016 Island. Takže favorita nemám, ani tým, který by mi byl naopak nesympatický, nechám se překvapit.

- Co jste v Belgii tenkrát dělal?

Byl jsem tam na stáži ČVUT ve výzkumném centru Toyoty, kde jsme vyvíjeli autonomní (samořízená) vozidla. Půl roku jsem strávil v Bruselu, bydlel jsem tam v turecké čtvrti, v kanclu jsem byl s Japoncem, Dánem a Francouzem a bydlel jsem se Švédkou. Všem studentům doporučuju v rámci programu Erasmus vyjet někam do světa. Ač se mi tam nechtělo, moc mi to dalo. Byl jsem tam v době, kdy do Chelsea přišel k Petru Čechovi Thibaut Courtois a já jsem Belgičanům vysvětloval, že nám, Čechům, se nezdá, že by měl chytat. Nakonec mě v Chelsea neposlechli. Dnes je Courtois v Realu a ve Zlatém míči skončil sedmý. Takže fandit budu Belgii, která byla dlouho první v týmovém hodnocení, ale nikdy nic moc nevyhrála. Jinak mám rád fotbalisty, kteří jsou skromní a zároveň vzdělaní. Třeba Petr Čech je sympaťák, navíc sparťan.

- Slávista Václav Jurečka je inženýr.

Kdyby nám nedal v derby první gól, tak třeba… (smích). Přišel k němu vlastně zadarmo. Vitík je dobrej fotbalista, ale mladej. Mokrej míč mu sjel po hlavě, a ještě na něj křičelo dvacet tisíc lidí. Doufám, že ho spoluhráči podrželi.

- A na kterého hráče budete zvědavý?

Líbí se mi Mané. I proto, že nezapomíná na charitu. Mimochodem, na Instagramu sleduju Josého Mourinha a zaujala mě jeho odpověď na otázku, jakou by dal radu malým dětem a on řekl: "Když jste dítě, choďte do školy a učte se, ať jsou z vás vědci, doktoři a učitelé, protože to je to, co svět dnes potřebuje. Neidealizujte si fotbalisty. Někteří z nich jsou čirej odpad."

- Popište nám svůj nejhezčí fotbalový zážitek?

Byl to jedinej moment, kdy jsem opravdu brečel. Sparta hrála koncem roku 2003 poslední zápas v základní skupině Ligy mistrů doma proti Laziu Řím, v 93. minutě dal střídající Marek Kincl hlavou gól a Sparta postoupila. Vidím, jak ležím doma u televize a tečou mi slzy. Kincl v jednom rozhovoru vyprávěl, jak ho lidi neměli rádi, protože se na něj prý blbě kouká a navrhoval panu Hřebíkovi, že odejde. Jenže Hřebík ho podržel a kvůli jednomu momentu (už za trenéra Kotrby v prosinci 2003 - pozn. red.) na něj fanoušci vzpomínají jako na legendu. Na druhou stranu jsem rád, že se živím muzikou, protože fotbalisti někam přijedou, půlka stadionu jim fandí, druhá půlka na ně píská, kariéru skončí ve třiceti, a jsou zhuntovaný do konce života, což vidím na manželce. Každý sportovec ví, že dělat vrcholový sport není pro tělo zdravý.

- Ani pro ducha. Eliška se může naštěstí o vás opřít.

Když se jí někdo zeptá, jestli jí vrcholový sport nechybí, odpovídá, že absolutně ne. Že se sice podívala po světě, ale byla to strašná dřina. Jsou lidi, kteří to "sebemrskání" potřebujou, ale ona ne. Vždycky, když běhá za dětmi, slyším, jak si ulevuje slovy: "Furt je to lepší než osmistovka." Jediný, co prý bylo horší, byl porod.

- Měla nějaké problémy?

Eliška je na dřinu zvyklá a práh bolesti má jinde než ostatní. Pamatuju se, jak jsem s ní byl před osmistovkou v mix zóně a ona už jenom z pomyšlení, že ji musí absolvovat, byla hotová a pak se z toho týden dostávala. Osmistovka je nejneoblíbenější disciplína většiny vícebojařek.

- Co byste chtěl s fotbalem zažít?

Chtěl bych slyšet na Letné znělku Ligy mistrů, chtěl bych, aby se zvedly výkony českého národního mužstva, protože tam nejsou špatný hráči - Souček, Schick, Vaclík. Takže bych rád zažil, aby vyhráli mistrovství Evropy a Sparta se dostala do Ligy mistrů. A doma porazila Slavii pět nula.

"Strávil jsem půl roku života v Belgii, takže k ní mám blíž. Belgičani nejsou špatní, ačkoli tu nejsilnější éru už mají za sebou. Vždycky mě překvapí Anglie, ta má výborný hráče, ale pak často,hrajou tužku‘." "Na Frekvenci 1 mi do toho nekecají. Na Spartě byla cenzura daleko větší, takže jsem občas musel něco přepsat, protože se jim to zdálo moc urážlivý." "V roce 2018 bylo pro Spartu domluvených deset písniček, ale ukončilo se to už po šesti. Čekalo se, jak budu oslavovat sparťanské výkony a výsledek byl, že je plešatý kluk s ukulele pořád kritizuje..." Pokáč Ing . Jan Pokorný písničkář * Narodil se v Praze 25. července 1990. * Absolvoval magisterský obor Otevřená informatika na FEL ČVUT v rámci studia softwarového inženýrství. * Píše písničky i pro jiné interprety, například pro skupinu Mirai a Lucii Bílou. * Jeho první dvě alba "Vlasy" a "Úplně levej" získaly za prodej platinové desky, třetí album, "Antarktida", pokřtil letos v září na koncertě ve vyprodané pražské O2 areně. * V anketě "Český slavík" obsadil loni druhé místo. * V roce 2018 točil videoklipy pro fotbalovou Spartu, od března 2020 glosuje na F1 aktuální dění ve videích "Pokáčova rychlovka" (během ME v roce 2021 v ní mj. v písni "Patrik Schick Song" oslavil i Patrika Schicka a jeho gól z půlky hřiště v utkání se Skotskem - 2:0, letos v srpnu po neúspěšném letenském startu do nové sezony složil rychlovku s názvem "Fanoušek Sparty"). * V roce 2021 se oženil s atletickou vícebojařkou, bronzovou z halového ME 2015 v Praze, Eliškou Klučinovou, s níž má syny Teodora (2021) a Tobiáše (2022).

Foto: Pokáčovým fotbalovým oblíbencem je José Mourinho. I kvůli této větě, s níž se český muzikant ztotožňuje: "Když jste dítě, choďte do školy a učte se, ať jsou z vás vědci, doktoři a učitelé, protože to je to, co svět dnes potřebuje. Neidealizujte si fotbalisty. Někteří z nich jsou čirej odpad."

Foto: "Jsem rád, že se živím muzikou, protože fotbalisti někam přijedou, půlka stadionu jim fandí, druhá půlka na ně píská, kariéru skončí ve třiceti, a jsou zhuntovaný do konce života. Každý sportovec ví, že dělat vrcholový sport není pro tělo zdravý," říká oblíbený muzikant.

Foto: Zápasy Sparty si Pokáč pouští i na telefonu, když má třeba před koncertem. Často pak chodí na pódium naštvaný, jak to ti jeho kluci hrají.

O autorovi: text Vašek Vašák FOTo MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA / Profimedia, Petr Lund ák / MAFRA / Profimedia, Pok áčův archiv

16. 11. 2022; feedit.cz

Startuje podzimní část Robosoutěže 2022 pro střední školy. Robotický basketbal si zahraje 160 týmů

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebooku Robosoutěže.

Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201. – 250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201. až 250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201. až 250. místě, "Natural Sciences" jsou na 254. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti "Material Sciences" na 301. až 350. místě, v oblasti "Mathematics" na 351. až 400. místě a v oblasti "Engineering and Technology" je ČVUT na 221. místě. Více na www.cvut.cz.

Tagged České vysoké učení technické v Praze

16. 11. 2022; cvut.cz

Startuje podzimní část robosoutěže 2022 pro střední školy. Robotický basketbal si zahraje 160 týmů.

Datum zveřejnění: Čtyři dny a čtyři základní kola Robosoutěže pro střední školy se odehrají příští týden na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze.

Už 14. ročník Robosoutěže se koná pod záštitou Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a za partnerství firem MathWorks, Humusoft, Škoda Auto a Applifting. Po jarní části soutěže určené základním školám přichází podzimní a s ní náročnější úloha, kterou dostaly týmy středních škol . "Naprogramovat robotické vozítko z lega tak, aby hr á lo miniaturní basketbal, není žádná legrace. O to víc mě těší zájem středních škol a gymnázií, který byl opět tak obrovský, že se v podstat ě vrac í me na rekordní počty přihlášených týmů z dob p ř ed koronavirem. Pro 160 robotů musíme uspořádat hned čtyři základní kola," říká organizátor soutěže Martin Hlinovský z katedry řídicí techniky FEL ČVUT.

Přijďte se podívat na Karlovo náměstí

úterý 22. 11. 2022 (utká se 44 týmů a jejich robotů),

středa 23. 11. 2022 (39 robotů),

čtvrtek 24. 11. 2022 (38 robotů),

pátek 25. 11. 2022 (39 robotů).

Do prosincového finále postoupí osm nejlepších týmů z každého základního kola (celkem tedy 32 týmů), šanci na divokou kartu má ještě dalších 8 týmů.

Přesný časový harmonogram Robosoutěže FEL ČVUT pro střední školy, soutěžící týmy, popis úlohy i další podrobnosti najdete na webových stránkách nebo Facebook u Robosoutěže.

Kontaktní osoba:

Jméno:

Radovan Suk

E-mail:

sukradov@fel.cvut.cz

Pracoviště:

FEL

16. 11. 2022; autoweek.cz

Tři pohledy na autonomní automobily

Pořad Českého rozhlasu Souvislosti Plus se věnoval autonomním vozidlům. Hosté Martiny Maškové byli David Hurych z Výzkumného a vývojového centra Valeo.ai, Tomáš Svoboda, vedoucí Katedry kybernetiky z Fakulty elektrotechnické ČVUT, a Vladimír Rybecký ze serveru Autoweek.cz.

Umělá inteligence s námi dnes mluví, když si třeba objednáváme zboží nebo služby, pomáhá na recepcích, dokonce už i v ordinacích a jinde. Atraktivním oborem, který vyvolává velký zájem i debaty, jsou autonomní vozidla. Jejich budoucnost není zas až tak vzdálená nebo příliš virtuální. V médiích se ale často objevují případy nehod způsobených právě takovými automobily. Jsou tak obavy z autonomních vozidel oprávněné?

"Samořídící vozidla umí v krizových situacích reagovat mnohem lépe než řidiči. Nehody, které způsobí, jsou jen víc medializované," míní publicista Vladimír Rybecký

Poslechnout si můžete na: https://www.mujrozhlas.cz/souvislosti-plus/samoridici-vozidla-umi-v-krizovych-situacich-reagovat-mnohem-lepe-nez-ridici

16. 11. 2022; efektivniuspory.cz

Jak nás vidí roboti? FEL ČVUT představila na Signal Festivalu interaktivní světelnou instalaci Forum Robotum

15. 11. 2022; ČT 1

Nová zelená úsporám Light

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka ČT

Pomoct seniorům a domácnostem s nízkými příjmy šetřit energie. Plán, který chce stát uskutečnit skrze program Nová zelená úsporám Light. Nabízí v něm až 150 000 na rychlá opatření, jako je výměna oken anebo zateplení střechy či podlah.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT

Podpora cílí na ty, kteří nemají rezervy na rozsáhlejší rekonstrukce, a její součástí i možná 100% záloha. Rezort životního prostředí začne přijímat žádosti o dotace v lednu, ale úpravy lze provádět už teď.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT

I starší dům může být úspornější. Dokonce, i když není na celkovou renovaci, počítá se i výměna oken nebo dveří anebo částečné zateplení.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21

Toto je příklad kvalitních dveří, mají dobrý rám a je vidět, že i to zasklení je izolační trojsklo. Můžeme se podívat, že tohle trojsklo má izolační vlastnosti, jako měla stěna rodinného domu v osmdesátých letech, pevná stěna.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT

Tak i tady ale platí, že rozhodující úsporu přináší zateplení fasády. Právě tudy uniká nejvíc tepla.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21

Těch 20 cm je minimální požadavek toho programu a je to tak dobře, protože při dnešních cenách energie je to skutečně minimum nákladového optima, které si můžu dovolit.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT

Takže ale tenhle se vám líbí?

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21

Tenhle se mi líbí a i barva je pěkná.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT

Na takové úpravy teď stát nabízí celkem 150 000, konkrétně třeba 18 000 na nové vstupní dveře. 60 000 na zateplení podlahy nebo 120 000 na izolaci střechy. Nárok mají důchodci, invalidé třetího stupně a ti, kdo pobírají příspěvek na bydlení.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr životního prostředí, ministr práce a soc. věcí, předseda strany /KDU-ČSL/

Množina lidí, které můžeme považovat ze zranitelných skupin zákazníků, a u nich chceme podpořit, aby velmi rychlé mohli realizovat své úsporné opatření na svých nemovitostech.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT

Rezort životního prostředí vyčlenil na Novou zelenou úsporám Light 1,5 miliardy a věří, že tak podpoří asi 10 000 domácností. V případě většího zájmu peníze přidá. Ministerstvo začalo chystat dotace koncem dubna. Jako pomoc už pro letošní sezónu. Podle něj jde zařídit úspory i teď, a to v řádu dnů.

Petr HOLUB, ředitel, Budovy21

Pokud skutečně jako zajdu do stavebnin a koupím polystyrén a zateplím jednu fasádu, tak má cenu to udělat ještě teď, ale samozřejmě nejvíc uspořím až v té další sezóně a dalších sezónách.

Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT

Stát začne přijímat žádosti o dotace 9. ledna, ale podpoří i úpravy, které lidé udělali už od 12. září. Milan Brunclík, Česká televize.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT

Lidé, kteří začnou s úpravami před lednovým termínem, musí myslet na uschování dokladů. S jejich zpracováním budou pomáhat speciální týmy.

Petr VALDMAN, ředitel Státního fondu životního prostředí

Například na výměnu vchodových dveří je možné čerpat dotaci až 18 000 Kč.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka ČT

Žadatel bude potřebovat faktoru a fotodokumentaci původního stavu. Jak by ta fotodokumentace měla vypadat, co třeba tahle fotka? To je dostačující, nebo ne?

Petr VALDMAN, ředitel Státního fondu životního prostředí

Určitě bych šel do nějakého většího detailu, čím více fotografií, tím lépe.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka ČT

Pokud bysme teda měnili konkrétně dveře, tak toto už je tedy potom v pořádku?

Petr VALDMAN, ředitel Státního fondu životního prostředí

Tak tady je zřejmě dobře vidět vložka dveří, to znamená tepelně izolační vlastnosti těchto dveří, které jsou ještě z větší části prosklené, jsou prakticky minimální, takže na to fotodokumentaci je to určitě dostatečné.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka ČT

Vyřídit je pak třeba odborný posudek, zda plánovaná rekonstrukce splňuje požadavky na minimální úspory.

Petr VALDMAN, ředitel Státního fondu životního prostředí

V případě oken financujeme okna, která jsou z trojskla. V případě izolace je předepsána minimální tloušťka.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka ČT

S tím budou pomáhat tzv. místní akční skupiny, kontakty na ně Státní fond životního prostředí teprve zveřejní. Oslovovat ale budou domácnosti i cíleně.

Petr VALDMAN, ředitel Státního fondu životního prostředí

Když někdo nemá doma internet, nemá počítač, tak přijedou s tím notebookem a pomůžou.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka ČT

Žádat totiž půjde jen online skrz Identitu občana. Pokud ji žadatel nemá, může zplnomocnit rodinného příslušníka. Denisa Kotková, Česká televize.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT

Teplo z domácnosti uniká nejen okny a dveřmi, ale i obvodovými stěnami a střechou. O tom, kde jsou největší tepelné ztráty, rozhodují materiály, jejich utěsnění a v případě bytu taky jeho umístění v rámci budovy, například pokud je byt 3+1 v panelovém domě uprostřed a s venkovním prostředím sdílí jen jednu stěnu, tak až za polovinu ztrát tepla typicky mohou okna. V takovém případě je důležité zaměřit se hlavně na ně. Naopak pokud je stejně velký byt v rohu budovy, tak jsou okna zodpovědná jen zhruba za třetinu veškerých tepelných ztrát. Obecně odborníci doporučují zaměřit se i na detaily.

Daniel ADAMOVSKÝ, vedoucí odd. vnitřní prostředí budov, UCEEB ČVUT v Praze

V té konstrukci okna na samotné křídlo vůči rámu, pokud je to montovaná stavba, můžeme třeba hledat u nějakých starších staveb styky mezi těmi jednotlivými dílci. Překvapivě i u zděných staveb můžou vznikat netěsnosti, třeba v nějakém /nesrozumitelné/ a podobně.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT

Taková místa radí experti utěsnit, aby tudy teplo unikat nemohlo, zároveň je ale důležité pravidelně větrat. Ideálně 3× za den alespoň na 15 minut otevřít okna dokořán. V zimě na 5 minut, a to i, když je venku zdánlivě větší vlhkost než doma.

Helena KAZMAROVÁ, vedoucí Centra zdraví a životního prostředí, SZÚ

Má smysl pro snížení vlhkosti větrat i v době, kdy se nám zdá, že venku je vlhko, pokud je venku zima venku zima.

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT

V domácím rozpočtu mohou i malé změny znamenat velkou úsporu. Odborníci ale upozorňují, že šetřit je potřeba hlavně tam, kde to má smysl.

Anna-marie KEBLÚŠKOVÁ, redaktorka ČT

Správně nastavené topení, menší spotřeba teplé vody a výměna žárovek. Tři drobné změny, které mohou ušetřit tisíce korun ročně. Topení. 2/3 spotřeby energií českých domácností jdou právě na něj.

Daniel ADAMOVSKÝ, vedoucí odd. vnitřní prostředí budov, UCEEB ČVUT v Praze

Obvykle se udává, že zvýšení nastavené teploty o 1 °C povede ke zvýšení spotřeby o 6 %. A podobně směrem dolů při snížení té nastavené teploty.

Anna-marie KEBLÚŠKOVÁ, redaktorka ČT

Lidé by taky měli zkontrolovat, v jakém stavu topné těleso je, aby dobře fungovalo, musí být od vzdušné a nemělo by být ničím zakryté. Ani by před ním jako v tomto případě neměl stát nábytek. Teplo se pak nedostává dál do místnosti. Pro snížení spotřeby je taky zásadní topit správně.

Daniel ADAMOVSKÝ, vedoucí odd. vnitřní prostředí budov, UCEEB ČVUT v Praze

Pokud je to dům, který je dlouhodobě nebo trvale využíván, tak vypínat je v zásadě nedává smysl. Naopak spíš dává smysl udržovat nějaký režim bez velkých výkyvů.

Anna-marie KEBLÚŠKOVÁ, redaktorka ČT

Teplá voda. Na její ohřev se spotřebuje až 16 % energie. Třeba plná vana znamená i 3× víc vody, než se spotřebuje při sprchování. Záleží ale i na chování lidí.

Bořivoj ŠOUREK, vedoucí výzkumného týmu Obnovitelné zdroje energie, UCEEB ČVUT v Praze

Ve chvíli, kdy se modlím, tak tu vodu vypnu, ve chvíli, kdy si meju vlasy, tak tu vodu vypnu, a používám ji jenom, když potřebuju.

Anna-marie KEBLÚŠKOVÁ, redaktorka ČT

Pomoct může taky úsporná hlavice. Do proudu přimíchává bublinky vzduchu, a tak se vody využije míň. Podle odborníků až o polovinu. A žárovky, místo klasických ty úspornější.

Daniel ADAMOVSKÝ, vedoucí odd. vnitřní prostředí budov, UCEEB ČVUT v Praze

Vyměnit jednu žárovku v bytě za LED žárovku najednou znamená, že místo 1 300 Kč já budu platit něco pod 2 stovky za ten rok v tom běžném používání.

Jan KYNCL, Fakulta elektrotechnická ČVUT

Obecně jde o to, jak dlouho svítím. Pokud jdu na půdu, kam jdu jednou za 14 dní, a jsem tam 5 minut, je úplně jedno, jaký světelný zdroj tam bude.

Anna-marie KEBLÚŠKOVÁ, redaktorka ČT

Důležité proto je vyměnit žárovky tam, kde svítíme nejvíc, typicky v kuchyni nebo obýváku. Anna-Marie Keblúšková, Česká televize.

15. 11. 2022; abicko.cz

Robotičtí sportovci: Zápolení mechanických strojů

Sprintují na dráze, kde je jejich protivníkem čas, ale bojují i mezi sebou za přítomnosti skandujících diváků. Kdo? Přece robotičtí sportovci!

Se zajímavým rekordem se pochlubil tým vědců z robotického institutu Oregonské státní univerzity vedený profesorem Jonathanem Hurstem. Dvounohá umělá běžkyně jménem Cassie pod jejich dohledem uběhla světový rekord v kategorii dvounohých robotů na trati 100 metrů, který přímo na místě certifikovali komisaři Guinnessových světových rekordů.

Roboti mají chvályhodné tempo

Zaznamenaný čas od startovní k cílové čáře činil 24,73 vteřiny. To je sice výrazně pomaleji, než činí aktuální lidské rekordy (9,58 mezi muži a 10,49 mezi ženami), avšak zároveň skutečně svižně. Pro představu: Tato rychlost odpovídá běžeckému tempu 4:10 na kilometr, což je pro rekreační běžce velmi slušný výkon, se kterým by se nemuseli stydět účastnit ani různých závodů. Svým sprinterským rekordem robot Cassie navazuje na předchozí kariéru vytrvalostní běžkyně, loni totiž uběhla trať dlouhou 5 kilometrů v městském prostředí za 53 minut.

Běžkyně za 25 milionů korun

Protože sami závodící roboti nemají vlastní vědomí, jsou jednotlivá zápolení robotických sportovců spíše kláním mezi týmy šikovných mechaniků a těmi, kteří drží v ruce dálkové ovladače. V tomto případě šlo o výzkumnou skupinu, která se rozvoji běžeckých schopností věnovala celých 16 měsíců. Získala na to grant ve výši 1 milion dolarů od americké vládní agentury DARPA, která sponzoruje i soutěže autonomních robotů, v nichž pravidelné úspěchy zaznamenávají studenti FEL ČVUT (psali jsme v ABC 4/2021, článek najdete také tady).

Ke startu připravit!

Robotku Cassie studenti a učitelé nestavěli od základů sami. Využili standardizovaného dvounohého robota, kterého pro výzkumné i komerční účely od roku 2017 prodává firma Agility Robotics. Pyšní se zejména schopností chodit po dvou nohách stejně jako lidé, překonávat terénní překážky a doručovat lehčí balíčky.

Tvůrci specifických úprav pro absolvování rekordu na 100 metrů přiznali, že největší problém jim nečinil samotný rychlý běh, ale proces startu a cíle, kdy musí robot zaujmout a poté opustit běžeckou pozici a nezhroutit se u toho na zem. Výsledkem výzkumu bylo mimo jiné i zjištění, jak moc se zákonitosti biomechaniky známé ze světa lidí dají aplikovat i na běhající roboty.

Vzhůru na robolympiádu

Se svými robotickými parkuristy, kteří umějí překonávat různorodé městské překážky, skákat salta a pohybovat se velmi podobně jako lidé, se pochlubila i firma Boston Dynamics, která stojí za slavným čtyřnohým robotem Spot. Radost z předvedeného výkonu a dosažených sportovních úspěchů je však u robotů jen předem naprogramovaným algoritmem spuštěným po stisknutí tlačítka na ovladači. A to je zatím ten největší rozdíl mezi skutečným a robotickým sportem.

Bojové robotí sporty

Stejně jako v případě lidí soupeří i roboti navzájem v kompetitivních bojových sportech. Mezinárodní bojová klání s názvy BattleBots a Robot Wars už existují více než dvacet let a vystřídaly se v nich stovky bitevních robotů, kteří zápasí ve speciálních arénách. Navzájem se tam rozřezávají motorovými pilami, ošlehávají plamenomety i porcují sekáčky na maso. Vítězem klání může být jen ten nejodolnější a nejděsivější ze všech bojových robotů.

15. 11. 2022; ČT 24

Odpolední vysílání

Beey,

Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

Roman Fojta, moderátor

Ve sněmovně nepodpoří na letošní rok a nebude tak hlasovat proti vetu prezidenta Miloše Zemana. Ten svůj postoj odůvodnil tím, že novela podle něj počítá s nižšími příjmy, než by mohly být změna rozpočtu zvyšuje schválený schodek na 375 miliard korun. Hnutí SPD, ale spíše než nižší příjem vadí podle jeho zástupců nedostatečná podpora občanů v energii energetické krizi v rámci tzv. úsporného tarifu, kdy vláda rozdala prakticky 17 miliard korun naprosto nesmyslným a neefektivním způsobem, že lidé, kteří měli zafixované energie, platili třeba 300 400 Kč zálohy na energii dostali 3,5 tisíce příspěvek v rámci tohohle tarifu a lidé, který třeba elektřinou vytápí ze 2000 jim zvýšil třeba na 12 na 15 000 zálohy. Dostali jednorázovou pomoc 2 000 Kč, to znamená absolutně těm nejpotřebnější, že se ta pomoc nedostala, přesto nás stalo se zástupci ruské okupační správy opustily ukrajinské město nová kachovka, které leží na levém břehu řeky Dněpr. Vedle tamní vodní elektrárny. Rusové to zdůvodnili ukrajinským ostřelováním oblasti. Podle okupantů se z města stáhly i tisíce tamních obyvatel po odchodu ruské armády z pravého břehu Dněpru minulý týden jde o další ruský ústup kvůli ukrajinským protiútoků. Prezidentská kancelář vyzvala policejního prezidenta Martina Vondráška k rychlému jednání o výměně stávajících bariér na Pražském hradě. Podle hradu by měly kontroly být bez front, v minulosti přitom opatření hájil a aktivně se k nim hlásil. Ministerstvo vnitra na Twitteru uvedlo, že bezpečnostní rizika pro Pražský hrad policie posuzuje pravidelně rozpočet hlavního města chtějí zástupci koalice spolu aliance stability a hnutí STAN schválit 15. prosince. Uvedli to šéfové zastupitelských klubů po společném jednání s tím, že se znovu sejdou k debatě o vzniku většinové koalice v pátek, zároveň ale nepředpokládají, že by byla už v příštím týdnu zvolená nová rada primátor jednat tak chtějí i po 24. listopadu. Téměř 5 % lidí vyšetřených v letošním půlroce kvůli riziku rakoviny plic mělo pozitivní nález další více než čtvrtinu budou lékaři dál sledovat v kratších intervalech, protože jejich nález nebyl jednoznačný. Projekt se zaměřuje na lidi ve věku od 55 do 74 let a současné nebo bývalé kuřáky. Praktičtí lékaři oslovili téměř 4200 lidí víc než polovina ale další vyšetření odmítla.

mluvčí 1,

Valné většině jsou to skutečně čestná stadia, jsou to různé typy uzlů, které jsou podezřelé z nádorového bujení, těch je cirka 5 %, jinak těch, co mají nějaké abnormality vůbec na plicích je čtvrtina z těch screenovaných lidí, ale ta populace necelých pěti procent, to jsou skutečně lidé, kdy se ten nález musí nějakým způsobem.

Roman Fojta, moderátor

Jak už jsme zmínili, poslanci dnes mimo jiné řeší novelu rozpočtu na letošní rok. Tu vetoval prezident Miloš Zeman a jako důvod uvedl nižší příjmy státu, než podle něj byly možné. Víc už přímo z Poslanecké sněmovny dodá kolega Ondřej Pražák. Ondřeji, dobré odpoledne. Způsobilo veto prezidenta nějaké problémy ve vyplácení prostředků?

mluvčí 2,

Dobré odpoledne. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard za hnutí STAN už před dnešním jednáním říkal, že určitou nervozitu začínají pociťovat sociální služby nebo třeba školy, které mají obavy z toho, jestli budou mít ve zbytku letošního roku finanční prostředky na svůj provoz o něco reálnější dopad pociťují také sportovní kluby, kterým nemůžou prostřednictvím národní sportovní agentury plynout dotace na provoz klubů právě ve zbytku letošního roku. Nicméně, jak říkal, třeba Marek výborný nebo jen Jakob předsedové poslaneckých klubů lidovců, respektive topnula 9, tak tyto spolky se nemusejí bát o to, že by ve zbytku nebo do konce letošního roku ty peníze nedostaly, protože jakmile bude dnes schválena nebo přehlasována ta novela státního rozpočtu, tak v nejkratší možné době vyjde ve Sbírce zákonů a ty peníze tedy budou moci proudit na ta místa, kde jsou potřebná. I to je možná důvod, proč opozice dnes neplánuje nějaké velké obstrukce, velké zdržování oba o obě opoziční hnutí, jak ano hnutí ANO, tak SPD říkaly, že návrh rozpočtu nebo tu novelu rozpočtu ani dnes nepodpoří. Řeknou si k ní své nicméně nebudou to projednávání nějak zdržovat k té oboustranné dohodě mezi opozicí a také vládní pětikoalicí patří také to, že se, dá se říct, čeká na to až vládní pětikoalice bude mít tady v dolní komoře přítomných alespoň 101 poslanců, kteří jsou potřební k tomu, aby mohlo být veto prezidenta přehlasováno. Ten čas, kdy by se mohlo o jednání nebo o novele rozpočtu hlasovat přehlasovávat to veto, tak je nejpozději do osmnácté hodiny.

mluvčí 3,

Roman Fojta, moderátor

podrobnější komentář teď ve studiu přidá Lubomír Lízal z katedry ekonomiky manažerství a humanitních věd fakultyelektrotechnickéčeskéhoVysokéhoučenítechnickéhovPraze a také bývalý člen bankovní rady České národní banky. Dobré odpoledne vám. Dobré odpoledne. To prezidentovo veto a jeho zdůvodnění vnímáte to jako vyjádření ekonomického pohledu nebo spíš jako politického.

mluvčí 4,

Postoje? Já to vnímám spíš jako politický postoj. Ostatně on ten zákon o rozpočtu třeba ani neprochází senátem, jinými slovy, tam se vůbec nepředpokládá, že by, ať už prezident nebo senát měli do toho nějakým způsobem zasahovat, protože to je výsostná kompetence vlády. Udělat si rozpočet tak, aby odpovídal tomu, co chce sněmovna od té vlády.

Roman Fojta, moderátor

Letos je plánovaný schodek 35 miliard korun. Vláda ho dodatečně dvojnásobně navyšovala s ohledem na mimořádnost. Situace máte pro to pochopení, je to adekvátní?

mluvčí 4,

Tak je to adekvátní té situaci, na druhou stranu, pokud se podíváme na strukturální deficit toho rozpočtu, který je se odhaduje někde kolem tří procent, což je asi 200 miliard, tak to adekvátní není v podstatě my máme problém v tom, že ty rozpočty, i kdyby bylo dobré počasí, jak se říká, tak budou mít velké schodky, jinými slovy je potřeba to řešit a od základu, nikoliv čekat na to, že narazím rozdíl.

mluvčí 5,

Proč ten strukturální deficit vznikl a co by měla vláda udělat, aby ho eliminovala?

mluvčí 4,

Tak ten strukturální deficit je historicky daný část toho je vlastně daná tím, že máme automatické mechanismy, které zvyšují výdaje toho státního rozpočtu. Na druhou stranu ty příjmy jsou více omezené. Často se zmiňuje třeba ten příklad výpadku 100 miliard v důsledku změny zákona o o vlastně daních, kdy vlastně vypadlo vypadlo 100 miliard, jinými slovy vždycky je pro politika jednodušší říkat. Já vám to dám na dluh, než říci musíte to zaplatit ze svých daní.

mluvčí 5,

Čili, když se podíváme na ten návrh rozpočtu na příští rok, tady už vidíte nějakou práci vlády s tím strukturálním deficitem nějakou snahu ho eliminovat snížit.

mluvčí 4,

Bohužel tam tu snahu příliš nevidím a se vlastně zaobíráme tím, jak má vypadat. Rozpočet, tak on by měl být vyrovnaný z hlediska toho, co si ta ekonomika může dovolit a máme pořád stálý nesoulad mezi příjmy a výdaji. Vláda sice deklaruje snahu šetřit, na druhou stranu třeba vidíme, že tam zůstávají valorizační mechanismy v místě zůstává tam také třeba to, že rostou výdaje na státní správu, jinými slovy růst platů a růst i počtu úředníků, jinými slovy, pokud chci deklarovat, že třeba ekonomika, že bude používat více online přístupy, že budeme tou smart ekonomikou tak proti tomu vlastně říci potřebuji mnohem více lidí v tisících jako to mi nehraje.

Roman Fojta, moderátor

Hraje vám nebo nakolik vám hraje ten plán ministra financí Stanjury, který chce v polovině příštího roku ušetřit právě 70 miliard, snížit o těch 70 miliard, ten strukturální deficit chce sáhnout do daňových výjimek sazeb DPH. Je takový plán dostatečně ambiciózní a je realistický.

mluvčí 4,

O ambiciózní svým způsobem je, protože jakékoliv zvýšení daní je nepopulární, jinými slovy budu tleskat kterémukoliv kroku, který povede k tomu povede. Na druhou stranu se domnívám, že to nebude stačit, že ty kroky, které byly v minulosti, jakým způsobem rostly ty mandatorní výdaje státu, že jsou příliš vysoké na to, aby se to dalo vyřešit takto jednoduše.

Roman Fojta, moderátor

Já tady mám před sebou ten soubor 28 opatření, které vládě navrhla národní ekonomická rada vlády. Premiér řekl, že si z nich budou vybírat jako z jídelního lístku, čili co by v tom jídelním lístku nemělo chybět, co by si vláda měla vybrat?

mluvčí 4,

Já si myslím, že vláda by se prostě měla podívat na to číslo, jinými slovy začít od těch tří největších položek. A pokud se podaří prosadit ty 3 největší položky, tak jsou já bych já bych tam zmínil to, co jsem zmínil, já bych tam zmínil tu superhrubou mzdu v podstatě to byla si myslím obrovská chyba a již tento krok samotný by vlastně ten strukturální deficit snížil na polovinu, čili toto vnímám jako, řekněme, ten rozhodující moment, který by tam měl hrát roli ty ostatní ty ostatní daně, a to je spíš snaha rozprostřít to tak na všechny na všechny obyvatele nebo na všechny skupiny tak, aby se někdo příliš nenaštval, ale jakékoliv zvyšování samozřejmě nepopulární a vláda svým způsobem do toho šla i s tím, že říkala nebudeme zvyšovat daně. Teď jí, bohužel dohnala ta ekonomická realita daně se zvyšovat budou muset, já bych spíš také se zaměřil na to, jakým způsobem vlastně jsou konstruovány výdaje státního rozpočtu a vždycky ty mechanismy, které jsou automatické, že se musí něco valorizovat, že něco přidáváme někde. To jsou ty, které jsou, takříkajíc na furt, jinými slovy jednorázové výdaje, které v rozpočtu jsou, jsou třeba nepříjemné, ale příští rok už nebudou ty mechanismy, které jsou automatické, jsou vždycky největší problém a také největší, řekněme, politický boj se o ně bude svádět.

mluvčí 5,

Čili rozumím tomu, že jako ekonom byste sáhnul i na penze na ten valorizační.

mluvčí 4,

Mechanismus. Sáhl bych asi na ten valorizační mechanismus a prostě, protože on byl psaný v dobách, kdy jednak byla nízká inflace, také ekonomice se dařilo dobře, myslím si, že ty celkové výdaje státu mají působit na jednu stranu sice stabilizačním, na druhou stranu mají respektovat realitu to, že když ekonomika se, řekněme, blíží nebo dostává se do recese, tak by neměly automaticky být příliš přidávačné, ale měly by se spíš držet to, co bylo, řekněme, za Nečasovy vlády, kdy ty mechanismy automatické byly, řekněme, stlačeny na to minimum, které je sociálně.únosné Se ještě se zastavme u inflace, ta sice mírně klesla, ale podle ministra financí nejde o bod zlomu. Souhlasíte s tím a kdyby tedy podle vás, pokud souhlasíte, mohl ten bod zlomu nastat? Tak rozhodně to není bod zlomu čistě proto, že tam dochází ke statistickým artefaktům, jinými slovy došlo k započtení úsporného tarifu, což znamená, že pro obyvatelstvo sice ceny platí jsou vyšší, ale tentokrát se tam započetla ten státníspě, takže jakoby platí méně v okamžiku, kdy tato část z toho vypadne, tak samozřejmě inflace zase vyskočí zpět nahoru, takže si myslím, že to bude záležet hodně na tom, jakým způsobem se podaří vládě zkrotit výdaje z hlediska na energické na energetickou pomoc a tady to je, myslím si, že ten druhý hlavní problém, který má i státní rozpočet. Tady je ten účet hodně otevřený v podstatě nemáme žádnou garanci, kolik nakonec ten státní rozpočet vydá na kompenzace elektrických energií na kompenzace plynu obyvatelstvu prostě, protože on platí ten rozdíl mezi tím, co bude trhu na a a jak je zastropovaná cena.

Roman Fojta, moderátor

Nemůžu se nezastavit u role České národní banky, ta zvyšovala základní úrokovou sazbu naposledy na konci června je na sedmi procentech. Je to dost, nevysílá se tím Česká národní banka vzkaz, že do jisté míry rezignovala na boj s inflací?

mluvčí 4,

Já si myslím, že centrální banka teď už je v situaci, kdy spíš se snaží nějakým způsobem slovně to korigovat a ten hlavní krok vlastně se měl učinit na přelomu a loňského a letošního roku. Tam docházelo k zvyšování sazeb, nicméně se zpětným pohledem vlastně vidíme, že to zvýšení mělo být mnohem mnohem razantnější právě proto, protože ty vnější vlivy, a sice hrály roli, ale domácí ekonomika byla příliš přehřátá, měli jsme jednu z nejnižších nezaměstnaností, čili tam ty vládní výdaje právě ty vládní deficity byly jedním z těch hlavních motorů inflace.

mluvčí 5,

Zkuste, prosím, rozebrat co podle vás teď mluví pro zachování současné základní sazby a případně, jaké jsou tlaky na to další zvyšování.

mluvčí 4,

V současné době bych řekl, že pro zachování hovoří ta snaha být stabilní. To je asi to, co tam to, co tam hraje tu roli. Ono svým způsobem vždycky vážíte náklady mezi tím mezi náklady okamžitými a náklady v delším období. Samozřejmě, když máte to přizpůsobení razantní, tak ty náklady jsou vidět rychle. Na druhou stranu ta celková suma těch nákladů obvykle pro ekonomiku je nižší. Vzhledem k tomu, že ČNB se rozhodla jít s tou cestou, řekněme, zkusit to vysedět s těmi sazbami, které jsou teď, tak ty celkové náklady budou vyšší, ale je tady je tady možná ta možnost, že to bude stačit, jinými slovy, bude to stát více tu ekonomiku, bude to trvat trošku déle, ale může tam hrát roli to roli ta stabilita.

Roman Fojta, moderátor

Říká bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Děkuju, že jste přišel. Hezký den přeju.

mluvčí 4,

Hezký den. Na shledanou.

Roman Fojta, moderátor

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit, oznámila to dnes v Bruselu německá ministryně obrany Christine lambrechtová. Před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem naděm a práce na něm mohou začít prakticky okamžitě. Jednání ministrů obrany sleduje náš zpravodaj v Bruselu Petr obrovský. Petře, přeju dobré odpoledne. Členské země potřebují také doplnit zásoby zbraní a munice poté, co část materiálu odevzdali v rámci pomoci Ukrajině. Šéf unijní diplomacie adresoval vládám dopis, ve kterém prosazuje společné nákupy. Čeho tím chce dosáhnout?

Petr Obrovský, redaktor

Dobré odpoledne. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell taky komisař pro vnitřní trh hierry Breton to přirovnávají k situaci během pandemie covidu, 19, kdy členské státy společně poptávaly na trhu vakcíny tak, aby se vyhnuly vzájemnému přeplácení, které by ceny těch vakcín hnalo nahoru v případě zbraní se podle členů Evropské komise má odehrát totéž. Chtějí tedy, aby členské státy při doplňování zásob do skladů, ať už se bude jednat o zbraně munici nebo další vojenský materiál, postupovaly společně využily tu velkou vyjednávací sílu k tomu, že získají na trhu lepší podmínky. Samozřejmě jednak cenu, ale a má to podle Josepa Borrella a Thierryho brettona i další důsledky. Je to snaha nakopnout evropský obranný průmysl k tomu, aby začal znovu ve velkém vyrábět, aby měl jistotu, že dostane od vlád dlouhodobé kontrakty. Nebál se investovat do inovací, nebál se investovat do rozšíření výroby a nakonec je to taky snaha dosáhnout větší jednoty nebo integrace mezi armádami členských států Evropské unie, protože, jak poznamenává ve své správě evropská obranná agentura. Obranná politika je stále věc víc národní než evropská a je velmi fragmentovaná, to znamená, že se v různých státech používají různé typy zbraňových systémů, desítky různých typů vrtulníků nebo bojových tanků, například společné nákupy by toto mohly změnit. Zatím v Evropě velmi využívané nejsou podle evropské obranné agentury se společně realizuje méně než pětina obranných investic a agentura členským státům doporučuje, aby tu svou poptávku sjednotily, například při pořizování systému protivzdušné obrany. Členské státy se taky musejí shodnout na tom, kde najít peníze, aby vojenská podpora Ukrajiny mohla být dlouhodobá z tzv. evropského mírového nástroje už je vyčerpaná víc než polovina. Je tedy už jasné, jak podpora bude pokračovat.Zatím k tomuto žádné konkrétní informace nejsou, ale ono to řešení je nasnadě. Dosava se podpora Ukrajiny v podobě dodávek zbraní nebo vojenského materiálu realizovala z evropského mírového nástroje, to je fond mimo běžný rozpočet Evropské unie. Členské státy se zavázaly, že na období od roku 2021 do roku 27 pro něj vyčlení víc než 5 miliard EUR. Původně se počítalo s tím, že to bude fond, který pokryje náklady na menší vojenské akce, například na potlačování teroristických skupin v některých afrických státech a podobně. Nepočítalo se s tak rozsáhlou a dlouhodobou podporou, jaká se odehrává v případě Ukrajiny a z těch pěti miliard EUR za posledních několik měsíců. Členské státy vyčlenily víc než 3 miliardy na Ukrajiny. na tedy jasné, že pokud v tom budou chtít členské země pokračovat budou muset se členské státy velmi brzy dohodnout na tom, že do toho fondu nalijí další peníze. Já jenom připomenu, že ta ta podpora se odehrává tak, že členské země ze svých zásob, a to je to, o čem jsem mluvil v první odpovědi vyčlení zbraně munici, případně další materiál nejenom vojenský můžou to být třeba i zdravotnické pomůcky nebo palivo, které odešlou na Ukrajinu a potom část nákladů na tento materiál a tyto dodávky si vyžádají jejich refundaci. Zpět si vyžádají právě z toho fondu nazývaného evropský mírový nástroj.

mluvčí 6,

Ještě 1 věc. Evropská unie spustila výcvikovou misi pro Ukrajince, kde se má naplno rozběhnout a jak bude probíhat?

Petr Obrovský, redaktor

O tom už tady včera mluvili ministři zahraničí. Josep Borrell slibuje, že první vojáci a vojačky se do toho výcvikového centra v Polsku, protože ten výcvik se bude odehrávat převážně v Polsku podívají už v řádu několika týdnů. On, konkrétně mluvil o tom, že by to mohlo být už do konce listopadu. Je to výcviková mise, která má trvat prozatím 2 roky je možné ji prodloužit, mělo by tím výcvikem projít 15 000 mužů a žen. Náklady se odhadují na asi 100 000 000 EUR a opět tyto náklady by měl krýt zmiňovaný evropský mírový nástroj. Je to mise, která má být šitá na míru potřebám ukrajinské armády, která má doplňovat podobné výcvikové programy ve Spojených státech, anebo ve Velké Británii, jaký jaké bude zapojení České republiky, to jsme se zatím nedozvěděli. Jan Lipavský včera nechtěl být v této věci konkrétní řekl, že to je otázka na ministerstvo obrany. Pravděpodobně to ještě nějakou dobu bude trvat, než se ty jednotlivé obory výcviku, do kterých se Česká republika zapojí, vyjasní, ale víme od unijních činitelů, že zapojit se do té výcvikové mise. Chce valná většina členských států jediná země, která to předem odmítla, bylo Maďarsko, které využilo tzv. konstruktivní neúčast, to znamená, že tuto iniciativu nevetuje, ale nezúčastní se jí jeho ministr zahraničí Peter sjár, to se už dřív vyjádřil, že podle něj taková aktivita způsobuje další eskalaci konfliktu.

mluvčí 6,

Říká z Bruselu zpravodaj České televize Petr obrovský. Petře, děkuju ti. Hezký den.

Roman Fojta, moderátor

Dnešek je posledním dnem pro podávání přihlášek na post generálního ředitele České pošty. Výběrové řízení vypsalo ministerstvo vnitra. Nový šéf povede s. p. od začátku příštího roku. Všechno sleduje kolegyně Zuzana Smiešková. Zuzano, dobré odpoledne. Co bude hlavním úkolem nového ředitele?

Zuzana Smiešková, redaktorka ČT

Dobré odpoledne. Musí především s. p. vyvést z finanční krize Česká pošta v těch posledních několika letech hospodaří v červených číslech. Podle ministra vnitra Víta Rakušana potřebuje Česká pošta nové vedení nový management a jakýsi nový směr. Já jenom připomenu, že Česká pošta provozuje po celé republice 3200 poboček a kolem 90 % z nich generují ztrátu, no a i proto všichni ti kandidáti v rámci toho výběrového řízení musí vedle té formální přihlášky dodat i jakousi vizi, plán směřování České pošty v podmínkách aktuálního vývoje a na tu následnou ústní část celého toho výběrového řízení musí mít připravený jakýsi návrh funkčního modelu České pošty s cílem dosažení finanční stability formou jakési prezentace. Jenom přidám několik čísel loni Česká pošta snížila tedy ztrátu na polovinu oproti roku 2020 to ano, ale stále to bylo tedy 681 000 000 Kč, tedy ztráta bavíme se o těch červených slech v roce předchozím. Ta ztráta byla přes jednu miliardu, miliarda 370 000 000 Kč. Nutno dodat, že toto hospodaření tento výsledek velmi intenzivně ovlivnila pandemie koronaviru, no a další téma to jsou mzdy pracovníků, odbory chtějí zastavit reál pro mzdy pracovníků na poště, proto tedy žádají navýšení mezd zhruba o 10 % o tom by měly s vedením České pošty vyjednávat ještě do konce letošního roku. Odbory připomínají, že většina pracovníků České pošty, což jsou právě ti doručovatelé berou okolo 25 000 Kč měsíčně.

Roman Fojta, moderátor

10 let vězení dostal muž bez domova, který se pokusil zabít 2 lidi. Podle Krajského soudu v Ostravě napadl muže a ženu bez přístřeší a polil je benzínem, když spali. Poté je chtěl oba zapálit. Verdikt je pravomocný.

mluvčí 7,

Vše se odehrálo letos v dubnu pod mostním obloukem ulice družstevní v Třinci a podle státního zástupce byla jen velmi Šťastná shoda náhod, že se při té skutečnosti, a přitom činu jako takovém nestalo nic vážnějšího. Obžalovaný se nicméně dopustil jednání, které bezprostředně směřovalo k násilnému usmrcení dvou osob. Poškozená žena a muž přebývaly pod mostem provizorně a se Štěpánem kropem měli neshody už v minulosti obžalovaný. Nakonec v inkriminovanou dobu se svou manželkou napadl dvojici s tím, že je ve spánku polil benzínem, snažil se zapálit a zaútočil také nožem. Ke všemu se nakonec dnes u soudu doznal a souhlasil také s trestem, který navrhl státní zástupce. V minulosti byl už 2× ve vězení.

Roman Fojta, moderátor

Ostravští strážníci začali s kontrolami chatových a zahrádkářských oblastí. S koncem sezóny už řada majitelů své chaty zazimovala. Toho často využívají zloději nebo lidé bez domova.

mluvčí 7,

Majitelé chat a chalup by samozřejmě měli zabezpečit dveře, okenice a okna, to jsou totiž nejčastější místa, kudy se zloději dovnitř dostávají zabezpečit to samozřejmě neznamená pouze zamknout, ale také tato místa zesílit, použít kvalitní zámky, různé mříže. Taky by venku neměli nechávat nářadí, kterým by se okna dala rozbít, takto se totiž zloději dostávají dovnitř nejčastěji a v neposlední řadě je určitě výhodné mít dobré sousedské vztahy. Sousedé si chatky mohou navzájem kontrolovat a také si dokáží všimnout případných cizích lidí. Ostravští strážníci vytipovali si v v části Ostrava jih několik zahrádkářských a chatových oblastí. Strážníci chodí pěšky se psy, ale také na koních. Sami říkají, že tak mají mnohem větší rozhled. Chtějí se přesvědčit, jestli jsou chatky, jak jsem říkala, dobře zabezpečené, anebo případně, jestli už je náhodou někdo nevykradl strážníci, takto kontrolují chatařské oblasti pravidelně, ale pravidelně jsou přes zimu a tyto chatky vykradené třeba v sousedním Olomouckém kraji je to až 60 případů za rok. Lidé si také mohou stáhnout mobilní aplikaci, jmenuje se zabezpečte se a jsou v ní také nejenom důležité kontakty na policisty různé rady, ale také například kontakty na zámečníky.

Roman Fojta, moderátor

Cesty vlakem mezi Hradcem Králové a Pardubicemi budou plynulejší a rychlejší. Na většině trasy už totiž bude dvoukolejný provoz. Dnes železničáři po roce a půl stavby zprovoznili nově vybudovanou kolej mezi Pardubicemi a Stéblovou.

Vilém Branda, redaktor

Nová dvoukolejná trať měří celkem 5,5 kilometrů a vede odsud tedy stanice Pardubice, Rosice nad Labem až do Stéblové. Provoz vlaků je díky celkové modernizaci za víc než 2,5 miliardy korun plynulejší bezpečnější a taky rychlejší. Nejrychlejší spoje urazí trasu z Pardubic do Hradce Králové za 17 minut. Díky dvěma kolejím na sebe navíc žádné vlaky nemusí čekat. V budoucnu by tu mohly jezdit ještě rychleji až stošedesátikilometrovou rychlostí, a to ve chvíli, kdy železničáři zprovozní nový dvoukolejný most přes Labe a trať získá moderní evropské zabezpečení ETCS. Kromě tratě prošli výraznou proměnou taky stanice v Semtíně a tady v Rosicích. Stavbaři tu vybudovali nové ostrovní nástupiště, které už cestujícím slouží a taky podchod pro pěší železničářům teď zbývá zmodernizovat poslední úsek z Opatovic nad Labem do Hradce Králové. I tam by měli stavbaři vybudovat druhou kolej. Výstavbu ale zatím brzdí spory ohledně kaštanové aleje na předměstí Hradce Králové.

Roman Fojta, moderátor

Dobré odpoledne na čtyřiadvacítce pro vás máme přehled zpráv, vítám vás u něj ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že protahuje řešení války Ukrajině Ukrajině na na a a a stanovuje nerealistické podmínky pro jednání, řekl to na summitu G20 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím ve svém video projevu uvedl, že Ukrajina je ochotná jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajin. Německo má plné zásobníky zemního plynu podle tamního síťového regulátora ale země plyn pro nadcházející zimu i nadále ukládá. To umožňuje fakt, že provozní kapacita zásobníků je ve skutečnosti nižší nežkutečný objem. Zásobníky v České republice byly podle provozovatelů naplněny zhruba před týdnem. Česko podle slovenského ministra vnitra Romana Mikulce porušilo tzv. schengenský kodex. Zavedením kontrol na hranicích. Česká strana už dříve podobné výtky Bratislavy odmítla kontroly na hranicích země zavedla na začátku září, a to kvůli zvýšené migraci hlavně Syřanů. Podle Mikulce syrské migranty s ohledem na situaci v jejich zemi nelze vrátit do vlasti.

mluvčí 6,

Odboráři z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT mají nárok na informaci o výši platu a odměn funkcionářů fakulty, protože představují dozor veřejnosti. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud zamítl tak kasační stížnost ČVUT a dal zapravdu odborářům ti v roce 2016 neúspěšně žádali děkana fakulty o informace týkající se platu a odměnu děkana a tajemníka fakulty za rok 2015, a to kvůli údajným pochybnostem o hospodaření. Státní veterinární správa varuje před závadnou kojeneckou výživou, která může obsahovat bakterii kronobakter. Do maloobchodních prodejen v Česku se dostalo 616 balení. Zbytek je na Slovensku. Podle vyjádření úřadu jsou závadné kojenecké výživy k dostání hlavně v lékárnách a prodávali je taky internetový obchod Alza cz lidé je mohou

15. 11. 2022; expresfm.cz

Exkriminalista Josef Mareš: O Případech 1. oddělení, kostlivcích ve skříni i odchodu od policie

Hostem Ranního klubu byl bývalý ředitel oddělení vražd krajského ředitelství Policie České republiky v Praze, spoluautor scénáře televizních seriálů Případy 1. oddělení a Devadesátky, Josef Mareš.

S Milošem Pokorným rozebrali práci vyšetřovatele vražd, novou knihu a také chystaný seriál.

Pražský rodák Josef Mareš vystudoval kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT. U policie začínal v roce 1990 jako vyšetřovatel v Praze 4, o tři roky později přešel na oddělení vražd, odkud v listopadu 2019 odešel do civilu. V seriálu Devadesátky si zahrál praporčíka Jana Vetchého, zatímco Ondřej Vetchý hraje v Případech 1. oddělení postavu Tomáše Kozáka inspirovanou právě Marešem. Mareš, Vetchý a seriálový Kozák mají také jednu společnou vášeň, jsou velkými fanoušky AC Sparta Praha.

Na České televizi běží Případy 1. oddělení, zároveň vyšla kniha Moje případy z 1. oddělení. Na kolik se kryjí ty televizní příběhy, které jsi napsal jako spoluscenárista, s těmi v knize? V knize je to, co se nevešlo do seriálu. Zároveň bych tě chtěl poopravit: Není to moje kniha, ale naše kniha, napsal jsem ji s Martinem Moravcem, který se ptá, protože je to kniha rozhovorů. Takže se ptá na to, co ho zajímá a co myslí, že by zajímalo čtenáře. Já jsem se snažil odpovídat, aby on i čtenáři byli spokojeni.

Když srovnáš práci scenáristy a spoluautora, jaký pro tebe byl vypravěčský rozdíl? U knihy jsme měli volnou ruku. To, co chci, jsem tam dal. Martin mi nechával volnou ruku, pokud se mi něco nelíbilo, tak jsem to opravil a stál jsem si za tím sám. Ale když píšete scénář, tak nad vámi je dramaturg, režisér, producent, klidně řeknou, že je to hezky napsaný, ale nenatočí to, protože to tak nejde nebo by to bylo špatně, takže nevíte, jak to dopadne.

Na kolik jsi musel upravovat pro televizi reálné příběhy, které jsi zažil? Tvrdím od začátku, že jsme na nějakých osmdesáti procentech. Spoluautor Honza Malinda je takový optimističtější, myslí, že máme 90 procent, ale je skutečně 80.

Je něco, co do scénáře z případů nemůžeš dát? V rámci mého psaní proběhla taková autocenzura, věděl jsem, že něco bychom ještě prozrazovat neměli. Ale jde to časem. V roce 2014 bych třeba nenapsal scénář ke třetí řadě, jak jsem ho napsal.

Rozhovor pro vás máme i ve videu

Vrátím se ke knize. Odmítl jsi Martinu Moravcovi na něco odpovídat? To asi ne, ale spíš jsem říkal, že otázka se dá formulovat lépe, abych na ni mohl odpovědět. Myslím si ale, že nebyla žádná otázka, na kterou bych neodpověděl.

A je něco, o čem jako bývalý kriminalista nesmíš mluvit? Třeba nevyřešené případy? Spíš proč bych o nich mluvil já, když už nejsem u policie. Mně se taky nelíbilo, když se k nevyřešeným případům vraceli bývalí kolegové, nebo když se novináři obraceli na bývalé kolegy, kteří tam už dvacet let nejsou, a ti se vyjadřovali k tomu, co policie udělala špatně a jak by to udělali oni. Tohle jsem nesnášel, takže do toho nikdy nechci sklouznout. Odpovídám tak, že už nejsem u policie, a pokud někdo chce komentář, ať se obrátí na ně.

Je nějaký případ, u kterého tě mrzí, že jsi ho nemohl dotáhnout a bude z něj kostlivec, který tam po tobě zůstal? Když jsem odcházel, měli jsme dva nevyřešené případy, ale mí kolegové mi udělali radost, že to dotáhli do konce. Takže se dá říct, že jsem odcházel s čistým štítem. Ale nemůžu říct, že za těch 30 let jsem všechny případy vyřešil. Myslím, že málokterý kriminalista nebo vyšetřovatel by mohl říct, že měl všechny případy vyřešené, protože v devadesátkách to ani snad nešlo.

Když vzpomenu americký seriál Odložené případy, je vůbec možné po dlouhé době případ vyřešit? Nám se podařilo vyřešit případ po 33 letech díky kolegovi z Brna, který byl na kriminalistické technice, tam si hrál s dlaněmi z nevyřešených případů a najednou mu vyšla shoda a my jsem po 33 letech vyřešili případ vraždy z roku 1985.

Měl jsi kontakty s podsvětním a ti lidé vás brali. Byla to výhoda, že vám mohli pomoci v nějakých případech, nebo jste se snažili zůstat anonymní? Snažili jsme se, abychom byli anonymní, ale v okamžiku, když vás poprvé poznají, je dobré toho využít a navázat s nimi kontakt. Většinou nám galerka pomáhala v okamžiku, kdy se jim ztratil nebo zemřel nějaký kamarád a oni chtěli, aby ten člověk byl potrestaný, chtěli něco zjistit, v tu chvíli k nám byli nejupřímnější.

Existuje tam i takové to vyjednávání, kdy třeba za něco přimhouříte oko u nějakých činů? Bohužel tohle asi moc nejde. To je pak jednání na hraně. Řekl bych, že do toho sklouzli policisté v Berdychově gangu, kdy se pak řídili úplně jinak a stavěli se na stejnou úroveň. Vždycky ten člověk musí vědět, že musí jednat jako policista. Nesmí to překročit určitou mez, takže zavíráni očí moc nejde, nelze to takhle dělat.

Dostal ses sám ohledně tohoto vyjednávání do nějaké hraniční situace? Já jsem to popsal v seriálu Devadesátky v případech té arménské nebo ruské mafie, kdy poručík Tůma do toho spadnul. I když to opravdu nebyl žádný konkrétní člověk, takhle se dřív jednalo. Opravdu za mnou přišel člověk, který byl vysoko postavený v té hierarchii mafie. My jsme měli zadrženého jednoho člověka, kterého považoval za svého příbuzného. Tenkrát byly strašné problémy na Florenci, když na Ukrajince, kteří tady byli nebo jako dělníci jezdili domů, čekala mafie, která je okradla, pobodala a police s tím měla strašné problémy. On to věděl a říká "Máte problémy na Florenci, že? Tak do týdne to bude vyčištěné. " A že to bude nejbezpečnější místo v Praze, ale potřebuje pustit toho zadrženého. Tak jsem mu vysvětloval, že to nejde. To není rozhodnutí jenom toho policisty, ale navrhuje to také státní zástupce, soudce.

Nechybí ti to po těch 30 letech. Šéfoval si pražské mordpartě, bylo těžké se rozhodnout odejít? Tuhle otázku dostávám často a říkám to pořad stejně. Už mi to nechybí. Chybí mi lidi, legrace, která občas byla, porady a tak dále, ale ty případy už mi nechybí.

Říkal jsi, že ti chybí legrace, to si nedokážu moc představit… Během porad jsem se snažil udržovat přátelskou atmosféru, takže jsem tam měl pár lidí, které jsem měl nejradši, z těch jsem si občas dělal nějakou srandu. Když třeba hrála Sparta se Slavií. Ale to jsem měl štěstí, že jsem velel mordpartě, kdy se Sparťanům dařilo, teď už je to o něco horší, teď bych asi byl terčem vtípků já. A tyhle legrace mi prostě chybějí.

Teoreticky, kdyby přišla nabídka se vrátit… Tuhle otázku jsem taky dostal už mockrát. Nešel bych, a to z toho důvodu, že jsem rád, že ten odchod mám za sebou. To není jen, že jsem odcházel z kriminálky, ale myslím si, že každý, kdo byl u soustruhu 30 let a pak musí odejít, má s tím nějaké problémy. Bylo to hodně těžké. Já jsem měl ještě problémy s vedením, takže můj odchod nebyl úplně idylický. Bylo to psychicky náročné, když mi potom kolegové předávali ocenění a hrála tam písnička, tak jsem to nevydržel a tekly mi slzy. Jsem rád, že tohle mám za sebou. To odcházení je opravdu těžké a nedokážu si představit, že bych to absolvoval znova.

Nepřemýšlel jsi ani, že bys tam zůstal v jiné pozici? Dostal jsem nabídky, jestli nechci dělat něco jiného, ale já chtěl dělat vedoucího 1. oddělení, protože to mě nejvíc baví. A když mi to není umožněno, nebo když se mnou nebyla spokojenost, říkal jsem, že odejdu celkově. Prostě byl čas odejít a myslím, že jsem odešel v pravý čas.

V čem byla ta nespokojenost? Třeba v tom, jak tu práci prezentujeme, jak vyplňujeme excelové tabulky a tak dále.

Úvodní foto: Expres FM / Barbara Hacsi

Další na Expres FM

Zleva Miroslav Hanuš, spoluautoři knihy Josef Mareš a Martin Moravec a Ondřej Vetchý na křtu knihy Moje případy 1. oddělení. Foto: Jan Zátorský / MAFRA / Profimedia

15. 11. 2022; feedit.cz

Granty JUNIOR STAR 2023 od GA ČR pro Jakuba Cikhardta a Roberta Pěničku z FEL ČVUT na výzkum plazmatu a záchranářské drony

Granty JUNIOR STAR, které 4. listopadu 2022 udělila Grantová agentura České republiky (GA ČR), mají podpořit excelenci u začínajících vynikajících vědců. Své projekty základního výzkumu, od kterých se očekává, že budou mít nezanedbatelný vědecký dopad ve světovém měřítku, budou moci díky tomu během následujících pěti let financovat i dva vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D. z katedry fyziky a Ing. Robert Pěnička, Ph.D. z katedry kybernetiky.

Vývoj autonomních dronů přispěje k záchraně lidských životů

Základní výzkum plazmatu s extrémní hustotou energie

Další informace o grantech JUNIOR STAR od GA ČR najdete prostřednictvím odkazu https://gacr.cz/vyhlaseni-expro-js-2023/

Samostatná FakultaelektrotechnickáČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakultaelektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30% výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakultaelektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.

ČeskévysokéučenítechnickévPraze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 2642 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 378. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení "Emerging Europe and Central Asia". V rámci hodnocení pro oblast "Engineering and Technology" je ČVUT na 175. místě, v oblasti "Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 201.–220. místem, v oblasti "Engineering – Mechanical" na 201.–250. místě, u "Engineering – Electrical" na 201.–250. pozici. V oblasti "Physics and Astronomy" na 201.–250. místě, "Natural Sciences" jsou na 238. příčce. V oblasti "Computer Science and Information Systems" je na 151.–200. místě, v oblasti "Material Sciences" na 251.–300. místě, v oblasti "Mathematics" na 251.–300. místě. Více na https://www.cvut.cz/

Tagged ČeskévysokéučenítechnickévPraze

14. 11. 2022; Security magazín

FUTURE FORCES FORUM 2022 NEJVĚTŠÍ SETKÁNÍ VOJENSKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PRŮMYSLU UPROSTŘED NĚKOLIKA KRIZÍ

Po čtyřleté pauze se na výstavišti PVA EXPO PRAHA konalo největší setkání bezpečnostního a obranného průmyslu Future Forces Forum 2022. S ohledem na nepříznivou epidemiologickou situaci, která panovala ještě před nějakým časem v ČR, byla původně akce přesunuta na duben 2021, následně bylo zvoleno už pevné datum 19.-21. 10. 2022.

Ve dnech 19.-21.10. 2022 se konala mezinárodní výstava Future Forces Forum 2022. Po čtyřleté přestávce zapříčiněné koronavirovou pandemií se tak mohli v pražských Letňanech setkat zástupci firem, byznysu, reprezentantů států, politiků, ale také zájemců o technologické novinky. Tato významná událost představuje jedinečnou příležitost pro obchod, networking, výměnu informací a kontaktů. Na FFF se odborníci a lidé z řad širší veřejnosti mohou účastnit kromě samotného veletrhu také konferencí, odborných panelů či konferencí se zajímavým personálním obsazením.

Událost je zajímavá především tím, že se koná uprostřed několika krizí - covidové, energetické a bezpečnostní, která bezprostředně souvisí s ruskou agresí na Ukrajině Veletrhem se budou linout kromě navýsost aktuálních témat, jako je válečný konflikt na Ukrajině, také otázky kyberbezpečnosti a zabezpečení, užší spolupráce v rámci NATO a jiné tématické okruhy.

Na výstavě byly přítomné české a zahraniční společnosti realizující svůj byznys v oblasti bezpečnosti a obrany.

České zastoupení čítalo okolo 100 firem. A kdo byl z českých zástupců například přítomen na FFF? Třeba společnost První brněnská strojírna Velká Bíteš, která je v současné době špičkou v oboru leteckého průmyslu, představí produkty, které se hlavně týkají leteckého průmyslu. Jde především o vývoj pomocných energetických jednotek jako například Safír 5K, které slouží k předletové přípravě, či klimatizačních jednotek do letounů. Pomocné energetické jednotky Safír 5k byly například montovány do letounů L-610.

Ray Service je společností, která se zabývá výrobou kabelových svazků a elektromechanických celků.

Uherskohradišťská firma navazuje mnoho zajímavých zahraničních kontraktů, z nichž zmiňme například se polečností Bell, kdy se Ray Service bude podílet na výrobě komponentů pro vrtulníky UH-1Y Venom a AH-1Z Viper, které posílí české vzdušné síly v roce 2023.

Na výstavní ploše bylo možné najít také zastoupení státního podniku LOM Praha, který prezentoval své unikátní portfolio. V expozici státího podniku nechybělo například vystřelovací sedadlo VS-1 nebo řez pístového motoru M337AK.

Mikov je tradiční nožířskou firmou. Významná část produkce zahrnuje nože a chladné zbraně určené pro armádu, policii a ozbrojené složky. Na FFF Mikov představil také historické repliky zbraní, důraz je přitom kladen na řemeslnou kvalitu výrobků.

GLOMEX Military Supplies je zase dodavatelem špičkových bezpečnostních technologií. Společnost je známá z poslední doby velkou zakázkou na dodávku terénních vozidel Toyota Hilux. Ta byla podepsána minulý rok se společností Glomex MS. Co se týče aktuálního stavu, u vozidel již proběhly podnikové, kontrolní i vojskové zkoušky, a k dnešnímu dni bylo dodáno celkem 949 kusů automobilů, do 15. prosince má být dodáno dalších 129 automobilů.

A co zahraniční zástupci? Například francouzská zbrojovka Thales si také našla cestu na FFF. Firma se realizuje v oblasti nejnovějších bezpečnostních a obranných technologií. Thales například vyvinula raketu Martlet, dále se podílí na vývoji systémů řízení letu, sonarových systémech a mnoha dalších produktech.

Německou zbrojovku Rheinmetall netřeba obšírněji představovat. Nabízí široké spektrum obranných a bezpečnostních technologií, které prodává do celého světa. Rheinmetall soutěžil v nyní již zrušeném armádním tendru na nová bojová vozidla pěchoty se svým obrněncem KF41 Lynx. Naopak Maďarsko je prvním státem, který zavádí BVP Lynx KF41 do zbrojení.

Na FFF zavítala také společnost General Dynamics European Land Systems (GDELS). Ta se například nedávno zúčastnila Mezinárodního veletrhu obranné techniky IDEB 2022 v Bratislavě, kde předvedla své pásové vozidlo ASCOD. To je mimo jiné nabízeno v rámci slovenského tendru. Svou činnost vykonává prostřednictvím pěti evropských provozoven nacházejících se v Rakousku, České republice, Německu, Španělsku a Švýcarsku.

Izrael reprezentovaly dvě přední zbrojovky - Elbit a Israel Aerospace Industries (IAI). Elbit byl také přitomen na již zmíněném veletrhu IDEB 2022. Elbit nabízel před časem české armádě dron Hermes 900, nicméně byl nakonec vybrán konkurenční stroj firmy IAI Heron 1, o němž server iDNES.cz napsal, že se jedná o,,bezpilotního dědečka".

Pokud hovoříme o slovenském zastoupení na FFF, nelze nezmínit například společnost Spinea, která se zabývá dodávkou vysoce přesných převodovek v robotice a automatizaci. Ardaco se realizuje v oblasti informační a komunikační bezpečnosti, poskytuje komplexní a technologicky vyspělá řešení datové a komunikační bezpečnosti. Aliter Technologies s pobočkou i v ČR představuje poradenskou společnost v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Firma dodává nejvyspělejší technologická řešení, které jsou přizpůsobená individuálním požadavkům klienta.

Z amerických firem jmenujme Lockheed Martin, která plnila zároveň roli generálního partnera FFF. Společnost vešla v posledních měsících ve známost především tím, že je výrobcem letounů páté generace F-35, o něž projevila zájem česká vláda, jež o jejich akvizici bude do října 2023 s americkou stranou jednat. Barracuda Networks, další účastník výstavy, poskytuje řešení, která chrání data a aplikace od široké škály hrozeb. A představily se mnohé další americké společnosti působící na širokém poli bezpečnostním a obranném.

Jaké novinky si veletrh připravil? Především představení švédského letounu (modelu) Gripen E. Víceúčelový letoun 4,5 generace, který je novou generaci Gripenu, společnost Saab odhalila poprvé Gripen E v květnu 2016 během slavnostního ceremoniálu ve výrobním závodě společnosti Saab ve městě Linköping. Německá společnost Dynamit Nobel Defence, která se řadí k předním výrobcům ručně ovládaných zbraní RGW, prezentovala na FFF sadu tohoto typu zbraňových prostředků.

Čeští odborníci z vývojářského pracoviště ProLab, spadající pod Technickou fakultu ČZU vyvinuli zemědělské drony a modulární nosiče, které by se daly využít i v obraně. První tři takové stroje představili také na veletrhu. Další vědecké pracoviště, FEL ČVUT představilo na akci mimo jiné systém pro identifikaci příchozí palby.

Ten dokáže rozpoznat typ zbraně, ale i druh munice.

Katedra prezentovala i virtuální a laserovou střelnici.

Česká společnost Vrgineers zaujala svými simulátory pro letouny F-16 a F-35, které používají příslušníci USAF a US Navy, a také brýlemi XTAL pro virtuální realitu.

Liberecká firma Tebrix Safety Home, která je na FFF poprvé, má v portfoliu zajímavý produkt - podzemní či protiatomové kryty. Jak prohlásil jednatel Michal Terendy, po vypuknutí války na Ukrajině po nich prudce vzrostla poptávka. Tebrix ukázal zmenšeninu tohoto krytu, na mezinárodním veletrhu IDET 2023 v Brně si pak chystá další, tentokrát větší ukázku.

Obecně vzhledem k počtu vystavovatelů i návštěvnosti se dá říci, že se jednalo o úspěšný ročník. Future Forces Forum společně s dalším brněnským zbrojním veletrhem IDET vytvářejí jasný obraz o schopnostech domácího obranného průmyslu, ale i dalších složek, jako je AČR, PČR, HZS či IZS, případně i Městská policie nebo Celní správa a Vězeňská služba.

Foto:

14. 11. 2022; Překvapení

Nikomu se do života nepletu

Zpěvák Petr Kotvald (63) se v poslední době obklopil partou mladých autorů a muzikantů, se kterou vydal album LX a chystá další. Nám prozradil, že se z něho stal venkovan, který si rád dopřeje klid na vsi...

setkání s Petrem Kotvaldem

- Petře, na novém album bude i singl Tak pojď… už můžem, ke kterému nedávno vznikl pohodový videoklip. O čem písnička je?

O pohodě, o létě a o prázdninách. I když teď máme podzim a čeká nás zima, prázdniny ve mně odjakživa evokují bezbřehou volnost, svobodu a letní lásky. A taky nějakou tu lumpárnu. Prostě chuť se bavit.

- A jak si představujete takovou "bezbřehou volnost"?

Bezbřehou volnost vidím jako takovou spanilou jízdu krajinou, a to nejlépe v kabrioletu se staženou střechou. To je nakonec i motiv klipu, jakási road movie v TAXI pro všechny lidi, které jsem potkal a nasbíral u cesty.

- Vaše kariéra začala v 80. letech, kdy jste spolupracoval s Hanou Zagorovou a Stanislavem Hložkem. Jakou nejhezčí vzpomínku máte na Hanu Zagorovou?

Těch je strašně moc, to by vydalo na několik stránek.

- S Hankou prý byla vždycky legrace a společně jste vyváděli různé bláznoviny... Vybaví se vám některá?

Tak třeba… Hanka si koupila nové autíčko. Byl to malý zlatý Renault 5. Chtěla si na auto zvyknout, tak mě poprosila, abych se projel s ní, byl jsem v roli jakési pojistky, "kdyby něco". V Holešovicích kolem dopravního uzlu Vltavská zazmatkovala a ptala se: "Kudy teď?" a já na to: "Pořád za tramvají." Jenže tramvaj po chvíli zabočila do tramvajového tunelu a Hanka trádá po kolejích za ní. Tramvaj dojela k peronu, zastavila, my za ní zůstali taky stát a za námi stála hned další tramvaj. Lidé z těch tramvají vystupovali a nastupovali a my dva jsme tam v nepřehlédnutelném zlatém Renaultu 5 byli jako v pasti.

- Poznali cestující slavnou zpěvačku?

No jasně, desítky lidí nevěřily svým očím, kde se tam na kolejích bere auto a řídí ho Zagorová? A hned se všichni rozhlíželi, jestli tam někde nejsou kamery. Hanka nahodila úsměv, tramvaj se rozjela a my za ní jeli celým tramvajovým podjezdem u Štvanice až na most. Tam jsme se vynořili z podzemí a Hanka se konečně zařadila mezi auta. "Co to bylo, Péťo?" ptala se mě a já jí až teď sdělil, že do tunelu byl zákaz vjezdu. To už jsme se oba řezali smíchy a Hanka ještě dodala: "To je ale škoda, vždyť je to moc pěkná cesta!"

Cesta životem rychle letí. V létě jste oslavil třiašedesátku. Zamávala s vámi kulatá šedesátka?

No že by se tím konkrétním výročním dnem přepnul spínač v mojí hlavě do módu LX, to ne. Jen mi došlo, že jsem už definitivně za polovinou mně vyměřeného času. I kdybych se na hlavu stavěl.

- Jak jste vnímal ve dvaceti šedesátileté "starce"?

No jak asi? Většina lidí starších o desítky let než já, to byly nemožné existence.

- Přijdete si teď taky někdy nemožný? Co vám samotnému na vás trochu vadí? Čím štvete sám sebe?

Vůbec netuším, co máte na mysli. Jsem dokonalost sama, naprosto bezchybný, úžasný, plný síly, všemi milovaný a opečovávaný. Mám rád přehled o všem kolem sebe, věci v pořádku a na svém místě. Miluju vychytané detaily a řeším rád vše okamžitě, aby se mi nekupily problémy a úkoly do fronty. Umí to být dost honička a nejspíš tím dokážu být dost otravný.

- A mohl byste pohovořit o svých kladech?

Snad jsem je teď vyjmenoval, ne? Ale vážně. Až na rady a sdělení v písničkách se nepletu nikomu do života. Všechny klidně vyslechnu, ale nevyptávám se, neradím a nikomu nemluvím do vztahů, a to hlavně vlastním dětem. Jejich rozhodnutí, jejich odpovědnost.

- Umíte se v každé situaci, třeba i v průšvihu, spolehnout sám na sebe?

Samozřejmě, to je základ. Když se ocitnu v průšvihu, je jasné, že každý boj, který musím vyhrát, je nakonec stejně jenom můj. Zní to tvrdě, ale vyhnu se tak řadě zklamání z falešných nadějí a očekávání. I když je fajn, když mi někdo podá pomocnou ruku.

- Když se musíte smířit s nějakou životní ztrátou, umíte to vykřičet do světa, nebo si to uložíte pěkně dovnitř?

Jsem introvert. Moje bolístky jsou moje věc. Už jsem velký kluk a vím, že se ztrátám nikdo nevyhneme. Dlouho jsem se ke ztrátám stavěl, jako by se nestaly. Jenže znáte to, nakonec mě stejně dohnaly. Smutek a bolest jsou v takové chvíli na místě a jsou přirozené. Zažil jsem to předloni, když jsme s bratrem dost rychle přišli o nejdůležitější ženu našeho života.

- O maminku?

Ano. Maminka se dožila čtyřiaosmdesáti let bez jakéhokoli omezení a v plné kondici. To byla velká útěcha. Mně osobně v takových chvílích pomáhá "odepnout hlavu". Vyzpívat se z toho. A taky mi pomáhá fyzická aktivita.

- Vy se věnujete nějakým sportům?

Ufff…, vypadám, že jsem sportovní typ? Já myslel spíše hrábě nebo trénink v tělocvičně, popřípadě procházky se psem. Sport je sice fenomén, ale mě minul megaobloukem. I když popravdě, rád lyžuju. Ale musí být azuro a nejlíp i pro ostatní lyžaře zavřené sjezdovky. Tomu ideálu se nejvíc přibližují italské Dolomity, na kterých "ujíždím". Legrace je, že jsem s tím začal snad až tak před patnácti lety.

- A to není jediné, s čím jste začal až v pozdějším věku. Prý jste si nedávno koupil na Karlštejnsku starší dům, který se stal vaším druhým domovem. Odkdy vás láká venkov?

Já na venkově vyrostl. Maminka sice pocházela z Olomouce, ale pak se přestěhovala za tátou do Čeradic, kde bydleli, když jsem se jim narodil. Z porodnice si mě pak naši odvezli do nového činžáku ve Staňkovicích u Žatce, a tam jsem prožil svoje dětství. Díky práci jsem se pak dostal jinam, ale k venkovskému způsobu života mě to táhlo pořád. Baví mě to, mám rád vajíčka od sousedů, občas dostanu i nějakého králíka, stádo krav mám na dohled, vnímám podvečerní štěkot psů a prostor kolem. A ten klid, ten je hlavní.

Bylo na vašem domě hodně práce? Co všechno jste tam vylepšil?

Tam zůstaly snad jen obvodové zdi, původní krovy a dřevěné schodiště z roku 1930. Uvnitř je to kompletní novostavba, dokonale přizpůsobená současnému způsobu bydlení. Byla to průběžná práce a obrovská zábava. Měl jsem ale štěstí, opodál sídlí skvělá místní stavební firma, bez ní bych toho nedosáhl. Chtěl jsem, aby na první pohled působil dům pořád čistě a vesnicky jako z roku 1930.

- Jste sám zručný? Umíte něco sám spravit, opravit?

Když jsme se kdysi stěhovali z pražských Vinohrad do Řeporyjí, byl jsem zoufalec, na kterého se všechno hrnulo. Ale dělal jsem přidavače a pomocníka svému tchánovi, který nám pomáhal s rekonstrukcí a dozorem najatých firem. Občas jsem se pak bez dozoru do něčeho pustil i sám. A hodně jsem toho zkazil. Ale když se dnes ptáte, tak ano. Jsem zručný, aby taky ne! Během mého života jsme pořád něco stavěli a rekonstruovali.

- Věci většinou opravit jdou, horší to je s mezilidskými vztahy. Zrovna zažíváme období, kdy se "u sousedů" válčí a zdá se, že mír je v nedohlednu. K tomu ta šílená drahota! Nikdo neví, co se bude v Evropě vlastně dít. Jak se vy osobně s touto situací vyrovnáváte?

Vybavuje se mi vyprávění mých rodičů o jejich dětství a dospívání. Narodili se do 2. světové války, dospívali v době komunistických represí. Máma se jako nejstarší ze sedmi dětí ve smíšené česko-německé rodině musela vždycky postarat o mladší sourozence a nikdo jejich rodině nic nedal zadarmo. Táta se během války s rodiči stěhoval ze Sudet a pak zase zpět. Když se naši vzali a založili rodinu, zase přišla další rána, a to rok 1968. To mně bylo devět let. A zrovna 21. srpna jsme byli na prázdninách u babičky v Olomouci.

- Vy si to pamatujete?

Pamatuji si jen zmatek a nejistotu. A ruské tanky na křižovatkách a v ulicích. Táta byl v armádě a sloužil v té době na letišti v Žatci. Nebylo možné se s ním spojit. Telefony byly vypnuté. U známého výpravčího tehdy využil tajně drážní telefon, protože ty jediné kvůli dopravě fungovaly. A tak jsme dostali zprávu, že je v pořádku, a naplánovali jsme cestu vlakem domů. Musely to být pěkné nervy. I tak rodiče plnili své denní úkoly a výzvy bez utápění se v sebelítosti a zbytečnostech. A nikdy jsem je neslyšel stěžovat si nebo se vymlouvat a svalovat vinu na druhé. Komfort života bez strachu není samozřejmost ani nutnost. Je to bonus a hezký zvyk, nic víc. Je potřeba odstup a nadhled, rozlišení podstatného od nepodstatného. A uchovat si zdravý rozum, jakkoli to bude nepohodlné.

- Určitě vám pomáhá i pevné rodinné zázemí. Vy jste s vaší paní Hanou už od roku 1978. Odráží se váš pevný vztah i ve vašich písničkách?

Všechny moje písničky jsou jasnější nebo rozmlženou projekcí toho, co jsem s Hankou prožil.

- Jak žít ve spokojeném manželství? Víte to?

To je asi stejné jako s demokracií. Lidé si ji totiž často pletou s anarchií a nechápou, že to neznamená, že si můžu dovolit všechno. Takhle to nefunguje ani v manželství. Můžu ale mít svůj vlastní názor, vyslovit ho a dohodnout se, co je pro nás nejlepší.

- S manželkou máte dvě děti. Trávil jste s nimi hodně času, když byly malé?

Kupodivu jsem s nimi byl často. Hodně jsme se ženou podporovali jejich talenty. A také nám hodně pomáhali prarodiče, naše děti je milovaly a užívaly si s nimi spoustu krásných chvil.

- Jak vycházíte s dětmi dneska?

Vycházíme výborně. Vím o nich, nemluvím jim do života. Když potřebují pomoc, a já jim můžu pomoci, udělám to.

- Co se ženou rádi děláte, když už máte oba víc času na sebe?

Věnujeme se společně každý svým oblíbeným činnostem, obstaráváme resty v domě i na zahradě. Něco si společně uvaříme, ale hlavně koexistujeme a snažíme si užívat klidu bez covidového a válečného informačního balastu. To je ostatně můj, od rodičů převzatý recept na to, jak se v tom boji o přežití nezbláznit.

- Na co se těšíte do roku 2023?

Na nové výzvy a setkání, na nové nápady, a hlavně na koncerty a na své posluchače.

Vizitka

v Žatci. * Narodil se ve znamení Raka v roce 1959 * V roce 1984 získal titul Ing. na elektrotechnické fakultě ČVUT. * Od roku 1981 se stal spolu se Standou Hložkem členem orchestru Karla Vágnera a po boku Hany Zagorové si získali popularitu. * V roce 1986 zahájil sólovou dráhu s vlastní skupinou Trik a hned se stal oficiálním králem diskoték konce 80. a začátku 90. let. * Interpretuje nejen skladby Jindřicha Parmy a Pavla Cmírala, ale také od Martina Blažka a Marka Sloupa, Kate Bush, Charlese Aznavoura, Stinga, Paula McCartneyho, Stevieho Wondera, Freddieho Mercuryho a Eltona Johna. * Je ženatý, má syna Mikuláše a dceru Viktorii.

Ze smutků se vyzpívám...

Foto: Jako mladý zpěvák byl Petr králem diskoték (r. 1987)

Foto: Ve svém domě na vsi si nejvíc cení klidu a pohody

Foto: Momentka z natáčení klipu k písni Tak pojď... už můžem

Foto: S Hanou Zagorovou spolupracoval pět let v 80. letech, ale přáteli zůstali nadále

Foto: Petr se pravidelně zapojuje i do charitativních akcí (snímek z natáčení Pomozte dětem)

Foto: Herečka Pavla Tomicová se stala hvězdou Petrova klipu k písni Brejle

Foto: Promo pohlednice z mládí, kterou zpěvák rozdával svým fanynkám

Foto: Petr Mraček, Mikuláš Křepelka a archiv Petra Kotvalda

14. 11. 2022; Lidové noviny

Udržitelnost začíná u každého v hlavě

Koneckonců i korporace se snaží o udržitelný rozvoj, už nemají čistě ekonomické motivy. Udržitelnost jako téma začíná u každého z nás v hlavě," míní rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

- LN Energie teď řeší všichni. Jak růst jejich cen ovlivňuje chod školy, kterou řídíte?

Chceme, aby ČVUT fungovalo dál tak, jako dnes, aby nedošlo k omezení provozu. Nechceme ani přehodit náklady na pracovníky či studenty, kteří by museli být na home office. Snažíme se šetřit energie, pomáháme si vlastní fotovoltaikou a také vyjednáváme o nových cenách, za které nám budou dodavatelé energie posílat.

- LN Oslovuje školu komerční sektor a poptává, jak uspořit energie?

Uvnitř školy kolegové, kteří to umějí, spustili úsporné projekty, ať už z Univerzitního centra efektivních budov nebo z Fakulty elektrotechnické. Zájem zvenku přijde a jistě v budoucnu poroste.

- LN O kolik dokáže ČVUT svou vlastní spotřebu snížit?

Myslíme si, že o deset až patnáct procent. Ale je to hrubý odhad.

- LN Energetická krize připomněla otázku energetické budoucnosti Česka. Kde vy osobně vidíte její řešení? Je to jádro s obnovitelnými zdroji?

Určitě. Otázka je, jaký mix to bude. Základem by měly být velké bloky jaderných elektráren, o kterých se mluví. Budoucností jsou podle mého soudu i malé modulární reaktory. Tady se budeme potýkat s psychologickým faktorem, protože tato technologie znamená, že si budeme muset schválit u každého většího města jaderný zdroj. Myslím si, že je to správná a logická cesta zejména pro teplárenství. Tak se v oblasti vytápění můžeme zbavit fosilních paliv.

- LN A co obnovitelné zdroje?

Jejich spolehlivost, energetickou hustotu, kterou jsou schopny brát ze slunce a větru, a také výkyvy v síti, které vytvářejí, to všechno musíme brát v patrnost. Tedy obnovitelné zdroje mohou představovat rozumný doplněk, ale nemohou být základem.

- LN Technologie malých jaderných reaktorů je už zvládnutá?

Malé modulární reaktory navrhuje řada firem po celém světě. Pokud vím, ČEZ si v Temelíně vyhradil prostor pro vybudování prvního takového reaktoru, takže uvidíme konkrétní nabídky, ty se budou srovnávat. Tyto technologie úspěšně běží, ovšem ne ve veřejném sektoru. Desetiletí se používají při pohonu vojenských jaderných ponorek či lodí.

- LN Prvního září se po rekonstrukci otevřela střední odborná škola v Českobrodské ulici v Praze. Je to první energeticky a uhlíkově pozitivní budova v Česku a podíleli se na ní právě odborníci z ČVUT. Je to budoucnost českých měst? Přestanou být města čistými žrouty energie a začnou ji naopak produkovat?

Myslím si, že bychom měli jít touto cestou. Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se snaží nabízet celé spektrum řešení, která k úsporám a ke snížení emisí vedou. Ale musíme si dobře spočítat, jestli se nám to v konečném důsledku vyplatí. Zjednodušeně řečeno, my se dnes snažíme omezit emisi nějakým řešením, ale musíme si být jistí, že když dáme na misku vah vše, co pro to omezení učiníme, bude výsledek opravdu pozitivní. Jestli nenaděláme víc škody než užitku.

- LN Loni jste řekl: "Naším zájmem je, aby nové klimatické reformy nepoškodily ekonomickou sílu ČR a EU. Záměrně upozorňujeme na sociální aspekt navrhovaných změn, které by mohly vést k hlubokému rozdělení společnosti." Mezitím Rusko vpadlo na Ukrajinu a přišla energetická krize. Máte pocit, že Evropa naslouchá? Že vnímala rizika, na která jste upozorňovali?

Do 24. února bylo vnímání velmi omezené. Po ruském vpádu na Ukrajinu Evropská unie a evropská společnost obecně poněkud procitly. V Unii se zcela jistě mění uvažování a sociální aspekty víc a víc nabývají na důležitosti. Paradoxní je, že orgány, které pod hlavičkou EU vymýšlejí další a další energetické balíčky, na první pohled nevnímají ani samy sebe. Teď připravily balíček, ve kterém se operuje se zeleným metanem, přitom druhá část Green Dealu o metanu nic neví. Zelený metan je trochu problém, protože sám metan je skleníkový plyn, a když se spálí, je výsledkem CO2. Z mého úhlu pohledu se zatím nedovedou dohodnout ani uvnitř Bruselu a je potřeba neustále předkládat racionální argumenty, aby k porozumění došlo.

- LN My laici řešíme technologie, na které "dohlédneme". Rýsuje se technologický skok? Něco, jako bylo ovládnutí jaderné energie?

Rýsuje se jaderná fúze, tedy fúzní generování energie. Teď je ze tří čtvrtin dokončen velký fúzní tokamak ve francouzském Cadarache, který by měl být předstupněm demonstrátoru elektrárny. Je to dlouhodobé řešení. Ale jestli budeme mít tuto technologii k dispozici za 30 let, nebo za 40, to uvidíme. Je to výsledkem celosvětové spolupráce.

- LN Ještě k aktuální situaci. Není ruské vydírání plynem vhodným "pošťouchnutím" k tomu, abychom se v Evropě zbavili závislosti na fosilních palivech? V prvních dnech po ruské invazi na Ukrajinu se mluvilo o tom, že Green Deal je mrtvý, teď se ale zdá, že bude žít dál a naopak se urychlí…

Green Deal je opravdu "deal", tedy něco, co někomu vynáší. A určitě je dobré se podívat na to, kdo z něj bude benefitovat ekonomicky a jak to bylo celé vymyšleno. Ale zároveň chci říct, že sníží náš tlak na planetu. Tento model nebyl dobře strategicky nastavený. Předpokládal dodávky plynu z Ruska pomocí plynovodů Nord Stream 1 a 2, které měly pomoci zejména německé ekonomice. Ceny plynu se určují na německých burzách a část výnosů z těchto transakcí také zůstává v Německu, takže tady vidíme i ekonomické zájmy, které jsou zde vedle těch ekologických. Za mě to znamená, že tato forma Green Dealu opřená o plyn a výrobu elektřiny v plynových elektrárnách fungovat nebude. Strategické nastavení zdrojů uvnitř Unie, vytvoření nezávislosti na rizikových oblastech, to určitě musíme udělat. Myslím si, že označení "green" se musí rozšířit na jádro a na jadernou fúzi. Podle mého je jádro základem toho, že budeme mít energii a nebudeme špinit planetu.

- LN Na veřejnosti se bouřlivě diskutovalo o tom, kolik svetrů máme doma nosit v rámci úspor energií. Ale co průmysl? Tam to bude mnohem složitější příběh, obnášející velké investice a změnu technologií…

Pokud to vůbec technologicky půjde. To je otázka na kapitány průmyslu. Vidím důležitou roli státu, aby průmyslu pomohl unést náklady, které to přinese. Přesněji řečeno, je to úkol pro Evropskou unii.

- LN Setkáváte se u studentů s klimatickou úzkostí, s environmentálním žalem?

Osobně jsem tady na ČVUT na nikoho takového nenarazil. Přikládám to tomu, že jsme technická univerzita, kde se snažíme hledat řešení a vidět problémy realisticky.

- LN Jste technologický optimista? Pomůže věda a technika k překonání situace, do níž jsme jako lidstvo dokráčeli?

Technologie částečně pomůže, ale přináší i rizika. Já si myslím, že celé je to v našich hlavách, ne ve spoléhání na technologie. Protože změnou v hlavě, změnou toho, co považuji jako jedinec za potřebu a za šťastný způsob života, můžete změnit opravdu hodně a může to změnit chování celé společnosti. Potřebujeme spoustu peněz, potřebujeme spoustu věcí?

- LN Cítím v tom lehký osten vůči konzumní společnosti. Myslíte, že jsme moc "rozežraní"?

Ano, rozhodně. Ekonomiku roztáčí spotřeba. Ale tohle nejde donekonečna. Zvlášť když narážíme na limity zdrojů. Musíme začít pracovat na udržitelnosti. Koneckonců i korporace se snaží o udržitelný rozvoj, už nemají čistě ekonomické motivy. Udržitelnost jako téma začíná u každého z nás v hlavě. A není to žádná věda. Máme 250 let starý mlýn. Uvnitř byla velká pec s kamnovcem (nádoba zabudovaná do kamen nebo sporáku, sloužící k ohřevu vody – pozn. red.) a troubou. Teplý vzduch se rozváděl do vyšších pater, využívala se přirozená akumulace. Vše dobře promyšlené, vše lokální. Ukázka jednoduchého, osvědčeného řešení. Pojďme se třeba vracet k takovým řešením, nemusíme je nahrazovat stále složitější technologií. Lidé neunesou náklady na technologické změny donekonečna.

- LN Prvního února jste začal svůj druhý rektorský úvazek. Kam chcete ČVUT posunout v tomto období?

Chci pokračovat v kurzu, který máme, tedy stále zvyšovat národní i mezinárodní relevanci a excelenci univerzity. Chci, abychom měli co nejlepší vzdělávací programy. Chci, aby se nám ještě lépe dařilo propojovat se s dalšími institucemi, ať už domácími nebo zahraničními. Vylepšovat komunikaci s průmyslem a stále posouvat technologický transfer. A nabízet racionální řešení problémů pro společnost, řešení nezávislá na politických zájmech, ekonomických tlacích. Předkládat dokazatelnou realitu.

- LN Daří se na ČVUT lákat zahraniční vědce a studenty?

Myslím, že ano. Vědci přicházejí v rámci projektů i v rámci spoluprací mezi týmy. Máme program financující mladé vědce. Chtěli bychom vytvořit trvalé strategické profesorské pozice a otevírat se i tím, že budeme mít víc cizojazyčných programů.

- LN Zaznamenali jste po únoru příliv ukrajinských studentů?

Ano, na Ukrajině je rozvinuté vysoké školství. Na začátku války jsme měli zhruba 400 ukrajinských studentů. Těm dosud platíme ubytování a stravování a podporujeme je stipendiem. Během jara přišli studenti, kteří se k nám chtěli přihlásit na školu. Těch bylo zhruba 300. Připravovali jsme je jazykově a teď vstupovali do studia. Snažíme se rovněž spolupracovat s jejich univerzitami.

- LN Vím, že je to velmi předčasná otázka, ale zůstanou ukrajinští studenti v Česku, nebo se chtějí vrátit?

Hlavně je to otázka na ně. Myslím si, že půjdou pomoci s rekonstrukcí země. I naše škola se bude snažit udělat maximum v rámci budoucího plánu na obnovu poničené Ukrajiny. Nabízíme věci, které tam budou potřeba. Například u nás mohou být vychováni jaderní odborníci, kteří se postarají o ukrajinská jaderná zařízení v elektrárnách. Dosud se školili v Rusku.

- LN Představuje poválečná rekonstrukce Ukrajiny příležitost pro českou ekonomiku?

Rozhodně. Tohle je jedna z věcí, které je potřeba postavit na pevný základ. To znamená, abychom se mohli podílet na obnově. Jsme si blízko, jazyková bariéra není velká a naše propojení bude ještě silnější. A tím, že tady vzděláváme jejich studenty, si k tomu také otevíráme dveře, protože tady budou mít kontakty, které využijí.

Foto: Vojtěch Petráček je jaderný fyzik a vysokoškolský pedagog. Od roku 2019 působí jako rektor Českého vysokého učení technického.

FOTO MAFRA – JAN ZÁTORSKÝ

14. 11. 2022; Mladá fronta Dnes

Když podpořím koalici, nejsem ještě zločinec"

Pavel Tošovský přibližuje, proč podpořil novou vládu v Ústí i za cenu odchodu z ODS

V ODS byl Pavel Tošovský 24 let. Díky stavbě plotu v Matiční ulici v září roku 1998 ho znala snad celá republika. Pak "politicky ustoupil do pozadí". V posledních čtyřech letech působil v ústecké radě. Jako náměstek primátora měl na starosti dotace, majetek a investice. A 24. října podpořil návrhy vítězného ANO, které se spojilo i se dvěma zástupci SPD. Musel pak odejít z opoziční ODS, jinak by byl odvolán. Je za přeběhlíka. Jak ale říká, myslí si, že to stálo za to.

"V minulém volebním období jsme měli na magistrátu nadstandardní lidské i pracovní vztahy s lidmi z ANO, což vůbec nedávám do souvislosti s tím, kdo ANO na celostátní úrovni vede. Jak ANO, tak i já jsme měli velkou snahu, aby spolupráce pokračovala dál. Ale v ODS nastal již před volbami posun, který se mi vůbec nelíbil. Měl jsem za to, že bych měl kandidovat z prvního místa, protože mise, která tady poslední čtyři roky byla, byla z hlediska ODS úspěšná. Přivedl jsem před čtyřmi roky ODS hlavní branou do magistrátu, přestože jsme výsledek neměli super. Výsledek ve volbách letos opět nebyl hitparáda, ale umožňoval v práci pokračovat. Já na ni v koalici s ANO navázat chtěl. ANO v povolebním jednání až do poslední chvíle i skoro za cenu svého sebezničení dávalo ODS nabídky na koaliční spolupráci," vysvětluje svůj krok, proč jako jediný z ODS nakonec dal hlas radě složené kromě jiných ze zástupců ANO a SPD.

- Ovšem ANO nabídlo koalici také uskupení Vaše Ústí a také PRO! Ústí, a ti právě kvůli vaší osobě, nebyli ochotní jít do koalice s ODS. Bylo to tak?

Vaše Ústí, kde je řada bývalých členů ODS, mě a další kolegy příliš v lásce nemají. UFO pana Madara rovněž, ale bylo zde i PRO! Ústí a pan Loskot (lídr PRO! Ústí – pozn. red.) volal krátce po volbách našemu lídrovi (Michalu Šidákovi), že by se s ODS rád sešel. Mimochodem já jsem se o tom ani nedozvěděl. A nebylo mu ani odpovězeno a ani jsme se s nimi nesešli. Jeden z čelných představitelů ODS řekl, že to nevyhodnotili jako důležité. To vidím jako kardinální chybu vyjednávání. Myslím, že kdybychom se sešli, nedošlo by k vytvoření poněkud účelového nátlakového trojbloku PRO! Ústí , Vaše Ústí a UFO. A myslím si, že by asi ve městě vznikla koalice ANO, PRO! Ústí a ODS. To se nestalo. Nicméně ANO stále mělo zájem na spolupráci s ODS a věřím, že to bylo možné díky dobrým zkušenostem z minulého volebního období.

- Co přesně se dělo v ODS po volbách z vašeho pohledu? Proč nechtěla do koalice s ANO?

Vždy, když jsme se s ANO a Sportovci v minulém období na něčem dohodli, tak to platilo. A měli jsme i podobné názory, nenechali jsme se "převálcovat" ANO. Stalo se asi jen dvakrát, že jsme v ODS měli na některé záležitosti odlišné názory. Nicméně ODS se po volbách podle mne chovala pasivně. Vím, že se to může stát každému, to, že lídr ODS část volební kampaně strávil v nemocnici a v povolební době šel na operaci, se může stát. Ale když nefunguji, můžu přece říct jasnou strategii a dát jasné úkoly. To se nestalo. Podle mě ODS nechtěla pokračovat v nastolených změnách, které jsem chtěl přinést já, tedy odklon od arogantní politiky k více konsenzuální, být čitelný pro kolegy z jiných stran, které mají zájem o spolupráci a ne jen o okopávání kotníků. Pár měsíců před volbami jsem zaznamenal od některých určitou nevoli vůči mně. Někteří pracovali usilovně na mém upozadění, dokonce lídr z Velkého Března si chvíli před volbami změnil adresu do Ústí, aby mohl kandidovat jako číslo 1. Najednou jsem ani neměl možnost mluvit do složení kandidátky. Nakonec řada lidí řekla, že když nebudu lídr, tak na kandidátce nechtějí být. Tak jsme přišli o pár zajímavých kandidátů. Od začátku ODS říkala, že nechce koalici s SPD. ANO chtělo koalici s ODS, ale chyběly dva hlasy. Variantou byla menšinová koalice, kde budeme hledat podporu napříč politickým spektrem. Ani to ODS nechtěla, což považuji za ideologickou zaslepenost. Přestože PRO! Ústí bylo druhé, účastí v trojbloku si odřízlo možnost jednat samo za sebe. Kvůli trojbloku pak ale bylo pro ANO jasné, že to politické spektrum se v prvním hlasování omezí na kandidáty SPD. Podle mne, když někdo podpoří nějakou koalici, ještě není zločinec. Říkal jsem si, proč jsme tedy kandidovali. Abychom byli "hrdou opozicí", jak někteří nyní s oblibou vyhlašují?

- Ovšem vaše bývalá strana, tedy ODS, prostě s SPD od začátku nespolupracuje.

Vidím to jako pokrytecké. Může to být tak, že v různých městech jsou strany a hnutí, kde jsou lidé nepřijatelní vším, co dělají, a lidé z SPD mohou být přijatelnější. Ale přesto je tu pokrytecký zákaz, že nesmíte. Já s tím nesouhlasil, ač nejsem přívrženec pana Babiše či Okamury. Znám řadu lidí z SPD, kteří se proti ODS nevymezovali. Pasivně jsem v určitých chvílích pozoroval, jak probíhají povolební vyjednávání, židle mne při tom pálila. ANO vyhrálo, má více než třetinu mandátů a hrozilo, kvůli trojbloku, že budou diktovat někteří známí ústečtí intrikáni celému městu, ač na to nemají mandát z voleb. To se mi nelíbilo. Pak přišel primátor, že jim chybí jeden hlas a že by se mnou rád mluvil už ne jako s ODS, ale jako s Pavlem Tošovským. Byla to pro mě hraniční varianta, ale v této kritické chvíli mi to připadalo jako poslední možné řešení. Nabídku jsem zvážil a tušil jsem, že to může mít následky v ODS. Nakonec jsem usoudil, že to bude lepší než bezvládí a intriky. Ale nepodepsal jsem koaliční spolupráci, ona ani žádná koalice vlastně podepsána není.

- Proč jste to kolegům z ODS neřekl předem?

Chtěl jsem se vyhnout nátlaku a manipulaci. To asi každý pochopí.

- V nové koalici máte na starost strategický rozvoj, investice, dotace a participativní rozpočet. Investice jste měl na starosti i minulé čtyři roky a snesla se na vás vlna kritiky a třeba Vaše Ústí či PRO! Ústí i proto nechtěly jít s ODS do koalice. Uváděly důvody – město se nerozvíjí, není opravena řada silnic, chodníků, chyběj parkoviště, nevznikají nové zajímavé projekty... Změní se to?

Tato kritika se nezakládá na pravdě. Například na Facebooku UFO se objevilo, že jsme naprosto selhali v žádostech o dotace. Za roky 2015 až 2018, kdy městu vládlo UFO, byla podána jediná žádost na investiční projekt – stavební úpravy školky U plavecké haly. Dotace nikdo neuměl, báli se jich politici i úředníci. Když jsem přišel na magistrát, byly tu skoro prázdné šuplíky a nebyl zde jediný člověk, který někdy napsal studii proveditelnosti. Pracuji v této sféře od roku 2005 a postupně se mi podařilo přesvědčit většinu, že každá koruna z dotace znamená uspoření koruny v rozpočtu města. Výsledkem je, že jsme za čtyři roky žádali o 38 investičních dotací. Dostali jsme dotaci na 17 projektů, které jsou hotové, o další se žádá a jsou nyní hodnoceny. Proto jsem chtěl pokračovat v té práci. Protlačit projekty často nebylo jednoduché. Třeba na demolici domů v Matiční ulici byla připravená žádost o dotaci a dostali bychom ji, ale chyběly dva hlasy tehdy koaličního UFO, aby to prošlo. Bojovali jsme o každou dotaci. Připravují se dále projekty za více než 300 milionů na rekonstrukci škol, které jsou v hrozném stavu. Například ve škole v Mírové ulici už ani některá okna neotvírají ze strachu, aby nevypadla. Kromě oprav jsou to projekty, které energeticky zlevní provoz škol a dalších budov.

- Město sice žádalo o dotaci na řadu projektů, ale někdy také neuspělo. Jsou připravovány kvalitně? Změní se to, budou úspěšnější?

Neuspěli jsme v podstatě u jedné dotace na revitalizaci Parku míru, a bylo to proto, že projektová dokumentace, na které se začalo pracovat v minulém volebním období, nebyla udělána s ohledem na podmínky dotační výzvy. A už to nešlo změnit, i když jsme ji podali. Nyní se předělává tak, aby byla v souladu s podmínkami dotace. Nyní je řada žádostí v hodnocení a jsou šance, že tyto projekty budou realizovány.

- Jaké budou priority a o jaké dotace se bude město ucházet například příští rok?

Jsou tam projekty ITI na modernizace učeben. Většinou jsou to projekty kolem 10 milionů a víc. Jeden z takových hotových projektů je např. na ZŠ Elišky Krásnohorské, kde jsme díky těmto dotacím, jež byly 90 procent a nyní budou 85 procent, opravili a vybavili nádhernou odbornou učebnu fyziky a chemie. Mají nový výtah a bezbariérové řešení. V šuplíku jsou připravené čtyři takové projekty a předpřipravené jsou další. Připravuje se další projekt na rozšíření školy v Předlicích. Pak jsou větší projekty v oblasti dopravy, třeba v ulici Sociální péče u Masarykovy nemocnice, kde už bylo několik smrtelných nehod. Bude tu několik opatření kvůli větší bezpečnosti. Semafory budou například na křižovatce Bělehradské a Malátovy ulice. Upravovat se budou Mánesovy sady, kde dříve byl městský hřbitov a hrobka textilního magnáta Wolfruma. Změnit by se měly tak, aby byly světlejší a lidé sem chodili. Připravujeme studii na zadní trakt Masarykovy ulice, kde bydlí starší lidé a vítají, že si nezlomí nohu o kývající se dlaždice. A určitě se budu snažit, aby se změnilo Mírové náměstí. Budeme řešit i "díru" na něm, ale vyvlastnění byl předvolební chyták, který je nerealizovatelný. Problém je, že firma UDES neví, za kolik by měla díru prodat. Pozemek koupili za 40 milionů, a pokud vím, jejich požadavky jsou výrazně vyšší.

- Ovšem město firmě předtím zaplatilo archeologický průzkum za 36 milionů. Tedy firma koupila pozemek za čtyři miliony korun.

Je to nešťastné místo. Firma nemá na dostavbu zřejmě finance, musí se s tím něco udělat, je to v centru. Hotel Máj je také problematická záležitost, ale nechodí kolem něj tolik lidí. Nicméně řešit se musí také.

- Vraťme se k připravovaným dotacím. Jaké jsou ještě další?

Muzeum přišlo s projektem Odtajněný depozitář, který bude v bývalé trafostanici Spolchemie, město ji koupilo za 10 milionů. V projektech ITI nedostal tento projekt plnou dotaci, budeme se snažit, aby muzeum projekt upravilo a rozdělilo na etapy. Osobně bych rád pokračoval v přípravě revitalizací veřejných prostranství a chtěl bych, aby se v každém obvodě zpříjemnilo jedno sídliště. V chystaném územním plánu počítáme i s parkovišti kolmo či šikmo do ulic. Bohužel na investice není tolik, kolik bych chtěl. Když jsme u financí, jednou z možností přísunu peněz by mohlo být zavedení poplatku za odpady. Město si také bude asi muset vzít na některé projekty úvěr, aspoň na spoluúčasti u projektů. A vracím se na začátek, post radního jsem nepřijal kvůli platu, protože bych si na administraci projektů v soukromé sféře mohl vydělat i víc. Ale rozhodl jsem se věnovat svému městu. Jsem tak trochu ješitný a byl bych rád, kdyby za mnou něco zůstalo.

---

V soukromé sféře bych si vydělal víc. Ale rozhodl jsem se věnovat městu. Jsem trochu ješitný a rád bych, aby za mnou něco zůstalo.

Foto: Pavel Tošovský Narodil se v roce 1962, vystudoval Dopravní průmyslovou školu v Děčíně a elektrotechnickou fakultu na ČVUT v Praze. Je ženatý, má celkem pět dětí a šest vnoučat. Jeho koníčky jsou hudba, hra na kytaru, zpívání, sport a cestování.

Foto: Ondřej Bičiště

O autorovi: Andrea Angermannová, redaktorka MF DNES

14. 11. 2022; prazskypatriot.cz

Na ČVUT bude možné studovat kvantovou informatiku

Kvantová informatika je nový magisterský studijní program, který od akademického roku 2024/25 nabídne studentům ČVUT v Praze. Jedná se o celoškolský magisterský program cílený na nejmodernější trendy v informatice. Pro zajištění výuky budou také vybudovány Laboratoře kvantové komunikace a kryptografie a Laboratoř kvantového počítání. Výuka bude probíhat jak česky, tak i anglicky.

"Magisterský studijní program je připravován s vizí budoucnosti, kam kvantové technologie jednoznačně patří. Bude připravovat odborníky v oblasti kvantové informatiky, aby znali a dokázali efektivně využívat tyto perspektivní technologie, které radikálně mění výpočetní postupy a komunikaci v oblasti zpracování informací," doplňuje děkan FIT ČVUT doc. Marcel Jiřina.

Studijní program bude vedle FJFI primárně zajišťovat FIT a dále FEL a FS, které dodají komplementární kompetence potřebné k zavedení a rozvíjení programu. Důraz je kladen na informatické a inženýrské aspekty kvantové informatiky. Na FIT vznikne Laboratoř kvantového počítání – nová učebna se simulátorem optického kvantového počítače. Fakulta bude rozvíjet kvantovou informatiku, zejména se bude zaměřovat na kvantové algoritmy pro paralelizaci výpočtů, kryptografii/šifrování, bezpečnostní algoritmy, teorii složitosti, data mining (učení paralelních struktur – sítě s hlubokým učením).

FEL a FJFI společně vytvoří výukovou Laboratoř kvantové kryptografie a zajistí její následné napojení na Českou národní kvantovou infrastrukturu.

Projekt poslouží i k přípravě studijních programů/specializací na dalších fakultách ČVUT (kromě FJFI a FEL zejména na FIT a FS). Laboratoř se také bude aktivně zapojovat do vznikajícího mezinárodního konsorcia pro kvantové technologie.

14. 11. 2022; ČRo

Biolog Svante Pääbo nobelistou i detektivem, neandrtálské geny v nás a nekonečně konečný vesmír

Biolog Svante Pääbo nobelistou a také detektivem (4:23) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Sonda InSight a marsotřesení (23:04) – Je vesmír konečný či nekonečný? (28:23)

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o objevu dalšího díla slavného nizozemského malíře Rembrandta, u kterého však není jasné, proč vlastně vzniklo; uslyšíte, kolik kousků mikroplastů spolykají při svých lovech velryby, povíme si, proč se nejspíš africkým nosorožcům zkracují rohy, představíme vám novou íránskou raketu, ze které má náš západní svět tak trochu obavy a na závěr se zmíníme o kybernetickém útoku, který zbrzdil vědeckou práci největšího pozemského teleskopu ALMA.

Biolog Svante Pääbo nobelistou i detektivem

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství se stal švédský biolog Svante Pääbo, vědec, který se svým týmem odhalil mnohá tajemství z minulosti lidského rodu, skrytá v naší genetické výbavě. Právě jeho výzkumy ukázaly, že máme ve svých genech nepřehlédnutelnou stopu dávných a velmi těsných kontaktů s neandrtálci a také jejich sesterskou skupinou z Asie, označovanou jako denisovci či denisované. Mnohé z těchto genetických příměsí jsou pro nás i dnes užitečné a můžeme být rádi, že je máme. Zjištění biologa Svanteho Pääba mají proto nezanedbatelný význam i z pohledu biomedicínského, čistě kvůli zdravému vývoji současných populací.

Svante Pääbo byl oceněn za své objevy v oblasti evoluční genetiky. Je o něm známo, že patří k průkopníkům paleogenetiky. Co si pod tím vším máme představit? O tom hovoří antropolog Viktor Černý z Oddělení přírodních věd a archeometrie Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze... Jaké neandrtálské geny v sobě nosíme? Jak došlo k objevu denisovanů a jak vypadá jejich otisk v naší DNA? Jak moc se liší DNA anatomicky moderního člověka od té neandrtálské? A kolik odlišností je mezi námi a našimi současnými nejbližšími příbuznými, totiž šimpanzi? I tím se Svante Pääbo se svými kolegy zabýval.

Vesmír konečný, či nekonečný?

Může být vesmír konečný? O tom se už diskutuje stovky let. Pro někoho je, pro jiného není – hlavní otázkou zůstává, jestli je vůbec možné to nějakým způsobem zjistit. Kam se máme dívat? A jak daleko? Má vesmír něco jako horizont? Svým způsobem ano, říká Petr Kulhánek, profesor Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT a odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Je to ale náš vlastní horizont, daný našimi pozorovacími možnostmi a stářím vesmíru. A existují nějaké odhady, jak by hypotetický konečný vesmír měl být velký?

14. 11. 2022; cvut.cz

ČVUT dále rozšiřuje spolupráci s korejskými institucemi

Datum zveřejnění: Korejský ústav pro výzkum atomové energie (Korea Atomic Energy Research Institute – KAERI) uzavřel smlouvu o

porozumění s ČVUT v Praze, která dává rámec spolupráce různých pracovišť univerzity s touto významnou korejskou institucí. Už dříve přitom univerzita podobné dohody podepsala s korejskou společností Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a univerzitou Kepco International Nuclear Graduate School (KINGS).

"Jádro je – a evidentně i nadále bude – jedním z nejdůležitějších energetických zdrojů lidstva a ČVUT na svých fakultách vychovává odborníky, kteří vědí, jak jádro bezpečně využívat v náš prospěch. A jsem rád, že udržujeme a rozšiřujeme i naši mezinárodní spolupráci v této oblasti," uvedl doc. Vojtěch Petráček.

Dohoda vznikla na základě bohatých kontaktů Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) s korejskými institucemi v oblasti jaderných věd a energetiky, které inicioval minulý děkan FJFI prof. Igor Jex. Spolupráce je důležitá nejen pro Katedru jaderných reaktorů, ale těžit z ní bude také Katedra jaderné chemie, Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření či třeba Katedra fyzikální elektroniky. Nicméně možnosti nabízí také katedrám dalších fakult – zejména Fakultě strojní či Fakultě elektrotechnické.

"S KAERI už spolupracujeme v oblasti vývoje paliva odolného vůči nehodám (ATF – accident tolerant fuel). Letos jsme spolu s firmou UJP Praha jako hlavním řešitelem a námi coby spoluřešitelem v této oblasti připravili projekt do programu Delta Technologické agentury ČR. Za korejskou stranu jsou v projektu všechny tři organizace, s nimiž máme smlouvy: KAERI, KHNP a KINGS," upřesňuje Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů FJFI.

KAERI , sídlící v jihokorejském Daejeonu, byl založen v roce 1959. V roce 1995 KAERI navrhl a postavil první víceúčelový výzkumný reaktor v zemi. Poté, co Korea dosáhla soběstačnosti v jaderných technologiích, předala KAERI vyvinuté technologie místnímu průmyslu. Z KAERI také vzešel Korejský institut pro jadernou bezpečnost (KINS) a Ústav jaderných technologií pro životní prostředí, který je zodpovědný za nakládání s radioaktivním odpadem. Stejně tak tato instituce založila společnost KEPCO E&C), která projektuje a staví jaderné elektrárny, a firmu Korea Nuclear Fuel odpovědnou za výrobu paliv pro jaderné reaktory.

ČVUT navštívila začátkem listopadu také delegace z univerzity KINGS v čele s jejím prezidentem Dr. Yoo Ki-Pungem. Setkala se s rektorem ČVUT v Praze doc. Vojtěchem Petráčkem, děkanem FJFI doc. Václavem Čubou a Janem Ratajem. Probírali zejména spolupráci v oblasti výuky a výzkumu, zvláště pak studijní pobyty studentů, hostování akademických pracovníků a společnou přípravu projektů. Rektor ČVUT během setkání potvrdil své pokračování coby člena Mezinárodního poradenského sboru (IAB – International Advisory Board) KINGS.

Důležitá role spolupráce univerzity s korejskými organizacemi se promítá i v pozvání představitelů ČVUT na Česko-korejské fórum pro budoucnost. To se uskutečnilo v pátek 11. listopadu 2022 na korejské ambasádě. V rámci programu, který byl zaměřen na informační technologie, zvláště pak na umělou inteligenci a robotiku, ale také na energetiku, vystoupila v jedné diskuzní sekci Veronika Kramaříková, prorektorka pro rozvoj a strategie ČVUT v Praze, v další pak prof. Igor Jex z FJFI.

14. 11. 2022; rakovnicky.denik.cz

Rakovničtí gymnazisté poznávali chemii na ČVUT v Praze

V pátek 11. listopadu uspořádalo České vysoké učení technické v Praze další ročník odborného semináře pro středoškolské pedagogy a studenty s názvem Chemie na ČVUT. Přijelo na něj více než 40 pedagogů a studentů. Z rakovnického Gymnázia Zikmunda Wintra se vzdělávací akce zúčastnili tři studenti se zájmem o chemii za doprovodu svého vyučujícího chemie Kamila Březiny.

"Jsem moc rád, že jsem mohl našim vynikajícím studentům tuto výjimečnou akci nabídnout. Velmi mě potěšilo, že studenti pozvání k účasti s nadšením přijali a že se rozhodli pro další vzdělávání a poznávání hlubších krás toho fascinujícího vědního oboru – chemie," uvedl Březina.

Cílem semináře bylo ukázat středoškolákům, že chemie jako technická věda je důležitou součástí studia na mnoha fakultách ČVUT v Praze. Proto se také na celé akci podílely Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Fakulta stavební a Fakulta elektrotechnická.

Vlastní program zahájili v atriu budovy FJFI na Starém Městě prorektor ČVUT a děkan FJFI, kteří všem popřáli mnoho nových zajímavých zážitků. Každý účastník na začátku obdržel tašku s různými propagačními předměty.

Dopoledne byly pro účastníky připraveny odborné přednášky na zajímavá témata: Nahradí plně moderní analytické metody klasické metody? Jak biodostupnost chemických látek ovlivňuje ekotoxicitu (nejen) stavebních materiálů? Radiofarmaceutická chemie, využití chemie v rámci korozního inženýrství, želatina, jak ji neznáte.

Po přestávce na oběd se studenti i pedagogové odebrali na laboratorní cvičení do dobře vybavených laboratoří uvedených fakult.

"Celý program bych zhodnotil jako velmi pěkný a zdařilý a perfektně organizačně zvládnutý. Každý si odnesl kromě úžasných zážitků a nových informací také certifikát o absolvování. Na semináři ostatně zaznělo i důležité memento, že bez chemie to nepůjde!" uzavřel Březina.

Foto:

Studenti rakovnického gymnázia se zúčastnili odborného semináře chemie na ČVUT v Praze.

FotoAuthors:

Kamil Březina

14. 11. 2022; lidovky.cz

Zelená změna začíná u každého v hlavě. Budoucnost je jaderná fúze a malé reaktory, říká rektor ČVUT Petráček

Česko i celá Evropská unie stojí na začátku první zimy bez ruského plynu. Nestačí jen získat plyn z jiných zdrojů. "Ekonomiku roztáčí spotřeba. Ale tohle nejde donekonečna. Zvlášť když narážíme na limity zdrojů. Musíme začít pracovat na udržitelnosti. Koneckonců i korporace se snaží o udržitelný rozvoj, už nemají čistě ekonomické motivy. Udržitelnost jako téma začíná u každého z nás v hlavě," míní rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

Lidovky.cz: Energie teď řeší všichni. Jak růst jejich cen ovlivňuje chod školy, kterou řídíte?

Chceme, aby ČVUT fungovalo dál tak jako dnes, aby nedošlo k omezení provozu. Nechceme ani přehodit náklady na pracovníky či studenty, kteří by museli být na home office. Snažíme se šetřit energie, pomáháme si vlastní fotovoltaikou a také vyjednáváme o nových cenách, za které nám budou dodavatelé energie posílat.

ČVUT hostí již druhý ročník odborné konference s tématem Česko bez kouře. Diskusi zástupců velkých tuzemských firem i státní správy sledujte online na serveru Lidovky.cz v úterý 15. listopadu od 9.15.

Lidovky.cz: Oslovuje školu komerční sektor a poptává, jak uspořit energie?

Uvnitř školy kolegové, kteří to umějí, spustili úsporné projekty, ať už z Univerzitního centra efektivních budov, nebo z Fakulty elektrotechnické. Zájem zvenku přijde a jistě v budoucnu poroste.

Lidovky.cz: O kolik dokáže ČVUT svou vlastní spotřebu snížit?

Myslíme si, že o deset až patnáct procent. Ale je to hrubý odhad.

Lidovky.cz: Energetická krize připomněla otázku energetické budoucnosti Česka. Kde vy osobně vidíte její řešení? Je to jádro s obnovitelnými zdroji?

Určitě. Otázka je, jaký mix to bude. Základem by měly být velké bloky jaderných elektráren, o kterých se mluví.

Budoucností jsou podle mého soudu i malé modulární reaktory. Tady se budeme potýkat s psychologickým faktorem, protože tato technologie znamená, že si budeme muset schválit u každého většího města jaderný zdroj. Myslím si, že je to správná a logická cesta zejména pro teplárenství. Tak se v oblasti vytápění můžeme zbavit fosilních paliv.

Lidovky.cz: A co obnovitelné zdroje?

Lidovky.cz: Technologie malých jaderných reaktorů je už zvládnutá?

Lidovky.cz: Prvního září se po rekonstrukci otevřela střední odborná škola v Českobrodské ulici v Praze. Je to první energeticky a uhlíkově pozitivní budova v Česku a podíleli se na ní právě odborníci z ČVUT. Je to budoucnost českých měst? Přestanou být města čistými žrouty energie a začnou ji naopak produkovat?

Zjednodušeně řečeno, my se dnes snažíme omezit emisi nějakým řešením, ale musíme si být jistí, že když dáme na misku vah vše, co pro to omezení učiníme, bude výsledek opravdu pozitivní. Jestli nenaděláme víc škody než užitku.

Lidovky.cz: Loni jste řekl: "Naším zájmem je, aby nové klimatické reformy nepoškodily ekonomickou sílu ČR a EU. Záměrně upozorňujeme na sociální aspekt navrhovaných změn, které by mohly vést k hlubokému rozdělení společnosti." Mezitím Rusko vpadlo na Ukrajinu a přišla energetická krize. Máte pocit, že Evropa naslouchá? Že vnímala rizika, na která jste upozorňovali?

Paradoxní je, že orgány, které pod hlavičkou EU vymýšlejí další a další energetické balíčky, na první pohled nevnímají ani samy sebe. Teď připravily balíček, ve kterém se operuje se zeleným metanem, přitom druhá část Green Dealu o metanu nic neví.

Zelený metan je trochu problém, protože sám metan je skleníkový plyn, a když se spálí, je výsledkem CO2.

Z mého úhlu pohledu se zatím nedovedou dohodnout ani uvnitř Bruselu a je potřeba neustále předkládat racionální argumenty, aby k porozumění došlo.

Lidovky.cz: My laici řešíme technologie, na které "dohlédneme". Rýsuje se technologický skok? Něco jako bylo ovládnutí jaderné energie?

Je to dlouhodobé řešení. Ale jestli budeme mít tuto technologii k dispozici za 30 let, nebo za 40, to uvidíme. Je to výsledkem celosvětové spolupráce.

Lidovky.cz: Ještě k aktuální situaci. Není ruské vydírání plynem vhodným "pošťouchnutím" k tomu, abychom se v Evropě zbavili závislosti na fosilních palivech? V prvních dnech po ruské invazi na Ukrajinu se mluvilo o tom, že Green Deal je mrtvý, teď se ale zdá, že bude žít dál a naopak se urychlí…

Tento model nebyl dobře strategicky nastavený. Předpokládal dodávky plynu z Ruska pomocí plynovodů Nord Stream 1 a 2, které měly pomoci zejména německé ekonomice. Ceny plynu se určují na německých burzách a část výnosů z těchto transakcí také zůstává v Německu, takže tady vidíme i ekonomické zájmy, které jsou zde vedle těch ekologických.

Za mě to znamená, že tato forma Green Dealu opřená o plyn a výrobu elektřiny v plynových elektrárnách fungovat nebude. Strategické nastavení zdrojů uvnitř Unie, vytvoření nezávislosti na rizikových oblastech, to určitě musíme udělat. Myslím si, že označení "green" se musí rozšířit na jádro a na jadernou fúzi. Podle mého je jádro základem toho, že budeme mít energii a nebudeme špinit planetu.

Lidovky.cz: Na veřejnosti se bouřlivě diskutovalo o tom, kolik svetrů máme doma nosit v rámci úspor energií. Ale co průmysl? Tam to bude mnohem složitější příběh obnášející velké investice a změnu technologií…

Lidovky.cz: Setkáváte se u studentů s klimatickou úzkostí, s environmentálním žalem?

Osobně jsem tady na ČVUT na nikoho takového nenarazil. Přikládám to tomu, že jsme technická univerzita, kde se snažíme hledat řešení a vidět problémy realisticky.

Lidovky.cz: Jste technologický optimista? Pomůže věda a technika k překonání situace, do níž jsme jako lidstvo dokráčeli?

Lidovky.cz: Cítím v tom lehký osten vůči konzumní společnosti. Myslíte, že jsme moc "rozežraní"?

Máme 250 let starý mlýn. Uvnitř byla velká pec s kamnovcem (nádoba zabudovaná do kamen nebo sporáku, sloužící k ohřevu vody – pozn. red.) a troubou. Teplý vzduch se rozváděl do vyšších pater, využívala se přirozená akumulace. Vše dobře promyšlené, vše lokální. Ukázka jednoduchého, osvědčeného řešení.

Pojďme se třeba vracet k takovým řešením, nemusíme je nahrazovat stále složitější technologií. Lidé neunesou náklady na technologické změny donekonečna.

Lidovky.cz: Prvního února jste začal svůj druhý rektorský úvazek. Kam chcete ČVUT posunout v tomto období?

Lidovky.cz: Daří se na ČVUT lákat zahraniční vědce a studenty?

Lidovky.cz: Zaznamenali jste po únoru příliv ukrajinských studentů?

Ano, na Ukrajině je rozvinuté vysoké školství. Na začátku války jsme měli zhruba 400 ukrajinských studentů. Těm dosud platíme ubytování a stravování a podporujeme je stipendiem.

Během jara přišli studenti, kteří se k nám chtěli přihlásit na školu. Těch bylo zhruba 300. Připravovali jsme je jazykově a teď vstupovali do studia. Snažíme se rovněž spolupracovat s jejich univerzitami.

Lidovky.cz: Vím, že je to velmi předčasná otázka, ale zůstanou ukrajinští studenti v Česku, nebo se chtějí vrátit?

Lidovky.cz: Představuje poválečná rekonstrukce Ukrajiny příležitost pro českou ekonomiku?

Jan Zátorský, MAFRA

14. 11. 2022; cvut.cz

Udržitelnost začíná u každého v hlavě

Datum zveřejnění: Česko i celá Evropská unie stojí na začátku první zimy bez ruského plynu. Nestačí jen získat plyn z jiných zdrojů.

"Ekonomiku roztáčí spotřeba. Ale tohle nejde donekonečna. Zvlášť když narážíme na limity zdrojů. Musíme začít pracovat na udržitelnosti. Koneckonců i korporace se snaží o udržitelný rozvoj, už nemají čistě ekonomické motivy. Udržitelnost jako téma začíná u každého z nás v hlavě," míní rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

- LN Energie teď řeší všichni. Jak růst jejich cen ovlivňuje chod školy, kterou řídíte?

- LN Oslovuje školu komerční sektor a poptává, jak uspořit energie?

- LN O kolik dokáže ČVUT svou vlastní spotřebu snížit?

Myslíme si, že o deset až patnáct procent. Ale je to hrubý odhad.

- LN Energetická krize připomněla otázku energetické budoucnosti Česka. Kde vy osobně vidíte její řešení? Je to jádro s obnovitelnými zdroji?

- LN A co obnovitelné zdroje?

- LN Technologie malých jaderných reaktorů je už zvládnutá?

- LN My laici řešíme technologie, na které "dohlédneme". Rýsuje se technologický skok? Něco, jako bylo ovládnutí jaderné energie?

- LN Na veřejnosti se bouřlivě diskutovalo o tom, kolik svetrů máme doma nosit v rámci úspor energií. Ale co průmysl?

Tam to bude mnohem složitější příběh, obnášející velké investice a změnu technologií… Pokud to vůbec technologicky půjde. To je otázka na kapitány průmyslu. Vidím důležitou roli státu, aby průmyslu pomohl unést náklady, které to přinese. Přesněji řečeno, je to úkol pro Evropskou unii.

- LN Setkáváte se u studentů s klimatickou úzkostí, s environmentálním žalem?

Osobně jsem tady na ČVUT na nikoho takového nenarazil. Přikládám to tomu, že jsme technická univerzita, kde se snažíme hledat řešení a vidět problémy realisticky.

- LN Jste technologický optimista? Pomůže věda a technika k překonání situace, do níž jsme jako lidstvo dokráčeli?

- LN Cítím v tom lehký osten vůči konzumní společnosti. Myslíte, že jsme moc "rozežraní"?

- LN Prvního února jste začal svůj druhý rektorský úvazek. Kam chcete ČVUT posunout v tomto období?

- LN Daří se na ČVUT lákat zahraniční vědce a studenty?

- LN Zaznamenali jste po únoru příliv ukrajinských studentů?

- LN Vím, že je to velmi předčasná otázka, ale zůstanou ukrajinští studenti v Česku, nebo se chtějí vrátit?

- LN Představuje poválečná rekonstrukce Ukrajiny příležitost pro českou ekonomiku?

Autor:

Tomáš Málek

Zdroj:

Lidové noviny

14. 11. 2022; cvut.cz

Metoda na analýzu tisku z Fakulty elektrotechnické ČVUT dokáže odhalovat padělky uměleckých fotografií

Datum zveřejnění: Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikla metoda, která umožní identifikovat padělky autorských fotografií.

Výzkumníci vyvinuli postupy pro ověřování originálních autorských tisků, ve kterých využívají vlastností hyperspektrální kamery a následného zpracování obrazu. Pro prokazování autorského původu v umělecké fotografii se jedná o metodu průlomovou. V éře digitální fotografie je totiž obtížné prokázat, že disponujete skutečně autorským tiskem, protože si každý může vytisknout fotku na jaké chce tiskárně. Bude mít ale významný dopad také na archivnictví a všude tam, kde záleží na tiskové kvalitě dokumentů určených pro dlouhodobou archivaci. Jak zabránit tomu, aby z archivního tisku nebyl po čase vybledlý papír Výtvarná fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si chtějí v čase uchovat hodnotu, hledají spolehlivé techniky a média vhodná pro účely dlouhodobé archivace. "Pro archivní tisky se převážně využívají světlu a UV záření odolné inkousty na bázi pigmentu. Velmi často jsou však z finančních důvodů nahrazovány nebo falšovány barvami, které mají nižší, v průměru čtvrtinovou odolnost proti vyblednutí a jsou pro archivaci nevhodné. Rozeznat ale pouhým okem rozdíl mezi tiskem na bázi pigmentu a jeho levnější variantou na bázi barviv je často obtížné i pro odborníka; naše metoda představuje jednoduchý nástroj pro jejich jednoznačné rozlišení," uvedl za autorský tým prof. Petr Páta, výzkumník z katedry radioelektroniky a současně děkan FEL ČVUT. S ohledem na výrazný potenciál uplatnění u autorského tisku probíhá výzkum na FEL ČVUT v Praze ve spolupráci se společností FOMEI, která podniká mimo jiné v oblasti fototisku. Firma spolupracuje s profesionálními fotografy a galeristy, kteří by ocenili možnost jednoznačného detekování padělků. Mělo by to velmi pozitivní dopad na daný segment trhu s uměleckou grafikou a fotografií. "Fotografie a umělecká grafika se stává předmětem větších a větších investic. Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství, unikátnost či limitovanost dané série a potvrzení dlouhodobé obrazové stálosti. Pokud takový certifikát pravosti chybí, je to první signál k opatrnosti. Navrhovaná metoda může odhalit nasazení papírů a inkoustů s nízkým archivačním potenciálem nebo naopak jak autorovi snímku, tak majiteli fotografie potvrdit dlouhodobou stálost, tedy velmi pomalé stárnutí,” řekl Ing. Jan Kaiser, Ph.D., produktový manažer společnosti FOMEI, který na výzkumu spolupracuje s Fakultou elektrotechnickou ČVUT. Metoda může ovlivnit i další vědecké obory Metoda hyperspektrálního zobrazování má všechny předpoklady uplatnit se vedle uchovávání uměleckého dědictví a archivnictví například v biologii při monitorování rostlin vystavených stresu. Hyperspektrální kamera je schopná rozlišit zdravé rostliny od těch, které jsou napadené škůdcem, trpí nedostatkem vody či živin. Jejich stres se projevuje změnou fyzikálních vlastností, jako je například spektrální odrazivost, což dokáže kamera zaznamenat. Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT současně ověřují další možnosti aplikace své metody v dalších vědeckých a průmyslových oblastech.

Zdroj:

casopisczechindustry.cz

13. 11. 2022; casopisczechindustry.cz

Jak nás vidí roboti? FEL ČVUT představila na Signal Festivalu interaktivní světelnou instalaci Forum Robotum

Představila se instalací

Forum Robotum

, na jejímž vzniku se podíleli výzkumníci, studenti i externí umělci. Návštěvníci se těšili z unikátního audiovizuálního zážitku s interaktivními prvky. Na dvoře fakulty se objevila robotická zoo, která během čtyř večerů přiblížila, jak roboti vnímají své okolí, jak zní jejich magnetické pole a jak v reálném čase reagují na svět kolem sebe. Forum Robotum bylo příležitost zažít, jak může vypadat společná budoucnost robotů a lidí.

13. 11. 2022; casopisczechindustry.cz

Vědci z FEL ČVUT a 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

práci

v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.*

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

Od samého počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu.

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou."

Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí.

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Tým z FEL ČVUT již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

Studie Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson's disease

13. 11. 2022; casopisczechindustry.cz

Metoda na analýzu tisku z Fakulty elektrotechnické ČVUT dokáže odhalovat padělky uměleckých fotografií

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vznikla metoda, která umožní identifikovat padělky autorských fotografií.

Výzkumníci vyvinuli postupy pro ověřování originálních autorských tisků, ve kterých využívají vlastností hyperspektrální kamery a následného zpracování obrazu.

Jak zabránit tomu, aby z archivního tisku nebyl po čase vybledlý papír

Výtvarná fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si chtějí v čase uchovat hodnotu, hledají spolehlivé techniky a média vhodná pro účely dlouhodobé archivace.

Metoda může ovlivnit i další vědecké obory

12. 11. 2022; isport.cz

Havlas (20) o klavíru i medicíně: Žádné diagnózy, spoluhráče zatím neléčím

Na probíhajícím florbalovém šampionátu ve Švýcarsku je nepostradatelným útočníkem. Ve dvaceti letech představuje novou krev, má dvě zlata z juniorského mistrovství. Ale pro útočníka Matěje Havlase je sport pořád jenom "bokovka". Na prvním místě má studium medicíny. "Snad to půjde kloubit i dál," přeje si úspěšný reprezentant z lékařské rodiny.

Táta je přednostou ortopedické kliniky v Motole, maminka pracuje jako rentgenoložka. Sám se dlouho bránil, aby šel v jejich stopách, ale nakonec je medicína i jeho osudem. K tomu hraje na klavír. "Jednou jsem zahrál i klukům," přiznává opora střešovického Tatranu. Muž s rozhledem a paletou zájmů dokazuje, že ani vrcholový sportovec nemusí nutně žít jen v jedné bublině.

Kolik s sebou máte na šampionátu ve Švýcarsku učebnic nebo skript?

"Mám jenom iPad, ve kterém mám stažené různé věci, abych se mohl doučit to, co zmeškám. Knihy jsem si nebral, vlastně na druhák nemáme materiál ani moc sjednocený. Spíš si studijní podklady sbíráme z různých prezentací, máme to všechno nahraný."

A stíháte se do toho podívat?

"Program je náročný, ale musím si najít trochu času. Hlavně na fyziologii a biochemii, to jsou teď nejhlavnější předměty. A o co přijdu, to si budu muset dohnat. Jsem na to zvyklý."

Nedávno jste říkal, že jste neviděl slavnou filmovou sérii o básnících, která o náročném studiu medicíny pojednává. Už jste to dohnal?

"Vidíte, ještě jsem to neviděl. (smích) Každopádně znám úvodní scénu, jak se učí. A ta sedí. Ale možná ve volné chvíli se na to mrknu."

Co jinak sledujete v televizi? Máte na to vedle učení a florbalu vůbec čas?

"Pochopitelně mrknu na sporty, hlavně na Ligu mistrů, na NHL. Párkrát jsem si pustil něco na Netflixu."

Co třeba?

"Breaking Bad. Musím říct, že je to jeden z nejlepších seriálů, které jsem kdy viděl. Chlapík, kterému diagnostikují rakovinu plic, se pak rozhodne, že začne vařit pervitin. Postupně se prokousává do drogového světa a do podsvětí. Je to výborně udělané, má to fakt konzistenci, což je hodně důležitý."

Sportovní náměty také sledujete?

"Třeba Last Dance jsem viděl. Chystám se mrknout na formuli."

Když se vrátíme ke studiu, jak se vám daří sladit ho s florbalem?

"Loni to bylo hodně náročný, to přiznávám. Letos je to zatím v pohodě, mám za sebou první měsíc školy. Říká se, že druhý ročník je uvolněnější, zatím se to tak ukazuje. Každopádně uvidíme, jak to bude dál, protože zase třeťák je dost těžký, takže na to se úplně netěším."

Jak jste v prvním ročníku zvládl obávanou anatomii?

"V pohodě, na první pokus. Za to jsem byl rád, protože jsem pak měl o trošku delší prázdniny. Byla to zkouška i z histologie a embryologie, měli jsme to spojené do jednoho velkého předmětu."

Řešil jste při tom nějakou kolizi s florbalem?

"Právě že jo, byl jsem lehce pod tlakem. Protože jsem zkoušku dělal v úterý a ve čtvrtek jsem měl odjíždět na reprezentační kemp. Bylo to v červnu, poslední příprava před Světovými hrami. Vím, že bych neměl prostor na opravu."

Prokázal jste pevné nervy.

"Naštěstí to vyšlo, jinak bych to musel opakovat v září."

Jste z medicínské rodiny, maminka je rentgenoložka, tatínek je přednostou ortopedické kliniky v Motole. Byla jasná volba, že se vydáte v jejich stopách?

"Ještě jsem si dával přihlášku na stavební fakultu na ČVUT, což byla druhá varianta, kterou jsem taky zvažoval. Myslím si, že by mě to taky bavilo. Ale přijímačky na medicínu jsem nakonec zvládnul, což byla priorita."

Táhlo vás to tam i díky rodinnému zázemí?

"No právě, že ani ne… Spíš jsem se tomu v mládí bránil. Klasicky všichni říkali: Jo, ten bude taky doktor! Musí do toho jít jako rodiče! Já jsem naopak vždycky říkal, že nikdy… Prostě nebudu! Ale pak jsem to vzal vylučovací metodou a zjistil, že bych si nedovedl představit, že bych dělal něco jinýho. Takže jsem se na medicínu nachystal a naštěstí jsem se na ni dostal."

Už tušíte, jakému oboru byste se jednou rád věnoval? I v tomto ohledu se necháte inspirovat rodiči?

"Není to tak, že bych vyloženě tíhnul k tomu, co dělají, uvidíme, kam mě osud zavane. Ale přijde mi, že ortopedie se sportu alespoň trochu dotýká, je to propojené, takže bych mohl zůstat ve sportovním prostředí, což by se mi líbilo. Každopádně je spousta krásných oborů, i těch nových, takže si netroufnu teď vůbec říct."

Otec je profesorem, dotáhl to až na pozici přednosty. I taková kariéra by vás lákala?

"Určitě bych taky chtěl být úspěšný, je důležité mít ambice a sny. Ale teď musím být skromnější, v hlavě mám především to, abych školu dodělal. Až potom se budu rozhodovat, co budu dělat. Beru to krok po kroku. Jako ve sportu."

Jsou rodiče rádi, že vedle medicíny stíháte i vrcholově sport?

"Myslím si, že jo. Sem do Švýcarska mířila velká fanouškovská základna z celé rodiny, dohromady snad sedmnáct lidí. Což je super. Zase nás to celé příbuzenstvo spojí, i kvůli tomu držíme pohromadě. Moc si té podpory vážím. Jak přímo od rodičů, tak i od širší rodiny. Všichni mi fandí."

Váš otec také sportoval, že?

"Dělal basket, u kterého potom zůstal jako sportovní lékař. V téhle roli byl dlouho také u ženské reprezentace a v ZVVZ USK Praha."

I tohle by vás jednou lákalo?

"Nabízí se, že bych mohl u florbalu díky tomuto propojení zůstat. Uvidíme."

Diagnózy ještě nedělá

Už teď spoluhráčům radíte, když se jim něco přihodí?

"Spíš jsou kolem toho různý vtípky. Protože zatím toho moc neumím, první část studia je hodně teoretická. Jasně, že už si něco můžu spojit dohromady, ale vůbec nemám šanci dělat nějaké diagnózy."

Takže když se někomu něco přihodí, poradíte obecné pravidlo ledovat?

"Jo jo. A potom, ať si na to namaže traumaplant a za čtrnáct dní to přejde." (smích)

Radí vám rodiče při studiu?

"Spíš to nechávají na mně. Nezkoušejí mě. Jasně, že se zeptají, ale není to tak, že by to se mnou probírali. Přeci jenom už je to delší dobu, co studovali, takže detaily, na kterých se bazíruje, už si třeba tolik pamatovat nemusejí."

A když se vám něco přihodí, ošetří vás otec? Nebo se mu do toho moc nechce?

"Dokonce mě jednou operoval, měl jsem takovou nepříjemnou zlomeninu v palci, něco se mi tam odlomilo. Tak mi to dělal on, chtěl si to pohlídat. Ale teď už za ním nechodím, vím, že mě vždycky za někým pošle. Dřív, když jsem říkal, že mě něco bolí, většinou mi odpověděl, že to bude dobrý. Nebral to úplně vážně, protože na to má oko, hned pozná, co se děje. Jestli je to vážné, nebo ne."

Zkuste konkrétně popsat, jak to kombinujete s vrcholovým florbalem. Jak třeba vypadá váš typický den?

"Zase se vrátím k tomu, jak to bylo loni v prváku. Učení jsem věnoval opravdu veškerý volný čas. Byl jsem hodně unavený. Dával jsem tomu spoustu energie, protože to byla fakt nalejvárna. Nebylo to příjemný, měl jsem toho dost. S tím pak souvisí i výkon na hřišti, který jde malinko dolů. Protože není možné se na to koncentrovat úplně na sto procent."

Proto jste rád, že v druháku si malinko ulevíte?

"Je to o něco lepší. Studium už je víc o pochopení, není to jenom o tom si všechno zapamatovat. Dá se říct, že mě to teď i o něco víc baví, je to zábavně udělaný. To, co je ve škole, se snažím odchodit, abych tam všechno pochopil. Aktivně se zapojuju. Abych pak nemusel strávit hodiny u knížek, protože potřebuju energii investovat do tréninku a do zápasů."

Takže je výhoda, že světový šampionát běží zrovna teď.

"Jo, jo, dá se to tak říct. Přípravě jsem mohl dát všechno."

Když na vás padne únava, už víte, jak s tím naložit? Použijete něco ze studií?

"To bych zase úplně neřekl. Spíš to řeším tím, že si dám šlofíčka. Nebo si řeknu, že si prostě odpočinu, protože to nikdy netlačím na sílu. Vím, že když je člověk unavený, stejně mu to do tý hlavy nejde. Když jsou zkoušky, je to něco jiného, v tom případě se jde nadoraz. Už dokážu poznat, kdy přitlačit, kdy naopak trochu zvolnit."

Váš bratr studuje na ČVUT, že?

"Ano. Bioinženýrství na Fakultě elektrotechnické. To je hodně zajímavý a nový obor. Mohl by se jednou věnovat strojové medicíně, jedná se o propojení lidského těla s počítačem. Nebo operace na dálku. Myslím si, že to má velkou budoucnost, takže šel dobrým směrem."

Vás by to nelákalo?

"Docela jo, ale možná jsem nechtěl jít na stejnou školu jako on. Jak už jsem říkal, kdyby nevyšla ryzí medicína, spíš bych na ČVUT volil stavební fakultu."

Když vidíte krev, nic to s vámi nedělá?

"To už je v pohodě, i když pochopitelně jsou v nemocnici situace, které nejsou příjemné. Sice už nějaké praxe byly, ale zdaleka jsem ještě nezažil to nejhorší… Zatím jsem to, věřím, absolvoval s kamennou tváří."

Vy jste vyloženě studijní typ, že? Učíte se medicíně, lákala by vás ČVUT, takže si tykáte i s matematikou?

"Ono to trochu souvisí i s medicínou, protože matika vyžaduje schopnost logického uvažování. A vždycky mě bavila. Nevím, jestli bych ji zvládnul na vysokoškolské úrovni, ale třeba kdybych se vydal i touhle cestou, nadchnulo by mě to."

Aby toho nebylo málo, zároveň hrajete na klavír. Nebo už ne?

"Hrával jsem hodně dřív. Teď si občas ještě zahraju, ale ne, že bych někde vystupoval. Chodil jsem na klasickou základní uměleckou školu. Potom jsem to na pár let vypustil, znáte to, v pubertě to bylo trapný… (smích) Ale teď už to zase oceňuju. Myslím si, že to byl dobrý krok, že mě rodiče dali na klavír. Cením si, že nějakou dovednost v tomhle oboru mám."

Zahrál jste něco i před florbalovým týmem?

"Nemám to úplně rád, nějak se tlačit, ale jednou jsem zahrál. Když mě někdo poprosí, trošku se ošívám, hraju si na Zagorku." (smích)

Necháte se tedy přemlouvat?

"Vlastně asi trochu jo. Protože se docela stydím, a když jsem dřív hrál, byl jsem hodně nervózní. Moc si nevěřím. Dělal jsem přehrávky před rodiči, nikdy jsem moc nevystupoval před lidmi. Na to si člověk musí zvyknout."

A při jaké příležitosti jste spoluhráčům zahrál?

"V hotelu při minulém mistrovství světa bylo piano, takže jsem tam něco poslal." (smích)

Pro budoucího lékaře je důležité, aby si nezranil prsty. Nemáte strach, že při florbalu přijde zranění?

"Nějaké riziko tam je, třeba když se mi něco stalo s tím palcem, jak jsem o tom už mluvil. Ale nemyslím si, že bych se zase měl úplně zdevastovat. Podle mě v normálním životě jsou daleko větší rizika, že se něco přihodí."

Když to shrnu, medicína je pro vás priorita?

"Je to tak. Kdyby jednou mělo dojít k dilematu, studium je samozřejmě na prvním místě. Ale snažím se všechno plánovat tak, aby se to dalo skloubit. Už jsem se s tím trošku naučil pracovat. Vím, jak zařídit, aby mi vyšly absence, ale zároveň abych měl čas všechno dohnat. Ve škole jsou vstřícní, za což jsem jim vděčný. Kdyby univerzita řekla, že to nebude tolerovat, tak jsem v háji."

Na fakultě vědí, že jste florbalový reprezentant?

"Ano, se studijním oddělením je vyřešený individuální plán. To je úplný základ. Kdyby nebyla škola vstřícná, jsem hotovej."

Pokud jde o florbal, ve dvaceti letech jste tahounem týmu, členem elitní formace. Uvědomujete si, že se na vás hodně spoléhá?

"Právě proto jsem rád, že šampionát vyšel teď, do relativně lehčího období. Nechci to zlehčovat, pořád jde o studium medicíny, ale nejsem pod takovým tlakem z osobního hlediska jako před rokem. Takže můžu veškerou energii věnovat týmu."

Jak vůbec svoji důležitou roli vnímáte?

"Dá se říct, že mi to spadlo do klína. Takže se toho snažím maximálně využít a co nejvíc pomoct! Loni jsme jako kluci z juniorského šampionátu dostali šanci, trenér nás vzal na přípravné zápasy, a potom jsme hned jeli na mistrovství světa. I to hrozně moc pomohlo tomu, v jaké pozici jsem teď. I ostatní mladí kluci čapli příležitost za pačesy. Snažíme se neustále zlepšovat. Každopádně vnímám, že mám jinou pozici, než kdybych byl jenom náhradník jako loni."

Je velký rozdíl mezi juniorským a seniorským florbalem na nejvyšší úrovni?

"Juniorský se snaží blížit tomu dospělému, přístupem i ambicemi, ale přeci jenom chlapskému áčku je přikládaná největší váha i pozornost. Je větší tlak, ale s tím se musí každý popasovat. Každopádně úspěchu podřizujeme úplně všechno."

Jak vlastně vnímáte, že jste dvojnásobný juniorský mistr světa?

"Hrozně moc si toho vážím. Je pravda, že to se ne každému poštěstí. Je to obrovsky důležitý moment v kariéře. Nejenom mojí, ale jde i o další kluky, kteří vyhráli juniorské zlato. Je to významný faktor, který hraje roli pro sebevědomí. Pro to, aby si člověk uvědomil, že je možný, aby se něco tak velkého podařilo."

Jistě máte sen, aby se to podařilo i se seniorským výběrem.

"Ambice nám nechybí, to v žádném případě. Ale jdeme zápas od zápasu. Víme, že je to klišé, ale nechceme tady prostě vyhlašovat nějaké přehnané cíle. Uvidíme, co nám naše práce přinese, jestli dostaneme to, co si zasloužíme."

Spíš jde o to, jestli díky dvěma juniorským titulům cítíte, že ten sen by se mohl splnit.

"Stoprocentně mám takový sen. Sebevědomí a vědomí, že se to dá, je moc důležité. Akorát jde o to, abychom s tím správně naložili."

Kontroverzní téma

Co říkáte na postavení florbalu v Česku? Neuvítal byste, kdyby měl větší kredit?

"Těžká otázka… Nevím, jestli to jde nahoru, nebo dolů, je to docela kontroverzní téma. Náš sport nemá neutrální fanoušky. Buď jsou to nadšenci, nebo kritici. Což je trošku úskalí, protože kritika je vždycky silnější než pozitivní myšlenky. Zvlášť u nás."

Takže vás to někdy mrzí? Když si uvědomíte, kolik tomu věnujete energie?

"Jasně, že někdy jo. Ale vůbec se tomu nedivím, naprosto to chápu, protože náš sport zatím nemá takovou tradici a historii jako fotbal, hokej nebo další sporty."

Když hrajete Superligu za Tatran, je vám líto, že nechodí obecně tolik lidí?

"Mě to hrozně baví, takže to tak neberu. Ale pochopitelně je super, když přijde hodně fanoušků a hala je zaplněná. Což bývá v play off. Na to moc nejsme zvyklí, pak je to totální rozdíl, člověk si toho mnohem víc váží. Zápas má v tu chvíli větší smysl. Ale prostě vím, jaký sport jsem si vybral. A že někdy lidi nepřijdou, je pochopitelný. Někdy jsou zápasy kvůli síle soupeřů předem rozhodnuté, některá utkání nejsou až tak atraktivní. I když občas to pochopitelně mrzí. Ale jinak to až tolik neřeším. Baví mě to. Jinak bych to nedělal."

Nelitujete, že florbal v českých podmínkách není na profesionální úrovni?

"Všechno má pro a proti. Kdyby byl, tak bych to třeba nestíhal se studiem. Takže jsem rád za to, jak to je. Obrovsky si vážím toho, že můžu zažít tak velkou akci, jako je mistrovství světa. Reprezentace má vždycky velkou sledovanost. A ještě k tomu můžu studovat prestižní školu. Jsem spokojený."

Mužstvo vede Jaroslav Berka, kterého jste zažil u dvou titulů s juniorskou reprezentací. Je cítit, že do reprezentace vnesl úspěšné prvky, které fungují?

"Realizační tým je podobný, nějaká stopa tam je. Poznat to je. Trenéři mají velké nároky, což je vždycky důležité k tomu, aby se národní tým posunul. Výborně se s nimi komunikuje. Není to tak, že by nebyli otevření zpětné vazbě. Naopak. Celý realizační tým se obrovsky posunul, je jiný, než jak fungoval u juniorů. Zezačátku tam mohly být neshody, trable… Trenér má nějaký plán. Na kvalifikaci se nezadařilo, ale potom se to rozjelo. Celkově jsme jako mužstvo i realizační tým odvedli obrovský kus práce. To se jen tak nevidí. Bylo to intenzivní. Opravdu super práce od všech."

FOTO:

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Martin Flousek / Český florbal

Češté florbalisté se radují z gólu ve čtvrtfinále MS proti Slovensku

Martin Flousek / Český florbal

Čeští fanoušci ve čtvrtfinále MS florbalistů 2022

Martin Flousek / Český florbal

Michal Dudovič reaguje ve čtvrtfinále MS proti Česku

Martin Flousek / Český florbal

Adam Hemerka ve čtvrtfinále MS florbalistů proti Slovensku

Martin Flousek / Český florbal

Adam Delong ve čtvrtfinále MS florbalistů proti Slovensku

Martin Flousek / Český florbal

Matěj Havlas se raduje ve čtvrtfinále MS florbalistů proti Slovensku

Martin Flousek/Český florbal

Marek Beneš ve čtvrtfinále MS proti Slovensku

Martin Flousek/Český florbal

Vítězné selfie českého týmu po čtvrtfinále se Slovenskem

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

12. 11. 2022; isport.cz

Šampion (20) o klavíru i medicíně: Žádné diagnózy, spoluhráče zatím neléčím

Kolik s sebou máte na šampionátu ve Švýcarsku učebnic nebo skript?

A stíháte se do toho podívat?

"Program je náročný, ale musím si najít trochu času. Hlavně na fyziologii a biochemii, to jsou teď nejhlavnější předměty. A o co přijdu, to si budu muset dohnat. Jsem na to zvyklý."

Nedávno jste říkal, že jste neviděl slavnou filmovou sérii o básnících, která o náročném studiu medicíny pojednává. Už jste to dohnal?

"Vidíte, ještě jsem to neviděl. (smích) Každopádně znám úvodní scénu, jak se učí. A ta sedí. Ale možná ve volné chvíli se na to mrknu."

Co jinak sledujete v televizi? Máte na to vedle učení a florbalu vůbec čas?

"Pochopitelně mrknu na sporty, hlavně na Ligu mistrů, na NHL. Párkrát jsem si pustil něco na Netflixu."

Co třeba?

Sportovní náměty také sledujete?

"Třeba Last Dance jsem viděl. Chystám se mrknout na formuli."

Když se vrátíme ke studiu, jak se vám daří sladit ho s florbalem?

Jak jste v prvním ročníku zvládl obávanou anatomii?

Řešil jste při tom nějakou kolizi s florbalem?

Prokázal jste pevné nervy.

"Naštěstí to vyšlo, jinak bych to musel opakovat v září."

Jste z medicínské rodiny, maminka je rentgenoložka, tatínek je přednostou ortopedické kliniky v Motole. Byla jasná volba, že se vydáte v jejich stopách?

Táhlo vás to tam i díky rodinnému zázemí?

Už tušíte, jakému oboru byste se jednou rád věnoval? I v tomto ohledu se necháte inspirovat rodiči?

Otec je profesorem, dotáhl to až na pozici přednosty. I taková kariéra by vás lákala?

Jsou rodiče rádi, že vedle medicíny stíháte i vrcholově sport?

Váš otec také sportoval, že?

"Dělal basket, u kterého potom zůstal jako sportovní lékař. V téhle roli byl dlouho také u ženské reprezentace a v ZVVZ USK Praha."

I tohle by vás jednou lákalo?

"Nabízí se, že bych mohl u florbalu díky tomuto propojení zůstat. Uvidíme."

Diagnózy ještě nedělá

Už teď spoluhráčům radíte, když se jim něco přihodí?

Takže když se někomu něco přihodí, poradíte obecné pravidlo ledovat?

"Jo jo. A potom, ať si na to namaže traumaplant a za čtrnáct dní to přejde." (smích)

Radí vám rodiče při studiu?

A když se vám něco přihodí, ošetří vás otec? Nebo se mu do toho moc nechce?

Zkuste konkrétně popsat, jak to kombinujete s vrcholovým florbalem. Jak třeba vypadá váš typický den?

Proto jste rád, že v druháku si malinko ulevíte?

Takže je výhoda, že světový šampionát běží zrovna teď.

"Jo, jo, dá se to tak říct. Přípravě jsem mohl dát všechno."

Když na vás padne únava, už víte, jak s tím naložit? Použijete něco ze studií?

Váš bratr studuje na ČVUT, že?

Vás by to nelákalo?

"Docela jo, ale možná jsem nechtěl jít na stejnou školu jako on. Jak už jsem říkal, kdyby nevyšla ryzí medicína, spíš bych na ČVUT volil stavební fakultu."

Když vidíte krev, nic to s vámi nedělá?

Vy jste vyloženě studijní typ, že? Učíte se medicíně, lákala by vás ČVUT, takže si tykáte i s matematikou?

Aby toho nebylo málo, zároveň hrajete na klavír. Nebo už ne?

Zahrál jste něco i před florbalovým týmem?

"Nemám to úplně rád, nějak se tlačit, ale jednou jsem zahrál. Když mě někdo poprosí, trošku se ošívám, hraju si na Zagorku." (smích)

Necháte se tedy přemlouvat?

A při jaké příležitosti jste spoluhráčům zahrál?

"V hotelu při minulém mistrovství světa bylo piano, takže jsem tam něco poslal." (smích)

Pro budoucího lékaře je důležité, aby si nezranil prsty. Nemáte strach, že při florbalu přijde zranění?

Když to shrnu, medicína je pro vás priorita?

Na fakultě vědí, že jste florbalový reprezentant?

"Ano, se studijním oddělením je vyřešený individuální plán. To je úplný základ. Kdyby nebyla škola vstřícná, jsem hotovej."

Pokud jde o florbal, ve dvaceti letech jste tahounem týmu, členem elitní formace. Uvědomujete si, že se na vás hodně spoléhá?

Jak vůbec svoji důležitou roli vnímáte?

Je velký rozdíl mezi juniorským a seniorským florbalem na nejvyšší úrovni?

Jak vlastně vnímáte, že jste dvojnásobný juniorský mistr světa?

Jistě máte sen, aby se to podařilo i se seniorským výběrem.

Spíš jde o to, jestli díky dvěma juniorským titulům cítíte, že ten sen by se mohl splnit.

"Stoprocentně mám takový sen. Sebevědomí a vědomí, že se to dá, je moc důležité. Akorát jde o to, abychom s tím správně naložili."

Kontroverzní téma

Co říkáte na postavení florbalu v Česku? Neuvítal byste, kdyby měl větší kredit?

Takže vás to někdy mrzí? Když si uvědomíte, kolik tomu věnujete energie?

"Jasně, že někdy jo. Ale vůbec se tomu nedivím, naprosto to chápu, protože náš sport zatím nemá takovou tradici a historii jako fotbal, hokej nebo další sporty."

Když hrajete Superligu za Tatran, je vám líto, že nechodí obecně tolik lidí?

Nelitujete, že florbal v českých podmínkách není na profesionální úrovni?

Mužstvo vede Jaroslav Berka, kterého jste zažil u dvou titulů s juniorskou reprezentací. Je cítit, že do reprezentace vnesl úspěšné prvky, které fungují?

FOTO:

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

Martin Flousek / Český florbal

Češté florbalisté se radují z gólu ve čtvrtfinále MS proti Slovensku

Martin Flousek / Český florbal

Čeští fanoušci ve čtvrtfinále MS florbalistů 2022

Martin Flousek / Český florbal

Michal Dudovič reaguje ve čtvrtfinále MS proti Česku

Martin Flousek / Český florbal

Adam Hemerka ve čtvrtfinále MS florbalistů proti Slovensku

Martin Flousek / Český florbal

Adam Delong ve čtvrtfinále MS florbalistů proti Slovensku

Martin Flousek / Český florbal

Matěj Havlas se raduje ve čtvrtfinále MS florbalistů proti Slovensku

Martin Flousek/Český florbal

Marek Beneš ve čtvrtfinále MS proti Slovensku

Martin Flousek/Český florbal

Vítězné selfie českého týmu po čtvrtfinále se Slovenskem

Český florbal

Florbalový reprezentant Matěj Havlas

11. 11. 2022; Sport magazín

FLORBAL? SUPER. ALE MEDICÍNA JE PRIORITA

Na probíhajícím florbalovém šampionátu je nepostradatelným útočníkem. Ve dvaceti letech představuje novou krev, má dvě zlata z juniorského mistrovství. Ale pro útočníka Matěje Havlase je sport pořád jenom bokovka. Na prvním místě má studium medicíny. "Snad to půjde kloubit i dál," přeje si reprezentant z lékařské rodiny.

je přednostou ortopedické kliniky v Motole, maminka pracuje jako rentgenoložka. Sám se dlouho bránil, aby šel v jejich stopách, ale nakonec je medicína i jeho osudem. K tomu hraje na klavír. "Jednou jsem zahrál i klukům," přiznává opora střešovického Tatranu. Muž s rozhledem a paletou zájmů dokazuje, že ani vrcholový sportovec nemusí nutně žít jen v jedné bublině.

- Kolik s sebou máte na šampionátu ve Švýcarsku učebnic nebo skript?

- A stíháte se do toho podívat?

"Program je náročný, ale musím si najít trochu času. Hlavně na fyziologii a biochemii, to jsou teď nejhlavnější předměty. A o co přijdu, to si budu muset dohnat. Jsem na to zvyklý."

- Nedávno jste říkal, že jste neviděl slavnou filmovou sérii o básnících, která o náročném studiu medicíny pojednává. Už jste to dohnal?

"Vidíte, ještě jsem to neviděl. (smích) Každopádně znám úvodní scénu, jak se učí. A ta sedí. Ale možná ve volné chvíli se na to mrknu."

- Co jinak sledujete v televizi? Máte na to vedle učení a florbalu vůbec čas?

"Pochopitelně mrknu na sporty, hlavně na Ligu mistrů, na NHL. Párkrát jsem si pustil něco na Netflixu."

- Co třeba?

- Sportovní náměty také sledujete?

"Třeba Last Dance jsem viděl. Chystám se mrknout na formuli."

- Když se vrátíme ke studiu, jak se vám daří sladit ho s florbalem?

- Jak jste v prvním ročníku zvládl obávanou anatomii?

- Řešil jste při tom nějakou kolizi s florbalem?

- Prokázal jste pevné nervy.

"Naštěstí to vyšlo, jinak bych to musel opakovat v září."

- Jste z medicínské rodiny, maminka je rentgenoložka, tatínek je přednostou ortopedické kliniky v Motole. Byla jasná volba, že se vydáte v jejich stopách?

- Táhlo vás to tam i díky rodinnému zázemí?

- Už tušíte, jakému oboru byste se jednou rád věnoval? I v tomto ohledu se necháte inspirovat rodiči?

- Otec je profesorem, dotáhl to až na pozici přednosty. I taková kariéra by vás lákala?

- Jsou rodiče rádi, že vedle medicíny stíháte i vrcholově sport?

- Váš otec také sportoval, že?

"Dělal basket, u kterého potom zůstal jako sportovní lékař. V téhle roli byl dlouho také u ženské reprezentace a v ZVVZ USK Praha."

- I tohle by vás jednou lákalo?

"Nabízí se, že bych mohl u florbalu díky tomuto propojení zůstat. Uvidíme."

- Už teď spoluhráčům radíte, když se jim něco přihodí?

- Takže když se někomu něco přihodí, poradíte obecné pravidlo ledovat?

"Jo jo. A potom, ať si na to namaže traumaplant a za čtrnáct dní přejde." (smích)

- Radí vám rodiče při studiu?

- A když se vám něco přihodí, ošetří vás otec? Nebo se mu do toho moc nechce?

- Zkuste konkrétně popsat, jak to kombinujete s vrcholovým florbalem. Jak třeba vypadá váš typický den?

- Proto jste rád, že v druháku si malinko ulevíte?

- Takže je výhoda, že světový šampionát běží zrovna teď.

"Jo, jo, dá se to tak říct. Přípravě jsem mohl dát všechno."

- Když na vás padne únava, už víte, jak s tím naložit? Použijete něco ze studií?

- Váš bratr studuje na ČVUT, že?

- Vás by to nelákalo?

"Docela jo, ale možná jsem nechtěl jít na stejnou školu jako on. Jak už jsem říkal, kdyby nevyšla ryzí medicína, spíš bych na ČVUT volil stavební fakultu."

- Když vidíte krev, nic to s vámi nedělá?

- Vy jste vyloženě studijní typ, že? Učíte se medicíně, lákala by vás ČVUT, takže si tykáte i s matematikou?

- Aby toho nebylo málo, zároveň hrajete na klavír. Nebo už ne?

- Zahrál jste něco i před florbalovým týmem?

"Nemám to úplně rád, nějak se tlačit, ale jednou jsem zahrál. Když mě někdo poprosí, trošku se ošívám, hraju si na Zagorku." (smích)

- Necháte se tedy přemlouvat?

- A při jaké příležitosti jste spoluhráčům zahrál?

"V hotelu při minulém mistrovství světa bylo piano, takže jsem tam něco poslal." (smích)

- Pro budoucího lékaře je důležité, aby si nezranil prsty. Nemáte strach, že při florbalu přijde zranění?

- Když to shrnu, medicína je pro vás priorita?

Na fakultě vědí, že jste florbalový reprezentant?

"Ano, se studijním oddělením je vyřešený individuální plán. To je úplný základ. Kdyby nebyla škola vstřícná, jsem hotovej."

- Pokud jde o florbal, ve dvaceti letech jste tahounem týmu, členem elitní formace. Uvědomujete si, že se na vás hodně spoléhá?

- Jak vůbec svoji důležitou roli vnímáte?

""Dá se říct, že mi to spadlo do klína. Takže se toho snažím maximálně využít a co nejvíc pomoct! Loni jsme jako kluci z juniorského šampionátu dostali šanci, trenér nás vzal na přípravné zápasy, a potom jsme hned jeli na mistrovství světa. I to hrozně moc pomohlo tomu, v jaké pozici jsem teď. I ostatní mladí kluci čapli příležitost za pačesy. Snažíme se neustále zlepšovat. Každopádně vnímám, že mám jinou pozici, než kdybych byl jenom náhradník jako loni."

- Je velký rozdíl mezi juniorským a seniorským florbalem na nejvyšší úrovni?

- Jak vlastně vnímáte, že jste dvojnásobný juniorský mistr světa?

"Hrozně moc si toho vážím. Je pravda, že to se ne každému poštěstí. Je to obrovsky důležitý moment v kariéře. Nejenom mojí, ale jde i o další kluky,kteří vyhráli juniorské zlato. Je to významný faktor, který hraje roli pro sebevědomí. Pro to, aby si člověk uvědomil, že je možný, aby se něco tak velkého podařilo."

- Jistě máte sen, aby se to podařilo i se seniorským výběrem.

- Spíš jde o to, jestli díky dvěma juniorským titulům cítíte, že ten sen by se mohl splnit.

"Stoprocentně mám takový sen. Sebevědomí a vědomí, že se to dá, je moc důležité. Akorát jde o to, abychom s tím správně naložili."

- Co říkáte na postavení flor-balu v Česku? Neuvítal byste, kdyby měl větší kredit?

"Těžká otázka... Nevím, jestli to jde nahoru, nebo dolů, je to docela kontroverzní téma. Náš sport nemá neutrální fanoušky. Buď jsou to nadšenci, nebo kritici. Což je trošku úskalí, protože kritika je vždycky silnější než pozitivní myšlenky. Zvlášť u nás."

- Takže vás to někdy mrzí? Když si uvědomíte, kolik tomu věnujete energie?

"Jasně, že někdy jo. Ale vůbec se tomu nedivím, naprosto to chápu, protože náš sport zatím nemá takovou tradici a historii jako fotbal, hokej nebo další sporty."

- Když hrajete Superligu za Tatran, je vám líto, že nechodí obecně tolik lidí?

"Mě to hrozně baví, takže to tak neberu. Ale pochopitelně je super, když přijde hodně fanoušků a hala je zaplněná. Což bývá v play off . Na to moc nejsme zvyklí, pak je to totální rozdíl, člověk si toho mnohem víc váží. Zápas má v tu chvíli větší smysl. Ale prostě vím, jaký sport jsem si vybral. A že někdy lidi nepřijdou, je pochopitelný. Někdy jsou zápasy kvůli síle soupeřů předem rozhodnuté, některá utkání nejsou až tak atraktivní. I když občas to pochopitelně mrzí. Ale jinak to až tolik neřeším. Baví mě to. Jinak bych to nedělal."

- Nelitujete, že florbal v českých podmínkách není na profesionální úrovni?

- Mužstvo vede Jaroslav Berka, kterého jste zažil u dvou titulů s juniorskou reprezentací. Je cítit, že do reprezentace vnesl úspěšné prvky, které fungují?

FLORBALISTA

MATĚJ HAVLAS Věk: 20 (7. května 2002 v Praze) Pozice: útočník, reprezentant Klub: Tatran Střešovice Největší úspěchy: 2x juniorský mistr světa (2019 a 2021), bronz na seniorském MS (2021) 28

TOLIK BODŮ ( 19 + 9 ) ZAZNAMENAL PŘED STARTEM ŠAMPIONÁTU VE 2 1 REPREZENTAČNÍCH ZÁPASECH. " JSEM RÁD, ŽE ŠAMPIONÁT VYŠEL DO RELATIVNĚ SNADNĚJŠÍHO OBDOBÍ. NECHCI TO ZLEHČOVAT, POŘÁD JDE O STUDIUM MEDICÍNY, ALE NEJSEM POD TLAKEM

Foto: MATĚJ HAVLAS

FOTO: CESKYFLORBAL. CZ

Foto: OPORA. Číslo 13 patří v národním týmu Matěji Havlasovi, dvojnásobnému juniorskému mistrovi světa.

FOTO: CESKYFLORBAL. CZ (4x)

Foto: SE ŠVÉDY. Severský soupeř je největším favoritem šampionátu, Češi se mu budou snažit cestu na vrchol zatarasit.

Foto: ELITNÍ ČESKÝ ÚTOK. Matěj Havlas (uprostřed) s Markem Benešem a Filipem Langrem.

O autorovi: TEXT: ZDENĚK JANDA, zdenek.janda@cncenter.cz

10. 11. 2022; helpnet.cz

Parkinsonovu chorobu je možné odhalit z mimiky obličeje

10.11. 2022 - 03:23

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby. Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáží odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra (černá substance). Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu...

ordinace.cz

9. 11. 2022; ordinace.cz

Parkinsonovu chorobu je možné odhalit z mimiky obličeje

Onemocnění se nejčastěji objevuje ve věku 65 let, ale jsou diagnostikováni i pacienti v mladším věku, asi 5 až 10 % je diagnostikovaných ve věku pod 50 let. Muži mají o něco vyšší riziko rozvoje onemocnění než ženy.

Parkinsonova nemoc má desítky příznaků, které nejsou všechny vyjádřeny u každého pacienta. Diagnóza je stanovena obvykle na základě tzv. motorických příznaků – hlavními jsou klidový třes, zpomalenost pohybů a svalová zatuhlost. Jejich projevy jsou například snížení mimiky, zmenšování písma, úbytek spontánních pohybů, zhoršení držení těla – předklon, pokles souhybů na horních končetinách při chůzi. Mezi nemotorické příznaky patří změny nálady, poruchy úsudku a paměti, zácpa, časté močení, bolesti kloubů a další. Onemocnění má progresivní charakter, v pozdním stádiu dominují poruchy stability, chůze a poruchy paměti a úsudku, příznaky, které je těžké ovlivnit.

Parkinsonova choroba je dosud nevyléčitelným onemocněním, lékaři však dokáží cílenou léčbou potlačit příznaky nemoci a pomocí rehabilitačního cvičení i zpomalit její rozvoj.

Vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

8. 11. 2022; ABC

Roboticti sportovc

Zápolení mechanických strojů

Sprintují na dráze, kde je jejich protivníkem čas, ale bojují i mezi sebou za přítomnosti skandujících diváků.

Se zajímavým rekordem se pochlubil tým vědců z robotického institutu Oregonské státní univerzity vedený profesorem Jonathanem Hurstem. Dvounohá umělá běžkyně jménem Cassie pod jejich dohledem světový rekord v kategorii dvounohých robotů na trati 100 metrů, který přímo na místě certifikovali komisaři Guinnessových světových rekordů.

Chvályhodné tempo

Zaznamenaný čas od startovní k cílové čáře činil 24,73 vteřiny. To je sice výrazně pomaleji, než činí aktuální lidské rekordy (9,58 mezi muži a 10,49 mezi ženami), avšak zároveň skutečně svižně. Pro představu: Tato rychlost odpovídá běžeckému tempu 4:10 na kilometr, což je pro rekreační běžce velmi slušný výkon, se kterým by se nemuseli stydět účastnit ani různých závodů. Svým sprinterským rekordem Cassie navazuje na předchozí kariéru vytrvalostní Běžkyně. Loni totiž uběhla trať dlouhou 5 kilometrů v městském prostředí za 53 minut.

Běžkyně za 25 milionů korun

Protože sami závodící roboti nemají vlastní vědomí, jsou jednotlivá zápolení robotických sportovců spíše kláním mezi týmy šikovných mechaniků těmi, kteří drží v ruce dálkové ovladače. V tomto pří padě šlo o výzkumnou skupinu, která se rozvoji běžeckých schopností věno vala celých 16 měsíců. Získala na to grant ve výši 1 milion dolarů od americké vládní agentury DARPA, která sponzoruje i soutěže autonomních robotů, v nichž pravidelné úspěchy zaznamenávají studenti FEL ČVUT psali jsme v 4/2021, článek najdete také na www.abicko.cz).

Ke startu připravit!

Pyšní se zejména schopností chodit po dvou nohách stejně jako lidé, překonávat terénní překážky a doručovat lehčí balíčky. Tvůrci specifických úprav pro absolvování rekordu na 100 metrů přiznali, že největší problém jim nečinil samotný rychlý běh, ale proces startu a cíle, kdy musí robot zaujmout a poté opustit běžeckou pozici a nezhroutit se u toho na zem. Výsledkem výzkumu bylo mimo jiné i zjištění, jak moc se zákonitosti biomechaniky známé ze světa lidí dají aplikovat i na běhající roboty.

Vzhůru na robolympiádu

Robotické sporty rozhodně nejsou žádnou novinkou. V minulosti jsme měli možnost vidět například čínského robotického basketbalistu nebo historicky první soutěž robotických lyžařů, která se odehrála u příležitosti Zimních olympijských her v roce 2018 v jihokorejském Pchjongčchangu. Se svými robotickými parkuristy, kteří umějí překonávat různorodé městské překážky, skákat salta a pohybovat se velmi podobně jako lidé, se pochlubila i firma Boston Dynamics, která stojí za slavným čtyřnohým robotem Spot. Radost z předvedeného výkonu a dosažených sportovních úspěchů je však u robotů jen předem naprogramovaným algoritmem spuštěným po stisknutí tlačítka na ovladači. A to je zatím ten největší rozdíl mezi skutečným a robotickým sportem.

Bojové robotí sporty

Stejně jako v případě lidí soupeří i roboti navzájem v kompetitivních bojových sportech. Mezinárodní bojová klání s názvy BattleBots a Robot Wars už existují více než dvacet let a vystřídaly se v nich stovky bitevních robotů, kteří zápasí ve speciálních arénách. Navzájem m se tam rozřezávají motorovými pilami, ošlehávají plamenomety i porcují sekáčky na maso. Vítězem klání může být jen ten nejodolnější a nejděsivější ze všech bojových robotů.

Foto: Cassie od Agility Robotics existuje v různých variantách, liší se barvami i způsobem užití

Foto: Velkolepé studio, zkušený moderátor, televizní kamery a přenosy do desítek zemí světa. Robotí bitvy jsou sportem s miliony fanoušků

Foto: Oheň a hrubá síla, nebo hbitost a schopnost otočit protivníka na záda? Taktice se meze nekladou

Foto: Výkon na trati 100 metrů byl b bezprostředně zaznamenán do nejznámější knihy rekordů

Foto: Na startovní bloky zapomeňte. S vyběhnutím musí robotické sprinterce pomoci lidští kolegové

Foto: Loni si Cassie zaběhla 5km trať po univerzitním městečku Corvallis

Foto: Dvounohý robot Cassie se využívá k výzkumu na celé řadě univerzit

FOTO AGILITY ROBOTICS, OREGON STATE UNIVERSITY, PROFIMEDIA.CZ

8. 11. 2022; systemonline.cz

Soutěž diplomových prací IT SPY už zná letošní finalisty

Soutěž IT SPY zveřejnila 8 nejlepších diplomových prací z oblasti IT, jejichž autoři se utkají o hlavní ceny na finále 24. listopadu v Praze.

Finalisté vzešli z téměř 1200 IT prací vysokoškoláků obhájených v minulém akademickém roce na předních českých a slovenských univerzitách. Talentovaní mladí informatici v nich řeší teoretické i praktické problémy, které trápí dnešní společnost. Jde například o boj proti šíření dezinformací, padělání osobních dokladů, komunikaci se zákazníkem s využitím umělé inteligence, ale také problematiku energetiky či zdravotnictví.

Blíže se s finálovými projekty může veřejnost seznámit na webu soutěže https://www.itspy.cz/rocnik/2022, kde již odstartovalo i hlasování o Cenu veřejnosti.

Ve finále soutěže IT SPY se spolu utkají nejkvalitnější diplomové práce, které byly vloni obhájeny na předních českých a slovenských IT fakultách. Ve výčtu finalistů najdete široké spektrum řešených témat. Jedna z prací se zaměřuje na řešení globálního problému šíření dezinformací. Autor navrhuje automatizované vytváření souhrnů zpráv, které má usnadnit ověřování faktů, což je nezbytné při vyhodnocování dezinformačních článků. Z oblasti zdravotnictví čerpá práce zaměřená na matematické řešení, které modeluje šíření ultrazvuku lidskou lebkou, což lze využít např. při léčbě Parkinsonovy choroby. Práce již získala odborná ocenění i podporu MŠMT ČR. Další soutěžní práce ze zdravotnictví navrhuje algoritmy pro lepší vyhodnocování vstupních obrazových dat v biomedicínském výzkumu.

Naopak na oblast firemní komunikace se zákazníkem se zaměřuje další finalista. Jeho systém bude schopný automatizovaně kategorizovat zákaznické požadavky pomocí umělé inteligence.

Ryze praktický dopad má práce zaměřená na detekci falešných ochranných prvků na osobních dokladech. Potřeba zvýšení bezpečnosti roste spolu s rozšiřováním informačních technologií a zaváděním vzdálené komunikace s úřady.

Přehled finalistů soutěže IT SPY 2022 :

Son Hai Nguyen (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií): "Aproximace šíření zvuku neuronovými sítěmi"

Filip Koukal (Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta): "Automatická kategorizace zákaznických požadavků"

Ing. Jan Pašek (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd): "Generování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyce"

Mgr. Matúš Revický (Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Prírodovedecká fakulta): "Podnikové aplikace založené na blockchainu"

Ing. Jiří Ulrich (ČeskévysokéučenítechnickévPraze, Fakultaelektrotechnická): "Vícenásobný lokalizační systém kamer založený na značkách"

Ing. Lucia Piatriková (Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky): "Vizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukaze"

Na nejúspěšnější diplomanty čekají zajímavé ceny. "Největší odměnou nejen pro absolutního vítěze, ale také pro všechny zúčastněné finalisty, je možnost zviditelnit se před porotou a dostat prostor představit svou práci odborné veřejnosti. Tato příležitost může pomoci zatím neznámým talentům vstoupit do odborného pole a snáze odstartovat svoji kariéru. Jsme rádi, že můžeme již 13 let pomáhat začínajícím hvězdám v informatice zazářit," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost PROFINIT, která soutěž spolupořádá a je garantem hlavní ceny soutěže. Absolutní vítěz soutěže IT SPY 2022 získá od společnosti PROFINIT odměnu 2000 €. Vedoucí vítězné práce pak získá 200 € jako poděkování za dobrou přípravu svého studenta.

Hlavní partner soutěže IT SPY společnost T-Mobile letos udělí cenu vynikající práci v oblasti IT dle vlastních kritérií. "Cena se zaměřuje na práce, které jsou inovativní, přináší nový vhled a propojení témat, nejen v oblasti Telco, ale zároveň mají praktický a pozitivní dopad pro společnost," vysvětluje Pavla Frindtová, HR Business Partner, T-Mobile. Nejdůležitější kritéria této kategorie jsou inovativnost práce, kvalita diskuze odrážející hloubku myšlení, praktičnost a pozitivní společenský dopad. Odměnou pro vítěze této ceny bude iPad Air. První tři finalisté dostanou také poukaz na školení dle vlastního výběru v hodnotě 10.000 Kč od společnosti GOPAS. Vítěz Ceny veřejnosti získá outdoorovou kameru.

8. 11. 2022; wigym.cz

Energetická olympiáda – celostátní kolo

Jak už jsme Vás informovali v pátek 14. října 2022 se uskutečnilo prostřednictvím internetového portálu školní kolo Energetické olympiády.

Ve tříčlenných skupinách plnilo zadání online 470 družstev z celé republiky. Tým 2.D, který tvořili David Orlík, Martin Obšil a Jonáš Tomešek obsadili 10. místo a družstvo 6.A Jindřich Kašparec, Vojtěch Střílka a Štěpán Třaskoš místo 25. Obě tato umístění zaručila studentům postup do celostátního kola, které se uskutečnilo ve dnech 3.11. – 4.11. 2022 na FEL ČVUT v Praze.

Ve čtvrtek ve večerních hodinách byla soutěžícím představena témata ke zpracování, vyslechli si přednášku s názvem Energetická gramotnost. V pátek 4. listopadu týmy pracovaly na projektech, které ve své " pětiminutovce " představili odborné porotě i kolegům.

V konečném pořadí se tým z 2. D umístil na úchvatném druhém místě. https://www.energeticka-gramotnost.cz/_files/ugd/521834_686cf2dca2c0403799d833b7c91bc7df.pdf

Ani tým z 6. A se neztratil a obsadil 13.místo.

Gratulujeme a všem soutěžícím děkujeme za vzornou reprezentaci školy.

energetická olympiáda

8. 11. 2022; cvut.cz

ČVUT ukáže středoškolákům a jejich vyučujícím, že i na střední škole má chemie své místo

Datum zveřejnění: Ukázat praktické využití chemie v praxi je hlavním cílem celodenní vzdělávacího bloku Chemie na ČVUT, který proběhne v pátek 11. listopadu 2022.

Je určen především učitelům chemie, pro ně je akreditován jako kurz Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP), ale přihlásit se mohou také středoškoláci či další zájemci. Společně jej zajišťují odborníci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI), Fakulty stavební (FSv), Kloknerova ústavu (KÚ), Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty strojní (FS) a vzdělávacího institutu Letec.

"Motivovat mládež ke studiu chemie je poměrně těžké, musí se naučit poměrně hodně teorie a mnohdy netuší, k čemu by jim mohla posloužit. A právě tady chceme učitelům – kolegům – podat pomocnou ruku a nabídnout jim zajímavé ukázky uplatnění chemie v praxi," vysvětluje Petr Distler z Katedry jaderné chemie FJFI, který se popularizací výuky chemie zabývá dlouhodobě. Mimo jiné učí chemii na pražském Gymnáziu Altis a je třeba jedním z porotců grantu Bezva chemie Nadace Experientia.

Chemie na ČVUT přináší během dopolední části několik přednášek různých odborníků z několika fakult ČVUT v Praze. Prof. Milena Pavlíková z FSv bude mluvit o přednostech i nevýhodách moderních analytických metod poznávání materiálů oproti jejich klasickým předchůdcům. O využití chemie v korozivním inženýrství, které mimo jiné pomáhá kontrolovat pevnost různých staveb, zase bude hovořit Petr Pokorný z KÚ. Do oblasti radioaktivních látek v medicíně posluchače zavede Martin Vlk z FJFI. "Snažíme se program poskládat tak, aby si v něm každý našel něco zajímavého a inspirativního a abychom přinesli něco nového i pro ty kteří už se účastnili některého z předchozích ročníků semináře Chemie na ČVUT," vysvětluje Petr Distler.

Po obědě pak následují dílny přímo v laboratořích jednotlivých fakult. Tam si účastníci rozdělení do malých skupinek mohou vyzkoušet různé experimenty. "V naší laboratoři se učitelé seznámí s fyzikálním principem a aplikacemi rentgenové fluorescenční analýzy, jež je jednou z atomových a jaderných metod sloužících ke stanovení složení látek. Ve srovnání s jinými chemickými analytickými technikami je její přednostní nedestruktivnost, díky čemuž nachází uplatnění například při studiu vzácných předmětů kulturního dědictví," vysvětluje Pavel Novotný z Katedry dozimetrie a ionizujícího záření FJFI, který jedno z laboratorních cvičení povede. Připraveno je celkem osm různých cvičení.

7. 11. 2022; Vitalia.cz

Čeští vědci vyvinuli diagnostiku Parkinsonovy nemoci z mimiky a hlasu

Zhoršení výslovnosti a ztuhnutí části obličejových svalů patří mezi nejčastější rané příznaky Parkinsonovy nemoci. Čeští vědci na tom založili dvě metody, s jejichž pomocí dokáží nemoc diagnostikovat ještě před tím, než si jí všimne pacient. Včasná diagnostika je klíčová pro léčbu i ověření toho, zda zabrala.

Parkinsonova nemoc patří k závažným nevyléčitelným poruchám centrální nervové soustavy. Patří mezi neurodegenerativní onemocnění, je pro ni charakteristická postupná ztráta funkce neuronů (nervových buněk mozku), včetně jejich odumírání. Při Parkinsonově nemoci ubývají buňky produkující dopamin, tedy látku zajišťující přenos signálů mezi neurony.

Dopamin je zodpovědný za správnou funkci mozku a a různé aspekty lidského chování. Pokud produkce dopaminu nefunguje správně, pro organismus pacienta to má dalekosáhlé důsledky.

Proč při Parkinsonovi umírají neurony

Parkinsonova nemoc byla poprvé popsána před více než 200 lety, přesto o ní vědci a lékaři neví zdaleka vše. "Její příčinu vlastně stále úplně neznáme, ale víme, že existuje protein zvaný alfa-synuklein a ten se u nemocných začne srážet v nervových buňkách. V těch postupně vznikají inkluze (pro tělo toxické odpadní látky vznikající vlastní činností buňky, pozn. red.). Vznik inkluzí je spojen s následnou poruchou funkce nervových buněk," popisuje Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

Po devíti letech vstal z vozíku. Elektroda v páteři muži vrátila hybnost nohou

"Synuklein zpočátku postihuje určité populace nervových buněk, postupně se ale v nervovém systému šíří," doplňuje Petr Dušek s tím, že většinou trvá léta, než pacient rozvíjející se chorobu zaregistruje. "Za lékařem přijde obvykle ve stádiu, kdy synuklein postihne motorické funkce, takže se mu třeba zhorší písmo, má problém najíst se příborem nebo není schopen si zapnout knoflíky u košile," vyjmenovává příklady.

Parkinson se může projevit ztrátou čichu

Nemoc ale začíná mnohem dříve, než se projeví postižení jemné motoriky. "Onemocnění se šíří z čichového nervu a vstřebá se z bloudivého nervu, takže první příznaky, než se onemocnění dostane do mozkového kmene, jsou porucha čichu nebo zácpa," doplňuje Michal Novotný z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT). Potíže s čichem má podle něj 90 procent pacientů.

Křik ze sna opravdu znamená velké riziko Parkinsonovy choroby

Počátek nemoci je často spojen se svalovou ztuhlostí. "Pacienti jsou celkově napjatí, takže mají například abnormální držení těla, což je patrné třeba při chůzi, kdy jsou lehce nahrbeni a mají ztrátu normálního souhybu rukou," uvádí docent Dušek. Svalové napětí může být pro pacienty bolestivé, přičemž jeden z prvních projevů onemocnění může být třeba bolest ramene, protože to je dlouhodobě kvůli svalové ztuhlosti v nepřirozeném postavení.

Třes, který si veřejnost s Parkinsonovou nemocí spojuje nejčastěji, naopak není až tak typickým příznakem. "Je přítomen u 50 procent pacientů, takže jeho přítomnost není pro diagnózu nutná," podotýká neurolog.

Dvě nové metody pro včasnou diagnózu

Na rané a časté příznaky Parkinsonovy nemoci, které si s ní pacient vlastně ani nespojí, sází dvě metody vyvinuté týmem vědců z FEL ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. LF UK. Jde o akustickou analýzu řeči a automatickou videoanalýzu pohybů obličeje.

Obě metody využívají toho, že až 92 procent pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí ztrátou spontánních pohybů obličeje. To se projevuje ztuhnutím svalů a ve finále může vyústit v "poker face". Onemocnění postihuje také jazyk.

Jsme to, co si pamatujeme? O co všechno člověk přichází se ztrátou paměti

První z metod pomáhá určit diagnózu z melodii řeči. V tomto případě jde o metodu, jež se na půdě ČVUT a 1. LF UK zrodila již před 15 lety a v praxi již našla uplatnění. Mimo jiné ji využívají farmaceutické společnosti v klinických studiích nových léčiv. Novinkou je využití této diagnostiky v mobilní aplikaci nazvané SmartSpeech. Projekt zaměřený na sledování pacientů prostřednictvím aplikace v jejich mobilních telefonech vědci spustili v roce 2021 a je zatím ve stadiu výzkumu.

Druhá metoda se používá při diagnostice Parkinsonovy nemoci z mimiky, tedy pohybů svalů obličeje. V tomto případě jde o novinku, kterou vědci zatím testují jen v laboratoři. Hodnocení mimiky sice už nyní patří do standardního neurologického vyšetření, dosud však mimiku nebylo možné v brzkých stádiích nemoci objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Složení vědeckého týmu, jenž vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě:

ČVUT

doc. Ing. Jan Rusz, Ph.D.

Ing. Michal Novotný, Ph.D.

Ing. Tereza Tykalová, Ph.D.

1. LF UK a VFN

doc. MUDr. Petr Dušek, Ph.D.

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., FCMA, FEAN

Mgr. Hana Růžičková, Ph.D.

Podle vědců má každá z metod u nově diagnostikovaných pacientů, kteří dosud nebyli s Parkinsonem léčeni, zhruba osmdesátiprocentní úspěšnost. Vědci ale zatím obě metody nenakombinovali do jedné analýzy. Až se tak stane, předpokládají, že efektivita bude ještě vyšší. Napomoci tomu má i to, že analýzy hlasu a mimiky se budou u jednoho člověka časem opakovat (aktuálně věci provádí pouze jedna u každého testovaného) a záznam bude delší. V laboratorních podmínkách totiž dosud činil 90 vteřin. Delší záznam by mohlo přinést používání aplikace SmartSpeech v domácím prostředí pacienta.

Podle odhadu výzkumníků by se ale za 5 až 10 let mohly obě metody začít uplatňovat v širší praxi. Tedy i v ordinacích neurologů. Prosazení diagnostických metod z ČVUT a 1. LF UK ale bude mimo jiné záležet na tom, zda obstojí v zahraniční konkurenci.

Určení diagnózy předchází sběr dat

Aby mohly být řeč nebo mimika analyzované, musí se sejít odborník s pacientem v prostředí bez hluku. Při sběru dat pro analýzu sedí naproti sobě. Pacient má na sobě umístěný mikrofon a jeho projev snímá také kamera s vysokou kvalitou záznamu.

Sběr dat probíhá tak, že logoped či někdo jiný (nemusí jít o zdravotníka) pacienta instruuje k provádění různých řečových úloh. Mezi ně patří například rychlé opakování slabik, prodloužená fonace, čtení úryvku z knihy Karla Čapka, krátký monolog či spontánní řeč (například popis koníčků). Při těchto úlohách se zaznamenává pacientům hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Ten odborníci analyzují zejména z části, kdy pacient hovoří spontánně.

Jak diagnostické metody fungují

Zvukový a kamerový záznam z vyšetření se následně dočkají analýzy. Nedělá ji ovšem člověk, ale počítač. Výhodou toho je, že výsledky, které mohou mít třeba podobu grafu, lze považovat za objektivní. Navíc metody jsou zdokonalovány tzv. strojovým učením. "Není to ovšem tak, že data dáme do stroje a z něj vypadne ‚máte Parkinsonovu nemoc‘, ale stroj nám přesně detekuje důležité příznaky nemoci," říká pro Vitalia.cz Jan Rusz z FEL ČVUT a Neurologická klinika 1. LF UK a VFN. Vyřčení toho, že pacient má Parkinsona, je tedy stále v rukou lékaře.

Princip analýz je takový, že vědci mají nashromážděny informace o tom, jak se chová řeč a mimika zdravých lidí. Aby dala získali, sestavili tzv. kontrolní skupinu ze zdravých jedinců. Jejich biometrické ukazatele následně strojově srovnávají s projevy lidí, kteří mají Parkinsonovu nemoc, byť to zatím ještě neví.

"Pokud intonuje zdravý člověk, má nějakou variabilitu hlasivkové frekvence, protože intonaci vytvářím rychlostí kmitání hlasivek. Pokud u někoho propukne Parkinsonova nemoc, tato variabilita se snižuje," vysvětluje Jan Rusz.

Akustická analýza řeči počítačem

Tato metoda sází na to, že tuhnutí svalů obličeje se promítá do výslovnosti. "Řeč je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou," uvádí Petr Dušek.

Nedostatků v řeči využívá akustická analýza. "U zvukového záznamu jde o digitální zpracování signálu. Na něj jsou aplikovány různé matematické modely, jež objektivně vyhodnocují různé aspekty poruchy řeči. Třeba zhoršenou artikulaci samohlásek, sníženou hlasitost řeči, její zhoršenou plynulost s prodlouženými pauzami a záseky nebo pro Parkinsonovu nemoc typickou monotónnost, tedy že pacient mluví na stejné frekvenci," podotýká Jan Rusz.

Automatická videoanalýza pohybů obličeje

Videoanalýza pohybů obličeje využívá 12 biometrických ukazatelů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti.

Vědci vyvinuli algoritmus, tedy opakovatelný návod k vyhodnocení videozáznamu, jenž popisuje změny tvaru obličeje. Konkrétně změří změny vzdálenosti mezi významnými obličejovými body a také ve vráskách. Je to možné díky tomu, že videoanalýza zachytí rozdíly změn textury (struktury) v předem definovaných oblastech obličeje.

"Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu. Provází je pokles emoční mimiky během mluvení," popisuje výzkumník Michal Novotný.

Jenže pokles mimiky a vyhlazení vrásek může být přítomné také u člověka, který si dopomůže k mladistvému vzhledu estetickými zákroky. Odborníci proto připouštějí, že aplikace botulotoxinu nebo různých výplní znamená, že videoanalýza nebude vypovídající. "Analýzy nejsou aplikovatelné na každého," připouští Jan Rusz s tím, že podobné je to u pacientů s onemocněním hlasivek.

Galerie: Jak probíhá diagnostika Parkinsonovy choroby z řeči a mimiky

Jak probíhá diagnostika Parkinsonovy choroby z řeči a mimiky

K čemu včasná diagnostika slouží

Cílem českými vědci vyvinutých metod je odhalení a sledování Parkinsonovy nemoci zejména u lidí, kterým dosud nebyla diagnostikována. Včasná diagnostika onemocnění totiž umožňuje nasadit dříve účinnou léčbu. Parkinsonova nemoc je sice nevyléčitelná, to ovšem neznamená, že medicína nehledá cestu, jak pacienta léčit a zbrzdit poškozování a odumírání neuronů. Budoucím cílem pak je, aby průběh Parkinsona dokázali lékaři zvrátit ještě dříve, než onemocnění propukne, a tím předešli poškození neuronů.

Metody navíc pomohou velmi rychle ověřit, jak nasazená léčba funguje a zda mu vůbec pomáhá. To pomůže jak lékaři, tak třeba farmaceutickým společnostem při vývoji nových léčiv. Analýzy pomáhají také vytipovat pacienty vhodné pro klinické studie nových léků. V současné době sice neexistuje žádná léčba, která by neurony před jejich poškozením zachránila, ve vývoji jsou ale nové, nadějné léky a farmaceutické firmy i lékaři potřebují při jejich testování zhodnotit, zda jsou účinné, či nikoliv.

Nezabírá vám léčba nebo lék neexistuje? Můžete se zkusit dostat do klinické studie

"Metody jsou důležité kvůli dvěma faktorům, které v současné době brzdí vývoj léčby Parkinsonovy nemoci. Jednak jde o včasnou diagnózu, protože ve chvíli, kdy se k nám pacienti dostávají, tak u nich nemoc je přítomná třeba již 20 let, ale trendem je nasadit léčbu ještě před tím, než pacienta onemocnění přivede do ambulance," uvádí lékař Petr Dušek. "Druhým faktorem je, že pokud je vyvíjena nová účinná látka, tak průběh té nemoci je tak pomalý, že případné zlepšení zdravotního stavu pacienta nebylo možné objektivně změřit," doplňuje.

Sledovat změny hlasu lze i na dálku

Metodu postavenou na práci s intonací lze dostat ve formě aplikace s názvem SmartSpeech do mobilního telefonu, což umožňuje dlouhodobé sledování a vyhodnocování zdravotního stavu na dálku. "Pokud aplikace zaznamená změny hlasu, uživatele na ně upozorní a on se může objednat na komplexní neurologické vyšetření," podotýká Jan Rusz.

Benefity používání aplikace SmartSpeech vědci testují od loňského roku ve výzkumném projektu. Do něj se zapojilo 75 vytipovaných dobrovolníků, kteří mají dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory. "Aplikace zaznamená všechny hovory, následně ale vyzve uživatele, aby si vybral, zda hovor má vymazat, nebo jej poslat k další analýze. Pokud tak učiníte, máte ještě 24 hodin na jeho dodatečné smazání," vysvětluje odborník, jak funguje ochrana pacientů před vyzrazením intimních informací.

Projekt, který pracuje s modulací hlasu, nikoliv mimikou, umožní vědcům získat delší typy záznamů než v laboratoři, což může vést k přesnějšímu vyhodnocování toho, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní (tj. ochraňující neurony, pozn. red.) léčby," dodává docent Rusz.

Ztratila se nám babička, má Alzheimera. Nepotkali jste ji?

Výzkumníci počítají s tím, že verbální projev každého z nás je do jisté míry individuální. "Proto aplikace pracuje se změnami v čase. Pokud se projev u toho, kdo ji používá, za rok výrazně změní, je to známka toho, že se v mozku děje něco, co je zřejmě patologické," vysvětluje Petr Dušek s tím, že jen samotné upozornění z aplikace pro diagnózu nebude stačit. Lékař se bude vždy opírat o více projevů nemoci. Pokud se k poruše hlasu přidá i porucha mimiky či čichu, pravděpodobnost toho, že má pacient Parkinsona, se zvyšuje.

Práci českých vědců z ČVUT a 1. LF UK v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

Pro vědce jde o potvrzení, že se vydali správným směrem, jenž má navíc další budoucí potenciál. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza, cerebelární ataxie nebo Huntingtonova nemoc," podotýká Jan Rusz.

7. 11. 2022; Vitalia.cz

Čeští vědci vyvinuli diagnostiku Parkinsonovy nemoci z mimiky a hlasu

Dopamin je zodpovědný za správnou funkci mozku a a různé aspekty lidského chování. Pokud produkce dopaminu nefunguje správně, pro organismus pacienta to má dalekosáhlé důsledky.

Proč při Parkinsonovi umírají neurony

Po devíti letech vstal z vozíku. Elektroda v páteři muži vrátila hybnost nohou

Parkinson se může projevit ztrátou čichu

Křik ze sna opravdu znamená velké riziko Parkinsonovy choroby

Dvě nové metody pro včasnou diagnózu

Jsme to, co si pamatujeme? O co všechno člověk přichází se ztrátou paměti

Složení vědeckého týmu, jenž vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě:

ČVUT

doc. Ing. Jan Rusz, Ph.D.

Ing. Michal Novotný, Ph.D.

Ing. Tereza Tykalová, Ph.D.

1. LF UK a VFN

doc. MUDr. Petr Dušek, Ph.D.

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc., FCMA, FEAN

Mgr. Hana Růžičková, Ph.D.

Určení diagnózy předchází sběr dat

Jak diagnostické metody fungují

Akustická analýza řeči počítačem

Automatická videoanalýza pohybů obličeje

Videoanalýza pohybů obličeje využívá 12 biometrických ukazatelů popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti.

Galerie: Jak probíhá diagnostika Parkinsonovy choroby z řeči a mimiky

Jak probíhá diagnostika Parkinsonovy choroby z řeči a mimiky

K čemu včasná diagnostika slouží

Nezabírá vám léčba nebo lék neexistuje? Můžete se zkusit dostat do klinické studie

Sledovat změny hlasu lze i na dálku

Benefity používání aplikace SmartSpeech vědci testují od loňského roku ve výzkumném projektu. Do něj se zapojilo 75 vytipovaných dobrovolníků, kteří mají dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizují své běžné telefonní hovory. "Aplikace zaznamená všechny hovory, následně ale vyzve uživatele, aby si vybral, zda hovor má vymazat, nebo jej poslat k další analýze. Pokud je pošle k analýze, má ještě 24 hodin na dodatečné smazání hovoru," vysvětluje odborník, jak funguje ochrana před vyzrazením intimních informací.

Ztratila se nám babička, má Alzheimera. Nepotkali jste ji?

Práci českých vědců z ČVUT a 1. LF UK v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

7. 11. 2022; cvut.cz

Nová naděje v boji proti Parkinsonově chorobě

Datum zveřejnění: Vědci z ČVUT v Praze spolu s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsou blíž k léčbě dosud neléčitelné Parkinsonovy choroby.

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka

Vyvinuli metodu, díky které jsou schopni rozeznat příznaky podstatně dřív než neurologové v ordinacích. A ve světě už za to sklízejí první úspěchy.

Martin POUVA, moderátor

Jen v Česku nemocí trpí minimálně 50 000 lidí.

Michal NOVOTNÝ, výzkumný pracovník ČVUT - Fakulta elektrotechnická

Já to budu počítat. Jakmile budeme mít dost opakování, tak na vás budu mávat.

Ivan BERKA, redaktor

Pacientka dostává mikrofon. Její obličej snímá videokamera.

Michal NOVOTNÝ, výzkumný pracovník ČVUT - Fakulta elektrotechnická

To vyšetření se tedy skládá z několika řečových úloh. Trvá zhruba půl hodiny.

Ivan BERKA, redaktor

Další den pak zabere analýza obrazových a zvukových záběrů.

Michal NOVOTNÝ, výzkumný pracovník ČVUT - Fakulta elektrotechnická

Detekujeme jednotlivé markery, které popisují pohyby očí, pohyby očí, pohyby horního rtu, pohyby dolního rtu.

Ivan BERKA, redaktor

Počítač současně vyhodnocuje pacientovu mluvu. Vše porovnává s databází stovek zdravých a stovek nemocných v raném stadiu.

Petr DUŠEK, neurolog, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Tahleta metoda je průlomová v tom, to, co oni hodnotí pomocí toho počítačovému systému, tak my hodnotíme subjektivně. Počítačová analýza je přesnější než to hodnocení neurologa.

Ivan BERKA, redaktor

Parkinsonova choroba je neléčitelná a její příčina je neznámá.

Petr DUŠEK, neurolog, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Jsme schopný do mozku dodat to, co tam chybí, ale nejsme žádným způsobem schopný tu nemoc zpomalit nebo ji zastavit. Ty úplně první příznaky jsou ztráta čichu a zácpa.

Ivan BERKA, redaktor

o je ale 10 i více let předtím, než lidé neurologa vyhledají.

Marie, pacientka s Parkinsonovou chorobou

Třes a začala jsem zvedat málo nohu. Začala jsem zakopávat.

Ivan BERKA, redaktor

Metoda vědcům dává naději na průlom v léčbě. Teď se budou snažit vytvořit skupinu pacientů, která bude v tak mírném stupni postižení, že nemoc bude možné porazit. Včasný záchyt je zcela klíčový.

Petr DUŠEK, neurolog, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Věříme, že by mohla mít efekt na zpomalení nemoci.

Ivan BERKA, redaktor

Bývala byste raději, kdyby se to zjistilo dříve?

Marie, pacientka s Parkinsonovou chorobou

Ano, samozřejmě.

Ivan BERKA, redaktor

Cílem výzkumu je všechny tyto poznatky převést do jednoduché aplikace v mobilním telefonu, která bude umět Parkinsonovu nemoc odhalit třeba z toho, jak telefonujeme.

Ivan Berka, televize Nova.

Zdroj:

TV NOVA

7. 11. 2022; cvut.cz

Interaktivní instalace Forum Robotum přilákala na FEL ČVUT 24 000 návštěvníků Signal Festivalu

Datum zveřejnění: 13.–16. 10. proběhl na několika místech v Praze desátý ročník Signal Festivalu.

Poprvé se ho účastnila také Fakulta elektrotechnická FEL ČVUT s instalací Forum Robotum . Během čtyř návštěvních dnů přilákala neuvěřitelných 24 000 lidí všech věkových kategorií, což z události dělá jednu z největších popularizačních aktivit fakulty posledních let. Je vidět, že společná budoucnost lidí a robotů je téma, které hýbe společností!

Video z instalace FELu - https://youtu.be/65mZvCxGylU

Říše robotických zvířat

Co mohli návštěvníci zažít? Tým složený z vědců, studentů a externího designéra proměnil dvůr kampusu na Karlově náměstí v robotickou zoo. Čtyři typy výzkumných robotů se promenovali po vyvýšených pódiích a ukazovali, co umí. Pro účely instalace byli roboti rozšíření o LEDkové exoskeletony, jejichž barevná proměna sloužila k interakci s návštěvníky. Svítící orgány připomínaly tvarem krovky hmyzu, poupata, paví ocasy nebo motýlí křídla. A není to náhoda! Anatomie a pohyb některých robotů (např. šestinohého pavouka nebo robotického psa) jsou totiž odvozeny od reálných zvířat, a tak i tyto prvky našla inspiraci v přírodě.

"Na rozdíl od skutečných živočichů jsou ale roboti pořád jen pouhé stroje, a tak měli problémy s adaptací na změnu okolního prostředí," vzpomíná koordinátor robotické smečky Bedřich Himmel. "V průběhu večera padala mlha a pódium se začalo zrcadlově lesknout (alespoň pro některé senzory) a klouzat. Proto jsme museli čtyřnohé roboty vybavit speciálními návleky vyrobenými z protiskluzových rukavic a upravit parametry řídicích algoritmů,” vysvětluje Himmel, jak si s nečekanými výzvami na místě poradili.

Svět, jak ho vidí roboti

Na velkém plátně se promítala hloubková mapa prostoru, kterou si roboti konstruovali pomocí lidarů (laserových měřičů vzdálenosti). V reálném čase tak diváci mohli sledovat, jak stroje vidí svět kolem sebe včetně nás.

Tato mapa zprostředkovávala i samotnou interakci s diváky. V prostoru byly virtuální krychle různých barev a zvýšený pohyb v jednotlivých částech vyslal příslušný barevný signál robotům. Lidé na roboty mávali, zvedali své děti na ramena nebo tancovali podle návodné animace na plátně. Proměna světelných prvků na robotech vždy rozveselila všechny pozorující (zejména, když se všichni roboti naráz zbarvili do výrazné červené) a současně byla ukázkou toho, jak by může vypadat odezva robotů na naši přítomnost.

Zaposlouchejte se do elektromagnetického pole

Nějakého robota už asi viděl každý z nás, ať už jde o jednoduché hračky, průmyslové stroje nebo experimentální systémy pro výzkum. Už jste ale někdy slyšeli, jak takový robot zní? Není to úplně běžné! A tak jsme se rozhodli pomocí snímače z kytary převést elektromagnetické pole robotů na zvukovou stopu. Tu jsme následně zharmonizovali, takže celý prostor zaplnila magická hudba připomínající soundtrack ze sci-fi filmů. A připevnili jsme také snímače přímo na robotické psy SPOTy, kteří při pohybu vydávali temné tóny.

Za tímto komplexním audio zážitkem stojí talentovaný doktorand Vojtěch Leischner z Katedry počítačové grafiky a interakce. Potěšený úspěšností instalace nedovede skrývat nadšení: "Neobešlo se to bez spousty e-mailů a porad, ale byla to větší legrace než jsem čekal! Našel jsem nové přátele, zjistil jsem, že i robotům to klouže a potřebují polomáčené rukavice, a zkusil jsem se projet na elektrickém monokole kurátora instalace. Kdybych se znovu rozhodoval, šel bych do toho určitě zas!"

Jako pozitivní zkušenost vidí zapojení do projektu také studentka Inessa Davtyan, která spolu s dalšími studenty fakulty tvořila nepostradatelný tým operátorů.

"Bylo to moc fajn! Díky pečujícím organizátorům se nám pracovalo dobře a robota jsem se rychle naučila ovládat. Nikdy nezapomenu na to, jak návštěvníci fandili robotovi Charliemu, když šel po schodech," vzpomíná Inessa na veselé chvíle na festivalu.

Studenti řídili roboty na dálku proto, aby zajistili bezpečný průběh akce a také ukázali roboty v tom nejlepším světle úplným rozsahem pohybu. Takový SPOT totiž umí pěkně tanečky a poslouchá na povel!

Složitý organismus světel, robotů, senzorů a algoritmů

Největší výzvou pro tým bylo integrovat všechny prvky instalace do jednoho fungujícího celku. Ten se kromě samotných robotů skládá z elektromagnetických snímačů, mikrokontrolérů, několika bezdrátových modulů, řízení světel, lidarů, analýzy dat pro zprostředkování interakce mezi člověkem a roboty.

"Dnešní technologie jsou opravdu velmi komplexní. To, co se na první pohled jeví jako jednoduchá věc, obsahuje na pozadí mnoho různých systémů, sběrnic a protokolů. Jejich propojení bylo pro vytvoření takové instalace klíčové – přitom se jedná o neviditelnou a mnohdy náročnou práci výzkumníků," upozorňuje kurátor instalace Jiří Zemánek z Katedry řídicí techniky na nelehký úkol. Náročná práce se ale jednoznačně vyplatila. "I já jsem si atmosféru instalace, kterou někteří návštěvníci popisovali jako z jiného světa, opravdu užil," dodává.

7. 11. 2022; cvut.cz

Do soutěže EuroTeQ Collider se přihlásilo 10 studentských týmů

Datum zveřejnění: Ve čtvrtek 3. listopadu byl zahájen druhý ročník mezinárodní soutěže EuroTeQ Collider.

V té studenti jednotlivých univerzit sdružení EuroTeQ (Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique, Tallinn University of Technology a ČVUT v Praze) řeší výzvu "Leave No Waste Behind". Samotná témata studentům navrhují partnerské průmyslové firmy aliance.

Celkem 45 studentů z ČVUT sestavilo 10 mezifakultních soutěžních týmů. Nejvíce studentů (13) se přihlásilo z fakulty architektury a shodně i z Fakulty informačních technologií. Šest studentů zastupuje Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou, z Fakulty biomedicínského inženýrství a Fakulty strojní se přihlásili 3 studenti, dva z Fakulty elektrotechnické a po jednom zástupci mají Fakulta stavební a Masarykův ústav vyšších studií.

V rámci letošního kola soutěže řeší studenti tato témata (zadání je v anglickém jazyce):

Rethinking Waste – Ocean Bound Plastics

Waste Into Product: New Life for Ocean – Bound Plastics

Optimization of power production at gas pressure reduction facilities

Detection management of gas leakages

Reachable charging infrastructure

V rámci finální prezentace studentských prací, která se uskuteční 14. listopadu, budou vybrány tři nejlepší týmy a ty pojedou své vize prezentovat na mezinárodní soutěž EuroTeQaThon. Soutěž se uskuteční na TU Mnichov ve dnech 23. až 25. listopadu

Vítězné 3 týmy z EuroTeQaThon čeká prezentace jejich výsledků v Bruselu , a to 19. až 20. ledna 2023

Podrobnosti o zadání jednotlivých témat jsou k dispozici zde

6. 11. 2022; pr.denik.cz

Střední průmyslová škola Ústí nad Labem

Jsme státní odbornou školou, založenou roku 1910 a jednou z největších páteřních škol Ústeckého kraje. Máme propůjčeny tituly Fakultních škol: Fakulty strojní TU v Liberci, Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP Ústí nad Labem, úzce spolupracujeme s Fakultou strojního inženýrství UJEP Ústí nad Labem. Škola je od roku 2014 držitelem titulu "DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELI". Ocenění uděluje Klub zaměstnavatelů nejlepší střední škole, která v kraji připravuje žáky do profesního života.

Škola má širokou regionální působnost nad rámec Ústeckého kraje.

Velkou devizou školy je spolupráce se zaměstnavateli a firmami, které nabízejí různorodou podporu žáků při studiu, čímž se velmi zvyšuje možnost uplatnění žáků na trhu práce (praxe, brigády, stipendijní programy).

Specializujeme se na vzdělávání v oborech zaměřených na strojírenství, elektrotechniku, dopravní prostředky, informační technologie a logistické a finanční služby. Studium žáci ukončují výučním listem nebo maturitní zkouškou.

Žáci školy mohou

získat řidičský průkaz skupiny B v naší autoškole a navíc

žáci oboru dopravní prostředky mohou získat za výhodných podmínek při výuce řidičský průkaz na nákladní automobil (skupina C). Absolventi elektro oborů mohou na závěr studia získat odbornou kvalifikaci podle zákona 250/2021 Sb.

V oboru strojírenství se učí CAM systémy v učebně CNC strojů a CAD systémy v učebně počítačové grafiky. Výuka probíhá v odborných učebnách s podporou moderní techniky a multimédií. Na škole je zřízena Cisco Networking Academy Program s možností získat kvalifikovaný certifikát. Žáci získávají pracovní zkušenosti na zahraničních stážích v rámci programu Erasmus+ (např. Portugalsko, Finsko, SRN).

Velká část školy prošla v minulých letech rekonstrukcí. Velmi dobře vybavené jsou dílny praxe a odborného výcviku, odborné laboratoře, centrum dopravní přípravy a sportovní haly a areály. V rámci vzdělávání probíhá řada exkurzí, kurzů různých soutěží a projektů.

Výuka probíhá ve středisku Resslova a Stříbrníky.

Nabídka maturitních oborů

? 23-41-M/01 Strojírenství

zaměření: Programování CNC strojů a počítačová grafika

? 23-45-M/01 Dopravní prostředky

zaměření: Silniční vozidla a logistika

? 26-41-M/01 Elektrotechnika

zaměření: Energetika a informatika

zaměření: Automatizace a počítačové aplikace

? 18-20-M/01 Informační technologie

zaměření: Počítačové sítě a programování

? 26-41-L/01 Mechanik elektrotechnik

zaměření: Zabezpečovací technika a silnoproudá zařízení

? 37-42-M/01 Logistické a finanční služby

zaměření: Informatika v logistice

Nabídka učebních oborů

? 26-51-H/02 Elektrikář – silnoproud

? 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje

? 37-51-H/01 Manipulant poštovního provozu a přepravy

zaměření: Logistika provozu a přepravy

Nejlépe školu poznáte při osobní návštěvě…

Středisko RESSLOVA

Dny otevřených dveří: čtvrtek 24. 11. 2022, sobota 3. 12. 2022, úterý 10. 1. 2023

Ukázkové dny: čtvrtek 1. 12. 2022, úterý 13. 12. 2022, úterý 17. 1. 2023

Středisko STŘÍBRNÍKY

Dny otevřených dveří: úterý 22. 11. 2022, sobota 10. 12. 2022, středa 11. 1. 2023

Ukázkové dny: úterý 22. 11. 2022, čtvrtek 15. 12. 2022, středa 11. 1. 2023

Soutěž pro žáky ZŠ "A je to 2022”: středa 7. 12. 2022

Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem, Resslova 5, příspěvková organizace

tel.: 478 572 212, 478 572 204

sekretariat@spsul.cz

www.spsul.cz

FotoAuthors:

Střední průmyslová škola, Ústí nad Labem

6. 11. 2022; Lupa.cz

Qubity: Kvantová informatika na ČVUT, pokroky s kvantovými tečkami, miliony na uvězněné ionty

Pravidelný přehled novinek z rozsáhlého a rozvíjejícího se oboru kvantových počítačů, který vydáváme ve spolupráci s blogem Qubits.cz.

Kvantovky v ČR

ČVUT vydalo tiskovou zprávu, kde oznamuje, že od akademického roku 2024/25 otevře nový multifakultní obor Kvantová informatika. Výuku budou zajišťovat čtyři fakulty: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI), Fakulta informačních technologií (FIT), Fakulta elektrotechnická (FEL) a Fakulta strojní (FS). V souvislosti s tímto oborem vznikne i několik laboratoří, například na FIT vznikne Laboratoř kvantového počítání – nová učebna se simulátorem optického kvantového počítače. Dále FEL a FJFI společně vytvoří výukovou Laboratoř kvantové kryptografie a zajistí její následné napojení na Českou národní kvantovou infrastrukturu.

Kvantové počítače

Vědci z University of Innsbruck přišli s novou architekturou pro kvantové počítače. Tato architektura na základě parity není úplně nový objev, naopak se již používal pro optimalizační úlohy na kvantových počítačích. Nyní jej aplikovali na návrh kvantových počítačů samotných. Zde je výpočetní qubit reprezentován fyzickými qubity a relativní koordinací mezi nimi. Ve výsledku u takových paritních počítačů není potřeba, aby každý qubit interagoval s každým. To umožňuje hodně zrychlit výpočty. Například pro kvantovou Fourierovu transformaci je potřeba mnohem méně kvantových operací. Navíc tento návrh je odolný vůči chybám. Bit flip chyba není možná na základě hardwaru a ostatní mohou být opravené na softwarové bázi. Zde univerzita blízce spolupracuje i se startupem ParityQC.

Struktura paritního kvantového počítače

Autor: University of Innsbruck

Podobně jako nedávno Intel i britský startup Quantum Motion ukázal, jak postoupil v oblasti kvantových procesorů na bázi kvantových teček. Ukázal svůj 3×3 mm čip Bloomsbury, které jsou vyráběné stejnou technologií jako klasické čipy. Na tomto čipu je kromě řídicí elektroniky na ploše 0,1 mm2 umístěno 1024 kvantových teček. Všech 1024 kvantových teček je systém od Quantum Motion schopný změřit během 12 minut, což je dle nich 100krát rychlejší než nejlepší konkurenční řešení. Také připomeňme, že kvantové tečky potřebují chlazení na -273 °C. Je to velký krok ve výrobě, nicméně k tomu, aby to byl univerzální kvantový čip, kde kvantové tečky mohou navzájem interagovat, je ještě nějaký ten krok daleko.

Čip s kvantovými tečkami Bloomsburry od Quantum Motion

Autor: Quantum Motion

Startup QuEra Computing oznámil, že jeho kvantový analogový počítač Aquila s 256 qubity je dostupný skrze Amazon Braket. Jedná se tak o první široce dostupný kvantový analogový počítač na bázi neutrálních atomů.

Německá pobočka britského startupu Universal Quantum získala zakázku od German Aerospace Center (DLR) na vytvoření kvantového počítače na bázi uvězněných iontů na půdě DLR v Hamburku. Ten by pak měl být dostupný dalším partnerům DLR. Universal Quantum na to získalo 67 milionů EUR na čtyři roky. Universal Quantum již na podobném projektu pracuje na Britských ostrovech v konsorciu vedeném Rolls-Royce.

Kvantový software a algoritmy

D-Wave uvedlo, že vylepšilo svůj hybridní solver.

Další zajímavý článek na blogu qiskit: úvod do kvantového zpracování přirozeného jazyka.

Kvantové sítě a kryptografie

Kvantové generátory náhodných čísel jsou kvantová technologie, která to zatím dotáhla nejdále. Například ID Quantique již svůj QRNG čip implementovalo do vybraných modelů Samsung pro zvýšení bezpečnosti. Nyní ta stejná společnost představila dva nové modely, které jsou vhodné pro použití ve vesmíru a mají k tomu příslušnou certifikaci. QRNG od IDQ jsou založené na fotonice, a tedy citlivé elektronice. Tím spíše jejich protiradiační zabezpečení musí být o to lepší.

Kvantový byznys, investice, granty a politika

ColdQuanta rozšiřuje svoji působnost v Austrálii a v rámci toho získalo i investici v hodnotě 29 milionů australských dolarů. Tyto peníze mají za cíl hlavně pomoci vybudovat centrum na Swinburne University of Technology známé jako ColdQuanta-Swinburne Quantum Technology Centre. Tato investice je součástí investičního kola série B v celkové hodnotě 110 milionů dolarů.

Německý startup eleQtron získal investice v hodnotě 50 milionů eur na svůj vývoj kvantových počítačů z uvězněných iontů.

6. 11. 2022; Lupa.cz

Qubity: Kvantová informatika na ČVUT, pokroky s kvantovými tečkami, miliony na uvězněné ionty

Pravidelný přehled novinek z rozsáhlého a rozvíjejícího se oboru kvantových počítačů, který vydáváme ve spolupráci s blogem Qubits.cz.

Kvantovky v ČR

ČVUT vydalo tiskovou zprávu, kde oznamuje, že od školního roku 2024/25 otevře nový multifakultní obor Kvantová informatika. Výuku budou zajišťovat čtyři fakulty: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI), Fakulta informačních technologií (FIT), Fakulta elektrotechnická (FEL) a Fakulta strojní (FS). V souvislosti s tímto oborem vznikne i několik laboratoří, například na FIT vznikne Laboratoř kvantového počítání – nová učebna se simulátorem optického kvantového počítače. Dále, FEL a FJFI společně vytvoří výukovou Laboratoř kvantové kryptografie a zajistí její následné napojení na Českou národní kvantovou infrastrukturu.

Kvantové počítače

Vědci z University of Innsbruck přišli s novou architekturou pro kvantové počítače. Tato architektura na základě parity není úplně nový objev, naopak se již používal pro optimalizační úlohy na kvantových počítačích. Nyní jej aplikovali na návrh kvantových počítačů samotných. Zde výpočetní qubit je reprezentován fyzickými qubity a relativní koordinací mezi nimi. Ve výsledku u takových paritních počítačů není potřeba, aby každý qubit interagoval s každým. To umožňuje hodně zrychlit výpočty. Například pro kvantovou Fourierovu transformaci je potřeba mnohem méně kvantových operací. Navíc tento návrh je odolný vůči chybám. Bit flip chyba není možná na základě hardware a ostatní mohou být opravené na softwarové bázi. Zde univerzita blízce spolupracuje i se startupem ParityQC.

Struktura paritního kvantového počítače

Autor: University of Innsbruck

Podobně jako nedávno Intel, i britský startup Quantum Motion ukázal, jak postoupil v oblasti kvantových procesorů na bázi kvantových teček. Ukázal svůj 3×3 mm čip Bloomsbury, kde stejnou technologií, jako jsou vyráběné klasické čipy. Na tomto čipu, kromě řídící elektroniky je na ploše 0.1 mm2 umístěno 1024 kvantových teček. Všech 1024 kvantových teček systém od Quantum Motion je schopný změřit během 12 minut, což dle nich je 100 krát rychlejší než nejlepší konkurenční řešení. Také připomeňme, že kvantové tečky potřebují chlazení na –273°C. Je to velký krok ve výrobě, nicméně k tomu, aby to byl univerzální kvantový čip, kde kvantové tečky mohou navzájem interagovat je ještě nějaký ten krok daleko.

Čip s kvantovými tečkami Bloomsburry od Quantum Motion

Autor: Quantum Motion

Německá pobočka britského startupu Universal Quantum získala zakázku od German Aerospace Center (DLR) na vytvoření kvantového počítače na bázi uvězněných iontů na půdě DLR v Hamburku. Ten by pak měl být dostupný dalším partnerům DLR. Univerzal Quantum na to získalo 67 milionů EUR na čtyři roky. Universal Quantum již na podobném projektu pracuje na Britských ostrovech v konsorciu vedeném Rolls-Royce.

Kvantový software a algoritmy

D-Wave uvedlo vylepšilo svůj hybridní solver.

Další zajímavý článek na blogu qiskit: úvod do kvantového zpracování přirozeného jazyka.

Kvantové sítě a kryptografie

Kvantové generátory náhodných čísel je kvantová technologie, která to zatím dotáhla nejdále. Například ID Quantique již svůj QRNG čip implementovalo do vybraných modelů Samsung pro zvýšení bezpečnosti. Nyní ta stejná společnost představila dva nové modely, které jsou vhodné pro použití ve vesmíru a mají k tomu příslušnou certifikaci. QRNG od IDQ jsou založené na fotonice a tedy citlivé elektronice. Tím spíše jejich protiradiační zabezpečení musí být o to lepší.

Kvantový byznys, investice, granty a politika

ColdQuanta rozšiřuje svoji působnost v Austrálii a v rámci toho získalo i investici v hodnotě 29 milionu australských dolarů. Tyto peníze mají za cíl hlavně pomoci vybudovat centrum na Swinburne University of Technology známé jako ColdQuanta–Swinburne Quantum Technology Centre. Tato investice je součástí investičního kola série B v celkové hodnotě 110 milionů dolarů.

Německý startup eleQtron získala investice v hodnotě 50 milionů eur na svůj vývoj kvantových počítačů z uvězněných iontů.

6. 11. 2022; tn.cz

Úspěch českých vědců: Metoda může pomoci vyléčit Parkinsonovu nemoc

Vědci z ČVUT v Praze spolu s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsou blíž k léčbě dosud neléčitelné Parkinsonovy choroby. Vyvinuli metodu, díky níž jsou schopní rozeznat příznaky podstatně dřív než neurologové v ordinacích. Ve světě už za objev sklízí první úspěchy. Jen v České republice nemocí trpí minimálně 50 tisíc lidí.

Pacient dostává mikrofon, jeho obličej snímá videokamera. Tak vypadá vyšetření, které se skládá z několika řečových úloh a trvá zhruba půl hodiny. Další den pak zabere analýza obrazových a zvukových záběrů.

'Detekujeme jednotlivé markery, které popisují pohyby obočí, očí, horního a dolního rtu,' vysvětlil výzkumný pracovník elektrotechnické fakulty ČVUT Michal Novotný.

Počítač následně vyhodnocuje pacientovu mluvu. Vše porovnává s databází stovek zdravých lidí a stovek nemocných lidí v raném stadiu nemoci. 'Tato metoda je průlomová v tom, že to, co hodnotí pomocí počítačového systému, doktoři posuzují subjektivně. Přesnost je proto lepší než od neurologa,' řekl lékař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Dušek.

Parkinsonova choroba je neléčitelná a její příčina je neznámá. 'Jsme schopni do mozku dodat, co tam chybí, ale nedokážeme nemoc zpomalit nebo ji zastavit. Mezi úplně první příznaky patří ztráta čichu či zácpa,' vysvětlil neurolog Petr Dušek. Příznaky však nastanou deset a více let předtím, než lidé neurologa vůbec vyhledají.

'Začala jsem zvedat nohu jen velmi málo a zakopávala jsem, plus se mi objevil třes,' popsala příznaky pacientka Marie, která chorobou trpí. Metoda vědcům dává naději na průlom v léčbě. Budou se snažit vytvořit skupinu pacientů, jež bude v prvotním stupni onemocnění, díky čemuž možná nemoc porazí. Včasná diagnóza je zcela klíčová.

'Věříme, že by metoda mohla mít efekt na zpomalení nemoci,' prohlásil Petr Dušek. Cílem výzkumu je všechny tyto poznatky převést do jednoduché aplikace v mobilním telefonu, která bude umět Parkinsonovu nemoc odhalit třeba z toho, jak lidé telefonují.

Rakovina plic je na vzestupu, podívejte se na její příznaky:

6. 11. 2022; tnbiz.cz

Úspěch českých vědců: Metoda může pomoci vyléčit Parkinsonovu nemoc

"Detekujeme jednotlivé markery, které popisují pohyby obočí, očí, horního a dolního rtu," vysvětlil výzkumný pracovník elektrotechnické fakulty ČVUT Michal Novotný.

Počítač následně vyhodnocuje pacientovu mluvu. Vše porovnává s databází stovek zdravých lidí a stovek nemocných lidí v raném stadiu nemoci. "Tato metoda je průlomová v tom, že to, co hodnotí pomocí počítačového systému, doktoři posuzují subjektivně. Přesnost je proto lepší než od neurologa," řekl lékař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Dušek.

Parkinsonova choroba je neléčitelná a její příčina je neznámá. "Jsme schopni do mozku dodat, co tam chybí, ale nedokážeme nemoc zpomalit nebo ji zastavit. Mezi úplně první příznaky patří ztráta čichu či zácpa," vysvětlil neurolog Petr Dušek. Příznaky však nastanou deset a více let předtím, než lidé neurologa vůbec vyhledají.

"Začala jsem zvedat nohu jen velmi málo a zakopávala jsem, plus se mi objevil třes," popsala příznaky pacientka Marie, která chorobou trpí. Metoda vědcům dává naději na průlom v léčbě. Budou se snažit vytvořit skupinu pacientů, jež bude v prvotním stupni onemocnění, díky čemuž možná nemoc porazí. Včasná diagnóza je zcela klíčová.

"Věříme, že by metoda mohla mít efekt na zpomalení nemoci," prohlásil Petr Dušek. Cílem výzkumu je všechny tyto poznatky převést do jednoduché aplikace v mobilním telefonu, která bude umět Parkinsonovu nemoc odhalit třeba z toho, jak lidé telefonují.

Rakovina plic je na vzestupu, podívejte se na její příznaky:

Odkazy jsou pouze informační, jejich obsah není předmětem zpravodajského servisu.

6. 11. 2022; NOVA

Nová naděje v boji proti Parkinsonově chorobě

Martin POUVA, moderátor

Vědci z ČVUT v Praze spolu s neurology z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy jsou blíž k léčbě dosud neléčitelné Parkinsonovy choroby.

Kristina KLOUBKOVÁ, moderátorka

Vyvinuli metodu, díky které jsou schopni rozeznat příznaky podstatně dřív než neurologové v ordinacích. A ve světě už za to sklízejí první úspěchy.

Martin POUVA, moderátor

Jen v Česku nemocí trpí minimálně 50 000 lidí.

Michal NOVOTNÝ, výzkumný pracovník ČVUT - Fakulta elektrotechnická

Já to budu počítat. Jakmile budeme mít dost opakování, tak na vás budu mávat.

Ivan BERKA, redaktor

Pacientka dostává mikrofon. Její obličej snímá videokamera.

Michal NOVOTNÝ, výzkumný pracovník ČVUT - Fakulta elektrotechnická

To vyšetření se tedy skládá z několika řečových úloh. Trvá zhruba půl hodiny.

Ivan BERKA, redaktor

Další den pak zabere analýza obrazových a zvukových záběrů.

Michal NOVOTNÝ, výzkumný pracovník ČVUT - Fakulta elektrotechnická

Detekujeme jednotlivé markery, které popisují pohyby očí, pohyby očí, pohyby horního rtu, pohyby dolního rtu.

Ivan BERKA, redaktor

Počítač současně vyhodnocuje pacientovu mluvu. Vše porovnává s databází stovek zdravých a stovek nemocných v raném stadiu.

Petr DUŠEK, neurolog, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Tahleta metoda je průlomová v tom, to, co oni hodnotí pomocí toho počítačovému systému, tak my hodnotíme subjektivně. Počítačová analýza je přesnější než to hodnocení neurologa.

Ivan BERKA, redaktor

Parkinsonova choroba je neléčitelná a její příčina je neznámá.

Petr DUŠEK, neurolog, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Jsme schopný do mozku dodat to, co tam chybí, ale nejsme žádným způsobem schopný tu nemoc zpomalit nebo ji zastavit. Ty úplně první příznaky jsou ztráta čichu a zácpa.

Ivan BERKA, redaktor

To je ale 10 i více let předtím, než lidé neurologa vyhledají.

Marie , pacientka s Parkinsonovou chorobou

Třes a začala jsem zvedat málo nohu. Začala jsem zakopávat.

Ivan BERKA, redaktor

Petr DUŠEK, neurolog, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Věříme, že by mohla mít efekt na zpomalení nemoci.

Ivan BERKA, redaktor

Bývala byste raději, kdyby se to zjistilo dříve?

Marie , pacientka s Parkinsonovou chorobou

Ano, samozřejmě.

Ivan BERKA, redaktor

Cílem výzkumu je všechny tyto poznatky převést do jednoduché aplikace v mobilním telefonu, která bude umět Parkinsonovu nemoc odhalit třeba z toho, jak telefonujeme. Ivan Berka, televize Nova.

5. 11. 2022; vejska.cz

IT + ekonomie - ČVUT FIT/FEL nebo VŠE FIS

Zdravím, aktuálně budu maturovat na gymnáziu, a jelikož mě baví jak IT, tak i ekonomie, nevím, co si vybrat za školu ČVUT FIT/FEL nebo VŠE FIS.

Krom čj, matematiky a matematiky rozšiřující budu maturovat z ekonomie a programování. Dle toho, co jinde čtu, musím říct, že oproti ostatním gymplákům budu v programování poměrně napřed. Na dvouletý seminář máme matfyzačku, která nás se zapálením učí v C++ a Pythonu, děláme všechno možné, např. nedávno algoritmy na třízení pole atd atd. Mám tedy pocit, že budu mít dobré základy v programování. Na druhou stranu mě strašně baví i ekonomie, kde povrchověji probíráme vše od historie ekonomie přes makroekonomii, právo a účetnictví až po management a marketing.

Chci tím říct, že nevím, čemu se chci věnovat víc a problém, který mám s výběrem VŠ je, že nikde není tak 50:50 IT:ekonomie. Na FIS víc ekonomie, na ČVUT víc IT, aspoň to tak vidim já.

To, co vím je, že nechci dělat v životě řadového programátora, který bude 3/4 dne sedět za klávesnicí. Spíš bych rád využíval znalosti IT na nějakých vyšších pozicích, u kterých naopak, mám pocit, stačí více občas ekonomické vzdělání, než to hlubší IT.

Z ČVUT FEL mě zaujal SIT (business informatics), z FITu manažerská informatika a z VŠE FIS aplikovaná informatika. Napadá mě, jestli je třeba reálné skloubit studium na VŠE FIS s ČVUT buď FEL, nebo FIT. Upřímně hlavní důvod u mne, proč jít na ČVUT je spíše prestiž oproti VŠE, než že bych se tolik zajímal o programování (které mě i tak baví a mám pocit, že bych se o něm měl učit víc).

Co si o všem myslíte?

Ocenění bych bližší informace ohledně jednotlivých programů a jejich rozdíly (např. FEL SIT vs FIT manažerská informatika nevidím moc rozdílů)

Co si myslíte o studování najednou VŠE FIS spolu s ČVUT buď FIT, nebo FEL?

A jak to je třeba s uznáváním zkoušek mezi školami navzájem?

Nebo jen jednu VŠ?

Budu moc rád za jakoukoliv vhodnou radu a odpověď, protože nad tím už uvažuji cca 2 roky a furt se nedokážu rozhodnout.

Děkuju

Region: Praha, Email:

4. 11. 2022; iHNed.cz

Mít doma 18 stupňů je dobré, ale ne pro všechny. Co s naším zdravím udělá chlad v obýváku

Jsou mezi námi lidé, kteří letos 24. února na protest proti ruské invazi doma vypnuli plyn a od té doby netopí. Jiní snášejí chladnější domácnost, aby ušetřili. Další považovali "studený odchov" za normální už dřív a spokojí se v místnosti třeba s 15 stupni.

Experti tvrdí, že snížení teploty tělu pomůže, nesmí se to ale přehnat.Vladimír Komárek se do ledové Vltavy noří pravidelně nejen při známé hromadné svatoštěpánské akci u pražského Národního divadla, ale po celou zimu. A trénuje samozřejmě i nyní. "Byla to první koupel po mém nedávném onemocnění covidem. Raději jsem proto ve vodě zůstal jen chvilku," říká 69letý matematik a předseda České otužilecké unie poté, co vylezl na břeh ze 14stupňové řeky na oblíbeném místě otužilců v Braníku. Když se ho zeptáme, jak se potýká s nynější energetickou krizí a na kolik vytápí svůj byt, jeho odpověď nejspíš mnohé překvapí: doma má 24 stupňů Celsia. "Jeden náš kolega říkával, že tepla si nejvíc váží právě otužilci," usmívá se Komárek. Na otázku, kolik při tak vysokých teplotách platí měsíčně za plyn, prohodí: "Ani nevím. Bydlím v činžáku, kde je ústřední vytápění, a v bytech nejsou měřáky."

Ani další oslovení otužilci překvapivě doma chladu zrovna neholdují. Jaroslav Chytil přeplaval Severní kanál mezi Skotskem a Severním Irskem v třináctistupňovém moři, v zimě stoupá na Sněžku pouze v trenýrkách a na rozhovor přišel v čtrnáctistupňovém říjnovém dopoledni pouze v kraťasech, krátkém rukávu a sandálech bez ponožek. Obytné místnosti rodinného domu za Prahou, kde bydlí s manželkou a třemi dětmi, vytápí plynem na 21 stupňů. "Šetřit na teple se mi doma nechce," říká 46letý správce nemovitostí, jenž si po koupeli v ledové Vltavě rád sedne k roztopenému krbu a natáhne teplé vlněné ponožky. Pan Chytil se doma ani nesprchuje studenou vodou, maximálně mytí někdy zakončí závěrečnou tečkou v podobě ochlazující dávky. "A myslím si, že zejména důchodcům a lidem, kteří mají zdravotní problémy, bude snížení teploty v bytech škodit. Mám obavu, že ke starým lidem, kteří umírali za covidu, se teď přidají další. Otužování vyžaduje dlouhodobý systematický trénink."

To muzikolog Marek Pechač sice není otužilec, přesto od konce letošního února doma netopí. Hned poté, co se 24. dne toho měsíce ve zprávách dozvěděl o ruské invazi na Ukrajinu, vypnul ve svém bytě plynové vafky. Podle svých slov nechtěl odběrem suroviny, která v té době do Česka proudila z větší části z Ruska, podporovat agresora. Topení dodnes nezapnul. "Říkám si, že každý člověk by měl udělat něco, i když třeba jen malého. Je to jako chodit k volbám," říká 36letý Pražan, jenž bydlí sám a většinu pracovního dne stráví v kanceláři Institutu Bohuslava Martinů, kde je zaměstnaný, nebo v České televizi, kde se podílí na dlouhodobém projektu.

Doma prý teploměr "pro jistotu" nemá, ale někdy když pracuje večer na počítači, mrznou mu při ťukání na klávesnici konečky prstů, jak říká. Při čtení knížek se přikrývá peřinou, v chladných nocích spí v čepici. "Žádné zdravotní následky se kvůli tomu u mě, myslím, neprojevily. Rýmu mám stejně celý rok, zřejmě alergickou," poznamenává. Zatím se ohřeje v práci – v institutu vytápějí na příjemných 21 stupňů a teplo je také v televizní zasedačce, kde spolu mluvíme. Otázka je, jak dlouho to tak zůstane. Na chodbách budov na Kavčích horách se na konci října objevila oznámení, že v souladu s vládním nařízením se i v České televizi sníží na 18 stupňů minimální teplota, na jakou se mají vytápět kanceláře, na 16 stupňů v ostatních provozech.

Na dotaz u Pražské plynárenské, od níž Marek Pechač plyn odebírá, zda prodávaná surovina skutečně pochází z Ruska, mluvčí firmy Miroslav Vránek odpovídá: "Protože plynovod Nord Stream nyní nefunguje, asi to ruský plyn nebude. Většina této suroviny, která k nám proudí, je tedy jiného původu, převážně z Norska. V zásobnících se zřejmě ruský plyn ještě nachází." Ani po této informaci pražský muzikolog své vafky zapnout zatím nechce. "Na nule spotřeba plynu z Ruska ještě není. Má tedy stále smysl odebírat méně, a zbavit se tak závislosti na Rusku úplně."

Jsme zhýčkaní

"Nezdá se ti, že je tu dnes děsně horko?" ptá se Oldřich Nový coby Kristián v hlavní roli stejnojmenného snímku z roku 1939 své filmové manželky. "Vůbec ne, Lojzíčku. Jako obvykle: šestnáct stupňů," odpovídá Nataša Gollová. Tuto krátkou ukázku mi pustil z YouTube Ladislav Sieger, který ve svém bytě v pražském rodinném domě netopí už několik let. Plynové topení zapíná, jen když teplota v místnosti klesne pod 12 stupňů. V zimě má tedy doma běžně 14 až 15 stupňů, nyní je to právě 15. "Ta filmová ukázka může u někoho vyvolat smích, jenže to není vtip, za první republiky bylo 16 stupňů v bytech běžná teplota," ujišťuje 63letý Sieger, jenž vyučuje fyziku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství a dalšími pracovišti se podílel na výcviku záchranářů, jehož součástí bylo i zkoumání toho, co je lidské tělo schopné vydržet – například při vystavení chladu. Na internetu je k vidění například jeho přednáška o podchlazení.

Ladislav Sieger se během vědeckých expedic do Antarktidy opakovaně koupal v oceánu i při teplotě vody minus dva stupně – slaná voda zamrzá při nižších teplotách –, za otužilce se ale nepovažuje a ani se soustavně neotužuje. "Snažím se pouze chovat přirozeně, jako předchozí generace," komentuje nízké teploty ve svém bytě, který sdílí s manželkou. "Problém je, že dnes jsme prostě zhýčkaní," míří Sieger na současníky, kteří v zimních měsících své příbytky zahřívají obvykle na více než 20 stupňů. Češi topí – či před krizí topili – průměrně na teplotu 22 stupňů, jak ukázalo letos zveřejněné měření Českého statistického úřadu. Ten zjišťoval teplotní poměry v deseti tisících domácnostech od poloviny loňského roku do ledna 2022.

"Kdybychom se chovali jako naši předkové, ušetříme 20 až 30 procent výdajů za energie a nebude to moc bolet, vyžádá si to jen změnu chování," věří pedagog Sieger. "Zrovna dnes mi přišly přeplatky ze záloh na plyn. Ale kvůli tomu to nedělám," zdůrazňuje a dodává, že neradí, aby snižování teplot – třeba pod 18 stupňů – praktikovali lidé, kterým by to mohlo způsobit zdravotní problémy. "Věřím, že takoví to dělat nebudou, jinak to jsou masochisti." Zdravý člověk se podle Siegera na teplotu v bytě sníženou třeba o tři čtyři stupně oproti tomu, na co byl dřív zvyklý, adaptuje zhruba za tři týdny, během kterých mu nižší teplota bude možná nepříjemná. "Do té doby hormony štítné žlázy a hypothalamus přimějí organismus změnit svoje chování," zmiňuje část mozku, která přizpůsobuje lidské tělo fyzické a psychické zátěži.

Jsou však lidé, kteří žijí v chladných bytech nikoli kvůli "návratu k přirozenosti", nebo že by chtěli vyjádřit svůj politický postoj, ale protože jim nic jiného nezbývá. Například samoživitelka Liliana Trundová, která obývá se dvěma dětmi ve věku pět a 11 let podkrovní jednopokojový byt v Brně. Elektřinou, jíž také vytápí, se snaží maximálně šetřit. "Když je venku chladněji, máme doma většinou pod 17 stupňů, přežíváme ve svetrech a přitopíme jen večer, když se děti jdou koupat. Mám obavu, že kdybych topila víc, finančně bych to neutáhla," říká paní Trundová, která pracuje jako uklízečka. V minulých letech, kdy doma vytápěla na vyšší teploty, prý její děti nebyly tak často nemocné jako teď: kvůli chorobám dýchacích cest s nimi letos na podzim už musela zůstat dvakrát doma, což ji ovšem poškodilo finančně. "Já si radši přitopím a budu se modlit, aby peníze vyšly," říká další samoživitelka, Markéta Reková z Prahy, administrativní pracovnice městské firmy. Když na začátku října snížila teplotu na 18 stupňů, její děti si stěžovaly, že je zebou ruce, a pak začaly pokašlávat a posmrkávat. "Nevím, jestli to bylo kvůli chladu, ale riskovat nechci. Léky taky zdražily," povzdechne si paní Reková, která má termostat nyní nastavený na 20 stupňů.

Komu zima neprospívá

Aleš Kroužecký nastavil kotel ve svém bytě v rodinném domě na Plzeňsku na 18 stupňů. "Čekám, jak bude rodina reagovat," usmívá se otec 15letého a 21letého syna a přednosta Ústavu sportovní medicíny a aktivního zdraví na Lékařské fakultě v Plzni. Podle něj se Česko ocitlo v situaci, v níž dlouhé desítky let nebylo. Přesná data, jak se současná populace zdravotně vyrovnává se sníženou teplotou v interiérech, v tuzemsku pochopitelně zatím nejsou k dispozici.

"Kdysi nás starší vyučující na medicíně nabádali: Když zpovídáte pacienta, který přišel s nějakým problémem, musíte se ho zeptat, zda nežije v chladné a vlhké místnosti," vzpomíná docent Kroužecký na svá studia. Domácnosti zasažené kvůli vlhkosti plísní mohou podle něj představovat vhodné prostředí pro vznik například astmatu. Právě při nižších teplotách se v interiérech snadněji sráží pára, což ke vzniku plísní vede. Tomu ale lze zamezit pravidelným větráním, které ani nemusí být příliš dlouhé – uvádí se, že podle velikosti místnosti stačí jedna dvě minuty.

Pokud před desítkami let trpěli lidé více některými chorobami či umírali v mladším věku než dnes, nelze to podle doktora Kroužeckého přičítat tomu, že doma méně topili. "Zdravotní péče byla dřív slabší, diagnostika jiná, dnešní a tehdejší populaci příliš srovnávat nelze," poznamenává. Lékař nicméně nabádá starší lidi a pacienty se zdravotními obtížemi, zejména srdečními chorobami či nemocemi štítné žlázy a dalšími endokrinologickými problémy, aby se před výraznějším snížením teploty v bytech poradili se svým lékařem. Chlad neprospívá ani člověku s chronickou bronchitidou a u lidí žijících v teplotách pod 18 stupňů byl zase častěji zjištěn vyšší krevní tlak a vyšší hladina cholesterolu, alespoň podle britských studií z let 2008 a 2016.

A citlivější jsou samozřejmě děti, které mají horší termoregulaci než dospělí, hůře tedy zvládají nejen horko, ale také chlad. "Když necháme ležet neoblečené miminko v patnácti stupních, může dojít k podchlazení se závažnými zdravotními důsledky," varuje Kroužecký. Další britská studie, jež probíhala mezi lety 2001 až 2005, konstatovala, že děti bydlící v chladnějších domácnostech měly dvakrát častěji choroby dýchacích než děti žijící v bytě s optimální teplotou, za niž je ve Spojeném království považováno rozmezí mezi 18 a 21 stupni.

Pokud se ale chladu ve svém příbytku snaží odolávat dospělý zdravý člověk, "mezi 15 a 20 stupni se ohrožení zdraví obávat nemusí," konstatuje doktor Kroužecký. A dodává, že Světová zdravotnická organizace jako doporučenou teplotu pro domácnosti v zemích s mírným a chladnějším klimatem během studenější části roku udává 18 stupňů.

Pokud tedy Češi topili donedávna v průměru na 22 stupňů, dá se z toho vyvodit, že miliony z nás považují nižší teploty za nekomfortní. "Jsme prostě zhýčkaní tím, že se po většinu života pohybujeme v jakýchsi pohodlných klecích, kde nejsme vystaveni povětrnostním vlivům. Takže ztrácíme ochranné mechanismy, které nám byly přírodou dány," podotýká Kroužecký. Podle něj se dá na větší chlad v interiéru adaptovat během několika týdnů postupným snižováním teploty třeba o půl stupně. Kdo žil při 21 stupních, může tedy za komfortní začít brzy považovat teplotu třeba o dva stupně nižší. "Ale 12 či 14 stupňů by pro většinu z nás už znamenalo výrazné snížení kvality života a nutnost pohybovat se doma v bundě nebo rukavicích," komentuje Kroužecký rozhodnutí výše zmíněného Ladislava Siegera topit pouze v případě, kdy teplota v jeho domově klesne pod 12 stupňů.

Hlavně nohy v teple

Jitka Žurmanová ve svém pražském panelákovém bytě nyní vytápí jen kuchyň, kde má 20 stupňů. V ostatních místnostech pobývá méně a teplota v nich je zhruba o dva stupně nižší. Teplická rodačka se na pražské přírodovědecké fakultě zabývá fyziologií, a zejména tím, jak se těla savců vyrovnávají s chladem. V její laboratoři zjistili, že nižší teploty zvyšují odolnost srdce vůči ischemii, k jejímž projevům patří třeba ucpávání tepen. "Potkany vystavujeme různým teplotám a zjišťujeme, jak to ovlivní ochranný účinek proti ischemii. U lidí děláme vyšetření krve a moči, sledujeme hladiny hormonů," popisuje svou metodu.

"Interiérová teplota kolem 19 stupňů není žádná zima a vaše tělo vám za ni jen poděkuje, protože jste nucen nezůstat pouze sedět, ale projít se, zacvičit si. Snížení teploty zvyšuje naši kondici i imunitu," upozorňuje vědkyně. Naši předkové, včetně starších lidí, snášeli podle ní nižší teploty lépe, protože neustále něco dělali: museli třeba naštípat dřevo na zátop, přiložit do kamen anebo nosit uhlí ze sklepa do schodů.

V chladnějším bytě pomůže pro někoho možná paradoxně omývání obličeje či paží ve studené vodě. "Tím se v těle aktivují chladové receptory, které organismus donutí produkovat teplo," vysvětluje Žurmanová. Ještě účinnější je pak přímo studená sprcha, fyzioložka však upozorňuje, že po ní je třeba se dostatečně a teple obléknout, aby se aktivované teplo zase rychle nevytratilo. "Nesmí dojít k prochladnutí. Zlatým pravidlem je mít nohy v teple čili navléci tlusté ponožky, nechodit bos a hýbat se." Se sprchováním studenou vodou by ale měl člověk podle Žurmanové začít pozvolna: nejdřív právě omytím tváře či paží. Šok z ledové vody, která tělo zaplaví naráz, může být pro lidi například se skrytou srdeční chorobou nebezpečný.

Už zmíněný propagátor chladných domácnostní Ladislav Sieger se na jedné ze svých přednášek pro otužilce zeptal přítomných, na kolik vytápějí své byty. "Většinou říkali, že na 22 stupňů. Proč se tedy otužujete, divil jsem se. Odpovídali, že partnerky jim to na míň dát nedovolí," vypráví Sieger. Fyzioložka Jitka Žurmanová poznamenává, že lidé, kteří se v zimě koupou v ledovém rybníku, ještě nemusí být otužilí. V mnoha případech jde spíše o adrenalinový sport. A připomíná nižší odolnost k chladu u žen, která je dána odlišnou tělesnou stavbou než u mužů. "Schopnost těla produkovat teplo závisí na množství svalové hmoty a také na výskytu testosteronu. Obojí je u mužů větší," upozorňuje docentka. Ani ženám podle ní ovšem nic nebrání, aby se, pokud je jim v chladnější domácnosti zima, lépe oblékly, zacvičily si, uvařily si horký čaj a tím se zahřály. "Každopádně při 19 stupních nezmrzne doma nikdo," ujišťuje. "Jestliže naše adaptace probíhá dlouhodobě a pozvolna, dokážeme se přizpůsobit i drsnějším podmínkám," přidává se lékař Aleš Kroužecký. Pokud tedy opravdu nezmrzneme, na jaře si možná řekneme, jak to dopadlo a co to s námi udělalo.

4. 11. 2022; 5plus2

Průlomový lovec padělků

Padělání se týká všech uměleckých předmětů, které lze zpeněžit.

Elektrotechnici z ČVUT vyvíjí technologii pro umění i archivnictví.

Poznají i zfalšovanou fotografii.

5plus2

DOBRÁ ZPRÁVA PRAHA / Sofistikované technologie pomohou odhalovat padělky fotografií. Jednu z novinek vyvíjejí specialisté z Fakulty elektrotechniky (FEL) ČVUT.

Jejich technologie může pomoci také v oblasti umění, do níž lidé v současnosti každoročně investují desítky milionů korun. Až polovina obchodovaných komodit na trhu s uměním mohou být padělky, uvádějí odborníci z umělecké branže i policisté. S tím, jak se obchod s těmito předměty přesouvá na internet, riziko podle expertů roste.

Přesná čísla zjistit nelze, padělání se týče všech uměleckých předmětů, které lze zpeněžit. Kupkovy studie k obrazům Amorfa, Dvoubarevná fuga nebo Čáry, plochy, hloubka – tyto kresby se před časem dostaly i do sbírek Národní galerie (NGP). Kurátoři je zakoupili v dobré víře, že jde o originály, ale šlo o padělky.

"Nenaplněné umělecké ambice a samozřejmě také peníze, v mnohých případech však vznikaly padělky i s dobrým úmyslem, například z důvodu nahrazení originálu in situ (na původním místě, pozn. red.). Jestliže však byly okolnosti pořízení kopie zapomenuty či nesprávně vyhodnoceny, mohla být i práce zhotovená ve vší počestnosti zpětně pokládána za falzum," popsala motivaci vzniku falz Olga Kotková ze Sbírky starého umění NGP.

Důležité jsou proto metody, jak podvrhy odhalit. Možnost nabízí hyperspektrální kamera a následné zpracování obrazu. Tato metoda umožní identifikovat padělky autorských fotografií, pomoci však může třeba galeristům či sběratelům, kteří do umění ukládají peníze, jinde požírané inflací.

Určení pravosti umělecké fotografie

Výzkumníci z Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) vyvinuli díky zmíněným technologiím nové postupy pro ověřování originálních autorských tisků. Tato metoda může nalézt uplatnění také v mnoha dalších vědních oborech.

"Pro prokazování autorského původu v umělecké fotografii jde o metodu průlomovou," řekl Radovan Suk z FEL ČVUT. V éře digitální fotografie je totiž obtížné prokázat, že disponujete skutečně autorským tiskem, protože si každý může vytisknout fotku, na jaké chce tiskárně.

Bude mít ale významný dopad také na archivnictví a všude tam, kde záleží na tiskové kvalitě dokumentů určených pro dlouhodobou archivaci. To jsou například výtvarné fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si mají v čase uchovat hodnotu.

"Pro archivní tisky se převážně využívají vůči světlu a UV záření odolné inkousty na bázi pigmentu. Často jsou ale z finančních důvodů nahrazovány nebo falšovány barvami, jež mají nižší, v průměru čtvrtinovou odolnost proti vyblednutí a jsou pro archivaci nevhodné," uvedl za autorský tým Petr Páta, výzkumník z katedry radioelektroniky a současně děkan FEL ČVUT.

Ochráněné investice

Rozeznat pouhým okem rozdíl mezi tiskem na bázi pigmentu a jeho levnější variantou na bázi barviv je často obtížné i pro odborníka.

"Naše metoda představuje jednoduchý nástroj pro jejich jednoznačné rozlišení," zdůrazňují odborníci z FEL.

"Fotografie a umělecká grafika se stávají předmětem větších a větších investic. Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství, unikátnost či limitovanost dané série a potvrzení dlouhodobé obrazové stálosti," řekl Jan Kaiser ze společnosti FOMEI. Ta na výzkumu spolupracuje s FEL. Pokud takový certifikát pravosti chybí, je to první signál k opatrnosti. Navrhovaná metoda může odhalit nasazení papírů a inkoustů s nízkým archivačním potenciálem, nebo naopak potvrdí dlouhodobou stálost, tedy velmi pomalé stárnutí.

Porovnání je rychlé

"Když nasnímáme nový typ fotografie, vezmeme data z naší databáze. Vzhledem k tomu, že metoda funguje na principu odrazivosti – různé inkousty odrážejí na různých vlnových délkách – porovnáváme nově nasnímaná data s další databází. Algoritmus je přednastavený, vlastní porovnání už je velmi rychlé," popsal výzkum doktorand Lukáš Kraus z FEL.

Právě algoritmus, který je založený na matematickém přístupu a obrovské databázi, je na celém výzkumu odborníků z FEL nejoriginálnější. Díky tomu dokážou vědci po naskenování rychle určit řadu klíčových dat.

Do zkoumání uměleckých děl bývá zapojen tým odborníků NGP působících ve sbírkách, restaurátorském ateliéru, chemické laboratoři či archivu. Ve složitějších případech pak galerie spolupracuje s renomovanými specialisty z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR či s kriminalisty.

Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství.

Foto: Originální metoda pomáhá umění. Výzkumník z katedry radioelektroniky a děkan FEL ČVUT Petr Páta se podílí na metodě, založené na vlastnostech hyperspektrální kamery. Ta pozná i padělky autorských fotografií.

FOTO / FEL ČVUT

4. 11. 2022; Hospodářské noviny

Co s námi udělá chlad

Mít doma 18 stupňů je dobré, ale ne pro všechny

Vladimír Komárek se do ledové Vltavy noří pravidelně nejen při známé hromadné svatoštěpánské akci u pražského Národního divadla, ale po celou zimu. A trénuje samozřejmě i nyní. "Byla to první koupel po mém nedávném onemocnění covidem. Raději jsem proto ve vodě zůstal jen chvilku," říká 69letý matematik a předseda České otužilecké unie poté, co vylezl na břeh ze 14stupňové řeky na oblíbeném místě otužilců v Braníku. Když se ho zeptáme, jak se potýká s nynější energetickou krizí a na kolik vytápí svůj byt, jeho odpověď nejspíš mnohé překvapí: doma má 24 stupňů Celsia. "Jeden náš kolega říkával, že tepla si nejvíc váží právě otužilci," usmívá se Komárek. Na otázku, kolik při tak vysokých teplotách platí měsíčně za plyn, prohodí: "Ani nevím. Bydlím v činžáku, kde je ústřední vytápění, a v bytech nejsou měřáky."

Jsme zhýčkaní

Komu zima neprospívá

Lékař Kroužecký připomíná známou skutečnost, že každý snáší dobře jinou teplotu. Předchozí výzkumy podle něj uvádějí, že takzvaná komfortní teplota pro nahého či do spodního prádla oblečeného člověka v místnosti je 22 až 27 stupňů. Rozpětí je to tedy docela velké. Kroužecký však zdůrazňuje, že měření proběhla u lidí, kteří "nevyvíjeli žádné další úsilí, aby se zahřáli". V běžném životě se člověk doma alespoň občas pohybuje nebo vykonává nějakou činnost. A samozřejmě většinou nechodí pouze v trenýrkách. "Kdysi nás starší vyučující na medicíně nabádali: Když zpovídáte pacienta, který přišel s nějakým problémem, musíte se ho zeptat, zda nežije v chladné a vlhké místnosti," vzpomíná docent Kroužecký na svá studia. Domácnosti zasažené kvůli vlhkosti plísní mohou podle něj představovat vhodné prostředí pro vznik například astmatu. Právě při nižších teplotách se v interiérech snadněji sráží pára, což ke vzniku plísní vede. Tomu ale lze zamezit pravidelným větráním, které ani nemusí být příliš dlouhé – uvádí se, že podle velikosti místnosti stačí jedna dvě minuty.

A citlivější jsou samozřejmě děti, které mají horší termoregulaci než dospělí, hůře tedy zvládají nejen horko, ale také chlad. "Když necháme ležet neoblečené miminko v patnácti stupních, může dojít k podchlazení se závažnými zdravotními důsledky," varuje Kroužecký. Další britská studie, jež probíhala mezi lety 2001 až 2005, konstatovala, že děti bydlící v chladnějších domácnostech měly dvakrát častěji choroby dýchacích cest než děti žijící v bytě s optimální teplotou, za niž je ve Spojeném království považováno rozmezí mezi 18 a 21 stupni.

Hlavně nohy v teple

Foto: Otužilci si tepla váží Vladimíra Komárka po koupeli ve studené Vltavě čeká vyhřátý byt.

Foto: Topit zatím netřeba Ladislav Sieger zapíná topení jen v případě, že teplota u něj doma klesne pod 12 stupňů.

Foto: HN – Lukáš Bíba

Ilustrace: Jitka Rufferová

O autorovi: Vladimír Ševela, vladimir.sevela@hn.cz

4. 11. 2022; Právo

Parkinsonovu chorobu odhalí z obličeje

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Vědecký tým z katedry teorie obvodů ČVUT a lékaři z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) vyvinu li metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stadiu onemocnění.

Pohyby čela

"Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, je jž provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem.

Pro sběr dat využívají mobily

Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném st adiu.

Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů, popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti

Foto: Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje.

Foto 1. LF UK

4. 11. 2022; feedit.cz

Elitní soutěž diplomových prací IT SPY zveřejňuje letošní finalisty

Soutěž IT SPY zveřejnila 8 nejlepších diplomových prací z oblasti IT, jejichž autoři se utkají o hlavní ceny na finále 24. listopadu v Praze. Finalisté vzešli z téměř 1200 IT prací vysokoškoláků obhájených v minulém akademickém roce na předních českých a slovenských univerzitách.

Talentovaní mladí informatici v nich řeší teoretické i praktické problémy, které trápí dnešní společnost. Jde například o boj proti šíření dezinformací, padělání osobních dokladů, komunikaci se zákazníkem s využitím umělé inteligence, ale také problematiku energetiky či zdravotnictví. Účast v soutěži je letos díky cenám partnerů T-Mobile, Seznam a Počítačové školy Gopas pro účastníky zase o něco atraktivnější. Garantem hlavní ceny je spolupořadatel soutěže společnost PROFINIT, která absolutnímu vítězi věnuje finanční odměnu 2000 eur. Seznam ocenění se letos rozšíří o speciální cenu Magenta Award for Excellence in IT, kterou udělí hlavní partner soutěže společnost T-mobile. Blíže se s finálovými projekty může veřejnost seznámit na webu soutěže https://www.itspy.cz/rocnik/2022, kde již odstartovalo i hlasování o Cenu veřejnosti.

Naopak na oblast firemní komunikace se zákazníkem se zaměřuje další finalista. Jeho systém bude schopný automatizovaně kategorizovat zákaznické požadavky pomocí umělé inteligence.

Vítězové si odnesou hodnotné ceny i neocenitelné zkušenosti

"Největší odměnou nejen pro absolutního vítěze, ale také pro všechny zúčastněné finalisty, je možnost zviditelnit se před porotou a dostat prostor představit svou práci odborné veřejnosti. Tato příležitost může pomoci zatím neznámým talentům vstoupit do odborného pole a snáze odstartovat svoji kariéru. Jsme rádi, že můžeme již 13 let pomáhat začínajícím hvězdám v informatice zazářit," říká Bohumír Zoubek, porotce soutěže IT SPY za společnost PROFINIT, která soutěž spolupořádá a je garantem hlavní ceny soutěže. Hlavní cena IT SPY 2022 – Absolutní vítěz soutěže IT SPY 2022 získá od společnosti PROFINIT odměnu 2000 €, kterou může použít třeba k dalšímu rozvoji svého diplomového projektu nebo k dalšímu vzdělávání. Vedoucí vítězné práce pak získá 200 € jako poděkování za dobrou přípravu svého studenta.

Magenta Award for Excellence in IT – Hlavní partner soutěže IT SPY společnost T-Mobile letos udělí cenu vynikající práci v oblasti IT dle vlastních kritérií. "Cena se zaměřuje na práce, které jsou inovativní, přináší nový vhled a propojení témat, nejen v oblasti Telco, ale zároveň mají praktický a pozitivní dopad pro společnost," vysvětluje Pavla Frindtová, HR Business Partner, T-Mobile. Nejdůležitější kritéria této kategorie jsou inovativnost práce, kvalita diskuze odrážející hloubku myšlení, praktičnost a pozitivní společenský dopad. Odměnou pro vítěze této ceny bude iPad Air. "Díky partnerství se soutěží IT SPY dáváme možnost našim expertům podělit se o své know-how a současně máme příležitost pozitivně ovlivnit mladou generaci a možnost navázat kontakt s mladými talenty, kteří mohou přinést svěží vítr a nový pohled na věc," doplňuje Frindtová.

Cena pro první tři finalisty od společnosti GOPAS – První tři finalisté dostanou poukaz na školení dle vlastního výběru v hodnotě 10.000 Kč od společnosti GOPAS. "Univerzity poskytují perfektní IT vzdělání, nicméně pro špičkové odborníky je vzdělávání celoživotní proces. Nejlepší účastníci soutěže tak na základ získaný ze škol mohou navázat kvalitním školením v naší počítačové škole," říká Jan Dvořák, ředitel počítačové školy Gopas.

Cena veřejnosti – Svůj prostor v hodnocení soutěžních projektů má vedle odborné poroty také široká veřejnost, kdokoliv totiž může dát svůj hlas jednomu z finalistů a posunout ho tak k vítězství v kategorii Cena veřejnosti. Vítěz veřejného hlasování získává outdoorovou kameru. Hlasovat může veřejnost až do 22. listopadu 2022 zde: https://www.itspy.cz/rocnik/2022

Do aktuálního ročníku soutěže IT SPY se zapojilo 6 předních českých vysokých škol a 5 slovenských univerzit, na kterých v minulém akademickém roce mladí informatici obhájili téměř 1200 diplomových prací. Z nich vybrali zástupci vysokých škol, tzv. ambasadoři, celkem 52 projektů s největším potenciálem na vítězství v soutěži. Následně odborná porota vybrala semifinalisty a finalisty, kteří budou své práce 24. listopadu 2022 obhajovat ve finále.

Přehled finalistů soutěže IT SPY 2022:

Son Hai Nguyen (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií): "Aproximace šíření zvuku neuronovými sítěmi"

Filip Koukal (Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta): "Automatická kategorizace zákaznických požadavků"

Ing. Jan Pašek (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd): "Generování zdrojového kódu z popisů v přirozeném jazyce"

Mgr. Matúš Revický (Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, Prírodovedecká fakulta): "Podnikové aplikace založené na blockchainu?"

Ing. Jiří Ulrich (ČeskévysokéučenítechnickévPraze, Fakultaelektrotechnická): "Vícenásobný lokalizační systém kamer založený na značkách?"

Ing. Lucia Piatriková (Žilinská univerzita v Žiline, Fakulta riadenia a informatiky): "Vizuálna detekcia falšovaných ochranných prvkov na občianskom preukaze?"

Důležité mezníky soutěže IT SPY 2022:

4. 5. 2022 – start soutěže, začátek přijímání přihlášek

14. 9. 2022 – uzavření přihlášek

20. 10. 2022 – vyhlášení finalistů

22. 11. 2022 – uzavření online hlasování

24. 11. 2022 – finále a Slavnostní vyhlášení výsledků IT SPY 2022

O soutěži IT SPY

Zájemci o práci v IT se mohou zaregistrovat na webu www.itspy.cz pro zasílání pracovních nabídek od partnerů soutěže.

Více informací naleznete na www.itspy.cz nebo www.itspy.sk.

O společnosti Profinit EU, s.r.o.

Profinit je od roku 1998 významným hráčem na poli application outsourcingu a information managementu. Úspěšně dodává řešení především v oblasti vývoje software na zakázku, datových skladů a business intelligence zákazníkům v Evropě i USA. Profinit je dlouhodobým partnerem více než 50 významných společnosti z oblastí financí, telekomunikací, utilit a státní správy (v České republice jsou to mj. Česká spořitelna, ČSOB, ČSOB pojišťovna, Komerční banka, O2, Vodafone a řada dalších).

Profinit poskytuje komplexní služby od návrhu a optimalizace procesů, business a IT architekturu až po finální dodávky ICT řešení. Podle údajů IDC patří mezi tři největší firmy v oblasti vývoje software na zakázku v České republice a je držitelem řady dalších ocenění.

Více informací naleznete na www.profinit.eu.

Tagged Profinit EU

4. 11. 2022; cvut.cz

Zpravodajský servis

Parkinsonovu chorobu odhalí z obličeje

Datum zveřejnění:

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

Odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT ve spolupráci s neurology z 1. lékařské fakulty UK vyvinuli metody automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči, podle nichž dokáž ou odhalit Parkinsonovu chorobu v počátečních fázích onemocnění. Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stadiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů. Vědecký tým z katedry teorie obvodů ČVUT a lékaři z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) vyvinu li metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stadiu onemocnění. Pohyby čela Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury defi-novaných oblastí. "Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, je jž provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem. Pro sběr dat využívají mobily Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném st adiu. "U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stadiích se může stát zcela nesrozumitelnou." Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí. Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz. Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů, popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti Foto: Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje.

Zdroj:

Právo

3. 11. 2022; ceskestavby.cz

První krok k energetické soběstačnosti? Úspory. Co zaznělo v našem podcastu

Hostem našeho podcastu byl významný odborník na úspory energie Jiří Beranovský. Poradil nám, jak šetřit za topení, jak větrat, jak nastavit bojler a mnoho dalších tipů. Přečtěte si, co ještě zaznělo.

Náš host Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA. je senior konzultant v oblasti energetiky, energetický auditor nebo odborný asistent na Katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd při Fakultě elektrotechnické na ČVUT Praha. Je také certifikovaným projektantem pasivních domů. Dotazy na aktuální témata úspor energií si připravila

Jana Machová. Celý podcast si můžete poslechnout zde nebo přímo pod tímto odstavcem.

Největší žrout energie? Topení

Hned na začátku podcastu zaznělo, že největší spotřeba energie v ČR připadá na topení, následuje průmysl, doprava a zemědělství. I v měřítku domácností je největším žroutem topení (a to z cca 56 %), sekunduje mu ohřev vody (24 %). Snížení spotřeby energie na vytápění budov a ohřev vody je tedy zásadním krokem k energetické soběstačnosti.

Jak dosáhnout úspor energií?

Úspor můžeme dosáhnout různými způsoby. Máme zde tzv. útlumy, kdy můžeme vypnout vytápění v místnostech, které nepoužíváme, nebo snižovat teplotu vytápění. Druhým způsobem je zvyšování účinnosti : například nahrazením starého kotle kotlem kondenzačním, zemní plyn nahradit tepelným čerpadlem.

V prvním případě tedy snížíme zbytnou spotřebu, ve druhém nahradíme jeden zdroj tím účinnějším, třeba žárovky nahradíme LED svítidly.

Snížení teploty vytápění přinese ihned velkou úsporu energií (Foto: Erik McLean/Unsplash)

Čím bychom měli při snaze o úsporu energie měli začít?

První věcí je uvažovat o spotřebě tepla na vytápění, která dělá největší spotřebu energií. Na druhém místě je pak spotřeba teplé vody. V rámci nějakého "krizového řízení" můžeme v první řadě snížit teplotu vytápění.

U nás jsme zvyklí na teploty v místnostech přesahující 23 °C, což už není úplně zdravotně v porádku. Na západ od nás je běžné vytápění na teploty kolem 20 °C. Snižovat teplotu můžeme ale třeba na dobu spánku, kde je optimální teplota kolem 18 °C, ale někdo spí i při teplotě 16 °C.

Je možné ještě dnes postavit dům bez pasivního standardu?

Ano, to se pořád děje. V současnosti je povinný standard na úrovní NZEB, budova s téměř nulovou spotřebou (Nearly-zero energy building), to je někde uprostřed mezi pasivním a nízkoenergetickým standardem. Není to tedy v kontextu dnešní doby a naší situace takový "zázrak", jaký bychom mohli mít.

Jednoznačně se vyplatí cílit u novostaveb na pasivní standard. Ceny energií neustále rostou a asi nebudou klesat na úroveň před situací na Ukrajině. Dává tedy smysl investovat do staveb, které mají pasivní standard.

Jak jsme na tom v ČR se soběstačností energetického mixu? Dá se s tím něco dělat do budoucna a máte nějaký vzor z Evropy či jiných států?

Náš energetický mix je stále z větší části tvořen spalování hnědého uhlí (to se využívá při výrobě elektřiny i v teplárnách). Měli bychom jít cestou obnovitelných zdrojů energie, případně zařadit jadernou energii.

Měli bychom ale jít také cestou úspor. Máme velké rezervy u bytových domů a starší zástavby, co se týče vytápění, zateplení, výměny oken. Je tady tedy značný potenciál pro úspory.

Jak správně na úspory teplé vody v domácnosti?

V první řadě můžeme snížit teplotu ohřevu vody z nějakých 65 °C nebo 75 °C například na 50 °C. Zde ale nesmíme zapomenout na tzv. hygienický ohřev, tedy aspoň jednou týdně ohřát vodu na minimálně 65 °C kvůli legionelám. Snížením teploty snižujeme tepelné ztráty bojleru nebo zásobníku teplé vody.

Na druhém místě je snížení absolutní spotřeby. K tomu pomůžou takzvané úsporné výtokové armatury, například perlátory, úsporné sprchové hlavice, nebo baterie se stop ventily, které zastaví průtok vody například během mydlení při sprchování a zachovaní nastavenou teplotu.

Co ještě v podcastu zaznělo:

Jak správně větrat?

Má smysl vypínání spotřebičů, když je nepoužíváme?

Šetří sušička prádla energii nebo ne?

Je úspornější sprcha nebo vana?

Jak ušetřit na splachování?

Nezapomeňte si také poslechnout ostatní díly našeho Podcastu o stavbě, zahradě a bydlení. Jako hosty si zveme odborníky a profesionály na stavby, zahradu a vše, co se točí kolem bydlení.

Všechny díly najdete také na populárních platformách:

Spotify

Google Podcasts

Apple Podcasts

3. 11. 2022; dolnibrezany.cz

NOVINKY ZE ZÁMECKÉ KAPLE

Pravidelné bohoslužby jsou konány vždy v sobotu (v 18 hodin) a v neděli v 9 hodin a pozor změna – od 20. 11. 2022 od 9:30 hodin!

Sobotní mše slouží P. Jan Gerndt ze zbraslavské farnosti, který u nás působí již několik let.

Nedělní mše nově slouží P. Vladimír Slámečka, který je nejen knězem, ale i vysokoškolským pedagogem (vyučuje na fakultě elektrotechnické ČVUT) a zároveň je rektorem akademické duchovní správy ČVUT.

Všichni jste srdečně vítáni!

2. 11. 2022; zdravezpravy.cz

Operaci mozku parkinsonici často odmítají

Operaci Parkinsonovy nemoci pomocí hluboké mozkové stimulace v ČR absolvují nižší stovky pacientů ročně. "Není to tím, že bychom měli nízké

kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika," říká v podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek.

Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s . Po jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech zatím nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci ordinují léky, jež mozku dodávají chybějící dopamin. A některým pacientům nabízejí neurochirurgickou léčbu, takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů.

"Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat," vysvětluje v Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem.

"Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem," dodává lékař v podcastu.

Operaci mozku ročně podstoupí nižší stovky pacientů

Metoda je vhodná pro malé procento pacientů s diagnostikovanou . Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny.

"To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.] , která funguje jen několik hodin," vysvětluje rozdíl léčebných metod Petr Dušek.

Nicméně i přesto se ne nevýznamné počty pacientů, kterým lékaři léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace nabídnou, rozhodnou zákrok nepodstoupit.

"Přeci jen jde o neurochirurgický výkon na mozku zatížený rizikem. Pacienti raději mají ty fluktuace hybnosti, než aby podstoupili riziko operace," říká Petr Dušek.

Riziko, se kterým je operativní zákrok na mozku spojován, se podle odhadu Petra Duška naplní přibližně u jednoho procenta odoperovaných pacientů.

"Tomu se nedá vyhnout i přes zkušené neurochirurgy… Buď, že se při zavedení elektrody trefí nějaká céva a vznikne krvácení do mozku, nebo se tam zavleče infekce a vznikne nějaká hnisavá komplikace v mozku, obojí mohou být závažné," říká v lékař.

Parkinsonovu nemoc předznamenají živé sny

V podcastu Petr Dušek říká, že na riziko Parkinsonovy nemoci upozorní až u 90 procent pacientů ztráta čichu a střevní potíže, konkrétně problémy s vyprazdňováním.

"Poruchu čichu jsme schopni objektivně kvantifikovat čichovým testem, protože celá řada pacientů si toho není vědoma, že mají poruchu čichu," říká.

Používaná metoda je podle něj citlivá, ale rozhodně není jednoznačně specifická. To znamená, že ne v každém člověku s poruchou čichu doutná Parkinsonova choroba. Za potížemi může stát celá řada jiných příčin. Například chronický zánět nosohltanu. A to samé platí pro zácpu.

"Víme, že člověk s chronickou zácpou má zhruba 3 až 5násobně vyšší riziko Parkinsonovy nemoci oproti lidem, kteří ji nemají. Ale příčiny zácpy jsou i další," upozorňuje lékař s tím, že proto diagnostika nemoci spočívá v kombinaci několika příznaků, z nichž každý má nějakou pravděpodobnost.

Ve výskytu Parkinsonovy nemoci podle Duška sehrává roli i dědičnost, kdy v deseti až 20 % případů jde o genetický přenos. Významným indikátorem nemoci může být i spánková porucha. Ta se projevuje živými a divokými sny, při kterých mají lidé pocit, že je někdo pronásleduje a oni se brání. Často pak ve spaní vykopávají nohy a padají z postele.

"Jakmile jsou dva takovéto příznaky [porucha čichu, dědičnost nebo ztráta čichu, pozn. red.] , tak roste riziko PN, zejména ta spánková porucha je poměrně dost specifická," říká Petr Dušek.

V se Petr Dušek vyjadřuje i k účinkům konopí v léčbě Parkinsonovy nemoci. A k tomu, v jaké fázi se nachází výzkum léku na Parkinsonovu nemoc. Dále i k diagnostice pomocí sledování mimiky obličeje a řeči, kterou vyvinuli vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Veronika Táchová

Doc. Petr Dušek, lékař a vědec Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN / Foto: VFN

2. 11. 2022; doktorka.cz

Vědci vyvinuli metodu, jak odhalit z mimiky Parkinsonovu chorobu

Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature.

Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění.

Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů ), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí.

" Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem.

Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů

"U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je řeč monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou."

Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech, který vědci spustili v loňském roce. " Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz.

Reklama

Tým z FEL ČVUT a 1. LF UK již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz.

1. 11. 2022; zitteplice.cz

Perspektivní volba: Střední průmyslová škola Ústí nad Labem, Resslova 5, p.o.

Jsme státní odbornou školou, založenou roku 1910 a jednou z největších páteřních škol Ústeckého kraje.

Máme propůjčeny tituly Fakultních škol: Fakulty strojní TU v Liberci, Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP Ústí nad Labem, úzce spolupracujeme s Fakultou strojního inženýrství UJEP Ústí nad Labem. Škola je od roku 2014 držitelem titulu "DOPORUČENO ZAMĚSTNAVATELI". Ocenění uděluje Klub zaměstnavatelů nejlepší střední škole, která v kraji připravuje žáky do profesního života. Velkou devizou školy je spolupráce se zaměstnavateli a firmami, které nabízejí různorodou podporu žáků při studiu, čímž se velmi zvyšuje možnost uplatnění žáků na trhu práce.

Výhody studia: Absolventi elektro-oborů mohou na závěr studia získat odbornou kvalifikaci podle zákona 250/2021 Sb. Žáci školy mohou získat řidičský průkaz skupiny B v naší autoškole a u oboru Dopravní prostředky mohou získat za výhodných podmínek při výuce řidičský průkaz na nákladní automobil (skupina C). V oboru Strojírenství se učí CAM systémy v učebně CNC strojů a CAD systémy v učebně počítačové grafiky. Výuka probíhá v odborných učebnách s podporou moderní techniky a multimédií. Na škole je zřízena Cisco Networking Academy, program s možností získat kvalifikovaný certifikát. Žáci získávají pracovní zkušenosti na zahraničních stážích v rámci programu Erasmus+ (např. Portugalsko, Finsko, SRN).

Velmi dobře vybavené jsou dílny praxe a odborného výcviku, odborné laboratoře, centrum dopravní přípravy a sportovní haly a areály.

Škola a firmy: Díky dobré spolupráci a úzkým kontaktům školy a firmy MONDI Štětí se podařilo propojit finanční prostředky školy a finanční dotaci od firmy Mondi. Výsledkem je vybudování studijních koutků pro volný čas žáků na obou pracovištích školy. Vybavení a vzhled obou koutků si navrhovali žáci sami. Žáci je mohou využívat jak před i po vyučování, tak v době svého volna.

Čtvrtého října se na naší škole konala akce Student Cup Správy železnic 2022, sportovně-vzdělávací projekt na podporu technických oborů, určený žákům 7. až 9. tříd základních škol. Pomáhá žákům základní školy při výběru budoucího povolání i při hledání profesní dráhy. Této akce, která se konala ve venkovních prostorech střediska Stříbrníky, se zúčastnilo cca 200 žáků základních škol z Ústí nad Labem. Den plný zábavy, soutěží a her byl zakončen vyhlášením vítězů, předáním pohárů, medailí a hodnotných cen.

Podobných akcí má škola v kalendáři mnoho. Přijďte k nám na den otevřených dveří nebo ukázkový den a poznejte pedagogy a prostředí střední školy, kterou ke studiu doporučují zaměstnavatelé v Ústeckém kraji.

Kontakt: tel.: 478 572 212, 478 572 204, sekretariat@spsul.cz, www.spsul.cz

1. 11. 2022; trendyzdravi.cz

Parkinsonovu chorobu lze odhalit z mimiky obličeje

Jejich práci v září 2022 publikoval prestižní vědecký časopis npj Digital Medicine ze skupiny časopisů vydavatelství Nature. Zhoršuje se mimika Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejrannějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy, jako potíže s polykáním a slinění, se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů. Vědecký tým ve složení doc. Jan Rusz, dr. Michal Novotný, dr. Tereza Tykalová z katedry teorie obvodů FEL ČVUT a doc. Petr Dušek, prof. Evžen Růžička a dr. Hana Růžičková z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN vyvinul metodu automatické videoanalýzy pohybů obličeje při běžné promluvě, která dokáže zachytit Parkinsonovu chorobu u nově diagnostikovaných pacientů, tedy v brzkém stádiu onemocnění. Nová metoda využívá dvanáct biometrických ukazatelů (markerů), popisujících pohyby čela, kořene nosu, obočí, očí, tváří, úst a čelisti. Podle prvního autora studie dr. Michala Novotného popisuje algoritmus změny tvaru obličeje měřením změn vzdálenosti mezi detekovanými významnými obličejovými body a také změny ve vráskách pomocí hodnocení změn textury definovaných oblastí. "Automatická videoanalýza zachytí rozdíly ve všech předem definovaných oblastech obličeje. Nejčastějším projevem je snížená variabilita pohybů úst a čelisti související se ztrátou hybnosti spodní části obličeje. Dalším signálem je snížený výskyt vrásek na čele a u kořene nosu, jež provází pokles emoční mimiky během mluvení," vysvětluje výzkumník z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT, který se na výzkumu podílí již deset let ve skupině vedené doc. Janem Ruszem. Pro sběr dat využívají vědci hovory v mobilních telefonech pacientů Od samého počátku vývoje nástrojů hodnotících změny mimiky a řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou vědci z FEL ČVUT úzce spolupracují s lékaři z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vedle videoanalýzy obličejových markerů tým vědců z obou pracovišť již dříve vyvinul metodu akustické analýzy řeči, která představuje další způsob, jak odhalit Parkinsonovu chorobu v raném stádiu. "U Parkinsonovy choroby je typickým projevem rigidita, tedy ztuhnutí svalstva," vysvětluje doc. Petr Dušek z 1. lékařské fakulty UK. "To se časem začne projevovat v řeči, která je monotónní, hůře artikulovaná a v pozdních stádiích se může stát zcela nesrozumitelnou." Sběr dat pro následnou akustickou analýzu probíhá tak, že je pacient vybaven mikrofonem a logoped ho instruuje k provádění různých řečových úloh, přičemž se zaznamenává jeho hlas, způsob řeči i výraz obličeje. Neurolog pak pacientovi provede klinické vyšetření doplněné magnetickou rezonancí. Další součástí výzkumu se stal i projekt SmartSpeech , který vědci spustili v loňském roce. "Pětasedmdesát účastníků studie má dva roky k dispozici mobil se speciální aplikací a z něj vyřizuje své běžné telefonní hovory," vysvětluje Jan Rusz. Výzkumníci po dvouletém intervalu vyhodnotí, zda došlo k významnému zhoršení řeči, například zda účastníci méně intonují a jejich artikulace se stává nepřesnější. To by mohlo poukázat na rozvoj Parkinsonovy nemoci. "Pokud se potvrdí naše hypotéza, bude projekt SmartSpeech znamenat průlom v možnostech časné diagnózy a zlepšení náboru vhodných pacientů pro klinické studie zabývající se vývojem neuroprotektivní léčby," dodává doc. Rusz. Tým z FEL ČVUT a 1. LF UK již dříve spolupracoval s Michael J. Fox Foundation a dalšími evropskými a americkými špičkovými klinickými centry a soustředí se na rozšíření testování na větší vzorky pacientů v dalších indoevropských jazycích. "Kromě aplikace v různých jazycích se naše akustické metody dají využít i u dalších neurodegenerativních onemocnění, jako je například roztroušená skleróza nebo Huntingtonova nemoc," uzavírá doc. Rusz. publikováno: 1. 11. 2022, v rubrice Medicína Štítky: Parkinson Další články v rubrice Medicína:

1. 11. 2022; Říčanský kurýr

Říčany nadále povede David Michalička. Místostarosty zůstávají Hana Špačková a Pavel Matoška

Vítězné hnutí Klidné město (KM) s deseti mandáty a Unie pro sport a zdraví (UZS) se dvěma posty podepsaly koaliční smlouvu na volební období 2022-2026. Na jednání ustavujícího zastupitelstva byl zvolen starostou města stavební inženýr David Michalička, který bude funkci vykonávat jako uvolněný. Ve vedení města nadále na plný úvazek zůstane jako první místostarostka pedagožka Hana Špačková, která ve volbách získala nejvyšší počet hlasů. Podnikatel Pavel Matoška bude pozici druhého místostarosty vykonávat jako neuvolněný.

Starostu a místostarosty doplní v sedmičlenné Radě města šachistka Jarmila Voráčková, mistr smyčcař Petr Auředník a grafický designér Michal Anelt za KM a podnikatel David Frydrych za UZS.

V zastupitelstvu se objevily i zcela nové tváře. Za KM specialistka řízení rizik Soňa Mikešová a nový zástupce sportovců právník Marek Fořt, který dosud působil ve finančním výboru. Za Změnu pro Říčany - STAN se do zastupitelstva vrátil podnikatel Petr Bartoš.

David Michalička (Klidné město)

starosta

Rodilý Říčaňák, po místním státním gymnáziu vystudoval ČVUT stavební a absolvoval stáž ve Velké Británii.

Pracovní zkušenosti získal jako projektantstatik, ředitel malé firmy na obnovitelné zdroje a ředitel stavební divize v nadnárodní společnosti. Na radnici působí již 12 let – nejprve jako zastupitel, předseda výboru pro územní rozvoj a výstavbu, později pro město pracoval na pozicích projektového manažera, radního a místostarosty. V prosinci 2020, po odchodu Vladimíra Kořena, byl zvolen starostou města.

Hana Špačková (Klidné město)

místostarostka

V Říčanech žije od roku 1979. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. V základním školství se aktivně pohybuje již 37 let. Působila na 1.

i 2. ZŠ v Říčanech. Před 19 lety s manželem založila Mraveniště, centrum volného času, které funguje dodnes a nabízí mnoho zájmových kroužků pro děti. V zastupitelstvu města pracuje 20 let.

Pavel Matoška (Klidné město)

místostarosta

Narodil se v Plzni a vystudoval ČVUT – FEL v Praze. Jako podnikatel vlastní a řídí několik úspěšných společností.

V posledních letech přesunul řadu svých podnikatelských aktivit do Říčan, kde žije již 19 let. Jeho firmy finančně podporují kulturní i sportovní akce, kluby, školy a školky v Říčanech. Ve volném čase si užívá létání, sportu a svých dětí. Jako zastupitel působí již čtvrté volební období.

Jarmila Voráčková (Klidné město)

radní města

Rodačka z Říčan, která patří do rozvětvené šachové rodiny Říhů. Je aktivní členkou T. J. Sokol Říčany a Radošovice.

Vystudovala ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské, obor Automatizované systémy řízení. Zastupitelkou města je již čtvrté volební období, v Radě zasedá od roku 2018. Je členkou kontrolního výboru. Ráda sportuje a cestuje.

David Frydrych (Unie pro sport a zdraví Říčany)

radní města

Majitel říčanského pekařství se narodil v Pardubicích, ale základní školu a gymnázium navštěvoval už v Říčanech.

V Praze studoval na SEŠ obor výpočetní technika a PF UK (studium nedokončil).

Poté, co v Pardubicích absolvoval rekvalifikační kurz v oboru pekař, nastoupil v roce 1991 do rodinné firmy, kterou úspěšně vede dodnes.

Od roku 2002 je prezidentem Rugby Clubu Říčany a v letech 2013-2016 byl prezidentem České rugbyové unie. Již 20 let působí v zastupitelstvu města Říčany, kde v letech 2006-2010 předsedal kontrolnímu výboru. Petr Auředník (Klidné město)

radní města, předseda výboru pro energie

Rodilý Říčaňák zde podniká a žije s manželkou a dvěma dětmi. Řemeslo vystudoval na umělecké škole. Smyčce francouzské konstrukce staví již přes 20 let a stal se jedním z nejuznávanějších mistrů smyčcařů v Evropě. Je spolumajitelem obchodu s hudebními nástroji v Barceloně.

Michal Anelt (Klidné město)

radní města, předseda výboru pro územní rozvoj a výstavbu

Po gymnáziu vystudoval ekonomii na Fakultě sociálních věd UK. Souběžně se studiem začal naplňovat své tvůrčí ambice v oblasti grafického designu.

Po letech sbírání zkušeností vybudoval v Praze vlastní grafické studio. Desátým rokem pomáhá městu ve správní radě MAKS, kde uplatňuje své znalosti z oblasti designu, marketingu a tiskové produkce. Dětství prožil převážně v pražské Krči a na chatě na Sázavě, před čtrnácti lety spolu s manželkou vybrali Říčany jako nový domov pro své děti.

Martin Gebauer (Klidné město)

zastupitel města, předseda finančního výboru

Vystudoval obor ekonomika a řízení stavebnictví na VUT Brno, diplomovou práci obhajoval na City University of London. Má také zkoušky certifikovaného účetního znalce ACCA ve Velké Británii. Pracuje jako místopředseda představenstva a generální ředitel významné české telekomunikační společnosti. Je členem dozorčí rady významného polského telekomunikačního operátora. Přes deset let pracoval ve vedoucích finančních funkcích v oblastech nemovitostí a hotelnictví. Předtím pracoval v mezinárodní auditorské firmě Ernst & Young, jednak v Česku a také v USA. S rodinou v Říčanech žije 19 let.

Tomáš Skřivánek (Klidné město)

zastupitel města

Kariéru začal jako redaktor v Lidových novinách a v MF Dnes. Později založil a vedl úspěšné mediální projekty, pro které našel strategického investora – server Penize.cz a ekonomický deník E15. Nyní je členem představenstva ve vydavatelství Economia. Vedle toho vede jako zástupce Říčan dozorčí radu Olivovy dětské léčebny, osm let je členem finančního výboru města. Vystudoval národní hospodářství a ekonomickou žurnalistiku na VŠE v Praze a MBA na LIGS University. V Říčanech žije s rodinou patnáct let.

Jana Doleželová (Klidné město)

zastupitelka města

Absolvovala doktorandské studium na Farmaceutické fakultě UK, zvítězila v Miss ČR a umístila se v TOP 15 na Miss World. Založila a provozovala tři lékárny. Působila osm let jako členka správní rady Nadačního fondu Modrá kotva, který podporuje výzkum léčby onkologických onemocnění pomocí imunoterapie. Je patronkou dětského stacionáře a členkou dozorčí rady Nemocnice Říčany. Pracuje ve farmacii a také jako moderátorka. Vychovává pětiletou dceru.

Soňa Mikešová (Klidné město)

zastupitelka města

Vyrůstala v Říčanech. Po místním gymnáziu vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na FSV UK.

Část studia absolvovala na Vrije Universiteit Amsterdam. Profesně se věnovala evropské agendě na Ministerstvu financí. Po rodičovské dovolené (má dvě dcery) pracuje v resortu financí a věnuje se problematice mezinárodních sankcí. Od roku 2014 je členkou Zelených. Kromě mezinárodní politiky ji zajímá udržitelnost, literatura a zahradničení." na "Dlouhodobě se zajímá o otázky udržitelnosti a adaptace na změnu klimatu.

Marek Fořt (Unie pro sport a zdraví Říčany)

zastupitel města

Je říčanským rodákem. Vystudoval místní gymnázium. Absolvoval magisterské studium Právnické fakulty University Karlovy. Zaměstnán byl v daňovém a právní oddělení mezinárodní poradenské společnosti PWC. Nyní již 20 let působí ve firmě Deloitte, kde je ředitelem v oddělení nepřímých daní a zároveň lídrem firmy pro oblast farmaceutického průmyslu a zdravotnictví. Je registrovaný daňový poradce. Hrál za všechny kategorie Rugby Clubu Říčany, následně trénoval mládež, v současnosti je generálním manažerem klubu. Je viceprezidentem České rugbyové unie. Po tři volební období byl členem finančního výboru města Říčany. Je ženatý a má tři děti.

Jitka Jančíková (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitelka města, předsedkyně kontrolního výboru

Vystudovala bohemistiku a historii na Filozofické fakultě UK. Během studia pracovala jako učitelka a později nastoupila na říčanský úřad do Kanceláře starosty.

Jako projektová manažerka se věnovala především dotacím a veřejným zakázkám. Do říčanského zastupitelstva byla poprvé zvolena v roce 2018 a stala se rovněž předsedkyní kontrolního výboru. Působí také jako členka školské rady Gymnázia Říčany. S manželem Jiřím vychovává dva syny. Michal Mrázek (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a jeho specializací se stala otorinolaryngologie. Více než deset let pracoval v benešovské nemocnici, nyní provozuje soukromou praxi v Říčanech a v Sázavě. Členem říčanského zastupitelstva je od roku 2010 a několik let byl i radním. Zaměřuje se na sociální oblast a zdravotnictví a je zároveň členem stejnojmenné komise. Vedle toho je členem správní rady Mediálního a komunikačního servisu Říčany. Je rovněž propagátorem včelaření v Říčanech. S manželkou, lékařkou Janou, má dvě dospělé děti.

Zdeněk Hraba (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a Právní fakulty UK. Od roku 2004 pracuje jako advokát, působil také jako odborný asistent na Katedře národního hospodářství a později se stal tajemníkem katedry.

Členem říčanského zastupitelstva je od roku 2010, v letech 2010–2018 byl radním města a 2014–2018 místostarostou. V letech 2016–2018 zasedal v zastupitelstvu Středočeského kraje. V roce 2018 byl zvolen senátorem pro náš volební obvod. V Senátu zastává funkci předsedy komise pro Ústavu a je místopředsedou ústavněprávního výboru. Je ženatý, s manželkou Michaelou vychovává dva syny.

Petr Bartoš (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Je rodilý Říčaňák, historie jeho rodiny je s naším městem spjatá již přes víc jak 100 let. Jeho prarodiče vlastnili první automatizovaný mlýn v Československu, který byl jednou z dominant Říčan. Od roku 1993 podniká. Ve veřejném životě se začal angažovat v roce 2009, kdy se jako předseda občanského sdružení Pro Říčany spolupodílel na vytvoření úspěšné petice za záchranu rozsáhlé územní zeleně v Říčanech. Mezi lety 2010 a 2018 byl říčanským zastupitelem, předsedou bezpečnostní komise a místopředsedou dopravní komise. S manželkou Alenou vychoval dvě děti.

Adam Polánský (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, během studia absolvoval studijní pobyt v Maastrichtu. Pracoval pro zavedené advokátní kanceláře v Praze, od roku 2013 působí v advokátní kanceláři Z. Hraby.

Zastupitelem byl poprvé zvolen v roce 2018, stal se rovněž členem kontrolního výboru. Delší dobu působí jako aktivní člen komise pro partnerská města. Je ženatý, s manželkou Monikou vychovává dceru.

Tomáš Krebs (Změna pro Říčany – STAN)

zastupitel města

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V minulosti působil v manažerských pozicích v nadnárodních IT a telekomunikačních firmách, vedl síť maloobchodních prodejen.

V současnosti pracuje jako konzultant digitální transformace. V říčanském zastupitelstvu zasedá od roku 2018 a stejnou dobu je rovněž členem finančního výboru. S partnerkou Janou vychovává dvě dcery.

Miloslav Šmolík (SPOLU Říčany)

zastupitel města

Vystudoval ČVUT Praha, obor vodní stavby a vodní hospodářství, je autorizovaným inženýrem. Absolvoval postgraduální manažerské studium na BIBS Brno při Nottingham Trent University.

Po celou profesní kariéru se věnuje svému oboru. Začínal ve Vodních stavbách Praha, kde působil v různých pozicích i na zahraničním zastoupení v JAR. Dále pracoval ve vedení soukromých firem, které se zabývaly stavebnictvím, developmentem či provozováním vodovodů a kanalizací. Zvolen byl i do krajského zastupitelstva. S manželkou Petrou vychovávají tři děti.

Karla Egidová (SPOLU Říčany)

zastupitelka města

Vystudovala Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze.

Po mateřské dovolené v roce 1973 nastoupila do Stavebního podniku v Říčanech jako fakturantka, později jako mistr elektro a ekonomka. V podniku pracovala 35 let. Do Říčan se přistěhovala s manželem v roce 1970, má dvě dcery a dva vnuky. V zastupitelstvu působí od roku 2006 až do současnosti, v letech 2010-2014 místostarostka města, 2014-2022 členka sociální a zdravotní komise, 2019-2022 členka kontrolního výboru.

Jiří Kozák (SPOLU Říčany)

zastupitel města

Jako zastupitel Říčan působí druhé volební období. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy.

Deset let byl ředitelem neziskové organizace CEVRO, přednášel na vysoké škole. Čtrnáct let byl také členem řídícího výboru European Network of Political Foundations v Bruselu. Od prosince 2021 je 1. náměstkem ministra zahraničních věcí. S manželkou a dvěma dětmi žijí v Radošovicích.

Foto:

1. 11. 2022; Brněnský deník

Student ČVUT laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého

Jedním z pěti letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, se stal Jedním z pěti letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, se stal Vojtěch Radakulan, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

- Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou?

Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte, že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment ve spolupráci s TU Darmstadt a Dr. Julií Frankenstein, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení limitů prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky.

- Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte?

Jádrem mé práce je zkoumání simulací a vytváření fikčních světů, známé jako worldbuilding. Mými nástroji jsou ruční kresby, text, fyzická instalace, herní enginy nebo renderovací software. V tomto světě se návštěvníci mohou pokusit stát se něčím nebo někým jiným, vidět komplikovaná témata jako nové technologie, asymetrické vztahy nebo globalizační problémy z pohledu jiného člověka, počítače nebo šišky.

- To nám musíte vysvětlit. Jak vidí nové technologie šiška?

To nevím, ale kouzlo nových technologií je v tom, že se alespoň můžeme tvářit, že hrajeme či vidíme svět skrze třeba šišku. V jedné z mých minulých her jsem používal charakter šišky pro prozkoumání virtuální kopie jedné existující zahrady. Bylo to jednoduché, člověk pomocí klávesnice mohl otáčet šiškou a prozkoumávat zahradu. Obyčejně ve hrách hrajete sami za sebe, nebo jiné lidské charaktery, a toto je tedy takový anekdotický komentář k celé té situaci. Dílo jsem ještě nedokončil, proto se to spíš dá vnímat jako nástroj k objevování světa – zkrátka se najednou valíte skrze zahradu jako šiška a třeba vás při tom něco napadne.

- Co vás láká do budoucna? Jaké máte plány?

Chtěl bych ještě více propojit svoje studium s výtvarnou praxí, asi skrze nějaký méně kvantifikovatelný experiment, a zaměřit se spíše na kvalitativní zkoumání interakce. Zajímá mě teď hlavně různé asymetrie při používání headsetů, kdy například jeden uživatel ho má a druhý ne a musí spolu nějak komunikovat.

Foto: VOJTĚCH RADAKULAN, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT, se stal laureátem prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého. Kromě architektury vystudoval také sochařství.

Foto: archiv ČVUT

1. 11. 2022; Moravskoslezský deník

Student ČVUT laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého

- Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou?

- Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte?

- To nám musíte vysvětlit. Jak vidí nové technologie šiška?

- Jak jste se k umění dostal?

Vystudoval jsem kromě architektury také sochařství, což je moje akademická kvalifikace. Za umělce se považuji proto, že je to nejjednodušší sféra, do které se zařadím, když to potřebuje někdo vědět. Když mluvím s architekty, dozví se, že jsem umělec, naopak pro umělce jsem architekt, na konferenci o počítačové grafice jsem se dokonce nechtěně dostal do kategorie ezoterie.

- Co vás láká do budoucna? Jaké máte plány?

Chtěl bych ještě více propojit svoje studium s výtvarnou praxí, asi skrze nějaký méně kvantifikovatelný experiment, a zaměřit se spíše na kvalitativní zkoumání interakce. Zajímají mě teď hlavně různé asymetrie při používání headsetů, kdy například jeden uživatel ho má a druhý ne a musí spolu nějak komunikovat.

Foto: VOJTĚCH RADAKULAN, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT, se stal laureátem prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Foto: archiv ČVUT

1. 11. 2022; cvut.cz

Zpravodajský servis

Student ČVUT laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého

Datum zveřejnění:

Jedním z pěti letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, nejprestižnějšího ocenění pro umělce do 35 let, se stal Vojtěch Radakulan, doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Jeho dílo podle znalců na výtvarné umění čerpá svou estetiku převážně z herního světa. Podle porotců dílo Vojtěcha Radakulana odmítá tendence uniknout zmatkům skutečnosti do sféry digitálních životů a identit. Místo toho používá herní prostředí jako kritický nástroj k úvahám o digitální i fyzické realitě a také o tom, kde se hranice mezi nimi již zhroutily. Radakulanova praxe přehodnocuje architekturu, veřejný prostor a paměť a aktivně zapojuje tělesnou a netělesnou přítomnost návštěvníků, diváků, uživatelů. - Studujete jako doktorand na katedře počítačové grafiky a interakce. Jaké máte téma svého výzkumu a jak se to propojuje s vaší uměleckou tvorbou? Chtěl jsem více pochopit technické dovednosti, které jsou potřeba pro tvorbu interaktivní 3D počítačové grafiky. Končím teď první ročník na Katedře počítačové grafiky a interakce na Fakultě elektrotechnické a prošel jsem si stejným procesem jako tisíce doktorandů přede mnou: Přijdete s velikou výzkumnou otázkou a zjistíte, že se v ní buď utopíte, nebo ji musíte zmenšit. Odměnou pak bývá, že i při malé a zdánlivě triviální otázce se člověk při pořádném zkoumání dostane před netušené věci. Já jsem tedy zakotvil u rozpoznávání prostoru v rámci virtuální reality a konkrétně mě zajímá fenomén vnucené perspektivy. Připravuji experiment ve spolupráci s TU Darmstadt a Dr. Julií Frankenstein, který používá metody z oboru psychofyziky pro pochopení limitů prostorových iluzí v rámci headsetů pro virtuální realitu a převádí je na kvantifikovatelné výsledky. - Můžete popsat, čím se ve své umělecké tvorbě zabýváte? Jaké formáty využíváte? Jádrem mé práce je zkoumání simulací a vytváření fikčních světů, známé jako worldbuilding. Mými nástroji jsou ruční kresby, text, fyzická instalace, herní enginy nebo renderovací software. V tomto světě se návštěvníci mohou pokusit stát se něčím nebo někým jiným, vidět komplikovaná témata jako nové technologie, asymetrické vztahy nebo globalizační problémy z pohledu jiného člověka, počítače nebo šišky. - To nám musíte vysvětlit. Jak vidí nové technologie šiška? To nevím, ale kouzlo nových technologií je v tom, že se alespoň můžeme tvářit, že hrajeme či vidíme svět skrze třeba šišku. V jedné z mých minulých her jsem používal charakter šišky pro prozkoumání virtuální kopie jedné existující zahrady. Bylo to jednoduché, člověk pomocí klávesnice mohl otáčet šiškou a prozkoumávat zahradu. Obyčejně ve hrách hrajete sami za sebe, nebo jiné lidské charaktery, a toto je tedy takový anekdotický komentář k celé té situaci. Dílo jsem ještě nedokončil, proto se to spíš dá vnímat jako nástroj k objevování světa – zkrátka se najednou valíte skrze zahradu jako šiška a třeba vás při tom něco napadne. - Jak jste se k umění dostal? Vystudoval jsem kromě architektury také sochařství, což je moje akademická kvalifikace. Za umělce se považuji proto, že je to nejjednodušší sféra, do které se zařadím, když to potřebuje někdo vědět. Když mluvím s architekty, dozví se, že jsem umělec, naopak pro umělce jsem architekt, na konferenci o počítačové grafice jsem se dokonce nechtěně dostal do kategorie ezoterie. - Co vás láká do budoucna? Jaké máte plány? Chtěl bych ještě více propojit svoje studium s výtvarnou praxí, asi skrze nějaký méně kvantifikovatelný experiment, a zaměřit se spíše na kvalitativní zkoumání interakce. Zajímají mě teď hlavně různé asymetrie při používání headsetů, kdy například jeden uživatel ho má a druhý ne a musí spolu nějak komunikovat.

Autor:

Jiří Macek

Zdroj:

Brněnský deník (+ další regionální deníky)

1. 11. 2022; abclinuxu.cz

Vydání QtRvSim 0.9.4: grafický simulátor RISC-V pro výuku

Projekt a výukové materiály budou prezentované 3. listopadu na DevConf CZ MINI . Nově vydaná verze rozšiřuje experimentálně podporu i o 64-bit RISC-V

SA a úspěšně prochází RV32IM a RV64IM oficiálními testy, které jsou nyní přidané k již existujícím unit a integračním testům do GitHub automatizace. Stránky projektu najdete na GitHubu . Materiály k výuce architektur počítačů na ČVUT najdete na comparch.edu.cvut.cz včetně online verze (zatím starší 0.9.3) simulátoru spustitelné v prohlížeči.

K dispozici je zde i odkaz na článek a prezentaci z Embedded World Conference 2022 . Rozhovor o účasti autorů na výstavě a konferenci Embedded World 2022 byl publikovaný na stránkách studijního programu Otevřená Informatika na ČVUT FEL.

Novou verzi simulátoru a jeho využití ve výuce bude prezentovat Jakub Dupák na DevConf CZ MINI ve čtvrtek 3. listopadu od 17:30 v posluchárně D1 brněnské Masarykovy univerzity. Přednášky by měly být dostupné online i zpětně na streamu.

Tiskni Sdílej:

Komentáře

1. 11. 2022; cysnews.cz

Vědci z FEL ČVUT a 1. LF UK vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu z mimiky obličeje Ztráta spontánních pohybů obličeje Sběr dat pro násle

Ztráta spontánních pohybů obličeje a ztížená artikulace patří k běžným projevům Parkinsonovy choroby.

Až 92 % pacientů s Parkinsonovou chorobou trpí snížením mimiky, tedy ztrátou spontánních pohybů obličeje. Společně s poruchami řeči se jedná o jeden z nejranějších projevů tohoto závažného neurodegenerativního onemocnění, přičemž další orofaciální symptomy jako potíže s polykáním a slinění se objevují až v pozdějších fázích onemocnění. Hodnocení mimiky patří do standardního neurologického vyšetření. Doposud však nebylo možné ztrátu expresivity obličeje v brzkých stádiích Parkinsonovy choroby objektivně zkoumat kvůli nedostatku účinných diagnostických nástrojů.

Projekt SmartSpeech

* Studie Automated video-based assessment of facial bradykinesia in de-novo Parkinson's disease

Zdroj: ČVUT

1. 11. 2022; cvut.cz

Na ČVUT bude možné studovat kvantovou informatiku

Datum zveřejnění: Kvantová informatika je nový magisterský studijní program, který od akademického roku 2024/25 nabídne studentům ČVUT v Praze.

Společně jej zajišťují Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI), Fakulta informačních technologií (FIT), Fakulta elektrotechnická (FEL) a Fakulta strojní (FS). Jedná se o celoškolský magisterský program cílený na nejmodernější trendy v informatice. Pro zajištění výuky budou také vybudovány Laboratoře kvantové komunikace a kryptografie a Laboratoř kvantového počítání. Výuka bude probíhat jak česky, tak i anglicky.

"Kvantová informatika je jednou z komerčně nejvíce poptávaných kvantových technologií, do které se po celém světě investují obrovské prostředky. Přitom odborníků je stále velmi málo a prakticky každý, kdo má o kvantové informatice alespoň minimální pojetí, má pracovní nabídky zaručené," vysvětluje prof. Igor Jex z Katedry fyziky FJFI. Ten za vznikem nového programu jako jeden z předních světových odborníků v oblasti kvantových technologií stojí. "Magisterský studijní program je připravován s viz í budoucnosti, kam kvantov é technologie jednozna č n ě pat ří . Bude p ř ipravovat odborn í ky v oblasti kvantov é informatiky, aby znali a dok á zali efektivn ě vyu ží vat tyto perspektivn í technologie, kter é radik á ln ě m ě ní výpočetní postupy a komunikaci v oblasti zpracov á n í informac í ," doplňuje děkan FIT ČVUT doc. Marcel Jiřina.

FEL a FJFI společně vytvoří výukovou Laboratoř kvantové kryptografie a zajistí její následné napojení na Českou národní kvantovou infrastrukturu (o jejím budování jsme informovali ). Projekt poslouží i k přípravě studijních programů/specializací na dalších fakultách ČVUT (kromě FJFI a FEL zejména na FIT a FS). Laboratoř se také bude aktivně zapojovat do vznikajícího mezinárodního konsorcia pro kvantové technologie.

"Kvantové počítání s řádovým urychlením výpočtů posune celé inženýrství. Vývoj výrobků pro veškerý průmysl se zrychlí a zlepší se jejich kvalita zpracováním více návrhových variant, kvalita a optimalita řízení strojů a procesů vzroste možnou složitostí simulačních modelů pro predikci jejich chování a růst objemu zpracovaných dat z měření jejich chování dává naději na získání lepších znalostí pro jejich nové návrhy," předpovídá prof. Michael Valášek z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky FS.

"Vznik tohoto oboru nám dává naději, že Česká republika bude hrát důležitou roli v oblasti kvantové informatiky, od které si svět slibuje revoluci v oblasti bezpečné komunikace a řádového posunutí výpočetního výkonu. Ovládnutí kvantových počítačů nám dá do rukou nástroj, umožňující řádový skok ve všech oblastech, kde je třeba zpracovávat velké objemy dat, což jsou prakticky všechny vědecké obory. Umožní nám také informaticky se dívat na staré problémy nově a postupně objevovat úplně nový svět algoritmů a informatických postupů," uzavírá prof. Igor Jex.

Už několik let je přitom možné na FJFI studovat bakalářský i magisterský studijní program Kvantové technologie. Fakulta je také velmi aktivní v zapojování do mezinárodních projektů v této oblasti. Spolupracuje na vzdělávací části evropského projektu Quantum Flagship nazvané QTEdu Open Master. V návaznosti na něj se bude podílet na dalším evropském projektu DigiQ, který společně realizuje 24 významných evropských univerzit. Tyto aktivity společně přispívají k dalšímu rozšíření nabídky a kvality vzdělávaní na ČVUT a jeho internacionalizaci.

1. 11. 2022; technickytydenik.cz

NA ČVUT bude možné studovat kvantovou informatiku

Kvantová informatika je nový magisterský studijní program, který od akademického roku 2024/25 nabídne studentům ČVUT v Praze.

"Kvantová informatika je jednou z komerčně nejvíce poptávaných kvantových technologií, do které se po celém světě investují obrovské prostředky. Přitom odborníků je stále velmi málo a prakticky každý, kdo má o kvantové informatice alespoň minimální pojetí, má pracovní nabídky zaručené,"vysvětluje prof. Igor Jex z Katedry fyziky FJFI. Ten za vznikem nového programu jako jeden z předních světových odborníků v oblasti kvantových technologií stojí. "Magisterský studijní program je připravován s viz í budoucnosti, kam kvantov é technologie jednozna č n ě pat ří. Bude p ř ipravovat odborn í ky v oblasti kvantov é informatiky, aby znali a dok á zali efektivn ě vyu ží vat tyto perspektivn í technologie, kter é radik á ln ě m ě ní výpočetní postupy a komunikaci v oblasti zpracov á n í informac í," doplňuje děkan FIT ČVUT doc. Marcel Jiřina.

Studijní program bude vedle FJFI primárně zajišťovat FIT a dále FEL a FS, které dodají komplementární kompetence potřebné k zavedení a rozvíjení programu. Důraz je kladen na informatické a inženýrské aspekty kvantové informatiky. Na FIT vznikne Laboratoř kvantového počítání - nová učebna se simulátorem optického kvantového počítače. Fakulta bude rozvíjet kvantovou informatiku, zejména se bude zaměřovat na kvantové algoritmy pro paralelizaci výpočtů, kryptografii/šifrování, bezpečnostní algoritmy, teorii složitosti, data mining (učení paralelních struktur - sítě s hlubokým učením).

"Kvantové počítání s řádovým urychlením výpočtů posune celé inženýrství. Vývoj výrobků pro veškerý průmysl se zrychlí a zlepší se jejich kvalita zpracováním více návrhových variant, kvalita a optimalita řízení strojů a procesů vzroste možnou složitostí simulačních modelů pro predikci jejich chování a růst objemu zpracovaných dat z měření jejich chování dává naději na získání lepších znalostí pro jejich nové návrhy,"předpovídá prof. Michael Valášek z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky FS.

31. 10. 2022; cvut.cz

Každý student i zaměstnanec ČVUT má nyní zdarma nárok na profesionální licenci softwaru OrgPad

Datum zveřejnění: OrgPad je česká webová aplikace na tvorbu interaktivních digitálních nástěnek.

Skvěle se hodí na poznámky, prezentace, přípravy na zkoušky i vědeckou práci. OrgPad vzešel z potřeby zpřehlednit a zpřístupnit vysokoškolská témata, poslední dva roky se ale šířil hlavně v prostředí základních a středních škol. Nyní se díky Kariérnímu centru ČVUT vrací ke svým kořenům a pomáhá napříč fakultami.

OrgPad je svobodné dynamické prostředí pro práci s myšlenkami, poznatky a znalostmi s velkým důrazem na jednoduchost a praktičnost. Dokument v OrgPadu si můžete představit jako nástěnku. Na začátku máte prázdnou plochu, na kterou si umisťujete potřebné informace v podobě buněk, s nadpisem a obsahem. Obsah může být cokoliv od textu přes obrázky, videa, odkazy až po jiné webové aplikace. Funguje zde drag&drop obrázků, souborů nebo třeba videí z YouTube, stačí tedy na plochu dokumentu v OrgPadu přetáhnout a pustit to, co zrovna potřebujete. Buňka se tvoří dvojklikem, šířka a výška buňky se počítá automaticky podle jejího obsahu. Kliknutím se dají buňky sbalit tak, že je vidět jenom nadpis, přičemž buňka vystoupne, je tak jasné, že ukrývá obsah. Dalším kliknutím lze buňku opět rozbalit. Pokud by měla buňka po rozbalení překrýt něco ve svém okolí, okolní buňky se rozestoupí a udělají místo. Dokument se tak dynamicky přizpůsobuje čtenáři.

Síla v souvislostech

OrgPad člověka přirozeně vede k rozkládání témat na části a zobrazování jejich souvislostí. Jednotlivé lístečky v OrgPadu se totiž dají propojovat a můžete si tak tvořit nástěnky podobné těm, které známe prakticky z každého detektivního filmu. Hned od samého začátku práce v OrgPadu přemýšlíte nad strukturou tématu a díky elasticitě celého systému můžete intenzivně iterovat. Díky tomu se v OrgPadu může odrážet způsob vašeho přemýšlení, proto jej lze použít jako velmi silný analytický nástroj. OrgPad vám skvěle poslouží při přípravě na zkoušku, psaní závěrečné práce či vědeckého článku.

Další funkce OrgPadu

OrgPad toho ale umí mnohem více. Podporuje například kolaborativní práci, více lidí tak může najednou pracovat na jedné nástěnce. Lze v něm tvořit týmy, jednotlivé nástěnky je možné mnoha způsoby sdílet nebo je dokonce zanořovat jednu do druhé. Široké možnosti pak nabízejí obrázky s průhlednými částmi, které se dají vložit přímo do plátna OrgPadu. Umožňují tak člověku vytvářet takřka libovolnou grafiku. To třeba využila Nadace české spořitelny na svou poslední výroční zprávu

V neposlední řadě má OrgPad vychytaný prezentační mód, kde se dají tvořit krásné prezentace. V každém kroku si nastavíte, co bude vidět na obrazovce, které buňky budou otevřené a které buňky úplně zmizí nebo se zase objeví. Přechody mezi jednotlivými prezentačními kroky v hotové prezentaci se animují pomocí zabudovaného enginu fyzikálních animací.

OrgPad mohou dále posílit funkce zabudované přímo do operačních systémů či zařízení. Pod Windows třeba výstřižky (Windows+Shift+s) či hlasové zadávání (Windows+h). Ze smartphonů lze zase snadno nahrávat fotky či videa a dále s nimi pak v OrgPadu pracovat.

Jakou roli sehrálo Kariérní centrum ČVUT?

Na jaře 2021 si OrgPadu poprvé všimlo Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA ČVUT a domluvilo pro své studenty o OrgPadu webinář . Rok poté převzalo iniciativu Kariérní centrum ČVUT a vyjednalo hromadnou licenci softwaru OrgPad pro celé ČVUT.

Jak funguje hromadná licence softwaru OrgPad pro ČVUT?

Licence je aktuálně zapnutá na doménách cvut.cz, fa.cvut.cz, fbmi.cvut.cz, fd.cvut.cz, fel.cvut.cz, fit.cvut.cz, fjfi.cvut.cz, fs.cvut.cz, fsv.cvut.cz, muvs.cvut.cz a student.cvut.cz. Každý účet v OrgPadu založený prostřednictvím emailové adresy na jedné z těchto domén automaticky spadá pod hromadnou licenci softwaru OrgPad pro ČVUT. Získává tím všechny funkce profesionální licence a úložný prostor až 500 MB dat.

Jak získám licenci?

Stačí si v OrgPadu založit účet prostřednictvím emailu na jedné z výše uvedených domén. Licence vám bude přidělena automaticky. OrgPad se nachází na webové adrese orgpad.com . Úvodní stránka je zpracovaná přímo v samotném nástroji a funguje jako dokument pro čtení. V pravém horním rohu v liště naleznete registrační tlačítko. Pro založení účtu pod hromadnou licencí ČVUT na něj stačí klepnout a posléze na tlačítko s nápisem "Pokračovat s Microsoftem”. Budete přesměrováni na server Microsoftu, kde se přihlásíte pomocí svého ČVUT emailu. Následně budete přesměrováni zpět do svého nového účtu v OrgPadu. Hromadná licence OrgPadu pro ČVUT platí do 30. 6. 2023.

Příklady, inspirace a konference

Pokud v OrgPadu vytvoříte materiál, který by mohl být k užitku jiným lidem, máte možnost jej v OrgPadu zveřejnit. Jakmile dokument zveřejníte, je vystaven v přehledu veřejných dokumentů přímo v aplikaci. V rámci několika následujících dní zveřejněný dokument společnost Google zaindexuje, čímž se stane volně vyhledatelným. Takových dokumentů je dnes v OrgPadu na dva tisíce a lze mezi nimi najít i velmi zajímavé vysokoškolské materiály, např.:

Tutoriály a návody - programování, software apod. - Interactive Clojure tutorial

Kolem OrgPadu existuje silná komunita, se kterou se můžete propojit na Discordu, Facebooku či Telegramu. Přehled odkazů na sociální sítě OrgPadu naleznete zde . 19. listopadu 2022 proběhne v pořadí již druhá konference o OrgPadu. Tentokrát v Praze na Smíchově v coworkingovém centru Next Zone, kam se můžete přijít podívat a potkat se se samotnými tvůrci OrgPadu.

Za obsah odpovídá: Ing. Mgr. Radovan Suk